Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Český název	Latinský název
Artyčok	Cynara scolymus L.
Bob zahradní	Vicia faba L. (partim)
Brokolice	Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch.
Celer	Apium graveolens L.
Cibule	Allium cepa L.
Cibule zimní (sečka)	Allium fistulosum L.
Čekanka (včetně průmyslové)	Cichorium intybus L. (partim)
Černý kořen	Scorzonera hispanica L.
Česnek	Allium sativum L.
Endivie (štěrbák)	Cichorium endivia L.
Fazol obecný	Phaseolus vulgaris L.
Fazol šarlatový	Phaseolus coccineus L.
Fenykl	Foeniculum vulgare Miller
Hrách zahradní	Pisum sativum L.
Chřest	Asparagus officinalis L.
Kadeřávek	Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. sabellica L.
Kapusta hlávková	Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. sabauda
Kapusta růžičková	Brassica oleracea L. convar. oleracea L. var. gemmifera DC.
Karda	Cynara cardunculus L.
Kedluben	Brassica oleracea L.convar. acephala (DC.)Alef. var. gongylodes.L.
Kerblík	Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček	Valerianella locusta (L.) Laterr.
Květák	Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. botrytis L.
Lilek vejcoplodý	Solanum melongena L.
Mangold	Beta vulgaris L.var. vulgaris
Meloun cukrový	Cucumis melo L.
Meloun vodní	Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev obecná	Daucus carota L.
Okurka	Cucumis sativus L.
Paprika	Capsicum annuum L.
Petržel	Petroselinum crispum (Miller) Nyman ex A.W.Hill
Pór	Allium porrum L.
Rajče	Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell
Reveň (rebarbora)	Rheum rhaponticum L.
Ředkev	Raphanus sativus L.
Ředkvička setá	Raphanus sativus L.
Řepa salátová	Beta vulgaris L. var. conditiva Alef.
Salát	Lactuca sativa L.
Šalotka	Allium ascalonicum L.
Špenát setý	Spinacia oleracea L.
Tykev obecná	Cucurbita pepo L.
Tykev velkoplodá	Cucurbita maxima Duch.
Vodnice	Brassica rapa L. var. rapa L. Thell
Zelí hlávkové bílé	Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. alba DC.
Zelí hlávkové červené	Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. rubra DC.
Zelí pekingské	Brassica pekinensis (Lour.) Rupr.

Část 2.

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy.

Část 3.

Kontrola dodržování kritických bodů

Kontrolu kritických bodů výrobního procesu provádí Ústav nebo jím pověřená osoba u dodavatele nejméně jednou ročně; podléhají jí všechny sazenice zeleniny uváděné do oběhu s výjimkou prodeje konečnému spotřebiteli^1^).

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

• a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,

• b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,

• c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,

• d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

1) Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů

Část 4.

Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

• a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,

• b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,

• c) prodeji a expedici sadby zeleniny,

• d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

Část 5.1

Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky

• Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.

• U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.

• Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.

Část 5.2

Požadavky na vlastnosti sazečky cibule a šalotky

Tabulka 5.2.1

	Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti)
cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem	10
z toho:
- cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou	3
- cibule napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1)	nesmí se vyskytovat
cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů	2
cibulí rozvitých a porostlých	5
	Nejvyšší povolená délka (cm)
---	---
délka suché natě	5
délka kořínků	3

1) Přílohy číslo 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Další požadavky:

• cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků, délka suché natě maximálně 3 cm.

• příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.

Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule

Tabulka 5.2.2

Velikostní třídění	Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)
malé	7 až 15 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
velké	15 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
jednotné	7 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30% hmotnosti

Část 5.3

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

Tabulka 5.3.1

Druh	Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %	Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %	Délka suché natě maximálně v cm	Délka kořínků maximálně v cm
česnek	2	5	5	3

Tabulka 5.3.2

	% z počtu cibulí
závadných cibulí celkem	10
z toho:	- cibulí mechanicky poškozených	8
- cibulí poškozených houbovými chorobami	6

Požadavky na třídění:

v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 6.

Požadavky na zdravotní stav sazenic

• sazenice musí být vizuálně prosté škodlivých organismů a příznaků chorob uvedených v tabulce 6

Seznam škodlivých organismů:

