Vyhláška o krajských normativech

§ 1

Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy

Jednotkou výkonu je:

• a) 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem,

• b) 1 dítě v lesní mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v lesní mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem,

• c) 1 dítě v mateřské škole, kterému je délka docházky do mateřské školy omezena na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně z důvodu pobírání rodičovského příspěvku rodičem dítěte^1) nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu rodičem nebo prarodičem dítěte, popřípadě jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu^2),

• d) 1 dítě v mateřské škole s internátním provozem,

• e) 1 žák v základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně,

• f) 1 žák v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni,

• g) 1 žák ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni,

• h) 1 žák v základní škole speciální,

• i) 1 dítě v přípravné třídě základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,

• j) 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v konzervatoři v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v nástavbovém studiu v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou v jednotlivé formě vzdělávání,

• k) 1 žák kursu pro získání základního vzdělání,

• l) 1 žák v uměleckém oboru v základní umělecké škole v jednotlivé formě výuky, který se zároveň vzdělává v základní škole, v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo je dítětem před zahájením plnění povinné školní docházky,

• m) 1 student v oboru vzdělání ve vyšší odborné škole v jednotlivé formě vzdělávání,

• n) 1 dítě, 1 žák, 1 student, jemuž školské poradenské zařízení zajišťuje informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání; totéž platí, pokud školské poradenské zařízení poskytuje tyto služby zákonnému zástupci dítěte nebo žáka,

• o) 1 dítě v jednotlivých formách ambulantních služeb, celodenních služeb nebo internátních služeb ve středisku výchovné péče^3),

• p) 1 žák, 1 student, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,

• q) 1 žák, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, který se zároveň vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře,

• r) 1 dítě, 1 žák ve školní družině, kteří jsou přijati k pravidelné denní docházce,

• s) 1 dítě ve třídě přípravného stupně základní školy speciální,

• t) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování

• 1. je poskytován oběd,

• 1. je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo,

• 1. je poskytován alespoň oběd a večeře,

• 1. jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda,

• u) 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává

• 1. v základní škole, střední škole nebo konzervatoři,

• 1. ve vyšší odborné škole,

• v) 1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává

• 1. v základní škole speciální, ve třídě přípravného stupně základní školy speciální nebo ve škole samostatně zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním postižením,

• 1. ve škole samostatně zřízené pro děti nebo žáky s jiným než těžkým zdravotním postižením,

• w) 1 lůžko z celkové lůžkové kapacity zapsané ve školském rejstříku pro děti umístěné v diagnostických ústavech, výchovných ústavech, dětských domovech se školou a v dětských domovech, případně zletilé nezaopatřené osoby po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let.

§ 2

Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů

(1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel:

• a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np),

• b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No),

• c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP),

• d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),

• e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).

(2) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví z:

• a) průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje nebo ve třídě nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje (Ž),

• b) průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo oddělení za týden vyplývajícího z příslušného rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího programu (dále jen „vzdělávací program“) nebo oboru vzdělání včetně nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení, popřípadě vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu^4) (H),

• c) průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků stanoveného zvláštním právním předpisem^5) (VP).

(3) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví:

• a) pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu, žáka v základní škole, dítě nebo žáka ve školní družině nebo ubytovaného v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí ukazatelů uvedených v odstavci 2 na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo ubytovaných,

• b) pokud se jedná o jednotku výkonu ve školském zařízení a nelze určit některý z ukazatelů uvedených v odstavci 2, z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje,

• c) v ostatních případech vztahem

Np=Ž×VPH.

(4) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu, žáka v základní škole nebo stravovaného, stanoví se ukazatel podle věty první jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo stravovaných. Hodnotu ukazatele stanovenou podle tohoto odstavce lze dále zvýšit nebo snížit, nejvýše však o 5 %.

(5) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší složek platu^6) dosaženou v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Součty osobních příplatků a odměn v takto upravených ukazatelích průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah^7).

(6) V případě základních škol tvořených pouze třídami prvního stupně, mateřských škol, základních škol speciálních a zařízení školního stravování a školních družin, která těmto školám zabezpečují služby, jejichž celkový počet zaměstnanců činí 10 a méně, se ukazatel průměrné měsíční výše platu stanoví podle odstavce 5 v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení tak, že se zohlední zvyšování průměrné výše příplatku za vedení v závislosti na snižování počtu zaměstnanců právnické osoby.

(7) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví ve výši alespoň 65 % průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje.

Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu

§ 3

(1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem.

(2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.

(3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování.

(4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.

(5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném oboru vzdělání.

(6) Příplatky se stanoví na

• a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, pokud nejde o základní školu speciální,

• b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělávajícího se v běžné škole, pokud není na dítě, žáka nebo studenta stanoven příplatek podle písmene j),

• c) 1 žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona v oboru vzdělání praktická škola,

• d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se neuplatní příplatek podle písmene a),

• e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně základní školy speciální,

• f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální,

• g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, nejedná-li se o dítě podle písmene e) nebo žáka podle písmene f),

• h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a studenty uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona,

• i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,

• j) podpůrná opatření se zřetelem k normované finanční náročnosti stanovené jiným právním předpisem,

a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby.

(7) Příplatky podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se dále člení podle jednotlivých znevýhodnění uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona.

(8) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až h) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta s příslušným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Nelze-li zjistit údaj podle předchozí věty, vychází se z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na znevýhodnění uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona, které je co do nezbytné míry podpůrných opatření nejbližší druhu znevýhodnění, na něž se příplatek stanoví.

(9) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje.

(10) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to:

• a) míra podpůrných opatření, která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování vzdělávání nebo školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona,

• b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona stanovené jiným právním předpisem^10), nebo

• c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu s jiným právním předpisem^6).

