Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

• 1. Povinná osoba vytvoří a udržuje plány pro mimořádné krizové okolnosti, zejména pro případ krize likvidity.

• 1. Povinná osoba má dostatečně propracované strategie, postupy, procesy a systémy k identifikaci, měření, řízení a sledování rizika likvidity v náležité soustavě časových pásem, včetně vnitrodenních (intraday) časových pásem, tak, aby bylo zajištěno, že bude udržovat likvidní polštář (liquidity buffer) na adekvátní úrovni. Tyto strategie, postupy, procesy a systémy jsou zvoleny tak, aby byly vhodné vzhledem k jednotlivým liniím podnikání, měnám a právnickým osobám, a zahrnují adekvátní alokační mechanismy nákladů na likviditu, přínosů a rizik. Jsou přiměřené komplexitě, rizikovému profilu povinné osoby a akceptované míře rizika nastavené představenstvem a odrážejí význam povinné osoby v každém členském státě, ve kterém uskutečňuje své podnikatelské aktivity. O akceptované míře rizika jsou informovány všechny relevantní linie podnikání.

• 1. Povinná osoba vytvoří metody k identifikaci, měření, řízení a sledování refinančních pozic. Tyto metody zahrnují současné i odhadované toky hotovosti plynoucí z aktiv, závazků, podrozvahových položek a možného dopadu reputačního rizika.

• 1. Povinná osoba rozlišuje mezi aktivy právně zatíženými a nezatíženými, která jsou kdykoli k dispozici, zejména v krizové situaci. Přihlíží též ke skutečnosti, které osobě aktiva náleží, ve kterém státě jsou právně evidována a k jejich uznatelnosti. Povinná osoba dále sleduje, zda mohou být aktiva včas připravena k použití.

• 1. Povinná osoba též přihlíží k existujícím právním, regulatorním a operačním překážkám při případném převodu likvidních a nezatížených aktiv mezi právnickými osobami, a to uvnitř i vně Evropského hospodářského prostoru.

• 1. Povinná osoba zváží možnosti použití různých nástrojů zmírňování rizika likvidity a likvidních polštářů k tomu, aby nebyl narušen její chod při škále různých stresových událostí a aby disponovala náležitě diverzifikovanou strukturou financování a přístupem ke zdrojům financování. Tato opatření jsou pravidelně přezkoumávána.

• 1. Povinná osoba zváží alternativní scénáře pro své likvidní pozice a pro nástroje zmírňování rizika likvidity a podrobuje pravidelnému přezkoumávání předpoklady, na kterých je založeno rozhodování o refinanční pozici. Alternativní scénáře používané pro tyto účely musí pokrývat zejména podrozvahové položky a ostatní podmíněné závazky, včetně podrozvahových položek a ostatních podmíněných závazků jednotek pro speciální účel a jiných právnických osob zřízených se speciálním účelem, vůči kterým je povinná osoba v pozici sponzora či kterým poskytuje významnou likvidní podporu.

• 1. Povinná osoba zvažuje potenciální dopad scénářů týkajících se specifické instituce, scénářů týkajících se trhu jako celku a kombinovaných alternativních scénářů. V úvahu jsou brány různá časová pásma a různé míry závažnosti stresových situací.

• 1. Povinná osoba přizpůsobí své strategie, vnitřní postupy, limity pro řízení rizika likvidity a vytvoří účinné plány pro mimořádné krizové okolnosti s přihlédnutím k výsledkům alternativních scénářů podle bodu 9.

• 1. Povinná osoba má zavedené plány pro mimořádné krizové okolnosti, které stanovují adekvátní strategie a řádnou implementaci opatření k řešení situace vzniklé případným nedostatkem likvidních prostředků. Tyto plány jsou pravidelně přezkušovány, aktualizovány podle výsledků alternativních scénářů podle bodu 9, předkládány vrcholnému vedení a schvalovány vrcholným vedením tak, aby bylo možné náležitě přizpůsobit vnitřní postupy.

B. Podrobnější požadavky na řízení rizika likvidity

I. Měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice

• 1. Pro účely řízení rizika likvidity má banka nebo družstevní záložna přiměřené postupy měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice tak, aby bylo možné určit kroky banky nebo družstevní záložny potřebné k řízení rizika likvidity.

• 1. Postupy měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice umožňují zejména:

• a) měření a porovnání přílivu a odlivu peněžních prostředků,

• b) sledování čistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likvidní pozice. Pokud banka nebo družstevní záložna zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém diskontů, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud banka nebo družstevní záložna zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto závazků, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.

II. Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity

• 1. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má banka nebo družstevní záložna postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity banky nebo družstevní záložny v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.

• 1. Pokud banka nebo družstevní záložna financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.

• 1. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách banka nebo družstevní záložna stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.

• 1. Při stanovování limitů banka nebo družstevní záložna zohlední dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností. Limity zohlední velikost banky nebo družstevní záložny, její finanční situaci, povahu, rozsah a složitost vykonávaných činností.

III. Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh

Banka nebo družstevní záložna dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména

• a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a klienty,

• b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,

• c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností,

• d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.

IV. Scénář pro řízení rizika likvidity

• 1. Banka nebo družstevní záložna sestavuje scénář pro řízení rizika likvidity.

• 1. Banka nebo družstevní záložna stanoví předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, závazků a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénář řízení rizika likvidity, které především zahrnují

• a) odhad

• 1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,

• 1. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv,

• 1. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,

• b) odhad

• 1. objemu závazků, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných závazků a obvyklého růstu nových vkladů,

• 1. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,

• c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí.

Další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zahrnují především likvidní potřeby spojené s některými činnostmi banky nebo družstevní záložny a aktivitami jejích klientů a dalších osob, například vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.

• 1. Banka nebo družstevní záložna zajistí pravidelné prověřování správnosti předpokladů scénáře řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénáře.

V. Pohotovostní plán pro případ krize likvidity

• 1. Pro účely řízení rizika likvidity za mimořádných krizových okolností má banka nebo družstevní záložna pohotovostní plán.

• 1. Pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména

• a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci banky nebo družstevní záložny,

• b) jasné vymezení odpovědností a pravomocí v rámci banky nebo družstevní záložny,

• c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, závazků a podrozvahových položek,

• d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie,

• e) specifikaci záložních finančních zdrojů.

