← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., a některé další zákony

Aktuální text a fecha 2006-05-04

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o oběhu osiva a sadby

Čl. I

Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci odrůd druhů pěstovaných rostlin (dále jen „druhový seznam“), uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a odrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a sankce za jejich porušení.

^1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh. Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS. Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS. Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.“.

„§ 2

Vymezení pojmů

(1) V tomto zákoně se rozumí

(2) V tomto zákoně se dále rozumí

^1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

^2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb. ^

^2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003. ^

^3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 321/2004 Sb.“.

„§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 10, 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.

(4) Druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen mořený nebo je u nich stanovena mezní hodnota výskytu škodlivých organismů, na základě které je stanovena povinnost moření, stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(6) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jiným než konečným spotřebitelům, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu doložit doklad, který musí obsahovat tyto údaje o rozmnožovacím materiálu:

(8) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou podrobnosti uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle odstavců 2 a 4 až 7 a počty generací u jednotlivých druhů rostlin a vzor dokladu podle odstavce 7.“.

„§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.

^4) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

(4) Předpokladem pro uznání rozmnožovacího materiálu je, že

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu^3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou technologický postup a způsob odběru vzorků, postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole.

^3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.

„§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.

(3) Ústav řízení o uznání množitelského porostu zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti.

(4) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu.

(5) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

(6) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 5 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství^5).

(7) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

(8) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o uznání množitelského porostu, výčet dokladů potřebných k ověření rozmnožovacího materiálu a číslo množitelského porostu podle odstavce 1, požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 5 a vzor uznávacího listu podle odstavců 7 a 8.

^4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství v platném znění.

^5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.“.

„§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 10

Konformní rozmnožovací materiál

(1) V kategorii konformní rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu jen rozmnožovací materiál odrůd ovocných rodů a druhů.

(2) Konformní rozmnožovací materiál musí být rodově, druhově a odrůdově pravý a čistý, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě, musí být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. Konformní rozmnožovací materiál se označuje zkratkou „CAC“.

(3) Dodavatel konformního rozmnožovacího materiálu je povinen

(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 se nevztahují na osoby, které konformní rozmnožovací materiál pouze uvádí do oběhu. Tyto osoby jsou však povinny vést záznamy o nákupu a prodeji konformního rozmnožovacího materiálu.

(5) Dodavatel konformního rozmnožovacího materiálu odpovídá za vlastnosti tohoto materiálu.

(6) Množitelský porost musí svými vlastnostmi splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

(7) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí svými vlastnostmi, balením a označením odpovídat požadavkům, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být označen názvem druhu a odrůdy.

(9) Konformní rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jen za podmínek, že se jedná o odrůdu

(10) Množitelský porost a rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál podléhají namátkové kontrole Ústavu nejméně jedenkrát za kalendářní rok; namátkovou kontrolu provede Ústav u každého dodavatele, který konformní rozmnožovací materiál vyrábí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti konformního rozmnožovacího materiálu a jeho uvádění do oběhu podle odstavců 1 až 10.

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv odrůd jednoho nebo více druhů se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

(3) Kdo hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva a případný obchodní název směsi osiv.

(4) Ústav

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis^6).

(2) Obal^7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu^6).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 4. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi^7a) odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni poskytovat informace pro aktualizaci databáze vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

^6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.

^7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. ^

^7a) Článek 6 nařízení Komise (ES) č. 1452/2003 ze dne 14. srpna 2003, kterým se zachovává odchylka podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 s ohledem na určité druhy osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a kterým se stanoví prováděcí pravidla a kritéria pro uvedenou odchylku.“.

„(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

„(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na česnek, sazečku cibule a sazečku šalotky.“.

„§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(1) Dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu^4), která

(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost

(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci; postup proškolení zveřejní Ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“).

(4) Žádost o registraci obsahuje

(5) Ústav může registraci zrušit

(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.

(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.

(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.

(10) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.

^7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. ^

^8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. ^

^8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 17

Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob

(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2, jestliže

(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud

(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud

(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být

(5) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv, pokud

(6) Pověřenou laboratoří podle odstavce 5 může být

(7) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí obdobně odstavec 5.

(8) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou

(9) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu^7b).

(10) Osoby podle odstavců 1 až 7 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit.

(11) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 1 až 3, 5 a 7 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění podmínek může Ústav osobám, s nimiž uzavřel smlouvu nebo jimž udělil pověření, smlouvu nebo pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak se stejnou osobou uzavřít smlouvu nebo udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let.

(12) Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.

(13) Ministerstvo stanoví vyhláškou

§ 18

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropských společenství udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,

(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25.

(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země

(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která

(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do režimu volného oběhu^9) nebo aktivního zušlechťovacího styku^9a), je povinen

(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad

(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy

(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révy, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do režimu volného oběhu^9).

(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě

(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů a ovocných rodů a druhů.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti oznamování dovozu ze třetích zemí a údaje při něm vyžadované.

§ 19

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.

(2) Název odrůdy

(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo nebo podléhá úřednímu dozoru jako standardní rozmnožovací materiál révy, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

(4) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo nebo podléhá úřednímu dozoru jako standardní rozmnožovací materiál révy, musí dodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(5) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl.

(6) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(7) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací sklizeného v jiném členském státě, musí být uvedeny tyto náležitosti:

(8) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova „znovu přezkoušeno (měsíc a rok)“.