(11) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení.

(12) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku.

(13) Příplatky podle odstavce 6 písm. i) se stanoví ve výši 0,15násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši 0,4násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky základní školy, nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, jde-li o dítě v mateřské škole.

§ 4

(1) Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem

• a) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky:

1/Np x PP x 12 x 1,Proc + 1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

• b) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze pedagogickými pracovníky:

1/Np x PP x 12 x 1,Proc + ONIV,

• c) u školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze nepedagogickými pracovníky:

1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^17), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance^18), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb^19).

(2) Pokud rozdíl mezi základními částkami pro jednotlivé obory vzdělání nebo pro jednotlivé typy školských zařízení stanovenými podle odstavce 1 nepřesáhne 3 % z ročního objemu neinvestičních výdajů celkem, ani 3 % z ročního objemu mzdových prostředků připadajících na jednotku výkonu, může krajský úřad upravit příslušné základní částky na stejnou výši, která je jejich průměrem.

(3) V případě 1 žáka nebo 1 studenta, který se vzdělává v distanční formě vzdělávání, se základní částka stanoví ve výši 0,05násobku základní částky stanovené pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.

(4) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,5, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, s jehož zákonným zástupcem ředitel mateřské školy dohodl délku pobytu v mateřské škole odpovídající rozsahu polodenního provozu.

(5) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o dítě individuálně vzdělávané.

(6) K základní částce stanovené podle odstavců 1 a 2 lze stanovit opravné koeficienty, kterými se základní částka vynásobí v případě škol a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.

(7) V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka individuálně vzdělávaného^12).

(8) V případě škol, v nichž lze plnit povinnou školní docházku, se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí nebo ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky^13).

(9) V případě střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy se k základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka nebo studenta, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu; tento koeficient se nevztahuje na případy, kdy jsou důvodem pro povolení individuálního vzdělávacího plánu speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání žáka nebo studenta.

(10) Základní částku pro jednotku výkonu podle § 1 písm. t) lze vynásobit opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu uvařených jídel za jeden pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího školního roku a celkového počtu zapsaných ke stravování v probíhajícím školním roce.

Ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů

§ 5

(1) Krajský úřad může zvýšit ukazatel stanovený podle § 2 odst. 2 písm. a) až o 10 %; takto upravený ukazatel nesmí překročit nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve škole nebo v příslušném typu školského zařízení stanovený zvláštním právním předpisem.

(2) Při určení nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení podle příslušných vzdělávacích programů při stanovení ukazatele uvedeného v § 2 odst. 2 písm. b) se vychází zejména z:

• a) hodnoty ukazatele zjištěného podle § 2 odst. 2 písm. a) a případně upraveného podle odstavce 1,

• b) didaktické a metodické náročnosti předmětu,

• c) požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků nebo studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech.

Zásady pro zvýšení krajských normativů

§ 6

Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v § 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů.

Zásady pro zveřejnění krajských normativů

§ 7

(1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 6 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

(2) V případě jiné než denní formy vzdělávání lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené pro jednotku výkonu v denní formě vzdělávání v daném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.

(3) V případě školní jídelny – vývařovny a školní jídelny – výdejny lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené pro odpovídající jednotku výkonu ve školní jídelně.

(4) Příplatky podle § 3 odst. 6 písm. a) až h) lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit v podobě násobku základní částky příslušného krajského normativu. Došlo-li ke sloučení příplatků do skupiny podle § 3 odst. 12, uvedou se ve zveřejnění znevýhodnění uvedená v § 16 odst. 9 školského zákona, která jsou ve skupině zahrnuta.

(5) Při zveřejnění krajského normativu se k základní částce i k příplatku, pokud není stanoven v podobě násobku základní částky, zvlášť uvede výše mzdových prostředků připadající na jednotku výkonu v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky.

Společná ustanovení

§ 8

(1) Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.

(2) Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí zaměstnanci právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, kteří nejsou pedagogickými pracovníky^14).

(3) Pro účely této vyhlášky se za běžnou školu považuje škola, která není samostatně zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona.

(4) Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka výkonu podle § 1 písm. s) v případě dětí umístěných v diagnostickém ústavu, výchovném ústavu, dětském domově se školou nebo dětském domově, jehož činnost vykonává právnická osoba, která zároveň vykonává činnost tohoto zařízení školního stravování.

(5) V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova se školou nebo dětského domova podle odstavce 4 se při stanovení základní částky pro jednotku výkonu 1 lůžko stanoví ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka, ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka a ukazatel průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot dosažených v průběhu příslušného kalendářního roku ve školských zařízeních uvedených v odstavci 4, jejichž činnost vykonává táž právnická osoba.

(6) Pokud se v některém druhu školy nebo oboru vzdělání ve škole v rámci kraje poskytuje vzdělávání zároveň podle rámcových vzdělávacích programů i schválených učebních dokumentů, může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské normativy odpovídající odlišnostem v obsahu nebo organizaci vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů a schválených učebních dokumentů.

(7) Pokud se vzdělávání v dětských domovech v rámci kraje realizuje v přechodném období^15) souběžně podle různého počtu dětí v rodinné skupině a podle různého počtu rodinných skupin v dětském domově^16), může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské normativy.

Zrušovací ustanovení

§ 9

Zrušuje se vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech).

Účinnost

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

^1) § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb.

^2) § 82 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb.

^4) Například vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

^5) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.

^6) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

^10) § 25 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

^12) § 41 školského zákona.

^13) § 38 školského zákona.

^14) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.

^15) Čl. 2 bod 3 zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

^16) § 4 odst. 4 a 5 zákona č. 109/2002 Sb.

^17) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^18) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^19) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.