Legalize
← Aktuální text · Historie

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Aktuální text a fecha 2007-08-30
Čl. I

Vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, se mění takto:

„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Artyčok Cynara cardunculus L.
Bob zahradní Vicia faba L. (partim)
Brokolice Brassica oleracea L.
Celer bulvový Celer řapíkatý Apium graveolens L.
Cibule Echalion Allium cepa L. - skupina Cepa
Cibule sečka Allium fistulosum L.
Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka průmyslová Cichorium intybus L.
Černý kořen Scorzonera hispanica L.
Česnek Allium sativum L.
Endivie kadeřavá Cichorium endivia L.
Eskariol
Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí Phaseolus vulgaris L.
Fazol šarlatový Phaseolus coccineus L.
Fenykl Foeniculum vulgare Mill.
Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový Pisum sativum L. (partim)
Chilli Capsicum annuum L.
Chřest Asparagus officinalis L.
Kadeřávek Brassica oleracea L.
Kapusta hlávková Brassica oleracea L.
Kapusta růžičková Brassica oleracea L.
Karda Cynara cardunculus L.
Kedluben Brassica oleracea L.
Kerblík Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček Valerianella locusta (L.) Laterr.
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová Zea mays L. (partim)
Květák Brassica oleracea L.
Lilek vejcoplodý Solanum melongena L.
Mangold Beta vulgaris L.
Meloun cukrový Cucumis melo L.
Meloun vodní Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev Mrkev krmná Daucus carota L.
Okurka salátová Okurka nakládačka Cucumis sativus L.
Paprika Capsicum annuum L.
Pažitka Allium schoenoprasum L.
Petržel Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill
Pór Allium porrum L.
Rajče Lycopersicon esculentum Mill.
Reveň Rheum rhabarbarum L.
Ředkvička Ředkev Raphanus sativus L.
Řepa salátová včetně Cheltenham beet Beta vulgaris L.
Salát Lactuca sativa L.
Šalotka Allium cepa L. - skupina Aggregatum
Špenát Spinacia oleracea L.
Tykev obecná Cucurbita pepo L.
Tykev velkoplodá Cucurbita maxima Duchesne
Vodnice Brassica rapa L.
Zelí hlávkové bílé Brassica oleracea L.
Zelí hlávkové červené Brassica oleracea L.
Zelí pekingské Brassica rapa L.
Anýz vonný*) Pimpinella anisum L.
Čtyřboč (špenát novozélandský)*) Telragonia telragonioides (Pallas) Kuntze
Kopr vonný*) Anethum graveolens L.
Koriandr setý*) Coriandrum sativum L.
Majoránka zahradní*) Origanum majorana L.
Pastinák setý*) Pastinaca sativa L.
Řeřicha setá*) Lepidium sativum L.
Tykev fíkolistá*) Cucurbita ficifolia C. Bouché
Zelí čínské*) Brassica chinensis L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Standardní osivo | | | SE 1 | SE 2 | E | C | S | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Artyčok | x | x | x | x | x | | Bob zahradní | x | x | x | x | x | | Brokolice | x | x | x | x | x | | Celer bulvový Celer řapíkatý | x | x | x | x | x | | Cibule Echalion | x | x | x | x | x | | Cibule sečka | x | x | x | x | x | | Čekanka průmyslová | x | x | x | x | | | Čekanka hlávková Čekanka pro puky | x | x | x | x | x | | Černý kořen | x | x | x | x | x | | Česnek | x | x | x | x | x | | Endivie kadeřavá Eskariol | x | x | x | x | x | | Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí | x | x | x | x | x | | Fazol šarlatový | x | x | x | x | x | | Fenykl | x | x | x | x | x | | Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový | x | x | x | x | x | | Chilli | x | x | x | x | x | | Chřest | x | x | x | x | x | | Kadeřávek | x | x | x | x | x | | Kapusta hlávková | x | x | x | x | x | | Kapusta růžičková | x | x | x | x | x | | Karda | x | x | x | x | x | | Kedluben | x | x | x | x | x | | Kerblík | x | x | x | x | x | | Kozlíček polníček | x | x | x | x | x | | Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová | x | x | x | x | x | | Květák | x | x | x | x | x | | Lilek vejcoplodý | x | x | x | x | x | | Mangold | x | x | x | x | x | | Meloun cukrový | x | x | x | x | x | | Meloun vodní | x | x | x | x | x | | Mrkev Mrkev krmná | x | x | x | x | x | | Okurka salátová Okurka nakládačka | x | x | x | x | x | | Paprika | x | x | x | x | x | | Pažitka | x | x | x | x | x | | Petržel | x | x | x | x | x | | Pór | x | x | x | x | x | | Rajče | x | x | x | x | x | | Reveň | x | x | x | x | x | | Ředkvička Ředkev | x | x | x | x | x | | Řepa salátová včetně Cheltenham beet | x | x | x | x | x | | Salát | x | x | x | x | x | | Šalotka | x | x | x | x | x | | Špenát | x | x | x | x | x | | Tykev obecná | x | x | x | x | x | | Tykev velkoplodá | x | x | x | x | x | | Vodnice | x | x | x | x | x | | Zelí hlávkové bílé | x | x | x | x | x | | Zelí hlávkové červené | x | x | x | x | x | | Zelí pekingské | x | x | x | x | x | | Anýz vonný | x | x | x | x | x | | Čtyřboč (špenát novozélandský) | x | x | x | x | x | | Kopr vonný | x | x | x | x | x | | Koriandr setý | x | x | x | x | x | | Majoránka zahradní | x | x | x | x | x | | Pastinák setý | x | x | x | x | x | | Řeřicha setá | x | x | x | x | x | | Tykev fíkolistá | x | x | x | x | x | | Zelí čínské | x | x | x | x | x |

