Zákon, kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Aktuální text a fecha 2006-08-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o veřejných dražbách

Čl. I

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. e) se slova „živnostenské oprávnění“ nahrazují slovy „oprávnění (§ 6 odst. 1)“.

1. V § 2 písmena g) a h) znějí:

„g) vyvoláním licitátorem přednesené prohlášení o předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání a výše stanoveného minimálního příhozu, jakož i výzva účastníkům dražby k podávání nabídek,

h) zahájením dražby prohlášení licitátora, že zahajuje dražbu, není-li dále stanoveno jinak,“.

1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

„§ 2a

(1) Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim nepřihlíží. Tím není dotčeno právo předložit písemnost v jiném než českém jazyce spolu s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.

(2) Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si obstará na své náklady, pokud tuto skutečnost písemně oznámí dražebníkovi nejpozději při svém zápisu do seznamu účastníků dražby.“.

1. V § 3 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6.

1. V § 3 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 3a a 3b znějí:

„(5) Účastníky dražby nesmějí být dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; nikdo nesmí dražit za ně.

(6) Účastníkem dražby též nesmí být osoba, která je ve vztahu k některé z osob uvedených v odstavci 5 osobou blízkou^3a), společníkem, osobou ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern^3b); nikdo nesmí dražit za ně.

^3a) § 116 občanského zákoníku.

^3b) § 66a odst. 2 až 7 obchodního zákoníku.“.

1. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků dražby, které bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby, jakož i zmocnění osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech společných účastníků dražby. S výjimkou určení osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat není žádné omezení obsažené v prohlášení účastníků dražby nebo vyplývající z jejich případné dohody vůči dražebníkovi ani vůči třetím osobám účinné. Společní účastníci dražby odpovídají za uhrazení ceny dosažené vydražením společně a nerozdílně.“.

1. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“.

1. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Bez stanoviska ministerstva, ve kterém ministerstvo vyjádří, že dražebník má předpoklady k výkonu dražební činnosti a činností souvisejících, nemůže živnostenský úřad koncesi vydat. Ministerstvo ve stanovisku posoudí předpoklady dražebníka vykonávat dražební činnost a činnosti související z hlediska dodržování platných právních předpisů, záruk ochrany zájmů navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, účastníků dražby a dalších osob majících práva k předmětu dražby také na základě jemu předložených, dražebníkem vyhotovených základních pravidel postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících. Dražebníkem provádějícím na území České republiky ojediněle nebo dočasně dražby podle části druhé tohoto zákona může být i osoba, která prokáže, že je usazena v jiném členském státě Evropské unie a že je podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka ve smyslu tohoto zákona. Na dražebníka podle předchozí věty se zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka nevztahují.“.

1. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 4a znějí:

„(3) Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 splňovat dále tyto podmínky

a) je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál, popřípadě zapisovaný základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč a musí být v plném rozsahu splacen,

b) jeho povinnost podle odstavce 2 musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 000 000 Kč, a

c) je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem podle zvláštního právního předpisu^4a).

(4) Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, nesmí se na dražbě podílet jako dražebník. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, který je právnickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je ve vztahu k navrhovateli společníkem, osobou tvořící s ním koncern, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu anebo jeho zaměstnancem, ani dražebník, jehož je navrhovatel společníkem. Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, který je fyzickou osobou, nesmí dražbu provádět dražebník, který je ve vztahu k navrhovateli osobou blízkou nebo jeho zaměstnancem, ani dražebník, jehož je navrhovatel společníkem, statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu anebo jeho zaměstnancem.

^4a) § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

1. V § 6 odst. 5 se slova „povinnost sjednat a udržovat pojištění“ nahrazují slovy „některou z povinností podle odstavců 2 až 4“.

1. V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

1. V § 12 odstavec 4 zní:

„(4) Uveřejněním způsobem v místě obvyklým je u dražeb nemovitostí uveřejnění na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Za uveřejnění způsobem v místě obvyklým se též považuje, doručí-li dražebník těmto úřadům dražební vyhlášku se žádostí o její uveřejnění na úřední desce a současně v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávného celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází, uveřejní alespoň základní údaje o předmětu dražby, místě a času konání dražby, nejnižším podání, výši minimálního příhozu a odhadnuté nebo zjištěné ceně, jakož i údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.“.

1. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Stanoví-li tak dražební vyhláška, musí být záruční listina vystavena bankou se sídlem na území České republiky nebo zahraniční bankou oprávněnou působit v souladu se zvláštním právním předpisem^10a) na území České republiky. V dražební vyhlášce též může být jako podmínka přijatelnosti bankovní záruky stanovena minimální doba její platnosti, ne však v délce přesahující 160 dní ode dne konání dražby, na niž se bankovní záruka vztahuje. Přesahuje-li dražební jistota částku odpovídající 15 000 EUR, může být v dražební vyhlášce vyloučeno její složení v hotovosti do rukou dražebníka.“.

Poznámka pod čarou č. 10a zní:

„^10a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 14 odstavec 3 zní:

„(3) Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. V dražební vyhlášce může být konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky stanoven na určený okamžik předcházející zahájení dražby, ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby. Není-li v dražební vyhlášce stanoveno něco jiného, končí lhůta pro složení dražební jistoty zahájením dražby.“.

1. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.“.

1. V § 17 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11a zní:

„(3) Předmětem dražby může být věc, podnik^7) nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu^11a) a převoditelné majetkové právo, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem.

^11a) Zákon č. 72/1974 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 17 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 11b, 12 a 13 zní:

„(5) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy lze dražit, pouze jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu^11b). Věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů^12), zákonné předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, s nimiž je nakládání omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců podle zvláštního právního předpisu^13), lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. Tento souhlas může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty, pokud správce konkursní podstaty písemně vyzval oprávněnou osobu k využití jejího předkupního práva nebo práva na přednostní nabytí předmětu dražby a toto právo nebylo včas využito. Koná-li se dražba podle tohoto odstavce, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli ze souhlasů udělených oprávněnými osobami, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena.

^11b) § 3 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.

^12) Například § 13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, § 61 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

^13) § 22 odst. 1, 2 a 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou č. 13a a 13b zní:

„(6) Přechodem vlastnictví k bytům a nebytovým prostorům na vydražitele na základě dražby konané podle odstavce 5 zanikají předkupní práva nájemců k nim, jakož i jejich práva na přednostní nabytí vlastnictví k těmto bytům a nebytovým prostorům, nezanikla-li již dříve. Byty v budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů^13a), pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva, která podle zvláštního právního předpisu^13b) vyzvala družstvo k uzavření smlouvy o převodu tohoto bytu, nelze dražit.

^13a) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^13b) § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. § 23 zákona č. 72/1994 Sb.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.

1. V § 17 se na konci odstavce 7 doplňují věty „To neplatí, vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty. Koná-li se dražba se souhlasem oprávněných osob, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli z takto udělených souhlasů, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena. Přechodem vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele zanikají předkupní práva uvedená v první větě.“.

1. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Dražebník je oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od navrhovatele a v případě dražeb movitých věcí též od vydražitele. Výše odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, musí být sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být uvedena v dražební vyhlášce.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

1. V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.“.

1. V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,“.

1. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k), l) a m), která znějí:

„k) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti předmětu dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou,

l) lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,

m) výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně.“.

1. V § 23 odstavec 6 zní:

„(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 20 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich popis v dražební vyhlášce.“.

1. V § 23 odstavec 11 zní:

„(11) Má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k předmětu dražby a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu.“.

1. V § 24 odstavec 3 zní:

„(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.“.

1. V § 29 odstavec 4 zní:

„(4) Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 500 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ve lhůtě, která je stanovena v dražební vyhlášce, která však nesmí být

a) kratší než 10 dní ode dne skončení dražby,

b) kratší než 30 dnů a delší než 90 dnů ode dne skončení dražby, jde-li o dražbu zahájenou na návrh správce konkursní podstaty.“.

