← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2006-03-07

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. I

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:

„§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů.

^1) Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ve znění směrnic 98/31/ES a 98/33/ES. Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, v části ustanovení uvedených v článku 2 odst. 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.“.

„^1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5) Cennými papíry kolektivního investování se rozumí podílové listy podílového fondu, akcie investičního fondu a obdobné cenné papíry vydávané v zahraničí.“.

„(3) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavce 4, musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 730 000 EUR.

(4) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat žádnou z investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. c) a e), musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 125 000 EUR.“.

„(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 na obchodníkovi s cennými papíry se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

„(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad.“.

„(6) Jestliže Komise neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, lhůta neběží.“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.

„(3) Komise může prominout složení makléřské zkoušky osobě, která

„(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou a který má povinnost udržovat vlastní kapitál podle § 6 odst. 3, informuje Komisi do 20 dnů od konce každého kalendářního měsíce o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Ostatní obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou bankou, plní tuto povinnost do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.“.

„(4) V případě změny předmětu podnikání, ke kterému došlo v důsledku změny rozsahu povolení (§ 144), se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí.“.

„(10) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 4 nebo 9 je Komise povinna informovat dozorový úřad podle odstavce 2 o důvodech odmítnutí žádosti, včetně všech dostupných informací o probíhajícím řízení nebo o rozhodnutí.“.

„(8) Komise do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadatele zaregistruje a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 5 nebo 6, Komise v této lhůtě zahájí správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení.“.

„(9) Komise zruší registraci, jestliže investiční zprostředkovatel písemně o její zrušení Komisi požádá.“.

„(5) Investiční zprostředkovatel uchovává evidenci přijatých a předaných pokynů podle odstavce 1 písm. a) nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta.“.

„(5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zvláštního právního předpisu upravujícího výkon znalecké činnosti; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník uveřejní znalecký posudek nebo zápis o odhadu ceny způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně jednoho roku. Dražebník zašle dražební vyhlášku obsahující cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi.“.

„(7) Jestliže jsou předmětem veřejné dražby cenných papírů listinné cenné papíry znějící na doručitele a dražebník cenných papírů nezná vlastníky těchto cenných papírů, dražebník nemá povinnost zaslat vlastníkům dražební vyhlášku a jiné písemnosti.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

„ČÁST ČTVRTÁ

VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU

HLAVA I

VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ

§ 34

Základní ustanovení

(1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen „veřejná nabídka“) se rozumí jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry.

(2) Pro účely ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu se rozumí

(3) Ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru se s výjimkou uvedenou v odstavci 4 nevztahují na

(4) U cenných papírů uvedených v odstavci 3 písm. a), c), f) a g) může emitent nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, rozhodnout o tom, že vyhotoví prospekt a uveřejní ho v souladu s tímto zákonem.

§ 35

Povinnost uveřejnit prospekt

(1) Veřejně nabízet investiční cenné papíry může jen osoba, která nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru (dále jen „prospekt“) schválený Komisí (§ 36c) nebo zahraničním dozorovým úřadem (§ 36f).

(2) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro nabídku cenných papírů

(3) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro veřejnou nabídku

(4) Následný prodej cenných papírů, které byly předmětem nabídky podle odstavce 2, se považuje za samostatnou nabídku. Je-li následné nabízení veřejnou nabídkou, podléhá tato nabídka povinnosti uveřejnit prospekt, pokud tento zákon nestanoví jinak.

HLAVA II

PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU

§ 36

Obsah prospektu cenného papíru

(1) Prospekt musí obsahovat veškeré údaje, které jsou vzhledem ke konkrétní povaze emitenta a cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo ohledně nichž je žádáno o přijetí k obchodování na oficiálním trhu, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a závazků, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů (dále jen „ručitel“). Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu.

(2) Prospekt obsahuje údaje o emitentovi a cenném papíru, který má být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na oficiálním trhu, a shrnutí prospektu. Prospekt nemusí obsahovat shrnutí prospektu, jestliže je žádáno o přijetí dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR, k obchodování na oficiálním trhu.

(3) Údaje^1c) v prospektu mohou být uvedeny formou odkazu na jeden či více dokumentů dříve nebo současně uveřejněných a schválených Komisí nebo na dokument podle § 120 odst. 6. Prospekt odkazuje pouze na nejaktuálnější dokumenty, které musí být veřejně dostupné po celou dobu uveřejnění prospektu, a obsahuje seznam odkazů.

(4) Shrnutí prospektu obsahuje srozumitelně formulované stručné základní charakteristiky a rizika emitenta cenného papíru a případného ručitele v jazyce, ve kterém byl prospekt vyhotoven. Pro shrnutí prospektu nelze použít postup podle odstavce 3. Shrnutí prospektu obsahuje upozornění, že

(5) Prospekt vyhotovuje emitent, nebo osoba, která má v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu. Má-li v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry či žádá-li o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu více osob společně, vyhotovují prospekt tyto osoby společně; je-li však jedna z těchto osob emitentem, vyhotovuje prospekt emitent.

(6) Prospekt lze vyhotovit jako jednotný dokument nebo jako složený ze samostatných dokumentů. Prospekt složený ze samostatných dokumentů se dělí na registrační dokument, doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Registrační dokument obsahuje údaje týkající se emitenta. Doklad o cenném papíru obsahuje údaje o cenném papíru, který je veřejně nabízen nebo má být přijat k obchodování na oficiálním trhu.