Tabulka 6

Rod nebo druh	Seznam škodlivých organizmů
Allium ascalonicum L. šalotka	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Houby	– Botrytis spp.
– Peronospora destructor (Berk.) Fr.
– Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Allium cepa L. cibule	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Meloidogyne spp.
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Bakterie	– Pseudomonas spp.
Houby	– Botrytis spp.
– Fusarium oxysporum f. sp. cepae (Hans.) Snyd. et Hans.
– Peronospora destructor (Berk.) Fr.
– Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Allium fistulosum L. cibule zimní (sečka)	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Houby	– Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy	– Všechny
Allium porrum L. pór	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera
Bakterie	– Pseudomonas spp.
Houby	– Alternaria porri (Ell.) Cif.
– Fusarium culmorum (W.G.Sm.) Sacc.
– Phytophthora porri Foister
– Sclerotium cepivorum Berk.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Leek yellow stripe virus
Allium sativum L. česnek	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aceria tulipae (Keifer)
– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera
Bakterie	– Pseudomonas fluorescens Migula
Houby	– Sclerotium cepivorum Berk.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Apium graveolens L. celer	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Euleia heraclei (Linnaeus)
– Lygus spp.
– Psila rosae Fabricius
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman
Bakterie	– Erwinia carotovora subsp. Carotovora (Jones) Bergey et al.
– Pseudomonas syringae pv. apii (Jagger) Young, Dye & Wilkie
Houby	– Fusarium oxysporum f. ssp. apii W.C.Snyder & H.N.Hansen
– Phoma apiicola Kleb.
– Pythium spp. Pringsh.
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
– Septoria apiicola Speg.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Celery mosaic virus a Cucumber mosaic virus
Asparagus officinalis L. chřest	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Brachcyorynella asparagi (Mordvilleo)
– Parahypopta caestrum (Hübner)
– Platyparea poeciloptera Schrank
Houby	– Fusarium spp.
– Rhizoctonia crocorum (Pers.:Fr.) Dc.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny
Beta vulgaris L. řepa salátová, mangold	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Pegomyia betae Frank
Houby	– Phoma betae Frank
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Beet necrotic yellow vein virus
Brassica oleracea L. brokolice, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Heterodera spp.
– Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus)
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie	– Pseudomonas syringae pv. Maculicola (/Mc Culloch) Youmg. Dye & Wilkie
– Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson
Houby	– Alternaria brassicae (Berk.) Sacc.
– Mycosphaerella spp.
– Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm.
– Plasmodiophora brassicae Wor.
– Pythium spp.
– Rhizoctonia solani Kühn
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cauliflower mosaic virus, Tospovirus a Turnip mosaic virus
Brassica pekinensis (Lour.) Rupr. zelí pekingské	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aphididae
– Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus)
Bakterie	– Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al.
– Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson
Houby	– Alternaria brassicae (Berk.) Sacc.
– Botrytis cinerea Pers.: Fr.
– Mycosphaerella spp.
– Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm.
– Plasmodiophora brassicae Wor.
– Sclerotinia spp. Fuck.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však tospoviry
Capsicum annuum L. paprika	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Leptinotarsa decemlineata Say
– Ostrinia nubilalis (Hübner)
– Phthorimaea operculella (Boyd)
– Tetranychidae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby	– Leveillula taurica (Lév.) Arnand
– Pyrenochaeta lycopersic Gerlach, Schneider et Gerlach
– Pythium spp.
– Phytophthora capsici Leonian
– Verticillium albo–atrum Reinke et Berth.
– Verticillium dahliae Kleb.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Tomato mosaic virus, Pepper mild mottle a Tobacco mosaic virus
Cichorium endivia L. endivie (štěrbák)	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aphididae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby	– Botrytis cinerea Pers.:Fr.
– Erysiphe cichoriacearum DC. ex Mérat
– Sclerotinia spp. Fuck.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Beet western yellow virus a Lettuce mosaic virus
Cichorium intybus L. čekanka (včetně průmyslové)	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aphididae
– Napomyza cichorii Spencer
– Apion assimile Kirby
Bakterie	– Erwinia carotovora (Jones) Bergly et al.
– Erwinia chrysanthemi Burkholder, MC Fadden & Dimoek
– Pseudomonas marginalis (Brown) Stevens
Houby	– Phoma exigua Desm. var. exiqua Boer.
– Phytophthora erythroseptica Pethybr.
– Pythium spp. Pringsh.
– Sclerothinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai meloun vodní	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby	– Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Watermelon mosaic virus 2
Cucumis mělo L. meloun cukrový	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie	– Pseudomonas syringae pv. Lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby	– Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted
– Fusarium spp. Link
– Pythium spp. Pringsh.
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp. Ness
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cucumber green mottle virus, Cucumber mosaic virus a Squash mosaic virus
Cucumis sativus L. okurka	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Delia platura (Meigen)
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie	– Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby	– Fusarium spp. Link
– Phytophora spp. De Bary
– Pseudoperonospora cubensis (Berk. M.A.Curtis)
– Pythium spp. Pringsh
– Rhizoctonia spp. DC.
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp. Ness
Viry a virům podobné organismy	– Všechny
Cucurbita maxima Duch. tykev velkoplodá	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Viry a virům podobné organismy	– Všechny
Cucurbita pepo L. tykev obecná	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie	– Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby	– Fusarium spp. Link
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Squash mosaic virus, Zucchini yellow mosaic virus a tospoviry
Cynara cardunculus L. a Cynara scolymus L. karda a artyčok	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Thysanoptera
Houby	– Bremia lactucae Rcg.
– Leveillula taurica f. ssp. cynara
– Pythium spp. Pringsh.
– Rhizoctonia solani Kühn
– Sclerotium rolfsii Sace.
– Sclerotinia sclerotiorum (Llib) de Bary
– Verticillium dahliae Kleb.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny
Foeniculum vulgare Miller fenykl	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Thysanoptera
Bakterie	– Erwinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergey et al.
– Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens
Houby	– Cercospora foeniculi Magn.
– Phytophthora syringae (Kleb.) Kleb.
– Sclerotinia spp.
Viry a virům podobné organismy	– Celery mosaic virus
Lactuca sativa L. salát	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby	– Botrytis cinerea Pers.:Fr.
– Bremia lactucae Rcg.
– Pythium spp.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Lettuce big vein, Lettuce mosaic virus a Lettuce ring neerosis
Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell rajče	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aphididae
– Aleyrodidae
– Hauptidia maroccana
– Meloidogyne spp.
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
– Aculops lycopersici (Tryon)
Bakterie	– Pseudomonas syringae pv. tomato (Okabe) Yong, Drye & Wilkie
Houby	– Alternaria solani Sorauer
– Cladosporium fulvum Cooke
– Colletotrichum coccoides (Wallr.) Hughes
– Didymella lycopersici Kleb
– Fusarium oxysporum Slecht: Fr.
– Leveillula taurica (Lév) Arrand
– Phytophthora nicotianae van Breda de Haan
– Pyrenochaeta lycopersici Gerlach, Schneider et Gerlach
– Pythium spp.
– Rhizoctonia solani Kühn
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Potato virus X, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tomato mosaic virus a Tomato yellow leaf curi virus
Rheum spp. (reveň – rebarbora)	Bakterie	– Agrobacterium tumefaciens Smith & Townsend) Com
– Erwinia rhapontici (Miliard) Burkholder
Houby	– Armillariella mellea (Vahl. ex Fr.) Kumm.
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Arabis mosaic virus a Turnip mosaic virus
Solanum melongena L. lilek vejcoplodý	Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií	– Aleyrodidae
– Aphididae
– Hemitarsonemus latus
– Leptinotarsa decemlineata Say
– Meloidogyne spp.
– Tetranychidae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby	– Fusarium spp.
– Leveillula taurica f. ssp. cynara
– Rhizoctonia solani Kühn
– Pythium spp.
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy	– Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Eggplant mosaic virus, Potato virus Y a Tobacco mosaic virus

• škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství ^1) se nesmí vyskytovat

• sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

^1) Příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Část I

Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob

Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory:

• analytická laboratoř: dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv.

Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky.

V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.

• prostor pro klíčení semen: nejvhodnější je prostor orientovaný na sever, který je prvotním předpokladem pro zajištění rovnoměrných tepelných podmínek. Z důvodu zajištění co nejvyšší reprodukovatelnosti stanovení a objektivity výsledků zkoušek má být tento prostor klimatizován. V průběhu provádění zkoušek musí být zajištěn monitoring teploty.

• laboratoř vlhkosti: vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva (teplota 103 °C a 130 °C) by tento prostor měl být oddělen od ostatních zkušebních prostor, aby bylo možné zajistit přiměřenou hygienu práce při provádění zkoušky čistoty osiva a z důvodu eliminace nežádoucího ovlivnění teploty při klíčení osiva.

• sklad vzorků osiv: samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období

• fytopatologická laboratoř: z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie) by měla být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti.

Vlastní fytopatologická laboratoř by měla být tvořena minimálně dvěma oddělenými prostory:

• sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.

• prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.

Oba prostory mají být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

Část II

Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob

| skupina plodin: | zkouška: | přístrojové vybavení: | | | | | | | | | | | | | | | | | dělidlo | analytické váhy | Steineckerovo prosévadlo | sušárna | lupa 6× zvětšující (případně stereomikroskop) | prosvěcovací lupa | křemíková lampa | chladící box | klíčidlo * | odstředivka | laminární box | sterilizační sušárna | autokláv | germicidní lampa | termostat | mikroskop | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | obilniny | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | velikostní třídění | | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | • 1) | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | • 1) | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | • | • | • | • | • | • | • | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | trávy | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | luskoviny | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | • 2) | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | • 2) | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | • | • | • | • | • | • | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | jeteloviny | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | jiné krmné plodiny | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | olejniny a přadné rostliny | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | • | • | • | • | • | • | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | jiné okopaniny (řepy) | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | | • | | | | | | | | | | jednoklíčkovost | | | | | | | | | • | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | • | • | • | • | • | • | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | | | stanovení stupně ploidie | | | | | | | | | | | | | | | • | • | | | zeleninové druhy | příprava zkušebního vzorku | • | • | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | • | | • | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | • | | | • | • | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | • | • | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | • | • | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | • | • | • | • | • | • | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | • | | | | | | | | | | | | |

^1) pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa

^2) pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky

• klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

• 1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů

Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v příloze a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti. Uchazeč o uzavření smlouvy musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Zaškolení

Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.