• 1. Banka nebo družstevní záložna zajistí pravidelnou aktualizaci pohotovostního plánu pro případ krize likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky.

Část 5.

Riziko koncentrace

Obecné požadavky

• 1. Povinná osoba má řádné řídicí, administrativní a účetní postupy a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly ke zjištění a zaznamenání významných koncentrací včetně všech angažovaností podle části páté této vyhlášky a jejich následných změn v souladu s požadavky této vyhlášky a ke sledování a vyhodnocování všech případů významných koncentrací a angažovaností s ohledem na vnitřní zásady povinné osoby v této oblasti.

• 1. Zásady a postupy pro řízení rizika koncentrace vždy zahrnují:

• a) zásady a postupy pro zacházení s riziky vznikajícími z koncentrace expozic vůči osobám, ekonomicky či jinak spjatým skupinám osob nebo vůči osobám ve stejném odvětví nebo zeměpisné oblasti, z koncentrace expozic ze stejné činnosti nebo obchodované komodity nebo podkladového aktiva sekuritizovaných expozic, expozic vůči fondům kolektivního investování nebo ostatních expozic nebo z jiné významné koncentrace se společným faktorem rizika,

• b) zásady a postupy pro zacházení s rizikem koncentrace vznikajícím v důsledku používání technik snižování úvěrového rizika, zvláště v případě významných nepřímých angažovaností, například vůči jednomu emitentovi cenných papírů přijatých jako zajištění.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 224

Společné ustanovení

Pro účely vydání rozhodnutí nebo prokázání požadovaných skutečností podle této vyhlášky musí být

• a) podpisy osob na každé žádosti, prohlášení nebo oznámení úředně ověřeny, ledaže je žádost, prohlášení nebo oznámení předkládáno osobou, jejíž aktuální podpisový vzor je uložen u České národní banky. Je-li tato osoba zastoupena na základě plné moci, musí být k žádosti, prohlášení nebo oznámení přiložena i plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele;

• b) listiny předloženy v originálním vyhotovení nebo musí být předloženy jejich úředně ověřené kopie.

§ 225

Přechodná ustanovení k řídicímu a kontrolnímu systému

(1) Pokud banka nebo družstevní záložna k 1. červenci 2007 nenaplňuje plně

• a) požadavky na řídicí a kontrolní systém podle části třetí hlavy I,

• b) podrobnější požadavky na řízení úvěrového rizika podle přílohy č. 1 části první,

• c) podrobnější požadavky na řízení tržního rizika podle přílohy č. 1 části druhé,

• d) podrobnější požadavky na řízení operačního rizika podle přílohy č. 1 části třetí,

• e) podrobnější požadavky na řízení rizika likvidity podle přílohy č. 1 části čtvrté, nebo

• f) požadavky na řízení rizika koncentrace podle přílohy č. 1 části páté,

odstraní případný nesoulad s těmito požadavky nejpozději do 31. prosince 2007; tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2.

(2) Do 31. prosince 2008 banka nebo družstevní záložna může používat informační systémy zakoupené či instalované přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které nevyhovují požadavku podle přílohy č. 1 této vyhlášky, aby v nich bylo používáno pouze otestované programové vybavení, u kterého zdokumentované výsledky testů prokázaly, že bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními zásadami informačních systémů.

§ 226

Přechodná ustanovení ke standardizovanému přístupu

(1) Do 31. prosince 2012 povinná osoba přiřazuje expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států v domácí měně jakéhokoliv členského státu, pokud jsou v téže měně financovány, stejnou rizikovou váhu, jakou by přiřadila podle přílohy č. 4 této vyhlášky expozicím vůči těmto centrálním vládám a centrálním bankám v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány.

(2) Do 31. prosince 2010 povinná osoba nepoužije horní limit 20 % pro podíly s přednostním vypořádáním (senior units) vydané francouzskými fondy Fonds Communs de Créances nebo obdobnými osobami provádějícími sekuritizaci, pokud existuje pro tyto dluhopisy externí rating zapsané ratingové agentury, který odpovídá nejlepšímu stupni ratingu, který tato zapsaná ratingová agentura vydala pro kryté dluhopisy.

(3) Do 31. prosince 2010 se u krytých dluhopisů [příloha č. 4 bod 12 písm. b)], pro jejichž krytí jsou použity úvěry zajištěné loděmi, nahrazuje požadavek na přednostní právo na uspokojení se alespoň ve výši 60 % hodnoty zastavené lodi požadavkem na přednostní právo na uspokojení se alespoň ve výši 70 % hodnoty zastavené lodi.

(4) S krytými dluhopisy vydanými před 31. prosincem 2007 lze až do doby jejich splatnosti zacházet podle přílohy č. 4 této vyhlášky.

(5) Od 1. října 2007 se expozicím vůči Mezinárodní finanční facilitě na imunizaci a Islámské rozvojové bance přiřazuje nulová riziková váha [příloha č. 4 bod 4 písm. b)].

Přechodná ustanovení k přístupu IRB

§ 227

(1) Do 31. prosince 2010 může povinná osoba použít pro kryté dluhopisy podle přílohy č. 4 této vyhlášky hodnotu LGD ve výši 11,25 %, pokud

• a) jsou pro jejich krytí použity

• 1. expozice vůči centrálním vládám, centrálním bankám, organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,

• 1. expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států, mezinárodním rozvojovým bankám nebo mezinárodním organizacím, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,

• 1. expozice vůči organizacím veřejného sektoru, regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států, nebo expozice zajištěné zárukami těchto osob, pokud jsou tyto expozice rizikově váženy podle standardizovaného přístupu jako expozice vůči institucím nebo centrálním vládám a centrálním bankám a pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality,

• 1. expozice podle bodů 1 až 3, pokud jejich externí rating přísluší alespoň k druhému stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu, a objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty, nebo

• 1. expozice vůči institucím, pokud jejich externí rating přísluší k prvnímu stupni úvěrové kvality a celkový objem expozice v takových krytých dluhopisech nepřesahuje 10 % jejich nesplacené jmenovité hodnoty. Expozice vzniklé z obhospodařování nebo převodu plateb od dlužníka z úvěrů zajištěných nemovitostmi na držitele krytých dluhopisů nebo vzniklé z likvidace se do limitu 10 % nezahrnují. Expozice vůči institucím v členském státě, u nichž splatnost nepřesahuje 100 dnů, nemusí splňovat podmínku zařazení externího ratingu instituce k prvnímu stupni úvěrové kvality, jejich externí rating však musí příslušet alespoň k druhému stupni úvěrové kvality;

• b) nejsou pro jejich krytí použity úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi nebo podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies) a

• c) jsou hodnoceny externím ratingem, který udělila zapsaná ratingová agentura, a tato agentura zařadila tyto dluhopisy do nejpříznivějšího stupně externího ratingu, který může udělit pro kryté dluhopisy.

