← Aktuální text · Historie

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb

Aktuální text a fecha 2006-07-31
Čl. I

Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění vyhlášky č. 233/2004 Sb., se mění takto:

„(1) Nestanoví-li se dále jinak, je základem pro určení odměny za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky výše exekutorem vymoženého plnění. Za vymožené plnění se považuje každé plnění, které bylo učiněno poté, co soud vydal rozhodnutí podle § 44 odst. 2 zákona.“.

„§ 8

Odměna za provedení exekuce odebráním věci

Odměna exekutora za provedení exekuce odebráním věci činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2 000 Kč.“.

„§ 13

Náhrada hotových výdajů

(1) Exekutorovi náleží v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.

(2) Překročí-li výše hotových výdajů exekutora účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuční činnosti částku 3 500 Kč, náleží mu místo náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je exekutor povinen prokázat.

(3) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem^1).

(4) Náhrada nákladů vynaložených na znalecké posudky se řídí zvláštními právními předpisy^2).

(5) Výši úplaty za poskytnutí údajů z Centrální evidence exekucí a výši náhrady nákladů podle zvláštního právního předpisu^2a) stanoví Exekutorská komora České republiky stavovským předpisem.

^1) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

^2) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., vyhlášky č. 184/1990 Sb., vyhlášky č. 77/1993 Sb. a vyhlášky č. 432/2002 Sb.

^2a) Vyhláška č. 331/2001 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 130/2005 Sb.“.

„(1) Při určení výše a způsobu určení odměny za správu věci nebo majetku, které byly zajištěny v trestním řízení, se postupuje obdobně podle zvláštního právního předpisu^4a). Základem odměny exekutora je cena věci nebo majetku, které mu byly svěřeny do správy podle věty první, zjištěná podle zvláštního právního předpisu^4b).

^4a) § 22 až 23a vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 403/2005 Sb.

^4b) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2006.

Ministr:

JUDr. Němec v. r.