1. V § 29 se odstavec 5 zrušuje.

1. § 35 včetně nadpisu zní:

„§ 35

Předání výtěžku dražby

Výtěžek dražby předá dražebník po vypořádání nákladů dražby bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením navrhovateli, není-li mezi dražebníkem a navrhovatelem sjednáno něco jiného. Byla-li provedena dražba na návrh více navrhovatelů, kteří nebyli spoluvlastníky předmětu dražby, výtěžek dražby předá dražebník každému navrhovateli ve výši dohodnuté ve smlouvě o úpravě vzájemných vztahů těchto navrhovatelů, uzavřené podle § 19 odst. 2 věty druhé, není-li mezi dražebníkem a navrhovateli sjednáno něco jiného.“.

1. V § 36 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:

„(1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem^15) nebo doložena vykonatelným notářským zápisem nebo vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem^16), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

^15) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

^16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb. § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.

1. V § 36 odstavec 3 zní:

„(3) Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti.“.

1. V § 36 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 16a zní:

„(4) Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu^16a). Ustanovení § 5 odst. 2 tím není dotčeno. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu.

^16a) § 153 odst. 1 a § 154 občanského zákoníku.“.

1. V § 37 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Vlastník předmětu dražby, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu dražby, má povinnost bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, jež jsou mu známy o stavu předmětu dražby, jakož i o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích; ustanovení odstavce 1 o splnění podmínky týkající se smlouvy o provedení dražby platí obdobně.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

1. V § 39 odstavec 3 zní:

„(3) Přílohou smlouvy musí být listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním právem k předmětu dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a její splatnost, nevyplývají-li tyto skutečnosti již z listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele.“.

1. V § 39 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 7 až 11.

1. V § 39 odstavec 7 zní:

„(7) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby musí být úředně ověřeny tak, že tato smlouva musí být navrhovatelem a dražebníkem podepsána před orgánem pověřeným legalizací.“.

1. V § 40 odst. 1 se slovo „vlastníkovi“ nahrazuje slovy „zástavnímu dlužníkovi“.

1. V § 40 odstavec 3 zní:

„(3) Je-li zástavci doručeno oznámení o dražbě, jsou neplatné právní úkony učiněné zástavcem, jimiž by po doručení takového upozornění předmět dražby zcizil, zatížil, uzavřel nájemní smlouvu nebo jimiž by vznikly vůči předmětu dražby nové závazky snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem dražby; to neplatí, nebyl-li předmět dražby vydražen nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná. Ustanovení věty první se vztahuje obdobně též na právní úkony zástavního dlužníka.“.

1. V § 43 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

„n) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel za nesprávnost takových údajů zcela nebo zčásti neodpovídá.“.

1. V § 43 odstavec 3 zní:

„(3) Je-li předmětem dražby nemovitost nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy též na centrální adrese, a to nejméně 60 dnů před konáním dražby. Ve stejné lhůtě doručí dražebník dražební vyhlášku i tomu obecnímu úřadu a úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se má dražba konat, s žádostí o její uveřejnění na úřední desce. Na úřední desce lze uveřejnit i jen místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání, výši minimálního příhozu a odhadnutou nebo zjištěnou cenu, je-li uveden též údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.“.

1. V § 46 odst. 1 písm. e) se slova „40 a 44“ nahrazují slovy „§ 40 odst. 1 a 2 a § 44“.

1. V § 46 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis nebo vykonatelný exekutorský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby“.

1. V § 46 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17a zní:

„(3) Neupustí-li dražebník v souladu s odstavcem 1 písm. g) od dražby, nelze výkon rozhodnutí provést do konce lhůty, v níž je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením, nejdéle však do dne, kdy dražebník od dražby případně upustí z jiného důvodu, nebo do dne konání dražby, nebude-li při ní učiněno ani nejnižší podání. Dojde-li k vydražení předmětu dražby, je přechod vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^17a).

^17a) § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.“.

1. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně poznámky pod čarou č. 17b zní:

„§ 46a

(1) Nelze-li dražbu provést v původně uveřejněném termínu proto, že jejímu provedení brání rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o předběžném opatření, nebo v důsledku podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy podle zvláštního právního předpisu^17b), anebo v důsledku zásahu vyšší moci, neupustí dražebník od dražby, ale dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dražba bude v tomto případě provedena do 90 dnů poté, kdy se dražebník dozví o pominutí překážky.

(2) V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce.

^17b) § 166 občanského zákoníku.“.

