Zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění

Typ Zákon
Publikace 2006-07-03
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ČINNOST INSTITUCÍ ZAMĚSTNANECKÉHO PENZIJNÍHO POJIŠTĚNÍ Z ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství^1) a upravuje podmínky provozování penzijních plánů a činností z nich vyplývajících institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“) na území České republiky a dohled nad činností těchto institucí na území České republiky.

(2) Tento zákon se nevztahuje na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, veřejné zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění podle zvláštních právních předpisů.

§ 2

Vymezení pojmů

V tomto zákoně se rozumí

jestliže působí v České republice jako zaměstnavatel a platí příspěvky instituci na zaměstnanecké penzijní pojištění ve prospěch svých zaměstnanců, popřípadě je-li zaměstnavatelem osoba samostatně výdělečně činná, též ve svůj prospěch,

§ 3

Příslušný orgán v České republice

(1) Příslušným orgánem v České republice je Česká národní banka.

(2) Česká národní banka při výkonu dohledu ohledně splnění povinností vyplývajících z § 6 odst. 2 spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 4

Informační povinnosti České národní banky

Česká národní banka

§ 5

Provozování penzijních plánů v České republice

(1) Instituce může na území České republiky provozovat pouze penzijní plány a činnosti z nich vyplývající, pokud toto provozování je povoleno příslušným orgánem domovského členského státu instituce, a to za podmínek stanovených v tomto povolení a právními předpisy domovského členského státu instituce. Penzijní plány institucí provozované v České republice musí přitom splňovat požadavky uvedené v § 6 a 7.

(2) Instituce uvedená v odstavci 1 je povinna

(3) Instituce uvedená v odstavci 1 může na území České republiky provozovat pouze zaměstnanecké penzijní pojištění a činnosti z něho vyplývající.

§ 6

Penzijní plány

(1) Účast zaměstnanců na zaměstnaneckém penzijním pojištění a přispěvatelů v České republice je dobrovolná.

(2) Penzijní plány provozované institucemi v České republice musí vždy upravovat

§ 7

Informace poskytované účastníkům a příjemcům

(1) Informace předávané institucí účastníkům a příjemcům v České republice musí být poskytovány minimálně v rozsahu odpovídajícím informační povinnosti stanovené institucím v domovském členském státě.

(2) Instituce je povinna zajistit každému účastníku při vzniku účasti na zaměstnaneckém penzijním pojištění dostatečnou informovanost o podmínkách penzijního plánu provozovaného pro přispěvatele, zejména o právech a povinnostech všech stran zúčastněných na provozování penzijního plánu a o finančních, technických a jiných rizicích spojených s penzijním plánem. Instituce je dále povinna písemně informovat účastníky a příjemce o každé změně penzijního plánu, pokud se tato změna přímo týká účastníka nebo příjemce, a to do 2 měsíců.

(3) Instituce je povinna každý rok poskytnout účastníkům údaje o

(4) Na žádost účastníka je instituce povinna poskytnout mu podrobné a podstatné informace o

(5) Instituce je povinna na žádost účastníků a příjemců

Žádost účastníků a příjemců může jejich jménem podat přispěvatel.

(6) Při odchodu do starobního důchodu nebo když se jiné důchodové dávky stanou splatnými, je instituce povinna každému příjemci písemně poskytnout potřebné informace o splatných důchodových dávkách a o možnostech jejich vyplácení.

§ 8

Dohled nad institucemi

(1) Česká národní banka je za účelem výkonu dohledu oprávněna

(2) Poruší-li instituce, depozitář nebo správce povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z rozhodnutí vydaného na jeho základě, může Česká národní banka uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Instituce, depozitář nebo správce informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku a způsobu zjednání nápravy, a to ve lhůtě stanovené Českou národní bankou.

Správní delikty

§ 9

(1) Instituce se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Depozitář nebo správce aktiv instituce se dopustí správního deliktu tím, že přes zákaz České národní banky podle § 8 odst. 1 písm. b) umožní volné nakládání s aktivy instituce, které má ve svém držení.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 10

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty za správní delikt se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Česká národní banka.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá Česká národní banka. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní^2). Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

§ 11

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb., se mění takto:

Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní:

„§ 22a

Zvláštní ústavní péče – péče paliativní lůžková

Léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.

^2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.