(2) Do 31. prosince 2010 povinná osoba použije pro všechny retailové expozice, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi a zároveň se na ně nevztahují záruky centrálních vlád, průměrnou váženou hodnotu LGD, kde vahou je hodnota expozice, alespoň 10 %.

(3) Do 31. prosince 2017 může povinná osoba, která je oprávněna používat přístup IRB, avšak není oprávněna používat postup pro akciové expozice podle § 97, v rámci tohoto přístupu používat pro své akciové expozice nebo akciové expozice osob v regulovaném konsolidačním celku se sídlem v členském státě standardizovaný přístup, pokud jde o nevýznamné portfolio, a nejvýše v rozsahu, v jakém tyto expozice držela k 31. prosinci 2007. Povinná osoba může tento rozsah zvýšit o akciové expozice, jejichž nabytí vyplývá přímo z držby daných akciových expozic a zároveň se o ně nezvyšuje podíl na vlastním kapitálu osoby, která je vydala; pokud tyto nabyté akciové expozice zvyšují podíl na vlastním kapitálu osoby, vůči níž akciová expozice vzniká, možnost nepoužívat přístup IRB podle tohoto ustanovení nelze využít. Možnost používat standardizovaný přístup v rámci přístupu IRB však nelze využít u akciových expozic, které byly prodány a následně zpětně nabyty.

§ 228

(1) Povinná osoba je oprávněna používat přístup IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů nejdříve od 1. ledna 2008.

(2) Povinné osobě, která požádá do 31. prosince 2009 o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB, může být tento souhlas udělen, přestože používá ratingové systémy pro účely vnitřního měření a řízení rizika po dobu kratší než 3 roky; doba používání těchto ratingových systémů pro účely vnitřního měření a řízení rizika však musí trvat alespoň 1 rok.

(3) Povinné osobě, která do 31. prosince 2009 požádá o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů, může být tento souhlas udělen, přestože používá tyto vlastní odhady pro účely vnitřního měření a řízení rizika po dobu kratší než 3 roky; avšak doba používání vlastních odhadů hodnoty LGD nebo konverzních faktorů pro účely vnitřního měření a řízení rizika musí trvat alespoň 2 roky.

(4) Povinná osoba, která do 31. prosince 2007 požádá o souhlas oprávněného orgánu dohledu s používáním přístupu IRB s vlastními odhady hodnot LGD nebo konverzních faktorů, může být oprávněna tento přístup používat nejdříve od 1. ledna 2008.

§ 229

Přechodná ustanovení ke kapitálovým požadavkům podle vlastních modelů

(1) Banka, která byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky oprávněna používat model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku podle § 62 až 69 vyhlášky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může tento model používat jako základní přístup pro výpočet kapitálových požadavků i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud plní požadavky pro používání vlastních modelů podle § 168 a 169 a přílohy č. 21 této vyhlášky. Nejdéle do 31. prosince 2009 banka může namísto dodatečných kritérií pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku uvedených v příloze č. 21 této vyhlášky plnit dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku podle dosavadních pravidel uvedená v příloze č. 32 této vyhlášky.

(2) Banka, která byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky oprávněna používat model pro stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku podle § 62 až 69 vyhlášky č. 333/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může tento model používat jako základní přístup pro výpočet kapitálových požadavků i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud plní požadavky pro používání vlastních modelů podle § 168 a 169 a přílohy č. 21 této vyhlášky.

§ 230

Přechodná ustanovení k operačnímu riziku

(1) Povinná osoba je oprávněna používat přístup AMA nejdříve od 1. ledna 2008.

(2) Pokud hodnota relevantního ukazatele pro linii obchodování na finančních trzích podle tabulky č. 2 v příloze č. 22 této vyhlášky představuje alespoň 50 % součtu hodnot relevantních ukazatelů pro všechny linie podnikání, povinná osoba používá do 31. prosince 2012 pro tuto linii podnikání parametr β ve výši 15 % namísto parametru β ve výši 18 % podle tabulky č. 2 v příloze č. 22 této vyhlášky.

§ 231

Přechodná ustanovení k angažovanosti

(1) Do 31. prosince 2010 povinná osoba může vyloučit z angažovanosti investičního portfolia podle § 181 odst. 2 písm. b) bodu 3 také pohledávky z leasingu nebytových nemovitostí na území jiného členského státu do výše 100 % jejich hodnoty, pokud

• a) pronajímatel si ponechává neomezené vlastnické právo k takové nebytové nemovitosti do doby, než nájemce využije svého předkupního práva, a

• b) příslušný orgán dohledu v jiném členském státě toto vyloučení z angažovanosti umožňuje.

(2) Družstevní záložna, jejíž angažovanost přesahuje ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky alespoň jeden z limitů podle § 182,

• a) nebude činit kroky, které by dále zvyšovaly míru překročení těchto limitů zjištěnou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky,

• b) oznámí České národní bance jakoukoliv změnu plánu časového a věcného postupu směřujícího k odstranění zjištěných překročení těchto limitů, který byla povinna předložit České národní bance podle pravidel angažovanosti platných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a

• c) zajistí, aby překročení těchto limitů bylo odstraněno nejpozději do 30. června 2008.