Plán zaškolení

• 1. Část teoretická:

Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

• 1. Část praktická:

Popis praktického proškolení.

• 1. Složení zkoušky:

• teoretická

• praktická

• 1. Uzavření smlouvy

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

• 1. Další proškolování

probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

• 1. Kontrola

Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a část prováděných úkonů podléhá následné kontrole, a to vlastními zkouškami provedenými v Ústavu.

• 1. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou pověřenou osobu na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele Ústav od smlouvy odstoupí.

• 1. Opětovné uzavření smlouvy

Pověřená osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení uchazečů) a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních rozborů sadby současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 11 zákona.

Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

[image omitted]

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

Osoby - přehližitelé

Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehližitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení, a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou certifikace osiva. Tito přehližitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.

Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů

Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

Proškolení a pověření přehližitelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejméně 1 měsíc. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení:

• 1. Část teoretická:

dokonalé seznámení nového přehližitelé s platnými právními předpisy:

• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiv sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) (dále jen „zákon“) a prováděcí předpisy,

• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

• 1. Část praktická:

• kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu (úplnost údajů),

• kontrola předplodin,

• vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištění do formuláře,

• konečné vyhodnocení stavu množitelského porostu (po poslední přehlídce),

• rozdělení záznamů o přehlídce – uznané a neuznané,

• postup u neuznaných porostů,

• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),

• vlastní vyplnění a tisk UL,

• kontrola správnosti UL,

• podpis a příprava k odeslání UL.

• 1. Složení zkoušky:

– teoretická

– praktická

Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.

Další proškolování:

probíhá pravidelně 1x ročně v rámci školení přehlížitelů a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehližitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehližitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.

Následná kontrola

K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu není uznáno. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.

Následná kontrola vydaných dokladů

Kontrolu správnosti vydaných UL provádí Ústav podle kopií zasílaných pověřenými osobami. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů bude kontrolována průběžně, výše kontroly bude minimálně 5 % vydaných dokladů.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehližitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehližitelů.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

• neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,

• neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,

• špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,

• nezaslání podkladů k vydání rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,

• nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.

Přehližitel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových přehližitelů) a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehližitelem Ústavu.

IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup

Postup práce dodavatele

• vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem)

• podání žádosti Ústavu.

Postup práce Ústavu

• Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,

• pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,

• je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě k dalšímu řízení,

• po provedení přehlídky (popřípadě přehlídek) Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných Uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu,

Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů

• přehlížitel převezme osvědčení a zkontroluje jejich úplnost,

• přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 6 odst. 2 této vyhlášky,

• přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo uznán,

• v případě neuznání odešle vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání,

• je-li porost uznán, vydá uznávací list a zašle Ústavu originály záznamu o provedení přehlídky a kopie vydaných Uznávacích listů.

Postup práce při vydávání uznávacího listu

Zásady:

(1) UL může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že

• porost byl přehlížen v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb.

• porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem

(2) UL bude vydáván na schváleném formuláři

(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba – čísla dodavatele - čísla porostu / U / rok uznávacího řízení.

(5) Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiva a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

Postup práce:

• pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů,

• pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem,

• originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle do Ústavu k založení a evidenci.

[image omitted]

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

Osoby - vzorkovatelé

Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

Podání žádosti o pověření ke vzorkování

Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

Proškolení a pověření vzorkovatelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v průběhu zaškolování je možné ji prodloužit.

Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

• 1. Část teoretická:

dokonalé seznámení nového vzorkovatelé s platnými právními předpisy:

• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,

• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

• 1. Část praktická:

praktický postup při odběru vzorku:

• kontrola všech předepsaných dokladů,

• vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,

• příprava laboratorního vzorku,

• uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.

• 1. Složení zkoušky:

– teoretická

– praktická

Plán zaškolování stanovil:

Zaškolování ke vzorkování vedl:

Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů vydá Ústav pověření pro odběr vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.

Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Další proškolování probíhá pravidelně 1x ročně v trvání 1-3 dnů a vždy je zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor – ruční vzorkování

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování.

Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do určené laboratoře osiv a sadby Ústavu, kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů (dále jen SJRD). Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly.Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:

u čistoty osiva: tab. 3.3. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

u příměsi SJRD: tab. 4.1. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

u klíčivosti: tab. 5.2. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:

• 1. analytikem, který prováděl původní rozbory,

• 1. dalším analytikem ZL osiv a sadby Praha.

Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení příslušného regionálního oddělení OS ÚKZÚZ nebo vedoucím oddělení terénní kontroly odboru OS ÚKZÚZ po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů.

O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být archivovány minimálně 6 let.

Úřední dozor – automatické vzorkovadlo

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti a na způsob přípravy laboratorního vzorku.

