Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb

Typ Zákon
Publikace 2006-03-15
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto:

„§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

^1) Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.“.

Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

„(2) Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

Poznámky pod čarou č. 5 a 5a znějí:

„^5) § 4 a 4a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

^5a) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“.

„§ 3a

Mzdové nároky zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je úřad práce povinen uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.“.

Poznámka pod čarou č. 5b zní:

„^5b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 5c zní:

„^5c) § 43 odst. 2 občanského soudního řádu.“.

„(1) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou.“.

„(2) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky ve lhůtě podle § 4 odst. 5 a od písemného vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo správcem uplynulo více než 10 dnů, oznámí úřad práce příslušný k rozhodování o mzdovém nároku zaměstnanci termín, způsob uspokojení nároků a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě do 10 dnů ode dne, kdy obdržel žádost zaměstnance.“.

„(5) Úřad práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby^11a), avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu úřad práce mzdový nárok v uplatněné výši.

^11a) § 83a odst. 5 zákoníku práce.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

„(1) Úřad práce před uspokojením mzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů^9), které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za příslušná měsíční období. Jestliže úřad práce rozhodl o mzdovém nároku podle § 9, provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku.“.

„(3) Úřad práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancům a v jaké výši mzdové nároky uspokojil.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„^16) § 4a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Povinnost vrátit finanční prostředky v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) vzniká zaměstnavateli pouze tehdy, pokud ke zrušení konkursu došlo proto, že bylo soudem zjištěno, že nejsou předpoklady pro prohlášení konkursu^18), s výjimkou zrušení konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu^18a), jehož důsledkem je zrušení zaměstnavatele bez likvidace.

^18) § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb.

^18a) § 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku.“.

„(3) Jestliže zaměstnavatel neuhradil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení.“.

„§ 14a

Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělí na žádost subjektů z členských států Evropské unie, které uspokojují mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti, informace^5a) týkající se úhrady nesplacených mzdových nároků zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele v rámci řízení podle tohoto zákona.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

O žádostech zaměstnanců o uspokojení mzdových nároků, které se vztahují k návrhům na prohlášení konkursu podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný úřad práce podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.