§ 232

Přechodná ustanovení k uveřejňování informací

(1) Při uveřejňování údajů ke dni 31. března 2007 a ke dni 30. června 2007 povinná osoba, pobočka zahraniční banky nebo organizační složka zahraničního obchodníka s cennými papíry postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(2) Při uveřejnění údajů podle § 208 odst. 3

• a) ke dni 30. září 2007 povinná osoba nemusí uvádět srovnatelné údaje za 3 předcházející období,

• b) ke dni 31. prosince 2007 povinná osoba může uvést srovnatelné údaje jen ke dni 30. září 2007,

• c) ke dni 31. března 2008 povinná osoba může uvést srovnatelné údaje jen ke dni 30. září 2007 a ke dni 31. prosince 2007.

§ 233

Přechodná ustanovení k některým informačním povinnostem

(1) Do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky povinná osoba předloží České národní bance informaci o přístupech, které používá pro výpočet kapitálových požadavků ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2) Do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky povinná osoba předloží České národní bance informaci o svých činnostech, činnostech osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku nebo činnostech k podpoře takových činností, které jsou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky předmětem outsourcingu.

§ 234

Přechodná ustanovení ke kapitálové přiměřenosti

(1) Povinná osoba, která používá přístup IRB nebo přístup AMA,

• a) v průběhu roku 2007 udržuje kapitál minimálně ve výši 95 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel,

• b) v průběhu roku 2008 udržuje kapitál minimálně ve výši 90 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel,

• c) v průběhu roku 2009 udržuje kapitál minimálně ve výši 80 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu podle dosavadních pravidel.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno ustanovení § 228 odst. 1 a § 230 odst. 1.

(3) Podrobnější vymezení přístupu pro výpočet kapitálových požadavků podle dosavadních pravidel je uvedeno v příloze č. 32 této vyhlášky. Pro účely odstavce 1 se při stanovení kapitálu nepřihlíží k přebytku ani k nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát.

§ 235

Přechodná ustanovení k použití dosavadních pravidel

(1) Povinná osoba může v roce 2007 používat pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia přístup pro výpočet tohoto kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel (příloha č. 32).

(2) Pokud povinná osoba využije možnosti podle odstavce 1, v roce 2007

• a) používá pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku obchodního portfolia přístup pro výpočet tohoto kapitálového požadavku podle dosavadních pravidel,

• b) nepoužije pro účely výpočtu kapitálových požadavků ustanovení o technikách snižování úvěrového rizika v části čtvrté této vyhlášky,

• c) sníží kapitálové požadavky k operačnímu riziku o hodnotu, která odpovídá procentnímu podílu součtu hodnot expozic, u kterých se použije přístup podle odstavce 1, na součtu hodnot všech expozic, u nichž se stanovuje kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia; pokud povinná osoba použije přístup podle odstavce 1 pro všechny expozice, kapitálový požadavek k operačnímu riziku se nestanovuje, rovná se tedy nule,

• d) může používat pravidla angažovanosti odpovídající pravidlům angažovanosti platným přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jejichž podrobnější vymezení je uvedeno v příloze č. 32 této vyhlášky,

• e) uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě podle přílohy č. 33 této vyhlášky.

§ 236

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě.

• 1. Vyhláška č. 522/2004 Sb., kterou se mění vyhláška České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě.

• 1. Vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě.

• 1. Vyhláška č. 383/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Komise pro cenné papíry č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě.

• 1. Vyhláška č. 105/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb.

• 1. Vyhláška Ministerstva financí č. 387/2001 Sb., o pravidlech likvidity a platební schopnosti spořitelních a úvěrních družstev.

• 1. Vyhláška Ministerstva financí č. 389/2001 Sb., o povinném obsahu výroční zprávy spořitelního a úvěrního družstva.

• 1. Vyhláška č. 319/2005 Sb., kterou se stanoví pravidla pro klasifikaci pohledávek a tvorbu opravných položek a rezerv spořitelních a úvěrních družstev.

§ 237

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.

Příloha č. 1a k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování

Působnost

• 1. Zásady a postupy odměňování se uplatní

• a) na mzdu, úplatu a obdobné příjmy zaměstnance, které mohou být považovány za odměnu, (dále jen „odměna“),

• b) na vybrané skupiny zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, kterými jsou zejména

• 1. členové představenstva nebo dozorčího orgánu (bodies; exucutive and non-executive directors),

• 1. zaměstnanci ve vrcholném vedení (senior management),

• 1. zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích (control functions), zejména zaměstnanci odpovědní za řízení rizik, compliance nebo vnitřní audit,

• 1. zaměstnanci nebo skupiny zaměstnanců, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik povinné osoby (risk takers),

• 1. další zaměstnanci, jejichž odměňování je obdobné jako u zaměstnanců uvedených pod bodem 2 a 4,

• c) způsobem a v rozsahu, který zohledňuje velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností povinné osoby.

Obecné zásady odměňování

• 1. Zásady a postupy odměňování

• a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,

• b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,

• c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,

• d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a

• e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.

Vybrané předpoklady a uspořádání systému odměňování

• 1. Dozorčí orgán povinné osoby schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování a odpovídá za jejich zavedení a uplatňování.

• 1. Uplatňování zásad odměňování je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se zásadami a postupy pro odměňování, schválenými dozorčím orgánem.

• 1. Zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, mají odpovídající pravomoci a jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují; odměňování zaměstnanců v čele řízení rizik a compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, pokud je zřízen (bod 6), nebo dozorčího orgánu.

• 1. Pokud je to přiměřené velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, zřídí povinná osoba výbor pro odměňování složený z členů dozorčího orgánu, kteří v povinné osobě nevykonávají žádnou výkonnou funkci. Výbor pro odměňování je ustanoven tak, aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity. V působnosti výboru pro odměňování, pokud je zřízen, je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná dozorčím orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům akcionářů, investorů a ostatních kapitálových účastníků povinné osoby.

Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním

• 1. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,

• a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby,

• b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,

• c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměny založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik a

• d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.

Forma a struktura odměn

• 1. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny zaměstnance jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob.

• 1. Alokace pohyblivých složek odměn v rámci povinné osoby zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.

• 1. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčeného zaměstnance. Oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání alespoň 60 % tohoto objemu.