(9) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivo, obchodní osivo, standardní rozmnožovací materiál révy a směsi osiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

(10) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.

(11) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

(12) Osivo s neukončenou certifikací, které bylo sklizeno v jiném členském státě a které je uznáváno podle § 4 odst. 10, musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osiva, bylo-li použito.

(14) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících partii osiva nebo rozmnožovacího materiálu révy geneticky modifikované odrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

^8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

^9) Čl. 79 až 83 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

^9a) Čl. 114 až 129 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.“.

„§ 19a

Malé balení

(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen „malé balení“), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.

(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména

(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.

(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3.

(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli rozvažovány.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

„(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu

„(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny provádí následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

(3) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8.

„(4) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

(5) Kontrolovaná osoba

(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje Ústav při provádění kontrolní činnosti podle zvláštního právního předpisu^10).

(7) Ústav zvláštním opatřením dodavateli

„§ 23

Rozmnožovací materiál révy

(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupně nebo pokud se jedná o standardní rozmnožovací materiál.

(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o

(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a) až d) musí být udržovány udržovacím šlechtěním.

(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.

(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.

§ 24

Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů

(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako

(2) Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůd ovocných rodů a druhů, které jsou

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců. Vegetativně a generativně množené podnože, které mají být použity k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných rodů a druhů uvedených v druhovém seznamu, musí pocházet z uznaného rozmnožovacího materiálu.

(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(5) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.

(6) Ústav zřídí kolekci odrůd za účelem ověření, zda rozmnožovací materiál splňuje požadavky podle tohoto zákona.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů.“.

„§ 24a

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů

(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 obsahuje

(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 2 až 6.

(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje

(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.

(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů; doba vedení a uchovávání záznamů podle § 7 odst. 1 činí 3 roky.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.“.

„§ 25

Rozmnožovací materiál okrasných druhů

(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu

(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí

(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebiteli.

(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen

(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen „vánoční stromky“), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen „doba sklizně“); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.

(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).“.

„(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství^11a).

(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropských společenství^11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.

^11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.

^11b) Nařízení Komise (ES) č. 930/2000 ze dne 4. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.“.

„(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.“.

„(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k

Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.“.

„(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 20 let.“.

„(6) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ve lhůtě stanovené Ústavem, nejpozději však do 30. června třetího roku po datu uplynutí doby registrace.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

„(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona^12).“.

„(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

„HLAVA PÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 38a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že

(3) Fyzická osoba se jako dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.

(4) Fyzická osoba se jako dodavatel nebo konečný prodejce dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 4 písm. c).

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

§ 38b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí správního deliktu tím, že

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí dopustí správního deliktu tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel nebo konečný prodejce dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 4 písm. c).

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 38c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^12a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

Dosavadní hlava pátá se označuje jako hlava šestá.

Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena d) až m).

„(2) Ústav v souladu s předpisy Evropských společenství sděluje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) a příslušným úřadům jiných členských států údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména

(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi odrůd^7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.“.

„§ 40

Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti, nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.

(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci Evropských společenství, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky.

(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropských společenství zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.“.

„(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, na rozhodování správních orgánů podle tohoto zákona se vztahuje správní řád^14).

^14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“.

„(3) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 7 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek.“.

„5. Ovocné rody a druhy (mimo použití pro okrasné účely)
Castanea sativa Mill. Kaštanovník jedlý
Citrus L. Citrus
Corylus avellana L. Líska
Cydonia oblonga Mill. Kdouloň
Ficus carica L. Smokvoň
Fortunella Swingle Kumkvat
Fragaria L. Jahodník
Juglans regia L. Ořešák vlašský
Malus Mill. Jabloň
Olea europaea L. Olivovník
Pistacia vera L. Pistáciovník
Poncirus Raf. Citronečník
Prunus amygdalus Batsch Mandloň
Prunus armeniaca L. Meruňka
Primus avium (L.) L. Třešeň
Prunus cerasus L. Višeň
Prunus domestica L. Slivoň
Prunus persica (L.) Batsch Broskvoň
Prunus salicina Lindley Slivoň japonská
Pyrus L. Hrušeň
Ribes L. Rybíz, angrešt
Rubus L. Maliník, ostružiník
Vaccinium L. Borůvka“.
Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 8/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvů odrůd pěstovaných rostlin.

Čl. IV

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), jak vyplývá z pozdějších zákonů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

Čl. V

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., se mění takto:

V § 16 odstavec 1 zní:

„(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový fond do tří let po převzetí písemné výzvy

Čl. VI

Přechodné ustanovení

Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada, jestliže právo na jiný pozemek před účinností tohoto zákona zaniklo podle § 13 odst. 6 nebo před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro převod jiného pozemku podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb. Písemná výzva k poskytnutí peněžité náhrady musí být doručena pozemkovému fondu nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo na náhradu zanikne. Náhradu poskytne pozemkový fond nejpozději do tří let od převzetí písemné výzvy.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o Pozemkovém fondu České republiky

Čl. VII

Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb., zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 313/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 423/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 285/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

Čl. VIII

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto:

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.

Čl. IX

V § 10 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 212/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se písmeno i) zrušuje.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

ČÁST ŠESTÁ

Čl. X

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.