(7) Emitent, který již má registrační dokument dříve schválený Komisí, může při veřejné nabídce nebo pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu vypracovat pouze doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Doklad o cenném papíru v tomto případě obsahuje údaje, které jsou jinak obsahem registračního dokumentu, pokud od posledního schválení registračního dokumentu nebo dodatku prospektu došlo k podstatné změně, která by mohla ovlivnit hodnocení investorů. Doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu vyžadují samostatné schválení Komisí.

§ 36a

Základní prospekt

(1) Prospekt může být vyhotoven jako základní prospekt, který nemusí obsahovat konečné podmínky vztahující se k jednotlivým emisím cenného papíru, pokud se jedná o

(2) Pokud dojde v průběhu nabídkového programu nebo v průběhu průběžného či opakovaného vydávání cenných papírů k podstatným změnám údajů uvedených v základním prospektu, doplní osoba, která vyhotovila prospekt, tyto údaje v dodatku prospektu v souladu s § 36j.

(3) Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku prospektu, budou konečné podmínky uveřejněny a sděleny Komisi co nejdříve, nejpozději na počátku veřejné nabídky, je-li to možné. V každém takovém případě se použije ustanovení § 36d odst. 1 písm. a) obdobně.

§ 36b

Odpovědnost za obsah prospektu

(1) Za správnost a úplnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která podle § 36 odst. 5 vyhotovila prospekt, a ručitel, pokud je uveden v prospektu a zaručil se za správnost údajů. Pokud vyhotovilo prospekt více osob společně, odpovídá každá z těchto osob za obsah prospektu. V prospektu musí být uvedeny údaje o osobách odpovědných za správné vyhotovení prospektu a jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu.

(2) Za správnost údajů uvedených ve shrnutí prospektu odpovídá osoba uvedená v odstavci 1 pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu.

§ 36c

Schvalování prospektu

(1) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice s výjimkou uvedenou v odstavci 4.

(2) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, pokud je Česká republika prvním členským státem Evropské unie, kde mají být cenné papíry takového emitenta veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

(3) Komise schvaluje prospekt dluhového cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud o schválení požádala Komisi osoba, která prospekt vyhotovila, tento cenný papír byl nebo má být v České republice přijat k obchodování na oficiálním trhu nebo veřejně nabízen a tento dluhový cenný papír

(4) Osoba, která vyhotovila prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice nebo emitentem uvedeným v odstavci 2, může požádat o schválení prospektu dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, kde mají být tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo veřejně nabízeny, jestliže se jedná o dluhový cenný papír podle odstavce 3 písm. a) nebo b).

(5) Komise rozhodne v prvním stupni o žádosti podle odstavců 1, 2 nebo 3 do 10 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti, pokud jsou součástí žádosti doklady o tom, že emitent cenného papíru uvedeného v prospektu má už cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo už veřejně cenné papíry nabízel. Tato lhůta se prodlužuje na 20 pracovních dnů, pokud emitent cenného papíru uvedeného v prospektu nemá žádné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu a dosud veřejně cenné papíry nenabízel.

(6) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří

(7) Komise požádá o doplnění prospektu, jsou-li předložené dokumenty neúplné nebo je nutné doplnění dalších údajů. Lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet znovu ode dne, kdy Komise obdrží požadované doplňující údaje.

(8) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti vyplývající z tohoto zákona.

(9) Komise může schválit prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je vyhotoven v souladu s právními předpisy tohoto státu, pokud

(10) Komise může postoupit žádost o schválení prospektu dozorovému úřadu jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento zahraniční dozorový úřad vyslovil souhlas. Tuto skutečnost oznámí Komise osobě, která prospekt vyhotovila, do 3 pracovních dnů ode dne postoupení žádosti. Lhůta podle odstavce 5 běží znovu ode dne postoupení žádosti.

(11) Komise může rozhodnout o tom, že souhlasí s návrhem dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie na postoupení žádosti o schválení prospektu Komisi. Při schvalování prospektu postupuje Komise podle tohoto zákona.

§ 36d

Konečná cena a počet cenných papírů

(1) Není-li ke dni schvalování prospektu známa konečná cena a počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty, může Komise prospekt schválit, pokud

(2) Konečná cena a počet cenných papírů musí být oznámeny Komisi a uveřejněny způsobem uvedeným v § 36h.

§ 36e

Zúžení prospektu

Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti,

§ 36f

Cenné papíry emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie

(1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu je platný prospekt, který schválil dozorový úřad státu sídla emitenta, jestliže tento úřad poskytnul Komisi osvědčení o schválení, osvědčující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství, a kopii uvedeného prospektu v českém jazyce nebo v anglickém jazyce.

(2) Postup podle odstavce 1 se použije obdobně také pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v České republice nebo emitenta se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, pokud prospekt tohoto cenného papíru schválil dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie.

§ 36g

Jazyk prospektu

(1) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu pouze v České republice, musí být vyhotoven v českém jazyce.

(2) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven v českém jazyce a dále podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce.

(3) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie s výjimkou České republiky, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce. Pro účely kontroly Komise musí být dále prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém jazyce, nebo v anglickém jazyce.

(4) Pokud Komise schvaluje prospekt dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR, pro účely přijetí k obchodování na regulovaném trhu jednoho nebo více členských států Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém jazyce a v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce.

(5) V případech, kdy tento zákon vyžaduje, aby byl prospekt vyhotoven v českém jazyce, může na žádost osoby, která žádá o schválení prospektu, Komise po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byl prospekt vyhotoven pouze v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. Shrnutí prospektu však musí být vždy vyhotoveno v českém jazyce.