• 1. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a neoddálené pohyblivé složky odměny zaměstnance, je tvořena vhodnou kombinací

• a) účastnických cenných papírů, anebo obdobných majetkových hodnot podle právní formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s účastnickými cennými papíry nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kotované účastnické cenné papíry, dalších obdobných nepeněžních nástrojů a

• b) nástrojů podle § 63 odst. 6 písm. a), které náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvání její činnosti (going concern principle), pokud je to vhodné.

Tyto finanční nástroje jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány, tak aby byla motivace zaměstnanců provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.

Omezení pohyblivé složky odměny

• 1. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčeného zaměstnance. V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu (malus).

• 1. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny (claw back); ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.

• 1. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 12 a 13, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.

Zvláštní penzijní výhody

• 1. Zásady poskytování případných zvláštních výhod k penzi vybraným zaměstnancům jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro zaměstnance povinné osoby. Pokud zaměstnanec:

• a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 10,

• b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů specifikovaných v bodu 10, a bude mít povinnost je 5 let zadržovat.

Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování

• 1. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.

• 1. Povinná osoba vyzve zaměstnance, aby neuplatňovali pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.

• 1. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a je upravena pouze, jde-li o získávání nových zaměstnanců; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku.

• 1. Smluvní odstupné poskytované vybraným zaměstnancům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch.

Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory

• 1. Pokud je povinné osobě poskytnuta veřejná podpora

• a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,

• b) přehodnotí systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů představenstva a dozorčího orgánu a

• c) členům představenstva a dozorčího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Podrobnější vymezení požadavků na vnitřní audit

I. Obecné požadavky

• 1. Pro výkon vnitřního auditu povinná osoba má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.

• 1. Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) vykonává při plnění svých úkolů nezávislou, objektivní, ujišťovací a případně konzultační činnost, která

• a) se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů,

• b) přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení společnosti.

• 1. Vnitřní auditoři poskytují své výstupy orgánům povinné osoby, příslušným zaměstnancům a výborům, pokud jsou zřízeny, včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.

• 1. Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním dokumentům povinné osoby.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu (§ 13) má možnost zúčastnit se zasedání všech poradních a rozhodovacích orgánů a výborů povinné osoby. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno odůvodněným rozhodnutím představenstva povinné osoby.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v povinné osobě, který umožní plnění funkcí vnitřního auditu.

• 1. Pokud se ve výjimečných případech podílí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.

• 1. Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, aby nebyla omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému; při výkonu konzultační činnosti vnitřní auditoři poskytují poradenství v otázkách řídicího a kontrolního systému a v otázkách zavádění řídicích a kontrolních mechanismů.

II. Statut vnitřního auditu

Povinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména

• a) postavení, odpovědnosti a pravomoci útvaru či osoby (právnické nebo fyzické) vykonávající v povinné osobě nebo pro povinnou osobu vnitřní audit,

• b) předmět výkonu vnitřního auditu,

• c) povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory,

• d) proces plánování vnitřního auditu,

• e) způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů opatření k nápravě,

• f) způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení případných sporů,

• g) způsob ukládání opatření k nápravě na základě zjištění vnitřního auditu.

III. Analýza rizik a plánování vnitřního auditu

• 1. Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik.

• 1. Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi povinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba pověřená výkonem vnitřního auditu představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání. Odlišné názory představenstva nebo dozorčího orgánu, případně výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.

• 1. Na základě analýzy rizik sestavuje osoba pověřená výkonem vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu rovněž vyžaduje a vyhodnocuje podněty dozorčího orgánu, případně výboru pro audit, představenstva a vrcholného vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním informacím a skutečnostem, například k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost a požadavky vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku a auditora.

• 1. Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením představenstvem předloženy k projednání dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit. Důvody případných změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.

• 1. Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, aby činnost vnitřního auditu byla efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), byla zohledněna strategická rozhodnutí orgánů povinné osoby, rizikovost jednotlivých činností a určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik případně aktualizován.

• 1. Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku, případně na kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti.

IV. Výkon vnitřního auditu

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí, aby výkon vnitřního auditu byl efektivně koordinován a prováděn ve spolupráci s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téhož konsolidačního celku. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná představenstvem nebo dozorčím orgánem, případně výborem pro audit, a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.

• 1. Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu, případně jí zmocněným vnitřním auditorem.

• 1. O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem opatření k nápravě. Zpráva dále obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti, a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná představenstvu, dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit a věcně příslušným řídícím osobám.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba pověřená výkonem vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních opatření k nápravě pro povinnou osobu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s představenstvem. Pokud dle úsudku osoby pověřené výkonem vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit.

V. Informace vnitřního auditu

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích opatření k nápravě a o odstraňování zjištěných nedostatků představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému povinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji představenstvu a dozorčímu orgánu, případně výboru pro audit k projednání.

• 1. Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu informuje představenstvo a dozorčí orgán, případně výbor pro audit o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.

VI. Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu

Osoba pověřená výkonem vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje efektivnost tohoto programu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem

I. Struktura zprávy

• 1.

Kapitola 1

Stručný popis ověřovaných oblastí.

Tato kapitola bude obsahovat:

• a) organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému,

• b) stručné vymezení odpovědností a pravomocí relevantních orgánů banky nebo družstevní záložny, útvarů, zaměstnanců a výborů, pokud jsou zřízeny,

• c) popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí,

• d) popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik,

• e) struktura limitů v dané oblasti, pokud je to pro zadanou oblast relevantní,

• f) popis struktury používaných informačních systémů.

• 2.

Kapitola 2

Identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména porovnáním s uznávanými standardy.