Následná kontrola

• ruční vzorkování

k následné kontrole ve vegetační zkoušce jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

• automatické vzorkovadlo

k následné kontrole formou vegetační zkoušky se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

• nedodržení předepsané četnosti vzorkování,

• hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s Vyhláškou č. 206/2004 Sb.,

• nedostatky nalezené během kontroly vzorkování, které způsobují výše zmíněné body,

• chyba při kontrole dokladů o partii osiva,

• nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,

• nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,

• chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,

• špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku,

• jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.

Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál.

O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.

IV. Vzorkování – pracovní postup

Zařízení a pomůcky

Dodavatel je povinen zajistit následující pomůcky:

• vzorkovací zařízení (bodcové a tyčové dvouplášťové vzorkovadlo)

• dělidlo

• kbelík a lopatka na promíchání vzorku

• váhy

• vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček s potiskem)

• prošívací jehla

• motouz

• neprodyšné obaly (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, případně pro detekci výskytu živočišných škůdců

• plátěný sáček

• pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorků a administrativní činnost při vzorkování

Vzorkovatel musí být dále vybaven:

• úředními plombami - úředními samolepícími přelepkami

• samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel u Ústavu za úplatu.

! Úřední adjustační pomůcky musí být pod neustálým osobním dohledem vzorkovatele. Vzorkovatel vede evidenci o počtu přijatých a vydaných plomb.

Postup:

1) Kontrola žádosti a dalších dokladů

2) Kontrola označení partie partiovým štítkem

3) Kontrola všech obalů v partii

• návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů

• plomby – přítomnost plomby a správnost použití

• stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost

4) Vlastní vzorkování

5) Příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek)

Odběr vzorků se provádí na základě žádosti dodavatele, který při vzorkování dále předloží:

• uznávací list ( příp. rozhodnutí) o uznání porostu,

• vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,

• výrobní a skladovou evidenci,

• evidenci návěsek

Úřední vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji v evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

Vzorkovatel odebere vždy vzorek:

• laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky

• rezervní

• kontrolní, určený pro systém následné kontroly

• další úřední vzorek – ke zjištění KE, GLS, na vegetační zkoušku apod., popř. tzv. dodávkový vzorek

S ohledem na požadavek homogenity partie musí být osivo před konečným uzavřením do obalů dostatečně promícháno. Při jakékoliv známce heterogenity (osivo v obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, ....) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

V takovém případě se odeberou vzorky a provede zkouška heterogenity.

Metody odběru vzorků

Odběr dílčích vzorků:

Ruční odběr vzorků

U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají

• a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl do středu obalu,

• 1. pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr přibližně 14 mm,

• 1. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr přibližně 20 mm,

• 1. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr přibližně 10 mm,

• b) z otevřených obalů – dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu. Doporučené rozměry jsou: délka 762 mm a minimální vnitřní průměr 25 mm.

Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky na několik (nejméně tři) samostatných komor.

Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva,

• c) z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem s přihrádkami délky, která odpovídá alespoň výšce naskladněného osiva tj. až 1 600 mm o průměru 38 mm s šesti nebo devíti štěrbinami.

U druhů těžce se sypajících (např. některé trávy) se dílčí vzorky odebírají rukou. U velkosemenných druhů (např. bob) se dílčí vzorky odebírají rovněž rukou, není-li k dispozici vzorkovadlo s dostatečně velkými otvory a vhodným vnitřním průměrem. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.

Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.

Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku.

Odběr vzorků pomocí vzorkovacího zařízení (dále jen „automatického vzorkovadla“)

Automatické vzorkovadlo

(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů pomocí automatického vzorkovadla.

(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

• a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,

• b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,

• c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,

• d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,

• e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,

• f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány Ústavem.

(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli a vzorkovateli Ústavu.

(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla kontrolované Ústavem jsou

• a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skříňce,

• b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,

• c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,

• d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat

• 1. v plášti nesmí být jiné otvory, než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,

• 1. uvnitř je otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360 °, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,

• 1. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,

• 1. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědné osoby čistící stanice,

• e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pověřený vzorkovatel a Ústav.

Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie.

(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie.

(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

Postup práce vzorkovatele

(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

Odběr dílčích vzorků:

Četnost vzorkování – Vyhláška č. 206/2004 Sb., příloha 1

Vytvoření souhrnného vzorku

Pokud se dílčí vzorky jeví jako jednotné, sloučí se, čímž vznikne souhrnný vzorek. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, má být celý doručen do laboratoře k redukci.

Vytvoření laboratorního vzorku

Laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další vzorky se připravují promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z níže uvedených metod:

Mechanické dělení je vhodné pro všechna semena s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:

• Musí poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku.

• Musí správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí.

• Nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek).

• Pracovní rychlost pohyblivých částí musí být rovnoměrná a nesmí přesáhnout 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší, než je maximální velikost semen.

• Dělící poměr musí být konstantní v požadovaných mezích.