§ 36h

Uveřejnění prospektu

(1) Prospekt se uveřejňuje bez zbytečného odkladu po schválení podle § 36c nebo po doručení osvědčení o schválení podle § 36f v úplném znění jedním nebo více uvedenými způsoby

(2) Jestliže se prospekt skládá z několika dokumentů nebo začleňuje údaje formou odkazu, lze dokumenty a údaje tvořící prospekt uveřejnit a šířit samostatně při splnění postupu podle odstavce 1 pro všechny samostatné dokumenty a odkazy. Každý dokument uvádí, kde lze získat ostatní dokumenty tvořící úplný prospekt.

(3) V případě, že je prospekt uveřejněn pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí emitent, předkladatel nabídky, osoba, která žádá o přijetí k obchodování na oficiálním trhu, nebo obchodník s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje nebo prodává, na požádání investorovi bezplatně doručit listinnou kopii prospektu.

(4) Pro účely veřejné nabídky na území České republiky musí být uveřejněn prospekt v českém jazyce nebo v anglickém jazyce; shrnutí prospektu se uveřejňuje v českém jazyce.

(5) Pokud má být prospekt uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, uveřejní jej emitent, obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu na své internetové adrese způsobem, kterým obvykle uveřejňují informace o svojí činnosti. Přitom zajistí alespoň, aby

§ 36i

Platnost prospektu

(1) Prospekt je platný pro účely veřejné nabídky a přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu po dobu 12 měsíců od prvního uveřejnění. V případech uvedených v § 36j platí tato lhůta, pouze pokud je prospekt doplněn schválenými a uveřejněnými dodatky prospektu.

(2) Základní prospekt je pro účely nabídkového programu platný po dobu nejvýše 12 měsíců od uveřejnění.

(3) V případě dluhových cenných papírů uvedených v § 36a odst. 1 písm. b) je prospekt platný, dokud dotčené cenné papíry nepřestanou být průběžně či opakovaně emitovány.

(4) Dříve schválený a uveřejněný registrační dokument podle § 36 odst. 6 je platný po dobu nejvýše 12 měsíců, jestliže byl aktualizován v souladu s § 36j. Je-li tento registrační dokument doplněn schváleným a uveřejněným dokladem o cenném papíru a shrnutím prospektu, jsou tyto dokumenty společně považovány za platný prospekt.

§ 36j

Dodatek prospektu

(1) Dojde-li po schválení prospektu, ale ještě před ukončením veřejné nabídky nebo zahájením obchodování na oficiálním trhu, k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu nebo byl-li zjištěn významně nepřesný údaj a tato změna nebo nepřesnost by mohly ovlivnit hodnocení cenného papíru, musí osoba, která vyhotovila prospekt, předložit Komisi ke schválení dodatek prospektu a po schválení ho uveřejnit stejným způsobem jako uveřejněný prospekt. O schválení dodatku prospektu rozhodne Komise do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o schválení dodatku prospektu.

(2) Je-li to nezbytné, osoba, která vyhotovila prospekt, doplní shrnutí prospektu a všechny jeho překlady v souladu se schváleným dodatkem prospektu.

(3) Investor, který před uveřejněním dodatku prospektu souhlasil s koupí nebo upsáním cenných papírů, je oprávněn ve lhůtě 2 pracovních dnů po uveřejnění dodatku od koupě nebo upsání odstoupit.

§ 36k

Propagační a jiná sdělení

(1) Každé propagační sdělení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí obsahovat informaci o tom, že prospekt byl nebo bude uveřejněn a kde je, nebo bude možné prospekt získat. Propagační sdělení šířené společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od ostatního sdělení.

(2) Každé propagační sdělení i jiné oznámení v písemné či ústní formě, týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí být v souladu s údaji obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s jeho obsahem nebo který je klamavý.

(3) V případě veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, při kterých se povinnost vyhotovit prospekt nevyžaduje, musí být podstatné údaje, které emitent nebo předkladatel nabídky sděluje a adresuje kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů (§ 35 odst. 2 a 3), sděleny všem kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů, kterým je nabídka určena.

§ 36l

Spolupráce mezi dozorovými úřady členských států Evropské unie

Komise na žádost emitenta nebo osoby odpovědné za vyhotovení prospektu poskytne příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie osvědčení o schválení prospektu potvrzující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství, a dále poskytne kopii uvedeného prospektu, a to do 3 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti nebo, pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu. Stejný postup se použije pro jakýkoli dodatek k prospektu. Komise k osvědčení připojí překlad shrnutí prospektu, vyhotovený osobou, která vyhotovila prospekt, pokud o to emitent nebo osoba odpovědná za vyhotovení prospektu požádá.

^1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů.

^1c) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.“.

„(4) Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na

^1d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.

^1e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu cenných papírů, které mají být zveřejněny při přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů.“.

„§ 47

Vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu

(1) Emitent, který rozhodl o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 186a obchodního zákoníku, nebo akcionář, popřípadě osoby jednající ve shodě, kteří mají účast na společnosti alespoň 95 % hlasovacích práv, pokud rozhodli učinit nabídku na odkoupení s tím, že po splnění závazků nabídky na odkoupení dojde k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 183h odst. 3 obchodního zákoníku, tuto skutečnost neprodleně

(2) Osoby podle odstavce 1 zašlou organizátorovi regulovaného trhu žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění všech povinností vyplývajících z § 183h a 186a obchodního zákoníku těmto osobám. Při povinném veřejném návrhu smlouvy na odkoupení účastnických cenných papírů podle § 186a obchodního zákoníku se za splněné povinnosti považuje splnění závazků vůči akcionářům, kteří nehlasovali pro vyřazení nebo se valné hromady nezúčastnili; nevyžaduje se splnění povinností akcionářů, kteří hlasovali pro vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 186a odst. 7 obchodního zákoníku. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem a že tato skutečnost byla oznámena Komisi, a doklad o splnění všech povinností vyplývajících z § 183h a 186a obchodního zákoníku. V případě dluhopisů se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy.