Tato kapitola bude obsahovat přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly, ilustrativní příklad je uveden v tabulce v této příloze. V případě, že byly identifikovány nedostatky, budou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji však budou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3.

| Tabulka | | | | | Ilustrativní příklad | | | | | Ověřovaná činnost | Zavedené kontrolní mechanismy | Provedené testy/popř. jiné provedené práce | Zhodnocení | | --- | --- | --- | --- | | Systém stanovení a sledování limitů | Relevantní limity jsou stanoveny. Limity jsou schváleny odpovědnou osobou / výborem / představenstvem Limity jsou přehodnocovány pravidelně, případně při významných změnách podmínek na trhu či uvnitř banky nebo družstevní záložny.... Využití limitů je pravidelně sledováno a reportováno nezávislým útvarem.... Vnitřní předpisy jsou aktuální... Monitorování limitů probíhá v souladu s platnými vnitřními předpisy.... | Seznámili jsme se s Podpisovým řádem Seznámili jsme se s relevantními vnitřními předpisy Ověřili jsme správnost a pravidelnost informací v hlášeních o využití limitů, překračování limitů.... | Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní. Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní, s výjimkou popsanou v kapitole 3 (monitorování limitů neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy)... | | Zadávání údajů do informačního systému banky nebo družstevní záložny | Princip „čtyř očí“ v oddělení Back Office (dále B/O). (Oprávněný zaměstnanec B/O zadává údaje do účetního systému, druhý zaměstnanec B/O toto vložení autorizuje.) Zaměstnanci B/O jsou podle předpisu č. x oprávněni tuto činnost vykonávat | Namátkově zkontrolováno y obchodních lístků (tickets) z celkového množství x sjednaných obchodů za období. Seznámili jsme se s Podpisovým řádem a relevantními vnitřními předpisy a pracovními postupy... Účastnili jsme se osobně procesu zadávání údajů do účetního systému | Kontrolní mechanismy jsou funkční a efektivní. |

• 3.

Kapitola 3

Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků.

V této kapitole budou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí bude i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice:

• a) nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci banky nebo družstevní záložny nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů banky nebo družstevní záložny;

• b) nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v bance nebo družstevní záložně, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;

• c) nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o dílčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru;

• d) nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál banky nebo družstevní záložny, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru.

Dále bude součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí bude i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí.

Příklad:

Kontrola limitů měnových pozic neprobíhá ve všech případech v souladu s vnitřními předpisy

Závažnost: nedostatek se střední mírou závažnosti

Nedostatek: Vnitřní předpisy ukládají zaměstnancům útvaru řízení rizik provádět kontrolu „intraday“ limitů měnových pozic namátkově alespoň jednou denně. Bylo zjištěno, že zaměstnanci útvaru řízení rizik tuto kontrolu pravidelně neprovádějí.

Vliv na funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému: Při absenci kontroly dodržování „intraday“ limitů měnových pozic je zvýšeno riziko jejich překračování a banka nebo družstevní záložna se tak vystavuje zvýšenému riziku ztráty z titulu pohybu měnových kurzů. Jelikož útvar řízení rizik provádí kontrolu dodržování „overnight“ limitů měnových pozic ke konci dne, je tento nedostatek hodnocen jako „střední riziko“.

• 4.

Kapitola 4

Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému v dané oblasti.

V této kapitole bude vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku.

II. Formát a další náležitosti zprávy

• 1. Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v listinné i elektronické podobě, ve formátu .doc, .xls nebo *.mdb.

• 1. Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 123/2007 Sb.

Kategorie expozic a rizikové váhy při používání standardizovaného přístupu

• 1. Kategorie expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g).

• c) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 1 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

| Tabulka č. 1 | | | | | | | | Stupeň úvěrové kvality | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | Riziková váha | 0 % | 20 % | 50 % | 100 % | 100 % | 150 % | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

• d) Expozicím vůči Evropské centrální bance se přiřadí riziková váha 0 %.

• e) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 0 %. Tato riziková váha se považuje za preferenční.

• f) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám jiných než členských států v jejich domácí měně, pokud

• 1. jsou v téže měně financovány a

• 1. příslušný orgán dohledu v tomto státě vykonává srovnatelný dohled,

se přiřadí riziková váha stanovená tímto orgánem dohledu. Tato riziková váha se považuje za preferenční.

Použití externích ratingů exportních úvěrových agentur

• g) Expozicím vůči centrálním vládám a centrálním bankám lze přiřadit rizikovou váhu podle

• 1. externích ratingů, které jsou rizikovými skóre představujícími klasifikaci rizika dané země (country risk classification), na kterých se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci OECD, nebo

• 1. externích ratingů, které jsou stanoveny exportními úvěrovými agenturami a které jsou vázány na jednu s osmi minimálních exportních pojišťovací prémií (MEPP).

Riziková váha se přiřadí expozicím podle tabulky č. 2 v této příloze.

| Tabulka č. 2 | | | | | | | | | | MEPP | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | Riziková váha | 0 % | 0 % | 20 % | 50 % | 100 % | 100 % | 100 % | 150 % | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

• 1. Kategorie expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud

• 1. není rozdíl mezi rizikem těchto expozic vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů těmito vládami a orgány a

• 1. je právem daného státu zajištěno omezení rizika selhání těchto vlád a orgánů.

Seznam těchto regionálních vlád a místních orgánů vede příslušný orgán dohledu jiného členského státu.

• c) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům jiných než členských států se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální vládě téhož státu, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě

• 1. vykonává srovnatelný dohled a

• 1. připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči centrální vládě.

• d) Expozicím vůči regionálním vládám, anebo místním orgánům, se kterými se nezachází podle písmena b), anebo c), se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu dané regionální vlády nebo místního orgánu. Použije se zacházení podle písmena j), anebo k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije.

• e) S expozicemi vůči církvím a náboženským společnostem se zachází jako s expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům podle písmena d), pokud

• 1. jsou založeny jako právnické osoby podle veřejného práva a

• 1. mají právo vybírat daně na základě příslušné právní úpravy.

• f) Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům členských států v jejich domácí měně, pokud jsou v téže měně financovány, se přiřadí riziková váha 20 %.

S takovými expozicemi nelze zacházet jako s expozicemi vůči centrálním vládám.

• 1. Kategorie expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám se přiřadí riziková váha 100 %; tím nejsou dotčena ustanovení písmena c) až g).

Expozice vůči organizacím veřejného sektoru

• c) Organizacemi veřejného sektoru se rozumí

• 1. nepodnikatelské osoby, které jsou odpovědné centrální vládě, regionálním vládám nebo místním orgánům, nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vlády a místní orgány,

• 1. nepodnikatelské osoby, jejichž vlastníky jsou centrální vlády, které mají výslovné dohody o zárukách, nebo

• 1. osoby zřízené na základě zvláštních právních předpisů, které podléhají veřejnému dohledu

s tím, že tyto osoby nebyly zřízeny výlučně za účelem dosažení zisku.

