Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Typ Zákon
Publikace 2006-05-26
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o civilním letectví

Čl. I

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:

„§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) upravuje ve věcech civilního letectví

(2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.

^1) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví.

^1a) Nařízení Rady (EHS) č. 2407/1992 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům. Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství. Nařízení Rady (EHS) č. 2409/1992 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby. Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.“.

„§ 2

Základní pojmy

(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.

(2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg.

(3) Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek“) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.

(4) Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.

(5) Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.

(6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.

(7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.“.

„(2) V čele Úřadu je generální ředitel, jehož jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem. Při výkonu funkce je zmocněn uzavírat dohody mezi civilními leteckými úřady k činnostem souvisejícím s přenesením odpovědnosti ze státu zápisu letadla do leteckého rejstříku na stát, kde je letadlo delší dobu provozováno, formou přenesení dohodnuté oblasti odpovědnosti, zejména za způsobilost letadla, posádky a jeho údržbu na tento stát podle článku 83bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, za podmínky, že takováto dohoda musí být známa všem ostatním smluvním státům, které ho ratifikovaly.“.

„(3) Úřad spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství^1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.

(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup^1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.

(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^1e).

(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství^1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství^1f).

(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.

^1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

^1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

^1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).

^1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě).

^1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.“.

„HLAVA I

LETECKÝ REJSTŘÍK“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

„(4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.“.

„(2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

„(1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.“.

„HLAVA II

SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ“.

„(6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.“.

„§ 12a

(1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel“) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.

(2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu^1h), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.

(4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.

(5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.

(6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.

(7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.

^1h) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1h se označuje jako poznámka pod čarou č. 1i.

„(3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.“.

„(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která

„§ 17

(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^1i) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu^1h).

(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.