(3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti podle odstavce 2 se všemi přílohami.

(4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi.

(5) Organizátor regulovaného trhu promítne do příslušných seznamů vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 183n obchodního zákoníku bez zbytečného odkladu po obdržení písemného oznámení emitenta.“.

„(3) Na postup při ukládání opatření podle odstavce 1 písm. f) se nepoužije správní řád. Povinnosti, při jejichž porušení může burzovní komora uplatnit opatření podle odstavce 1 písm. f), druhy těchto opatření a postup při jejich uplatňování upraví burzovní pravidla.“.

„(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.“.

„§ 80

(1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede

(2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1.

(3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí zajistit

(4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně.

(5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4

(6) Organizátor mimoburzovního trhu

(7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá Komisi

(8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení Komisi způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů.“.

„(4) Na účtu zákazníků lze evidovat pouze investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.“.

„(5) Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.“.

„(9) Centrální evidence cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 2. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci emise, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5.“.

„§ 99a

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a dokumentů uchovávaných podle odstavce 1 bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení.“.

„(4) Centrální depozitář odpovídá za škodu, kterou osobám, pro něž vede majetkové účty nebo evidenci emise, způsobil v důsledku chyby nebo neúplnosti na těchto účtech nebo v této evidenci. Za škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5, odpovídá majitel účtu zákazníků.“.

„(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější. Změnu provozního řádu nelze uveřejnit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí Komise o jejím schválení podle odstavce 2.“.

„§ 104a

Nabývání a pozbývání účasti na centrálním depozitáři

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas Komise

(2) Při výpočtu účasti osoby uvedené v odstavci 1 na centrálním depozitáři se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto centrálním depozitářem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Komise udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a jestliže jeho úzké propojení s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto centrálním depozitářem.

(6) Jestliže Komise neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží.

(7) Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně.

(8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně Komisi.

(9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 oznámí Komisi, že

(10) Oznámení podle odstavce 9 obsahuje údaje o oznamovateli, údaje o centrálním depozitáři a výši účasti oznamovatele na centrálním depozitáři po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na centrálním depozitáři bez souhlasu Komise nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí v případě nabytí účasti osobou uvedenou v § 101 odst. 4 písm. e) až h) nebo j).

§ 104b

Vedoucí osoba centrálního depozitáře

(1) Vedoucí osobou centrálního depozitáře nesmějí být

(2) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře je předchozí souhlas Komise. Ustanovení § 10 se použijí obdobně.“.

„(4) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100.“.

„§ 107a

Úpadek centrálního depozitáře

(1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku prohlášení konkursu na jeho majetek, je správce konkursní podstaty povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Správce konkursní podstaty je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží provozování podniku centrálního depozitáře^1f), včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a.

(3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo.

(4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se správce konkursní podstaty a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení.

(5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo správce konkursní podstaty odvolá a jmenuje jiného.

(6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, správce konkursní podstaty a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením.

(7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, správce konkursní podstaty a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí.

(8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4.

(9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje správce konkursní podstaty souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru.

(10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.

^1f) § 27a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.“.

„(2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

„(3) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem.“.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

„(5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.“.

„(6) Emitent kótovaného cenného papíru nejméně jednou ročně bez zbytečného odkladu po zveřejnění účetní závěrky uveřejní a zašle Komisi v elektronické podobě dokument, který obsahuje nebo odkazuje na všechny údaje, které emitent uveřejnil za předcházejících 12 měsíců v České republice při plnění povinností podle tohoto zákona, obchodního zákoníku a zákona upravujícího účetnictví nebo v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo v jiném státu při plnění svých povinností vyplývajících z práva Evropských společenství^1g) a vnitrostátních právních předpisů upravujících podnikání na kapitálovém trhu. V případě, že dokument pouze odkazuje na uveřejněné údaje, uvede emitent, kde lze tyto údaje získat. Tato povinnost se nevztahuje na emitenty pouze dluhových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR. Pro toto ustanovení platí obdobně § 34 odst. 2.

^1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.“.

„(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno (dále jen „finanční nástroj“), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie a jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje.“.

„(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.“.

„(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu^1h).

^1h) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.“.

„(1) Emitent finančního nástroje uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.“.

„(5) Vedoucí osoba emitenta a osoba, která je členem dozorčího orgánu emitenta, její manžel, její nezaopatřené děti, jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k vedoucí osobě emitenta nebo členu dozorčího orgánu emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby vedoucími osobami nebo členy dozorčího orgánu, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou Komisi oznámení o transakci s cennými papíry vydanými tímto emitentem nebo s finančními nástroji, odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet, a to do pěti dnů ode dne uskutečnění transakce. Komise toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(6) Osoby, které v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřují investiční doporučení, nebo osoby s nimi propojené musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě vyjádřeny a prezentovány, a aby mohly na žádost Komise doložit odůvodněnost investičního doporučení. Přitom musí uvést nebo uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se finančních nástrojů, které jsou předmětem investičního doporučení. Investičním doporučením se pro účely tohoto zákona rozumí

včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat.“.

„(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

„(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.“.

„(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství^3) podrobnější pravidla pro posuzování manipulace s trhem.“.

„(7) Komise uznává tržní postupy podle odstavce 2 písm. a) a vydává o tom stanoviska. Komise musí před tím, než vydá své stanovisko o uznání tržního postupu, konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, dozorových orgánů a organizátorů regulovaných trhů^1i).