Mechanická dělidla pracují na principu rozdělování procházejícího vzorku na dvě přibližně stejně velké části. Než se vzorek nechá proběhnout dělidlem, promíchá se. Po projití dělidlem se obě části sloučí opět dohromady a nechají se projít dělidlem podruhé, případně potřetí.Tím se docílí důkladného promíchání vzorku před vlastním dělením. Ve skladech osiv se nejčastěji používá spádového dělidla. Vhodným vybavením může být i dělidlo centrifugální (typ Gamet) a dělidlo kónické (typ Boerner).

Dělení rukou je vhodné pro těžce se sypající druhy (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý). Postupuje se takto:

• Souhrnný vzorek se rovnoměrně vysype na hladkou čistou plochu.

• Stěrkou (špachtlí) s rovnou hranou se osivo řádně promíchá a nakupí.

• Hromádka se rozdělí na dvě poloviny, přičemž se každá znovu rozpůlí, až vzniknou 4 díly. Každý ze čtyř dílů se opět rozpůlí, až vznikne 8 dílů, které se uspořádají do dvou řad po čtyřech dílech.

• Střídavě se díly slučují a ponechávají (např. se sloučí 1. a 3. díl první řady s 2. a 4. dílem druhé řady). Zbývající 4 díly se dají stranou.

• Je-li takto získaná polovina souhrnného vzorku stále větší, než je požadováno pro laboratorní vzorek, výše uvedený postup se opakuje, až se dosáhne potřebné hmotnosti vzorku.

Minimální hmotnost laboratorních vzorků

Minimální hmotnost laboratorních vzorků je uvedena ve Vyhlášce č. 206/2004 Sb. příloha 5. Hmotnost laboratorních vzorků směsí se volí podle převládajícího druhu ve směsi.

U malých partií osiva cenných druhů, speciálních odrůd nebo hybridů jejichž hmotnost je rovna nebo menší než 1% stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může mít laboratorní vzorek hmotnost sníženu až na úroveň hmotnosti předepsané pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí.

Nedodržení předepsané hmotnosti laboratorního vzorku je důvodem pro odložení laboratorních zkoušek do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku pro nedodržení stanovené hmotnosti tvoří např. drahé osivo. V takovém případě může být rozbor proveden dle možnosti (např. pouze klíčivost z 200 semen). V certifikátu o rozboru se pak uvede následující poznámka:

„Zaslaný vzorek vážil jen x...g (nebo: obsahoval jen x...semen), což neodpovídá předepsaným požadavkům pro zkoušení osiva.“

! Laboratorní vzorky pro stanovení vlhkosti osiva a pro detekci výskytu živočišných škůdců musí být uzavřeny v neprodyšných obalech o objemu 50 – 250 ml v závislosti na botanickém druhu.

Stanovení vlhkosti

Za účelem zkoušení vlhkosti jsou odebírány zvláštní vzorky do k tomu určených neprodyšných obalů („vlhkovnic“), obvykle malých plastových nádobek se šroubovacím uzávěrem naplněných osivem až po hrdlo. Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro stanovení vlhkosti je 100 gramů pro obilniny (kromě prosa), luskoviny, kukuřici a čiroky a 50 gramů pro ostatní druhy. Vzorkovnice musí být označena číslem partie.

Stanovení přítomnosti škůdců

Ke stanovení přítomnosti škůdců se odebírají vzorky do neprodyšného obalu, který je bezprostředně po odběru zasílán k rozboru. Velikost vzorků je shodná se stanovenou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, kde je určena hmotnost 250 gramů.

Při odběru je postupováno tak, že se vzorkuje z dolní části pytle (do výšky 200 mm) a nad touto vrstvou se odebírají dílčí vzorky střídavě z vnitřní a obvodové vrstvy. U osiv ve vacích a volně ložených se vzorkovatel zaměřuje na místa u podlahy, stěn a na zavlhlá místa uložené partie.

Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře vzorkovatel osobně.

Kontrolní vzorky pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

• ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu

• v případě nezávislých vzorkovatelů na místně příslušném regionálním oddělení osiv a sadby ÚKZÚZ

[image omitted]

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

• 1. Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe která činí u osob

• s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo

• s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření minimálně tři roky praxe v oboru.

• 1. Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být splněna podmínka zastupitelnosti.

• 1. Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Prohlášením“.

Podání žádosti o pověření

Žadatel o uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení požádá ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby písemně, a to v rámci kalendářního roku do 30.4. nebo do 30.10. Součástí žádosti bude:

• seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem (dále jen ČMI), příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří (dále jen AKL) originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;

• prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;

• prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;

• doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.

Proces pověřování a proškolení

Ústav

• prověří úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;

• ověří do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;

• ověří, že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;

• ověří účast laboratoře žadatele v kruhových testech pořádaných ÚKZÚZ a jejich vyhodnocení.

Proškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle plánu zaškolování. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek. Testy jsou organizovány vždy ve 2 termínech (v závislosti na doručení žádosti): květen/červen nebo listopad/ prosinec.

Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

• 1. Část teoretická:

dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,

• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.

• 1. Část praktická:

praktický postup při laboratorním zkoušení:

• příjem a příprava laboratorního vzorku,

• zkouška vlhkosti,

• zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů (dále jen JRD), hmotnosti tisíce semen,

• zkouška klíčivosti,

• další zkoušky v závislosti na povaze pověření,

• uložení a archivace vzorků,

• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),

• vlastní vyplnění a tisk UL,

• kontrola správnosti UL,

• podpis a příprava k odeslání UL.

• 1. Složení zkoušky:

– teoretická

– praktická

Plán zaškolování stanovil:

Zaškolování ke vzorkování vedl:

Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek bude rozhodnuto o udělení pověření. Procento následné kontroly stanoví Ústav každoročně pro jednotlivé pověřené laboratoře v závislosti na shodnosti s výsledky semenářských laboratoří ÚKZÚZ. Součástí kontrolní činnosti je i úřední dozor, v rámci kterého mohou být rovněž odebrány vzorky ke kontrole.

Další proškolování:

probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoby Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

• 1. Kontrola kvality prováděných rozborů

Rozbor provádějí obě laboratoře (pověřená i ÚKZÚZ) a vedoucí laboratoře osiv a sadby ÚKZÚZ průběžně vyhodnocuje shodnost zkoušek vzorků rozborovaných pověřenou laboratoří a laboratoří ÚKZÚZ a výsledky zaznamenává. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kap. 15 (Tolerance) Metodiky zkoušení OS. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů pověřenou laboratoří.

• 1. Kontrola vyhodnocení karet

Rozbor provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí laboratoře ÚKZÚZ kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty kontroluje vydané uznávací listy a výsledky zaznamenává. V případě chybného hodnocení rozhodne o provedení rozboru i laboratoří ÚKZÚZ.

• 1. Kontrola pověřené laboratoře na místě

• Pravidelnou kontrolu provádí vedoucí regionální laboratoře ve spolupráci s vedoucím oddělení a semenářským inspektorem minimálně dvakrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře.

• Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.

• Z kontrol laboratoře jsou vyhotovovány zápisy. Jeden originál zůstává laboratoři a druhý je uložen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci pověřené laboratoře.

• 1. Kontrola pověřené laboratoře na místě v rámci závěrečného ročního hodnocení.

Kontrolu provádí Ústav. Předmětem kontroly je:

• kontrola laboratoře

• kontrola vedení evidence – doporučený formulář pro vedení evidence je uveden v příloze. Evidence vzorků rozborovaných v rámci pověření bude vedená samostatně.

• Kontrola vlastního zkoušení

• a) kontrola dodržování metodických postupů, tj. dodržování předepsané navážky pro rozbor základního a zkušebního vzorku,

• b) volba vhodné metody pro stanovení klíčivosti a dodržování předepsané teploty při zkoušce klíčivosti,

• c) správná příprava základního a zkušebního vzorku,

• d) správný postup při zkoušce vlhkosti,

• kontrola používání metrologického vybavení ověřeného ČMI nebo AKL:

síta – doba kalibrace 2 roky

váhy – doba ověření nebo kalibrace 2 roky

teploměry – doba kalibrace 3 roky

• kontrola uložení vzorků v samostatně uzamčené místnosti (nebo skříni apod.) včetně podmínek skladování a kontroly uložení klíčů (1 ks vedoucí regionální laboratoře ÚKZÚZ, 1 ks SI, 1 ks v pověřené laboratoři v zalepené obálce opatřené razítkem SI),

• kontrola jednotného postupu v počtu nasazovaných semen pro zkoušku klíčivosti, kde u všech druhů osiv bude nasazováno 400 semen;

• kontrola provozu čistící stanice

• kontrola automatického vzorkovadla,

• kontrola uložení partií osiv, uzavření a označení obalů,

• kontrola průvodních dokladů od příjmu osiva po vyskladnění.

Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Výsledkem vyhodnocení dokladů o shodnosti rozborů prováděných v pověřené laboratoři a v laboratoři ÚKZÚZ, kruhových testů a výsledků kontrol pověřené laboratoře na místě je závěrečná zpráva o práci pověřené laboratoře, která je základem pro přípravu smlouvy pro další období. Součástí závěrečné zprávy je také doporučení procenta následné kontroly v následujícím období.

Následná kontrola

Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem, a to:

• při následné kontrole z uložených vzorků,

• ÚKZÚZ zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje vyhláška a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.

• Uložení vzorků v pověřené laboratoři:

• Vzorky pro laboratoř osiv a sadby ÚKZÚZ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.

• V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.

• Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci).

• Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti!

• Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:

• 1. Posouzení klíčivosti:

• vedoucí semenářské laboratoře ÚKZÚZ oznámí v době provádění NK vedoucí pověřené laboratoře, které partie byly pro NK vybrány

• pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovně na klíčivost a výsledek zašle do místně příslušné laboratoře ÚKZÚZ

• NK bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v pověřené laboratoři ve stejném termínu jako na pracovišti ÚKZÚZ z důvodu zvýšení objektivity hodnocení

• 1. Posouzení čistoty:

• vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení OS pro čistotu a počet JRD se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledky stanovení ÚKZÚZ ze vzorku pro NK

• 1. Posouzení vlhkosti:

• v rámci NK se nehodnotí

• Vzorky se archivují do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

• neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,

• opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,

• opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,

• nevydání uznávacího listu,

• nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

IV. Práce v pověřené laboratoři

• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí příslušné regionální semenářské laboratoře ÚKZÚZ.

• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před uzavřením smlouvy a dále každý druhý rok odborné školení v ÚKZÚZ. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).

• Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou a metodikou zkoušení.

• 1. Vzorkování

Vzorky odebírá úřední vzorkovatel ÚKZÚZ nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

• 1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem.

• 1. pro „ÚKZÚZ“

• 1. rezervní vzorek označený „R“

Vzorek pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel ÚKZÚZ, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn v ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího laboratoře.

Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory ČSO:

Bude-li vzorek odebraný na ČSO zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

• Vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele

• Vzorky pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách ČSO. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí místně příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn ÚKZÚZ a bude uložen u vedoucího ČSO.

Po vzorkování bude postup následující:

• Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku č. 1 odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).

• Originály žádosti budou bezprostředně odeslány na pracoviště odboru osiv a sadby ÚKZÚZ. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.

• Do laboratoří ÚKZÚZ budou odesílány vzorky č.2 dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

• 1. Vedení evidence v pověřené laboratoři

Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše.

Upozornění:

Nepřípustné je - přeškrtání více čarami

přelepení štítkem

zatření opravným lakem

gumování záznamu

zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři.

• 1. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku

U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány vyhláškou. Zkoušky budou prováděny v souladu s metodikou zkoušení, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kap.2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. Uzavřenou kartu opatří razítkem laboratoře. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy odešle neprodleně originál karty k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře ÚZKÚZ a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy, zašle na žádost Ústavu k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře Ústavu kopii rozborové karty. Originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí. Originály rozborové karty + kopie UL se archivují po dobu 10 let.

• 1. Přezkoušení vzorku v laboratoři ÚKZÚZ

V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do příslušné regionální laboratoře ÚKZÚZ.

Vedoucí laboratoře ÚKZÚZ je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení, provede se po dohodě s vedoucím regionálního oddělení a žadatelem rozbor rezervního vzorku.

Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry, přesahujícími hodnoty povolené tolerance, by mělo za následek zrušení smlouvy s dalšími dopady.

• 1. Vydávání dokladů na osivo

(1) UL může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

• osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,

• vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,

• zkoušení proběhlo dle platných metod.

(2) UL bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném ÚKZÚZ,

(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby,

(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má laboratoř sídlo - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování,

(5) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a vyhláškou, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

Postup práce dodavatele

• Vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,

• Požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,

• Spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.

Postup práce vzorkovatele

• Vzorkovatel provede vzorkování v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb. a s manuálem vzorkovatele

• Zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:

○ Originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem na správní řízení.

○ Kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře.

○ Kontrolní vzorky se ukládají buď v pověřené laboratoři sem. firmy nebo na místně příslušném reg. odd. OS v případě laboratoře tzv. „nezávislé“.

Postup práce Ústavu

• Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti UL na množitelský porost.

• Pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání UL.

• Pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř může vydat UL.

• Oddělení OS eviduje a zakládá kopie UL vydané pověřenými osobami.

Postup práce osoby pověřené k vydávání UL

• Pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty a zda nemá informaci z Ústavu o pozastavení vydání UL

• Pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem

• Originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle na místně příslušné regionální oddělení k založení a evidenci

• 1. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

[image omitted]

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek a návěsek

• 1. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací

Kategorie rozmnožovacího materiálu	Symbol	Barva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů	1. generace	SE 1	bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
2. generace	SE 2
3. generace	SE 3
Základní rozmnožovací materiál (Elita)	E	bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiál	jediná generace	C	modrá
1. generace	C 1	modrá
2. generace	C 2	červená 1)
3. generace	C 3	červená
Standardní osivo	S	tmavě žlutá
Obchodní osivo	O	hnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)		zelená
Osivo s neukončenou certifikací		šedá
Osivo úředně nezapsaných odrůd		oranžová

Pozn.: Pro osivo v kategorii šlechtitelský rozmnožovací materiál se při uvádění do oběhu používá návěska barvy fialové. Pro osivo sdružených odrůd se používá modrá návěska se zeleným příčným pruhem po diagonále.

Vysvětlivky k indexům:

1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou používány modré návěsky jako pro C 1.