Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2007-08-09
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb. a vyhlášky č. 268/2003 Sb., se mění takto:

„(1) Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce specializaci v řízení ve věcech

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

„(4) Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu k jednání soudu.“.

„(2) Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční čekatel, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.“.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.“.

„§ 37

Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody

(1) Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo je-li obava, že uprchne, přikáže předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.

(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.

(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje podle zvláštních předpisů^9).

(4) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý, s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu trestního opatření okresní ředitelství Policie České republiky, v jehož obvodu je ústav.

(5) Nápravně výchovný ústav pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního opatření odnětí svobody výchovnému nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého výkonem trestního opatření odnětí svobody z hlediska případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení nebo zrušení ústavní výchovy.

(6) Věznice, popřípadě nápravně výchovný ústav vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody s potvrzením, že odsouzený nastoupil trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody ve stanovené lhůtě nastoupeny nebyly. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, potvrdí nápravně výchovný ústav příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody bude pravděpodobně nastoupeno, a vrátí je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiného nápravně výchovného ústavu, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá nápravně výchovný ústav, v němž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.

^9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 2. 2005 č. j. 81/2002-MO-J/142, o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006 SIS. Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. 12. 2004 č. j. 66/2004-MOJ/89, o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 18/2005 SIS.“.

„§ 39

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření odnětí svobody

Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí svobody.“.

„(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:

„§ 49a

Příprava výkonu

Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či soudní tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na který mu má být zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na evidence majetku zjistí movité věci povinného (např. evidence cenných papírů či motorových vozidel).“.

„(1) Po skončení prohlídky musí být dveře opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě uloženy na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout, musí být dotčené osoby vyrozuměny.“.

„(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.“.

„(4) Byla-li sepsána stejná věc ve prospěch více pohledávek, které jsou vymáhány ve výkonu rozhodnutí i v exekuci, dražbu provede vyšší soudní úředník nebo soudní exekutor pro oprávněného, jehož pohledávka je první v pořadí, a o rozvrhu výtěžku rozhodne usnesením. Rozhodující pro určení pořadí je ve věci výkonu rozhodnutí datum podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (§ 332 odst. 1 o. s. ř.) a v exekuci datum vydání exekučního příkazu prodejem movitých věcí povinného.“.

„§ 59d

(1) Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele (§ 331a o. s. ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k movité věci a den vzniku tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).

(2) O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo, rozhodne soud usnesením.“.

„§ 68

Výkon rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte

(1) Výkon rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, kterým může být předsedou soudu určen i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce.

(2) Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí o výchově nezletilého dítěte upravuje instrukce ministra spravedlnosti.

§ 69

Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným

(1) Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent soudce (dále jen „soudní orgán“). Vyžadují-li okolnosti případu provedení výkonu mimo pracovní dobu soudu, pak úkon uskuteční přímo soudce, který takové předběžné opatření nařídil.

(2) Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný dočasně opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, a nenavazoval kontakty s ní (§ 76b), se provede tak, že vykonavatel na základě rozhodnutí o předběžném opatření v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření zakáže povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soudní orgán zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání, a to jednorázově, nikoliv opakovaně. Oprávněný musí být o provedení úkonu předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným musí být soudní orgán přítomen.

(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí vykonavatel oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného o právu požádat během trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora uvedených věcí.“.

„§ 75

(1) Zjišťování v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 175c o. s. ř. provádí soudní komisař.

(2) Doklad o výsledku zjišťování opatřený datem vyhotovení a podpisem soudního komisaře nebo jeho pověřeného pracovníka se založí do spisu.“.

„(1) Zjistí-li se šetřením podle § 175c o. s. ř., že zůstavitel zanechal závěť, listinu o vydědění, listinu o odvolání těchto úkonů, listinu o ustanovení správce dědictví, listinu o odvolání ustanovení správce dědictví nebo že správce vydal listinu o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví zůstavitele [dále jen „závěť (listina o správě dědictví)“], soudní komisař zjistí její stav a obsah, je-li u něho uložena, jinak o provedení tohoto úkonu požádá notáře nebo soud, u nichž je závěť uložena.“.

„(3) Po předchozí dohodě se soudem může notář návrhy uvedené v odstavcích 1 a 2 předávat v elektronické podobě pouze s jedním písemným vyhotovením.“.

„(4) Soudní komisař v souvislosti s likvidací dědictví uloží prostředky získané zpeněžením majetku zůstavitele prodejem mimo dražbu na zvláštní účet soudu.“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.

Ministr:

JUDr. Pospíšil v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.