(8) Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 přihlédne Komise ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 Komise dále přihlédne zejména k tomu, zda

(9) Použití nových tržních postupů nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní postupy nebyly předem uznány Komisí.

(10) Komise pravidelně reviduje uznávané tržní postupy, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury.

(11) Komise uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stanoviska týkající se uznávání tržních postupů, včetně popisu těchto tržních postupů a faktorů uvedených v odstavci 8, které vzala při svém rozhodování v úvahu. Komise zasílá stanoviska týkající se uznávání tržních postupů bez zbytečného odkladu Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry.

(12) Pokud bylo zahájeno správní řízení týkající se tržního postupu, může Komise pozastavit konzultační proceduru podle odstavce 7 týkající se tohoto tržního postupu až do doby pravomocného skončení tohoto řízení.

(13) Tržní postup, který byl uznán v souladu s odstavci 7 až 12, nesmí být měněn jinak než postupem uvedeným v odstavcích 7 až 12.

^1i) Čl. 2 a 3 směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrných informací ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavování seznamů zasvěcených osob, oznamování manažerských transakcí a oznamování podezřelých transakcí.“.

„§ 129

Placení příspěvků do Garančního fondu

(1) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok.

(2) Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost.

(3) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.“.

„§ 129a

Kontrola placení příspěvků

(1) Neprodleně po uplynutí lhůty podle § 129 odst. 3 informuje Garanční fond Komisi o výši příspěvků zaplacených každým jednotlivým obchodníkem s cennými papíry za uplynulé období.

(2) Komise porovná výši skutečně zaplacených příspěvků podle odstavce 1 s objemem přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka s cennými papíry podle § 16 odst. 1 násobeným příslušnou procentní sazbou podle § 129 odst. 1. V případě zjištění rozdílu přijme Komise vhodné opatření k nápravě. Komise informuje o zjištěných rozdílech a přijatých opatřeních k nápravě Garanční fond; pokud je tímto obchodníkem banka, informuje Komise též Českou národní banku.“.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno a) a dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f).

„(8) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank^1a). Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.“.

„(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce.

(12) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 8 a 9. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.“.

„(13) Podklady podle odstavce 12 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje:

Poznámka pod čarou č. 4 zní:

„^4) § 20 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) § 8 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 105/2000 Sb.“.

„(6) Komise zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě,

(7) Komise může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže

Dosavadní písmena c) až p) se označují jako písmena a) až n).

^6) Občanský zákoník.“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).

Dosavadní písmena c) až m) se označují jako písmena b) až l).

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

„§ 170

Správní delikt provozovatele tiskárny

Provozovateli tiskárny, který tiskne kótované cenné papíry bez povolení (§ 45 odst. 1), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena a) až f).

„Správní delikty při veřejné nabídce investičních cenných papírů a při přijímání cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu

§ 172

Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 173

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.

„§ 173a

Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která vyhotovila prospekt v rozporu s pravidly pro vyhotovení prospektu (§ 36 až 36b, § 36g, 36j) a takový prospekt uveřejnila, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 173b

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vyhotovila prospekt v rozporu s pravidly pro vyhotovení prospektu (§ 36 až 36b, § 36g, 36j) a takový prospekt uveřejnila.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.

Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j).

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

„Správní delikty osoby, která neoznámí tržní manipulaci

§ 181

Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která

se uloží pokuta do výše 20 000 000 Kč.

§ 182

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.“.

„Správní delikty osoby, která neoznámí využití vnitřní informace

§ 185

Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která

se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.

§ 186

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.

„§ 186a

Porušení povinnosti mlčenlivosti

(1) Fyzická osoba uvedená v § 117 se dopustí přestupku tím, že nezachová mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. “.

„(2) Správce konkurzní podstaty se dopustí přestupku tím, že nepodniká kroky směřující k vydávání zákaznického majetku (§ 80 odst. 4 a § 132).“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

„§ 196

(1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Komise může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly určité informace uveřejněny v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů.

(2) Při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být tyto informace takto uveřejněny nejméně po dobu 3 let, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

„(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci (§ 115 odst. 5).“.

Dosavadní písmena j) až s) se označují jako písmena i) až r).

„(9) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu evidovaných v části evidence Střediska cenných papírů vedené na základě povolení Komise jinou právnickou osobou může se souhlasem této právnické osoby oznámit Středisku cenných papírů a Komisi, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Dnem doručení oznámení emitenta zaknihovaných podílových listů Středisku cenných papírů nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto oznámení se příslušná část evidence Střediska cenných papírů mění na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou osobou, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.

(10) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a Komisi oznámit, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto podílových listů, která je podle tohoto zákona oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se podílových listů uvedených v tomto výpisu. Ke dni převzetí výpisu Středisko cenných papírů zruší registraci cenného papíru ve své evidenci a evidence podílových listů se stává samostatnou evidencí podle tohoto zákona. Ke dni následujícímu po převzetí výpisu emise se cenné papíry zapíší na majetkové účty a do evidence emise v samostatné evidenci. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.“.

„§ 202a

Pro vlastníky investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, zajistí centrální depozitář tyto služby:

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 263/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru, se zrušuje.

Čl. IV

Zmocnění k vyhlášení úplného znění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti

Čl. V

Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 344/2005 Sb., se mění takto:

^5) § 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.“.