1. V § 47 odstavec 6 zní:

„(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 43 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich uvedení v dražební vyhlášce.“.

1. V § 48 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

(4) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.“.

1. V § 48 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

1. V § 49 se na konci odstavce 2 doplňují slova „anebo pokud nebylo učiněno ani nejnižší podání při dražbě konané za okolností podle § 46 odst. 3“.

1. V § 58 odstavec 2 zní:

„(2) Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými.“.

1. V § 63 se na konci odstavce 1 doplňují věty „To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady předmětu dražby společně a nerozdílně.“.

1. V § 63 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „U dražby nedobrovolné navrhovatel neodpovídá za případné vady předmětu dražby, odpovídá však za škodu způsobenou neoprávněným návrhem na provedení dražby; této odpovědnosti se nelze zprostit.“.

1. V § 63 odstavec 4 zní:

„(4) Dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.“.

1. V § 63 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Osoba, která podala zjevně bezdůvodný návrh na prohlášení dražby za neplatnou, odpovídá navrhovateli, dražebníkovi i vydražiteli za škodu, která jim v důsledku toho vznikla.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Dražby, o jejichž provedení byla uzavřena smlouva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ohledně nichž byla před tímto dnem uveřejněna dražební vyhláška, jakož i vztahy s nimi související, se řídí dosavadními právními předpisy.

Čl. III

Zmocňovací ustanovení

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jak vyplývá ze zákonů a nálezu Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského zákoníku

Čl. IV

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb. a zákona č. 160/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 166 odstavec 1 zní:

„(1) Ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.“.

1. V § 166 odst. 2 se za slovo „však“ vkládají slova „7 dnů“.

1. V § 166 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení první věty o zástavním věřiteli platí obdobně též pro dražebníka.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

Čl. V

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 235/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 52 odst. 1 větě první se za slova „předloží žádost o koncesi“ vkládají slova „, spolu se všemi doklady předloženými žadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska“.

1. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314 „Ostatní“ se ve sloupci 1 na konci textu „Provádění veřejných dražeb“ doplňují slova „a) dobrovolných, b) nedobrovolných“.

Text ve sloupci 2 zní: „pro provádění veřejných dražeb dobrovolných: a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo b) středoškolské vzdělání a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo c) doklady podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace pro provádění veřejných dražeb nedobrovolných: a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo b) středoškolské vzdělání a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo c) doklady podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace“.

Text ve sloupci 5 zní: „§ 6 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Dosavadní živnostenská oprávnění s předmětem podnikání „Provádění veřejných dražeb“, která trvala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za oprávnění k provozování živnosti „Provádění veřejných dražeb a) dobrovolných, b) nedobrovolných“, není-li dále stanoveno něco jiného.

1. Živnostenský úřad vydá na žádost podnikatele, který provozuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona živnost s předmětem podnikání „Provádění veřejných dražeb“ a který hodlá nadále provozovat pouze veřejné dražby dobrovolné, novou koncesní listinu s předmětem podnikání „Provádění veřejných dražeb a) dobrovolných“. Vydání nové koncesní listiny nepodléhá správnímu poplatku.

1. Osoby, které jsou podle dosavadních právních předpisů oprávněny k činnosti, která je koncesovanou živností „Provádění veřejných dražeb“, a které hodlají nadále provozovat též veřejné dražby nedobrovolné, jsou povinny ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění odborné způsobilosti, pokud je živnostenský úřad nemá k dispozici již z předchozích řízení, a prokázat splnění podmínek podle § 6 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doloží-li tyto osoby doklady a splní-li podmínky uvedené ve větě první tohoto odstavce, živnostenský úřad vydá rozhodnutí, kterým změní rozhodnutí o udělení koncese, a vydá koncesní listinu se změněnými údaji. Neučiní-li tak tyto osoby, živnostenský úřad vydá rozhodnutí, kterým změní rozhodnutí o udělení koncese, a vydá koncesní listinu v rozsahu provádění veřejných dražeb dobrovolných. Tyto úkony nepodléhají správnímu poplatku.

1. Řízení ve věci udělení koncese „Provádění veřejných dražeb“ zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. VII

V § 35 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 57b zní:

„m) vyslovení neplatnosti dražby^57b).

^57b) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.