Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona

§ 1

Počet žáků a studentů

(K § 23 odst. 3 zákona)

(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60. Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 20.

(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 5.

(3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.

§ 2

Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování

(K § 26 odst. 4 zákona)

(1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.

(2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k

• a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,

• b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva,

• c) specifikaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadaných žáků a studentů,

• d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů,

• e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky^1) a materiální zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem,

• f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.

(3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.

§ 3

Období školního vyučování ve střední škole

(K § 24 odst. 5 zákona)

(1) Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku.

(2) První pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná 1. února a končí 30. června.

(3) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování v pondělí následujícího týdne. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování v pátek předcházejícího týdne.

(4) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání koná odborná praxe nebo sportovní příprava v období hlavních prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem stanoveným v odstavcích 2 a 3. Vyučování se zkracuje o počet vyučovacích dnů odpovídajících délce odborné praxe nebo sportovní přípravy.

§ 4

Organizace školního vyučování ve vyšší odborné škole

(K § 24 odst. 5 a § 103 zákona)

(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 12 týdnů.

(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.

(3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky.

(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.

(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.

(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole.

§ 4a

Individuální vzdělávací plán

(K § 19 písm. i) zákona)

(1) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta.

(2) Individuální vzdělávací plán obsahuje

• a) vzdělávací cíle,

• b) metody a způsoby vzdělávání,

• c) podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické zabezpečení),

• d) vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace,

• e) způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a dovedností.

(3) V případě žáka se speciálními vzdělávacími potřebami stanovuje další náležitosti individuálního vzdělávacího plánu vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných^21).

(4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka ve školní matrice.

§ 5

Termíny vydávání vysvědčení

(K § 24 odst. 5 zákona)

(1) Vysvědčení se předává v poslední vyučovací den období školního vyučování; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. V závěrečném ročníku vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky.

(2) Při skončení vyučování podle § 3 odst. 4 se vysvědčení předává neprodleně po doložení splnění odborné praxe nebo sportovní přípravy.

§ 6

Školní prázdniny

(K § 24 odst. 5 zákona)

(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.

(2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel školy.

(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.

(4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února.

(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až března. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku.

(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek předcházející Velkému pátku.

(7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce.

§ 7

Kniha úrazů

(K § 29 odst. 3 zákona)

(1) V knize úrazů^2) se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.

(2) V knize úrazů se uvede

• a) pořadové číslo úrazu,

• b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,

• c) popis úrazu,

• d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,

• e) jméno, popřípadě jména a příjmení případného svědka úrazu,

• f) zda a kým byl úraz ošetřen,

• g) jméno, popřípadě jména, příjmení, označení funkce a podpis zaměstnance školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,

• h) další skutečnosti, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

§ 8

Záznam o úrazu

(K § 29 odst. 3 zákona)

(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje vždy, jde-li o

• a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů,

• b) úraz žáka nebo studenta, jehož důsledkem nebyla jeho nepřítomnost nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů, u kterého lze očekávat poskytnutí náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, nebo

• c) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák nebo student zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo zřizovatele škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.

(4) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

(5) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu

• a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo

• b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

§ 9

Hlášení úrazu

(K § 29 odst. 3 zákona)

(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.

(2) Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo, byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení bezodkladné ohlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky a Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).

§ 10

Zasílání záznamu o úrazu

(K § 29 odst. 3 zákona)

Záznam o úrazu podle § 8 odst. 1 se nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení zasílá

• a) ministerstvu,

• b) zdravotní pojišťovně zraněného žáka nebo studenta,

• c) v případě těžkého nebo smrtelného úrazu Policii České republiky.

§ 11

Přijímací řízení ke vzdělávání ve střední škole

(K § 64 zákona)

Pro podrobnosti přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři^22).

§ 17

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

(K § 71 zákona)

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu

• a) 1 – výborný,

• b) 2 – chvalitebný,

• c) 3 – dobrý,

• d) 4 – dostatečný,

• e) 5 – nedostatečný.

(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.

(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení

• a) 1 – velmi dobré,

• b) 2 – uspokojivé,

• c) 3 – neuspokojivé.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

• a) prospěl(a) s vyznamenáním,

• b) prospěl(a),

• c) neprospěl(a),

• d) nehodnocen(a).

(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný.

(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé pololetí.

(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

§ 18

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(K § 71 zákona)

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu^8) zahrnují

• a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání,

• b) kritéria stupňů prospěchu,

• c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

• d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou,

• e) průběh a způsob hodnocení v denní, dálkové a kombinované formě vzdělávání.

§ 19

Komisionální zkouška

(K § 71 zákona)

(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě,

• a) koná-li opravnou zkoušku^9), nebo

• b) požádá-li písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení^10).

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené části učiva.

(3) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(4) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

(5) Počet zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

(6) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.

(7) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.

(8) Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

§ 20

Podmínky uznávání předchozího vzdělání

(K § 71 zákona)

(1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka je úspěšné ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o vzdělání získaném v zahraničí musí splňovat náležitosti stanovené jiným právním předpisem^11).

(2) Podmínkou uznání částečného vzdělání žáka je absolvování některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, nebo získání profesní kvalifikace, případně jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

§ 21

Teoretické vyučování

(K § 71 zákona)

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

§ 22

Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování

(K § 71 zákona)

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování^12), kromě obecných náležitostí, obsahuje:

• a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování,

• b) místo konání praktického vyučování,

• c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,

• d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

• e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,

• f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,

• g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,

• h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

§ 23

Odborná praxe

(K § 71 a 103 zákona)

(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

(2) Odbornou praxi žáků vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.

(3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném vzdělávacím programu.

§ 24

Odborný výcvik

(K § 71 zákona)

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu.

(2) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků 2., 3. a 4. ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování u žáků 3. a 4. ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.