„(8) Smlouvu o finančních službách^11a), na kterou se vztahuje povinnost identifikace účastníků obchodu podle odstavce 1 nebo 2, může povinná osoba uzavřít s fyzickou osobou i na dálku bez její fyzické přítomnosti. Identifikace v takovém případě musí být zajištěna tím, že

^11a) § 54a občanského zákoníku.“.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o veřejných dražbách

Čl. VI

V § 5 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, odstavec 2 zní:

„(2) Při dražbě cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis upravující podnikání na kapitálovém trhu nestanoví jinak.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna občanského zákoníku

Čl. VII

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 359/2005 Sb., se mění takto:

„§ 51a

Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^2a) a upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv.

^2a) Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k užívání nemovitostí na časový úsek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 2a až 2c se označují jako poznámky pod čarou č. 2b až 2d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

„(10) Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení.“.

„§ 54a

Smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku

(1) Smlouvami o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku upravených v tomto zákoně rozumí smlouvy týkající se bankovních, platebních, úvěrových nebo pojistných služeb, smlouvy týkající se penzijního připojištění, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb nebo smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji. V případě pochybností se má za to, že za smlouvu o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku vždy považuje smlouva uzavíraná v rámci předmětu podnikatelské činnosti podle první věty, kde na straně dodavatele vystupuje banka, pobočka zahraniční banky, devizové místo, instituce elektronických peněz, stavební spořitelna, spořitelní nebo úvěrní družstvo, pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř, pojišťovací agent, obchodník s cennými papíry, penzijní fond, investiční společnost, investiční fond, organizátor mimoburzovního trhu nebo investiční zprostředkovatel, nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání.

(2) Jsou-li pro uzavření smlouvy o finančních službách použity prostředky komunikace na dálku uvedené v § 53 odst. 1, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti dodavatele a spotřebitele (dále jen „smlouva o finančních službách uzavíraná na dálku“), je dodavatel povinen splnit povinnosti uvedené v § 54b až 54d. Některé povinnosti při uzavírání smluv o pojistných službách uzavíraných na dálku jsou upraveny odchylně ve zvláštním právním předpise^2b).

(3) U smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, na základě které jsou činěny operace stejné nebo obdobné povahy, se ustanovení § 54b až 54d na tyto operace nevztahují. Uzavírají-li stejné smluvní strany, které spolu uzavřely smlouvu o finančních službách uzavíranou na dálku, další navazující smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku stejné nebo obdobné povahy, nepoužijí se na tyto navazující smlouvy ustanovení § 54b odst. 2 až 6; to neplatí v případě, kdy od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok.

(4) Pro účely smluv o finančních službách uzavíraných na dálku se rozumí

§ 54b

Poskytování informací

(1) Spotřebiteli musí být při jednání prostřednictvím některého z prostředků komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku poskytnuty informace o dodavateli, o poskytované finanční službě, o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku a o možných způsobech mimosoudního řešení sporů nebo možných náhradách z garančních fondů.

(2) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o dodavateli:

(3) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o poskytované finanční službě:

(4) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku:

(5) Spotřebiteli musí být v souladu s odstavcem 1 poskytnuty tyto informace o možných způsobech nápravy porušení povinností ze smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku:

(6) Z informací poskytnutých podle odstavců 2 až 5 musí být patrno, že slouží k obchodním účelům.

(7) Informace poskytnuté spotřebiteli před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku musí být v souladu s uzavřenou smlouvou.

(8) Informace podle odstavců 2 až 5 musí být dány spotřebiteli k dispozici písemně v dostatečném předstihu před tím, než je spotřebitel smlouvou uzavíranou na dálku nebo nabídkou na její uzavření vázán.

(9) Jestliže byla smlouva o finančních službách uzavíraná na dálku uzavřena na žádost spotřebitele s použitím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí smluvních podmínek a informací v souladu s odstavcem 8, musí dodavatel splnit svou povinnost podle odstavce 8 okamžitě po uzavření této smlouvy.

(10) V případě hlasové telefonní komunikace musí být spotřebiteli na začátku hovoru zahájeného dodavatelem sdělen obchodní účel hovoru a informace sloužící k dostatečné identifikaci dodavatele. Jestliže s tím vysloví spotřebitel souhlas, je možné mu místo informací uvedených v odstavcích 2 až 5 sdělit pouze informace o osobě, která je v kontaktu se spotřebitelem, a její spojení s dodavatelem a informace podle odstavce 3 písm. a), b) a d) a podle odstavce 4 písm. a), s výjimkou informace o důsledcích neuplatnění práva pro odstoupení od smlouvy. Dodavatel dále informuje spotřebitele o tom, že další informace jsou k dispozici na vyžádání, a o povaze těchto informací. Povinnost dodavatele dodat informace podle odstavce 8 tím není dotčena.

(11) Spotřebitel má právo obdržet kdykoli během trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku na svou žádost smluvní podmínky v tištěné podobě, případně změnit způsob komunikace na dálku, pokud to není v rozporu s povahou poskytovaných finančních služeb nebo s uzavřenou smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku.

(12) Pokud dodavatel při uzavírání smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku neposkytne spotřebiteli informace podle odstavců 1 až 11 nebo mu poskytne klamavé informace, má spotřebitel právo od uzavřené smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku odstoupit. Toto právo může spotřebitel uplatnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností dodavatele podle odstavců 1 až 11 dozví. Na odstoupení spotřebitele od smlouvy se použijí ustanovení § 54c odst. 6 až 9 obdobně.

§ 54c

Právo na odstoupení

(1) Od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku má spotřebitel právo odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli smluvní sankce (dále jen „právo na odstoupení“) ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace v souladu s § 54b odst. 8 nebo 9, nastal-li tento den po uzavření smlouvy. Od smlouvy o penzijním připojištění uzavírané na dálku má spotřebitel právo na odstoupení ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace v souladu s § 54b odst. 8 nebo 9, nastal-li tento den po uzavření smlouvy.