• d) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v členských státech se přiřadí rizikové váhy jako

• 1. expozicím vůči dané centrální vládě podle písmena c), e) nebo g) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám, pokud neexistuje rozdíl mezi rizikem těchto expozic, neboť centrální vláda poskytla odpovídající záruku, nebo

• 1. expozicím vůči institucím.

Zároveň musí být splněna podmínka, že příslušný orgán dohledu v jiném členském státě zacházení podle bodu 1 a 2 připouští a stanovil metodu pro expozice vůči organizacím veřejného sektoru, se kterými se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

• e) Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě.

• f) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v České republice, s nimiž se zachází podle písmena d) bodu 2 jako s expozicemi vůči institucím, se přiřadí rizikové váhy s vyžitím metody založené na externím ratingu dané organizace. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije. Česká národní banka vede seznam organizací veřejného sektoru se sídlem v České republice, s expozicemi vůči nimž se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

• g) Expozicím vůči organizacím veřejného sektoru se sídlem v jiném než členském státě lze přiřazovat rizikové váhy jako expozicím vůči institucím, pokud příslušný orgán dohledu v tomto státě

• 1. vykonává srovnatelný dohled a

• 1. připouští pro tyto expozice rizikové váhy expozic vůči institucím. Pro stanovení rizikové váhy expozic vůči institucím se použije metoda, kterou pro tyto účely určil příslušný orgán dohledu ve státě sídla dané organizace veřejného sektoru.

• 1. Kategorie expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči mezinárodním rozvojovým bankám představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Riziková váha 0 % se přiřadí expozicím vůči těmto mezinárodním rozvojovým bankám:

• 1. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development),

• 1. Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation),

• 1. Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank),

• 1. Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank),

• 1. Africká rozvojová banka (African Development Bank),

• 1. Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank),

• 1. Severská investiční banka (Nordic Investment Bank),

• 1. Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank),

• 1. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development),

• 1. Evropská investiční banka (European Investment Bank),

• 1. Evropský investiční fond (European Investment Fund),

• 1. Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency),

• 1. Mezinárodní finanční facilita na imunizaci (International Finance Facility for Immunisation),

• 1. Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank).

• c) Riziková váha 20 % se přiřadí expozicím představovaným nesplaceným upsaným kapitálem Evropského investičního fondu (European Investment Fund).

• d) Expozicím vůči

• 1. Korporaci pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation),

• 1. Černomořské bance pro obchod a rozvoj (Black Sea Trade and Development Bank),

• 1. Středoamerické bance pro ekonomickou integraci (Central American Bank for Economic Integration), nebo

• 1. ostatním mezinárodním rozvojovým bankám neuvedeným v písmenu b)

se přiřadí riziková váha jako expozicím vůči institucím s využitím metody založené na externím ratingu mezinárodní rozvojové banky. Použije se zacházení pro ostatní expozice podle písmena j) a k) v kategorii expozic vůči institucím, ostatní expozice. Preferenční zacházení s krátkodobými expozicemi vůči institucím podle písmena e) až i) této kategorie se nepoužije.

• 1. Kategorie expozic vůči mezinárodním organizacím

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami a podrozvahovými položkami vůči těmto mezinárodním organizacím:

• 1. Evropská unie,

• 1. Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund),

• 1. Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements).

• b) Expozicím vůči mezinárodním organizacím uvedeným v písmenu a) se přiřadí riziková váha 0 %.

• 1. Kategorie expozic vůči institucím

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči institucím, uznaným burzám, clearingovým centrům a finančním institucím podle písmene c) představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Expozicím vůči institucím se přiřadí rizikové váhy s využitím metody založené na externím ratingu instituce.

Finanční instituce

• c) S expozicemi vůči finančním institucím se zachází jako s expozicemi vůči institucím podle písmena b), pokud

• 1. příslušný orgán dohledu udělil těmto finančním institucím oprávnění k činnosti a vykonává nad nimi dohled a

• 1. tyto finanční instituce dodržují pravidla, která odpovídají pravidlům obezřetného podnikání úvěrových institucí.

Minimální riziková váha expozic vůči institucím bez externího ratingu

• d) Expozicím vůči institucím bez externího ratingu nelze přidělit rizikovou váhu nižší, než je riziková váha přidělená expozicím vůči jejich centrální vládě.

Krátkodobé expozice v národní měně dlužníka

• e) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně v domácí měně dlužníka, které jsou ve stejné měně financovány, lze přiřadit preferenční rizikovou váhu, která je o 1 stupeň vyšší než preferenční riziková váha expozic vůči centrální vládě státu sídla instituce podle písmena e) a f) v kategorii expozic vůči centrálním vládám a centrálním bankám. Takovým expozicím nelze přiřadit rizikovou váhu nižší než 20 %.

Ostatní krátkodobé expozice

• f) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí preferenční riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

| Tabulka č. 3 | | | | | | | | Stupeň úvěrové kvality | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | Riziková váha | 20 % | 20 % | 20 % | 50 % | 50 % | 150 % | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

• g) Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí preferenční riziková váha 20 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d).

Vztah externího ratingu instituce pro krátkodobé expozice a krátkodobého externího ratingu

• h) Pokud není k dispozici externí rating krátkodobé expozice (dále jen „krátkodobý externí rating“), avšak je k dispozici externí rating, který obdržela instituce, expozicím vůči instituci se zbytkovou splatností do 3 měsíců včetně se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze.

• i) Pokud je k dispozici krátkodobý externí rating, který vede

• 1. ke stejné nebo nižší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, použije se tento krátkodobý externí rating pouze pro stanovení rizikové váhy té krátkodobé expozice vůči instituci, k níž se vztahuje. Ostatním krátkodobým expozicím vůči instituci se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 3 v této příloze;

• 1. k vyšší rizikové váze než je uvedeno v tabulce č. 3 v této příloze, všem krátkodobým expozicím bez ratingu vůči instituci se přiřadí tato vyšší riziková váha.

Rizikové váhy, které se expozicím přiřadí na základě krátkodobého externího ratingu zapsané ratingové agentury, jsou uvedeny v kategorii krátkodobých expozic vůči institucím a krátkodobých podnikových expozic.

