← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2007-12-31
Čl. I

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb., se mění takto:

„(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) stanoví požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek^1b) a premixů^1c), jakož i pravomoc a působnost orgánu odborného dozoru^1d) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství (dále jen „předpisy Evropských společenství“).

^1) Čl. 16 Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, v platném znění. První směrnice Komise 76/371/EHS ze dne 1. března 1976, kterou se stanoví metody Společenství o odběru vzorků pro úřední kontrolu krmiv. Směrnice Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o uvádění krmných směsí na trh, v platném znění. Směrnice Komise 80/511/EHS ze dne 2. května 1980, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách, ve znění směrnice 98/67/ES. Směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Směrnice Rady 83/228/EHS ze dne 18. dubna 1983, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování určitých produktů používaných ve výživě zvířat. Směrnice Rady 87/153/EHS ze dne 16. února 1987, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování doplňkových látek ve výživě zvířat, ve znění směrnice Komise 2001/79/ES. Směrnice Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy. Čl. 6 směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá prováděcí opatření ke směrnici Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých výrobních provozů a dodavatelů působících v krmivářském odvětví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES týkající se výživy zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinové legislativy, kterým se zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a kterým se stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.

^1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

^1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

^1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 1a se označuje jako poznámka pod čarou č. 1e, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

„(1) V tomto zákoně se rozumějí

^2a) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumějí

^2b) Čl. 2 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„§ 3

(1) Při výrobě, uvádění do oběhu a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku^2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a stanovený účel užití doplňkových látek a určitých proteinových krmiv a obsah a limity nežádoucích látek, aby nedocházelo k poškození zdraví zvířat a aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost^2d) a nebyla negativně ovlivněna jakost živočišných produktů určených pro lidskou výživu. Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení.

(2) Pro výrobu krmiv, jejich uvádění do oběhu a ke krmení zvířat nesmí provozovatel používat nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, a premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují.

(3) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtou musí provozovatel dodržet ochrannou lhůtu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona^3).

(4) Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, nesmí provozovatel použít pro výrobu, uvést do oběhu a použít ke krmení, není-li přezkoušena jejich deklarovaná jakost a zdravotní nezávadnost.

(5) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít

(6) Pro výrobu premixů nesmí provozovatel jako nosiče použít krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu.

(7) Krmiva, u nichž úroveň radioaktivní kontaminace přesahuje stanovené limity, nesmí provozovatel použít pro další výrobu kompletních a doplňkových krmiv, uvést do oběhu, zkrmovat, dovážet nebo vyvážet.

(8) Krmiva nebo doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich, nebo jsou z geneticky modifikovaných organismů vyrobeny, smějí být uváděny do oběhu, používány pro výrobu krmiv, včetně výroby pro potřebu zemědělské prvovýroby, anebo zkrmovány pouze za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství^3a).

(9) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

^2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 body 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.

^3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.“.

„§ 3b

Požadavky na bezpečnost produktů ke krmení

(1) Produkty ke krmení, včetně produktů ke krmení ze třetích zemí, smí provozovatel dovézt, uvést do oběhu a používat, pouze jsou-li zdravé, nefalšované a v obchodovatelné jakosti, při správném užití nepředstavují žádné nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí, nemají nežádoucí vliv na živočišnou produkci a jsou podle předpisů Evropských společenství^3b) bezpečné.

(2) Další podmínky pro dovoz produktů ke krmení stanoví předpisy Evropských společenství^3c).

^3b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.

„§ 4

Schvalovací řízení

(1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005^4) pouze se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“).

(2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu^5) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Žádost o schválení obsahuje

(4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů:

(5) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu.

(6) Ústav zapíše do registru^7) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 5.

(7) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší

(8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o schválení podle odstavce 4.

§ 5

Registrační řízení

(1) Provozovatel, který vykonává činnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005^9), je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“).

(2) O registraci provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o registraci podané provozovatelem na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Žádost o registraci obsahuje

(4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o registraci vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů:

(5) Rozhodnutí o registraci provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), registrační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu.

(6) Ústav zapíše do registru^7) identifikační údaje o registrovaném provozu podle odstavce 5.

(7) Ústav rozhodnutí o registraci provozu pozastaví, změní nebo zruší

(8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o registraci do 30 dnů od provedení změny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o registraci podle odstavce 4.

^4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^5) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^8) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.

„(3) Osvědčení podle odstavce 2 lze nahradit rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^9b).

^9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„§ 6a

(1) Státní příslušníci členských států mohou příležitostně nebo dočasně uvádět do oběhu na území České republiky krmiva, doplňkové látky nebo premixy na základě ověření odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^9b), pokud jsou oprávněni k soustavnému výkonu této činnosti v jiném členském státě. Na tyto osoby se ustanovení tohoto zákona vztahují obdobně, s výjimkou § 4 a 5.

(2) Státní příslušníci členských států, kteří jsou v jiném členském státě oprávněni k soustavnému provozování pojízdné výrobny krmiv, jsou povinni oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby na území České republiky místo a časový plán výroby krmiv.“.

„§ 7

Požadavky na provoz a provozovatele

(1) Provozovatel je povinen zajistit, aby

(2) Provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, je povinen oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby místo a časový plán výroby krmiv.

(3) Provozovatel^9d) je povinen ústavu prokázat, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů.

(4) Provozovatel, který vlastní, má v držení, nebo dovezl krmivo, doplňkovou látku nebo premix s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, nebo výskytem zakázaných látek a produktů nebo radioaktivní kontaminace, je povinen tuto skutečnost oznámit ústavu a postupovat podle předpisu Evropských společenství^9e).

(5) Provozovatel je povinen záznamy vedené podle předpisu Evropských společenství^9f) uchovávat po dobu 3 let.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

^9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^9f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.

„§ 10

Zveřejnění seznamu schválených a registrovaných provozů

(1) Ústav zveřejní seznam schválených a registrovaných provozů ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vždy podle stavu k 1. září kalendářního roku.

(2) Ústav v seznamu schválených a registrovaných provozů uvede údaje stanovené v § 4 odst. 5 a v § 5 odst. 5.

(3) Seznam schválených provozů musí odpovídat vzoru uvedenému v předpisu Evropských společenství^9h).

^9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.

„(1) Provozovatel je povinen při výrobě a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů tyto označit údaji v souladu s předpisy Evropských společenství^9i), tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

^9i) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.“.

„§ 13

Ministerstvo stanoví vyhláškou

„§ 14

Skladování

(1) Provozovatel je povinen uskladnit krmiva, doplňkové látky a premixy ve skladech nebo manipulačních, popřípadě výrobních prostorech tak, aby bylo v souladu s předpisem Evropských společenství^9c) zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti a byla zajištěna jejich ochrana před

(2) Provozovatel je povinen zajistit provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace a udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty^10) ve skladových prostorech.

^10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 16

(1) Ústav provádí na vlastní náklady odborný dozor^11) v souladu s předpisy Evropských společenství^12) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek nebo premixů.

(2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu odborného dozoru.

(3) Zaměstnanec ústavu pověřený výkonem odborného dozoru (dále jen „zaměstnanec ústavu“) musí být způsobilý k výkonu odborného dozoru; způsobilost prokazuje písemným pověřením a služebním průkazem, vydaným ústavem. O výsledcích odborného dozoru se pořizuje protokol, který podepíše zaměstnanec ústavu podle věty první a odpovědný zástupce kontrolované osoby.

(4) Zaměstnanec ústavu může při výkonu odborného dozoru

(5) Provozovatel je povinen umožnit zaměstnanci ústavu po ohlášení vstup do provozu a poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků.

(6) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře.

(7) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly^12a).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem.

(9) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav a vymáhá celní úřad^12b).

^11) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^12a) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^12b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 16b

Systém rychlého varování

(1) Ústav je kontaktním místem pro systém rychlého varování, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že produkt ke krmení není bezpečný a představuje přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu.

(2) Výskyt produktu ke krmení, který nemůže být podle předpisu Evropských společenství^3c) považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu^12c).

^12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„^13) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.

„(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

„§ 18

Zvláštní opatření

(1) Jestliže ústav při výkonu odborného dozoru zjistí, že krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství, uloží rozhodnutím provozovateli opatření podle předpisů Evropských společenství^13a).

(2) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti, které mohou ohrozit bezpečnost krmiva, doplňkové látky nebo premixu, postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004^13b).

(3) U podmíněně použitelných krmiv, doplňkových látek nebo premixů stanoví ústav rozhodnutím zvláštní opatření k jejich náhradnímu použití a určí podmínky tohoto náhradního použití.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 2 a 3 nemá odkladný účinek.

(5) Provozovatel je povinen ve lhůtě stanovené zvláštním opatřením písemně informovat ústav o způsobu splnění povinností.

^13a) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^13b) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Čl. 54 a 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“.

„§ 19

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu.

(2) Fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku tím, že

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

§ 19a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že

(3) Provozovatel laboratoře se dopustí správního deliktu tím, že odebírá vzorky nebo provádí laboratorní zkoušení v rozporu s § 17 odst. 8.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 19b

Fyzické osobě, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může ústav uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč, pokud zaměstnancům ústavu neumožní po ohlášení vstup do provozů nebo neposkytne potřebné doklady, informace anebo nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků podle § 16 odst. 5. Pokutu podle věty první lze uložit opakovaně. Jinak se pro ukládání pořádkové pokuty použije obdobně § 62 odst. 5 a 6 správního řádu.

§ 19c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.

(6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

^13c) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

„§ 21a

Biologické zkoušení

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyrábět nebo uvádět do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, musí předložit ústavu souhrnnou dokumentaci o kladném výsledku biologického zkoušení provedeného podle postupů a podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy.

(2) Ústav vydá povolení k výrobě nebo uvádění do oběhu krmné suroviny nebo produktu, který byl získán anebo upraven pomocí nových technologických postupů nebo který neměl dosud charakter krmiva, za předpokladu, že byly splněny postupy a podmínky podle odstavce 1.

(3) Biologické zkoušení podle odstavce 1 provádí ústav nebo právnické nebo fyzické osoby, jimž ústav udělí k provádění biologického zkoušení oprávnění. Náklady za biologické zkoušení hradí osoba, která zkoušení požadovala a která je povinna bezplatně dodat potřebné množství suroviny nebo produktu určeného ke zkoušení.

(4) Žádost o udělení oprávnění k provádění biologického zkoušení musí obsahovat

(5) Ústav udělí oprávnění k provádění biologického zkoušení nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže

(6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5. Ústav může oprávnění změnit, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Ústav může oprávnění odejmout, pokud se tyto podmínky podstatně změnily nebo pominuly. Na základě písemné žádosti provozovatele ústav oprávnění zruší.

(7) Biologické zkoušení prováděné pokusem na zvířeti musí být uskutečněno za podmínek stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání^13d).

(8) Zkoušení účinnosti a bezpečnosti nových doplňkových látek nebo jejich nového užití, včetně doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, zpracování dokumentace a monografie se provádí podle postupů stanovených prováděcím právním předpisem v souladu s předpisy Evropských společenství^13e).

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

^13d) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

^13e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Směrnice Rady 83/228/EHS. Směrnice Rady 87/153/EHS, ve znění směrnice Komise 2001/79/ES.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.