(2) Spotřebitel nemá právo na odstoupení u finančních služeb, jejichž cena závisí na pohybech cen na finančních trzích, které dodavatel nemůže ovlivnit, jako jsou služby vztahující se k devizovým hodnotám a investičním nástrojům^2c). Právo na odstoupení dále spotřebitel nemá u smluv, z nichž bylo zcela splněno oběma smluvními stranami na výslovnou žádost spotřebitele před výkonem spotřebitelova práva na odstoupení.

(3) Spotřebitel vykoná své právo na odstoupení oznámením zaslaným prokazatelným způsobem v souladu s praktickými pokyny podle § 54b odst. 4 písm. d); lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylo oznámení písemně odesláno před uplynutím této lhůty.

(4) Pokud je se smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku spojena jiná smlouva uzavíraná na dálku vztahující se ke službám poskytovaným dodavatelem nebo jinou osobou na základě smlouvy s dodavatelem, pak se tato smlouva od počátku ruší, pokud spotřebitel využije své právo na odstoupení podle odstavce 1.

(5) Ve lhůtě pro odstoupení podle odstavce 1 může dodavatel začít plnit smlouvu o finančních službách uzavíranou na dálku až poté, co s tím spotřebitel vysloví souhlas.

(6) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, dodavatel po něm může požadovat neprodlené zaplacení částky pouze za do té doby skutečně poskytnutou službu. Požadovaná částka musí být přiměřená rozsahu již poskytnuté služby.

(7) Dodavatel nesmí od spotřebitele požadovat zaplacení částky za poskytnutou službu podle odstavce 6, pokud zahájil plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení podle odstavce 1 bez souhlasu spotřebitele nebo pokud neprokáže, že spotřebitele informoval o částce podle § 54b odst. 4 písm. a).

(8) Dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne odstoupení, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku podle odstavce 3, vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky od něj přijaté na základě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku, s výjimkou částky zaplacené spotřebitelem za již skutečně poskytnuté služby na základě této smlouvy podle odstavce 6.

(9) Spotřebitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy zaslal dodavateli oznámení o odstoupení podle odstavce 3, vrátit dodavateli všechny jím poskytnuté peněžní prostředky nebo jiný majetek od něj přijatý na základě smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

§ 54d

(1) Pokud dodavatel poskytne spotřebiteli finanční službu bez výslovné objednávky spotřebitele, nemá spotřebitel povinnost za tuto službu zaplatit a neplynou mu z této skutečnosti ani žádné jiné povinnosti. Mlčení spotřebitele nelze považovat za souhlas s poskytováním finančních služeb.

(2) Na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku se obdobně použijí ustanovení o spotřebitelských smlouvách podle § 55 a 56.

(3) Provozovatel prostředku komunikace na dálku zajistí, aby na jím provozovaném prostředku komunikace na dálku nebyly poskytovány finanční služby poskytované na dálku, pokud byly pravomocným soudním rozsudkem nebo správním rozhodnutím označeny jako nesplňující požadavky týkající se spotřebitelských smluv stanovené tímto zákonem.

(4) Aniž je dotčeno ustanovení § 54c odst. 7, nese důkazní břemeno o splnění svých povinností informovat spotřebitele a důkazní břemeno o získání souhlasu spotřebitele s uzavřením, popřípadě s plněním, smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku dodavatel. Jakékoli smluvní ujednání, které stanovuje, že důkazní břemena podle předchozí věty nese, byť jen z části, spotřebitel, je nepřípustné ve smyslu § 56 odst. 3.

^2b) § 2, § 3 písm. bb), § 23 a 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

^2c) § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 2b a 2c se označují jako poznámky pod čarou č. 2d a 2e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Smlouvy o službách bankovních, platebních, úvěrových a pojistných, smlouvy týkající se penzijního připojištění, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb a smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji, při jejichž uzavření byly použity prostředky komunikace na dálku a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o bankách

Čl. IX

V § 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:

^6a) Občanský zákoník.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 6a až 6c se označují jako poznámky pod čarou č. 6b až 6d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. X

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

^18a) Občanský zákoník.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 18a se označuje jako poznámka pod čarou č. 18b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Čl. XI

V § 43b zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 13f zní:

^13f) Občanský zákoník.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 13f a 13g se označují jako poznámky pod čarou č. 13g a 13h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o cenných papírech

Čl. XII

V zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se § 44b až 44i včetně poznámek pod čarou č. 24a a 24b zrušují.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o Komisi pro cenné papíry

Čl. XIII

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:

^7a) § 152 odst. 5 správního řádu.“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o auditorech

Čl. XIV

V § 15 odst. 1 větě poslední zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 284/2004 Sb., se slova „podle zvláštního právního předpisu.^7a)“ nahrazují slovy „a Komisi pro cenné papíry podle zvláštních právních předpisů^7a).“.

Poznámka pod čarou č. 7a zní:

„^7a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. XV

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

„(4) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu^86a) vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu^86b).

^86a) § 92, 93 a 99a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

^86b) § 115 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna obchodního zákoníku

Čl. XVI

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

„§ 67a

Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, ke smlouvě o nájmu podniku nebo jeho části a ke smlouvě zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části musí být udělen souhlas společníků nebo valné hromady.“.

„(4) Rozdělení se může uskutečnit formou:

„(2) Rozdělením odštěpením se rozdělovaná společnost neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující (odštěpení sloučením) nebo nově založenou (odštěpení se založením nových společností) nástupnickou společnost nebo společnosti, a společníci rozdělované společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti nebo společností, nestanoví-li tento zákon jinak.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 označují jako odstavce 3 až 6.

„(7) Dochází-li k rozdělení odštěpením akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pouze odštěpovanou část svého jmění, má-li tato část přejít na jedinou nástupnickou společnost. Přechází-li však odštěpovaná část jmění na více nástupnických společností, ocení se v posudku znalce odštěpovaná část jmění pro každou jednotlivou nástupnickou společnost samostatně. Ustanovení § 69c odst. 6 věty třetí a čtvrtá se použijí obdobně.“.

„(5) K uzavření smluv podle § 67a se vyžaduje souhlas většiny komplementářů spolu se souhlasem většiny komanditistů.“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

„§ 220zb

Rozdělení odštěpením

(1) Na rozdělení odštěpením se založením nových společností (§ 69c odst. 2) se použijí přiměřeně § 220r až 220z a na rozdělení odštěpením sloučením (§ 69c odst. 2) se použije přiměřeně § 220za, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Projekt rozdělení, případně smlouva o rozdělení se při rozdělení odštěpením doplňuje nebo pozměňuje takto:

(3) Výměnný poměr akcií může být stanoven buď stejně pro všechny akcionáře ve všech nástupnických společnostech podle jejich podílu k základnímu kapitálu rozdělované společnosti (rovnoměrný výměnný poměr) nebo může být stanoven v různých nástupnických společnostech různě (nerovnoměrný výměnný poměr). Ustanovení § 220r odst. 3 věta první se nepoužije.

(4) Nebude-li zřejmé, jaký obchodní majetek a závazky tvořící část jmění rozdělované společnosti přešly na nástupnickou společnost, má se za to, že sporný obchodní majetek a závazky na nástupnickou společnost nepřešly. Nebude-li zřejmé, v jakém poměru nebo struktuře přešly majetek nebo závazky tvořící část jmění rozdělované společnosti na nástupnické společnosti, bude-li jich více, má se za to, že se nástupnické společnosti stávají spoluvlastníky přešlého majetku a že z přešlých závazků jsou nástupnické společnosti zavázány společně a nerozdílně. Výše ručení každé jednotlivé nástupnické společnosti podle § 220x odst. 1 věty první je omezena hodnotou části čistého obchodního majetku vyplývající z posudku znalce podle § 69c odst. 7 a výše ručení rozdělované společnosti je omezena výší jejího vlastního kapitálu vykázanou v zahajovací rozvaze rozdělované společnosti vyhotovované v souvislosti s rozdělením odštěpením. Ustanovení § 220x odst. 5 se nepoužije.

(5) Součet jmenovitých hodnot všech akcií nástupnické společnosti, které mají být při rozdělení odštěpením vydány, nemůže být vyšší než hodnota odštěpované části čistého obchodního majetku rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce podle § 69c odst. 7 pro příslušnou nástupnickou společnost.

(6) Vlastní kapitál rozdělované společnosti vykázaný v její zahajovací rozvaze nesmí být v důsledku rozdělení odštěpením nižší než její základní kapitál, ledaže bude současně s rozhodnutím o rozdělení odštěpením rozhodnuto také o snížení základního kapitálu rozdělované společnosti, a to nejméně o částku odpovídající vzniklému rozdílu mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o dluhopisech

Čl. XVII

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m).

„(3) Prospekt dluhopisu^1) (dále jen „prospekt“) a emisní podmínky mohou tvořit jeden dokument a mohou být schvalovány společně.

^1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 3 se označují jako poznámky pod čarou č. 2 až 4, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou, dosavadní poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje a odkaz na poznámku pod čarou č. 4 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 1.

„(4) Jsou-li emisní podmínky schváleny společně s prospektem, odstavce 1 až 3 se nepoužijí a emisní podmínky se uveřejní společně s prospektem způsobem, který stanoví zvláštní zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu pro uveřejnění prospektu.“.

„(5) Na schvalování dluhopisového programu a jeho doplňku se přiměřeně použijí ustanovení § 8 a 9. Dluhopisový program a základní prospekt^1) mohou tvořit jeden dokument a mohou být schvalovány společně. Jestliže je dluhopisový program schvalován společně se základním prospektem, přiměřeně se použijí ustanovení § 8 a 9 s výjimkou § 8 odst. 5 a § 9 odst. 1 a 2 a Komise postupuje při schvalování dluhopisového programu způsobem, který stanoví zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu^1) pro schvalování základního prospektu. V případě schválení nového základního prospektu není platnost dluhopisového programu dotčena.“.

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

„^4a) § 33 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.

„(1) Ministerstvo vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky. Ministerstvo může vydat společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. c), d), g) a k) a podle § 7 odst. 1 písm. e), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může vydat společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. c), d), g) a k) a podle § 7 odst. 1 písm. e), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(6) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí.“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. XVIII

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

Čl. XIX

Přechodné ustanovení

Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. XX

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004, zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb., se mění takto:

„(8) Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.“.

^121) § 37h odst. 1 písm. c), § 37n a 37o zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. XXI

Přechodná ustanovení

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o správě daní a poplatků

Čl. XXII

V § 59 odst. 3 písm. b) bodě 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se slova „nejvýše do částky 10 000 Kč“ nahrazují slovy „, přičemž součet těchto plateb na všechny druhy daně za jednoho daňového dlužníka nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč.“.

Čl. XXIII

Přechodné ustanovení

Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2006 mohou osoby, které jsou pověřeny správcem daně výhradně přijímat od daňových dlužníků platby na daň v hotovosti, přijímat tyto platby bez omezení jejich výše.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XXIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.