Ostatní expozice

• j) Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností nad 3 měsíce, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 4 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

| Tabulka č. 4 | | | | | | | | Stupeň úvěrové kvality | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | Riziková váha | 20 % | 50 % | 50 % | 100 % | 100 % | 150 % | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

• k) Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, s původní splatností nad 3 měsíce se přiřadí riziková váha 50 %, pokud je splněna podmínka podle písmene d).

Investice do kapitálu

• l) Expozicím vůči institucím představovaným kapitálovými investicemi se přiřadí riziková váha 100 %, ledaže jde o odčitatelné položky od kapitálu.

Minimální rezervy požadované ECB

• m) Expozicím vůči institucím představovaných minimálními rezervami drženými u těchto institucí na základě požadavku Evropské centrální banky nebo centrální banky členského státu se přiřadí rizikové váhy jako expozicím vůči centrální bance daného členského státu, pokud rezervy

• 1. jsou drženy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^25) nebo v souladu s národními požadavky, které jsou ve všech základních ohledech srovnatelné s touto regulací,

• 1. nebudou k dispozici pro krytí jiných závazků dané instituce a budou plně a bez prodlení vyplaceny věřiteli v případě přijetí reorganizačních opatření podle příslušného předpisu Evropských společenství^25a) nebo prohlášení konkursu na majetek instituce, u které jsou drženy.

• 1. Kategorie podnikových expozic

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic vůči osobám – podnikatelům představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami.

• b) Podnikovým expozicím, pro které je k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha podle tabulky č. 5 v této příloze, a to v souladu s tím, jak byly externí ratingy zapsané ratingové agentury přiřazeny k jednotlivým stupňům úvěrové kvality (6 stupňů).

| Tabulka č. 5 | | | | | | | | Stupeň úvěrové kvality | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | Riziková váha | 20 % | 50 % | 100 % | 100 % | 150 % | 150 % | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

• c) Podnikovým expozicím, pro které není k dispozici externí rating zapsané ratingové agentury, se přiřadí riziková váha, která je vyšší z těchto rizikových vah: 100 % nebo riziková váha expozice vůči centrální vládě státu sídla podnikatele.

• 1. Kategorie retailových expozic

• a) Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami, kromě pohledávek z cenných papírů, nebo podrozvahovými položkami.

• b) Retailové expozice jsou expozice, které splňují tato kritéria:

• 1. jsou vůči fyzické osobě nebo fyzickým osobám, anebo vůči malému nebo střednímu podnikateli,

• 1. každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic se shodnými charakteristikami, důsledkem čehož je významně sníženo úvěrové riziko,

• 1. celková dlužná částka dlužníka nebo ekonomicky spjaté skupiny dlužníků vůči povinné osobě, osobám, které povinnou osobu ovládají, a osobám, které jsou ovládány povinnou osobou, včetně expozic po splatnosti, avšak s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevyšuje podle informací povinné osoby částku odpovídající 1 000 000 EUR. Povinná osoba činí odpovídající kroky k získání takových informací;

• 1. nejsou představovány cennými papíry.

• c) Pro účely limitu podle písmena b) bod 3 lze v případě leasingu zahrnout hodnotu retailové expozice ve výši odpovídající současné hodnotě minimálních leasingových splátek.

• d) Retailovým expozicím podle písmena b) se přiřadí riziková váha 75 %.

• 1. Kategorie expozic zajištěných nemovitostmi

Ustanovení k této kategorii expozic stanoví rizikové váhy expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných nemovitostmi.

A. Expozice zajištěné obytnými nemovitostmi na území členského státu

• a) Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k obytným nemovitostem na území členského státu.

• b) Riziková váha 35 % se přiřadí

• 1. expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným obytnými nemovitostmi, které jsou nebo budou obývány nebo pronajímány k bydlení jejich vlastníkem a jsou vlastněny přímo nebo prostřednictvím vlastníkem založené společnosti, pokud se jedná o nemovitosti soukromých investičních společností, (beneficial owner),

• 1. expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu (Finnish residential housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, pokud obytné nemovitosti jsou nebo budou vlastníkem obývány nebo pronajímány k bydlení, nebo

• 1. expozicím z leasingu obytných nemovitostí plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit.

• c) Rizikovou váhu podle písmena b) je možné přiřadit dané pohledávce, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• 1. hodnota nemovitosti není významně závislá na úvěrové kvalitě dlužníka. Tento požadavek nevylučuje situaci, kdy pouze makroekonomické faktory ovlivní hodnotu nemovitosti i plnění dlužníka;

• 1. riziko dlužníka není významně závislé na provozování dané nemovitosti nebo projektu, ale spíše závisí na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů. To znamená, že splacení expozice není významně závislé na peněžních tocích plynoucích z nemovitosti poskytnuté jako zajištění;

• 1. jde o zajištění splňující podmínky podle § 102 až 107 a příloh č. 15 a 16 této vyhlášky,

• 1. hodnota nemovitosti významně převyšuje hodnotu expozice.

Podmínka podle bodu 2 nemusí být splněna u expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiného členského státu, nevyžaduje-li její splnění příslušný orgán dohledu tohoto členského státu.

• d) Riziková váha 100 % se přiřadí expozicím podle písmena b) bod 1 a 3 v případě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi na území jiných než členských států a takových nemovitostí na území členského státu, které nesplňují stanovené podmínky.

B. Expozice zajištěné nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu

• a) Ustanovení k těmto expozicím stanoví rizikovou váhu expozic představovaných pohledávkami nebo podrozvahovými položkami zajištěných zástavními právy k nebytovým nemovitostem na území jiného členského státu.

• b) Riziková váha 50 % se přiřadí

• 1. expozicím nebo jakékoli části expozic plně zajištěným nebytovými nemovitostmi na území jiného členského státu,

• 1. expozicím plně zajištěným podíly ve finských společnostech zajišťujících nebytovou výstavbu (Finnish housing companies), které působí v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu budov z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy, nebo

• 1. expozicím z leasingu nebytových nemovitostí umístěných v jiném členském státě plně pokrytým hodnotou těchto nemovitostí, pokud je povinná osoba pronajímatelem a nájemce má možnost věc odkoupit.