Vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu

§ 1

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) referenčním číslem číslo přiřazené nebezpečné látce, nebo zdrojům rizika za účelem zjištění parametru R,

• b) parametrem R minimální poloměr pro stanovení výchozí hranice (§ 2 odst. 3).

Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování

§ 2

(1) Zóna havarijního plánování^1) se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.

(2) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 4.

(3) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

(1) Výchozí hranice se určí

• a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení^2), jejíž vzor je uveden na obrázcích č. 1 a 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce, přičemž podkladem pro její určení je parametr R stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• b) s použitím nejvyššího parametru R, zahrnuje-li zdroj rizika různé nebezpečné látky^3),

• c) zvětšením parametru R o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje rizika, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru R; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo

• d) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až c), nachází-li se na území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel^4) zpracovává vnitřní havarijní plán, více zdrojů rizik jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu nebo zařízení, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

(3) Nelze-li vzhledem k vlastnostem, množství a působení nebezpečné látky, které neodpovídají údajům uvedeným v tabulkové části přílohy č. 1 k této vyhlášce, určit výchozí hranici postupem podle odstavce 2, lze stanovit tuto výchozí hranici jiným stejně spolehlivým způsobem.

§ 4

(1) Vnější hranice se upravuje na výslednou hranici podle místních urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti vzniku domino efektu^5).

(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu.

Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu

§ 5

(1) Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou zejména

• a) vymezená zóna havarijního plánování,

• b) podklady vypracované provozovatelem objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva^6) a písemné podklady provozovatele^7),

• c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné správy a

• d) vyjádření veřejnosti, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí k jeho návrhu.

§ 6

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2006.

Ministr:

Mgr. Bublan v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 103/2006 Sb.

Způsob stanovení parametru R a vzory způsobů stanovení výchozí hranice pomocí parametru R

I. Způsob stanovení parametru R

• a) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění

Shromáždí se informace o všech zařízeních s výskytem nebezpečných látek^8), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) se zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci se zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“). Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména analýzy rizika) a vnitřního havarijního plánu.

• b) Posouzení množství látek

U jednotlivých zařízení se provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit závažné havárie. Vychází se z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu unikajícího množství uvažováno jen maximální množství v největší nádrži. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující domino efektům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství se přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.

• c) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, zdrojům rizika

V seznamu podle písmene b) se všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří se, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, 2 a 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíší se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.

• d) Třída toxicity a její náhradní stanovení

Třídou toxicity se rozumí vlastnost nebezpečné látky definovaná výpočtem kalkulačního čísla (a) uvedeného v tabulce 1a a kalkulačního čísla (b) uvedeného v tabulce 1b přílohy č. 1 k této vyhlášce. Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a až 1c:

• 1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.

• 1. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.

• 1. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.

• e) Redukce seznamu

Ze seznamu lze vyloučit nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Při redukci seznamu se postupuje v souladu s kritérii uvedenými v tabulce č.3

• f) Opakování nebo zastavení způsobu stanovení

Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší se plocha posuzovaného území dvojnásobně a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále se postupuje podle § 3.

• g) Přiřazení parametrů R položkám seznamu

K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známého množství látek v tunách odhadnutých podle písm. b) přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.

• h) Stanovení parametru R

Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 3 odst. 1 písm. a). V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena c) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.

II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice

Legenda:

		půdorysný průmět zdroje nebezpečí
		zóna havarijního plánování
---	---	---
		hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán,
---	---	---
		výchozí hranice
---	---	---
		nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r
---	---	---
		parametr stanovený podle přílohy 1
---	---	---

Obrázek č. 1

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)

r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem R

[image omitted]

Obrázek č. 2

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)

[image omitted]

Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou zanedbatelné)

Obrázek č. 3

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. c)

[image omitted]

Popis: r ≥ 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).

Obrázek č. 4

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. d)

[image omitted]

Tabulka č. 1 SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK