Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A ZÁKLADNÍ POJMY

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^2) upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce a členů posádek letadel, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle zvláštních právních předpisů^3).

§ 2

Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou:

• b) zaměstnanci údržby pozemních komunikací^5), kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,

• c) zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce^6), kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílí na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovází drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost,

• d) zaměstnanci městské hromadné dopravy^7), kteří jsou členy osádky autobusu, zaměstnanci, kteří organizují silniční městskou dopravu, a zaměstnanci drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a na dráze speciální (metro)^8) a členové osádky autobusu linkové osobní dopravy, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km,

• e) zaměstnanci zajišťující provozování letiště^9), kteří zajišťují přistávání a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečují a obsluhují letiště, organizují leteckou dopravu na letišti a zajišťují služby při odbavovacím procesu na letišti podle podmínek pro provozování letiště,

• f) členové posádky plavidla^10), kteří jsou při provozu plavidla způsobilí vykonávat činnosti k zajištění bezpečnosti provozu plavidla; členy posádky jsou i vůdci plavidla^10),

• g) členové posádky letadla^9).

§ 3

Základní pojmy

V tomto nařízení se rozumí

• a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa,

• b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí^11) nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu,

• c) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce také doba čekání člena osádky autobusu mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky časově a místně určené jízdním řádem,

• d) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

• e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu,

• f) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu a zaměstnanec zajišťující údržbu dráhy speciální (metro)^12) v městské hromadné dopravě, který vykonává práci během noční doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

• g) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi 0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,

• h) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.

ČÁST DRUHÁ

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ

HLAVA I

ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Díl 1

Pracovní doba

§ 4

(1) Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve všech pracovněprávních vztazích^13) může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně.

(2) Každý zaměstnavatel písemně požádá člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby^14) odpracované u jiného zaměstnavatele.

§ 5

(1) Pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu^15) za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

(2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

§ 6

Evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti^16) člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých kalendářních roků.

Díl 3

Přestávka v práci

§ 9

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě delší než 9 hodin.

HLAVA II

ZAMĚSTNANEC ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Pracovní doba

§ 10

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) nepřekročila 60 hodin a za vyrovnávací období^22) nepřesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu^15).

(2) Délka směny v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) může činit nejvýše 16 hodin.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 11

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

§ 12

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace^21) rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

HLAVA III

ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ DOPRAVY

Díl 1

Pracovní doba

§ 13

(1) Zaměstnavatel rozvrhne stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny nepřesáhla 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin.

(2) Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce se započítává do pracovní doby.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 14

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Díl 3

Dovolená

§ 15

Podmínky poskytování dovolené v kalendářních dnech

(1) Zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, lze poskytovat dovolenou v kalendářních dnech, jestliže zaměstnanec má v rozvrhu směn

• a) rozdíl v délce směny v průměru větší než 4 hodiny v jednotlivých týdnech, nebo

• b) rozdílný počet směn v jednotlivých týdnech.

(2) Dovolenou v kalendářních dnech lze poskytovat zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do více než dvou vyrovnávacích období v průběhu 52 týdnů po sobě jdoucích.

(3) Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v kalendářních dnech zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění zaměstnance nebo zaměstnavatele.

HLAVA IV

ZAMĚSTNANEC MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

Díl 1

Pracovní doba

§ 16

(1) Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné dopravy, který pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, může činit nejvýše 40 hodin týdně.

(2) Délka směny zaměstnance městské hromadné dopravy včetně případné režijní jízdy může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(3) Režijní jízda zaměstnance městské hromadné dopravy se započítává do pracovní doby.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 17

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec městské hromadné dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci městské hromadné dopravy

• a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,

• b) během 24 hodin po sobě jdoucích výjimečně rozdělen na dvě nebo tři části ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmene a), přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin.

§ 18

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci městské hromadné dopravy tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

Díl 3

Bezpečnostní přestávka

§ 19

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

HLAVA V

ZAMĚSTNANEC ZAJIŠŤUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ

Díl 1

Pracovní doba

§ 20

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny zaměstnance zajišťujícího provozování letiště činila nejvýše 16 hodin.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 21

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance zajišťujícího provozování letiště tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci zajišťujícímu provozování letiště zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

HLAVA VI

ČLEN POSÁDKY LETADLA

Díl 1

Pracovní doba

§ 22

(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^23)

• a) člena základní posádky letadla činila nejvýše 14 hodin,

• b) člena zesílené posádky letadla činila nejvýše 16 hodin a

• c) člena zdvojené posádky letadla činila nejvýše 18 hodin.

(2) Délku pracovní směny stanovenou v odstavci 1 písm. a) až c) lze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^23) prodloužit, je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.

(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu jednoho týdne 60 hodin, v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích 200 hodin.

(4) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny vypracuje písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámí s ním zaměstnance nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 23

(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích v průběhu 24 hodin.

(2) Členu posádky letadla může být odpočinek stanovený podle odstavce 1 za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^23) zkrácen až na 10 hodin.

(3) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^23) v týdnu činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období 4 týdnů musí doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období 13 týdnů nejméně 24 kalendářních dnů a v období 52 týdnů nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek v týdnu se stanoví tak, aby jednou v období 4 týdnů do něho spadala sobota a neděle.

Díl 3

Pracovní pohotovost

§ 24

Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny může s členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě, kde mu zajistí ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin a nejvýše 72 hodin v období 4 týdnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout 400 hodin v období 52 týdnů.

HLAVA VII

ČLEN POSÁDKY PLAVIDLA

Díl 1

Pracovní doba

§ 25

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny člena posádky plavidla činila nejvýše 14 hodin.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 26

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, za podmínky, že celková doba odpočinku člena posádky plavidla bude během 24 hodin po sobě jdoucích činit nejméně 10 hodin.

§ 27

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl nepřetržitý odpočinek nejdéle po 9 týdnech v trvání alespoň 35 hodin za každý týden.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 28

(1) Do dne 10. dubna 2007 se za zaměstnance podle § 2 písm. a) považuje člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^24).

(2) Do dne 10. dubna 2007 se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě řídí přímo použitelným předpisem Evropských společenství^25). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství^26) se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu řídí mezinárodní smlouvou vyhlášenou ve Sbírce zákonů^19).

§ 29

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení § 2 písm. a), § 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 11. dubna 2007.

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

RNDr. Nečas v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

^2) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

^3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

^5) Zákon č. 13/1997 Sb.

^6) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb. § 1 písm. p) vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.