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1a

| Skupina zelenin, rod, druh | Kategorie | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | počet roků | předplodiny | | | | --- | --- | --- | --- | | zeleniny rodu Brassica | SE, E, C včetně linií a hybridů | 4 | rod Brassica | | zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté) | SE, E, C | 3 | čeleď Apiaceae | | čekanka, endivie | SE, E, C | 3 | tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium | | hrách a fazol | SE, E, C | 4 | čeleď Fabaceae | | rajče | SE, E, C včetně linií a hybridů | 3 | rajče | | řepa, mangold | SE, E, C | 5 | rod Beta | | ředkvička, ředkev | SE, E, C | 3 | rod Raphanus | | salát, špenát | SE, E, C | 2 | tentýž nebo příbuzný botanický druh | | ostatní druhy zelenin | SE, E, C včetně linií a hybridů | 1 | tentýž nebo příbuzný botanický druh | | kořeninové rostliny | SE, E, C | 3 | tentýž nebo příbuzný botanický druh |

Tabulka 3.1b

| Skupina zelenin, rod, druh | První přehlídka | Druhá přehlídka | | ve fázi | | | | --- | --- | --- | | sazečky všech dvouletých druhů | technologické zralosti | po vytřídění sazeček u kořen.druhů a cibule, po selekci u brukvovitých | | semenice všech dvouletých druhů | kvetení | | | chřest, lilek a rajče | technologické zralosti | | | kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň | technologické zralosti | kvetení | | hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev | kvetení | technologické zralosti | | kukuřice cukrová a pukancová | před kvetením | kvetení | | ostatní jednoleté druhy | technologické zralosti | kvetení |

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2.1

Druh SE, E C
anýz, fenykl, koriandr 500 m 300 m
od porostu jiné odrůdy téhož druhu
300 m 100 m
od planých rostlin téhož druhu
brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí 1000 m 600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L.
500 m 300 m
od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem
celer a petržel cibule, echalion, pažitka, pór (semenice) 500 m 300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
čekanka, endivie, eskariol 1 000 m 1 000 m
od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu
600 m 300 m
od jiné odrůdy sledovaného druhu
300 m 100 m
od plané čekanky
zelí pekingské, vodnice 1 000 m 600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice
kukuřice cukrová a pukancová 500 m 300 m
od jiného prášícího zdroje kukuřice
mrkev (včetně krmné) 500 m 300 m
od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve1)
300 m 100 m
od mrkve lesní – mrkvouse2)
okurka, meloun, tykev 1000 m 700m
od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu
pastinák 500 m 300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
300 m 100 m
od kvetoucího planého pastináku
paprika, chilli 500 m 300 m
mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými
300 m 200 m
od jiné odrůdy
ředkev, ředkvička 500 m 300m
od jiné odrůdy
300 m 100m
od kvetoucí ohnice polní2)
řepa, mangold 1 000 m 600m
od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd3)
600 m 300 m
od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd3)
1 000 m 1 000 m
od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše
salát 500 m 300 m
od jiné odrůdy
50 m 50 m
od kvetoucí lociky kompasové
špenát 1000 m 600 m
od jiné odrůdy
hrách izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně:
2 m
ostatní druhy zelenin 500 m 300 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy
300 m 100 m
od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem

1) C – ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

2) Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m^2.

3) Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.

Další požadavky:

Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:

Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold: Tabulka 3.2.2

Skupina Znaky
1 Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
2 Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
3 Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
4 Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel
5 Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením

Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová:

Tabulka 3.2.3

Skupina Znaky
1 Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
2 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá
3 Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá
4 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
5 Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
6 Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.

2) Výskyt škodlivých organizmů snižujících následně osivovou hodnotu musí být v co nejnižší míře.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

○ chorobami, přenosnými osivem, nebo

○ svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.

| Druh | Minimální vzdálenost1) 2) | | | SE, E | C | | | --- | --- | --- | | druhy rodů Beta a Brassica – od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 1 000 m | 600 m | | druhy rodů Beta a Brassica – od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 500 m | 300 m | | všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 500 m | 300 m | | všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 300 m | 100 m |

1) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.

2) Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Zeleninové druhy | ■ | ■ | | # | | ■ | | | | | | | | ■ 3) | x 2) | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

1) jen u polyploidních odrůd

2) zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu

3) platí pro hybridní odrůdy

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh 1) | Kategorie osiva | Vlhkost nejvýše % 2) | Klíčivost nejméně % | Čistota nejméně 5)% | Příměs semen jiných rostlinných druhů % | Hmotnost zkušebního vzorku v gramech 4) | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | artyčok karda | SE,E C,S | 10,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 50 (900) | | bob zahradní | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 | | brokolice, kadeřávek | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | celer | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 5 (10) | | cibule šalotka echalion | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 25 (80) | | cibule sečka | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 15 (50) | | čekanka průmyslová | SE,E C | 14,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 50 | | čekanka pro puky čekanka hlávková | SE,E C,S | 14,0 | 65 | 95,0 | 1,5 | 15 (50) | | černý kořen | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 95,0 | 1,0 | 30 (300) | | česnek | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 20 (-) | | endivie kadeřavá eskariol | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 15 (40) | | fazol obecný | SE,E C,S | 16,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 700 (1000) | | fazol šarlatový | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 | | fenykl | SE,E C,S | 12,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 25 (180) | | hrách | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 500 (1000) | | chřest | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 0,5 | 100 (1000) | | kapusta, kedluben, zelí hlávkové | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | zelí pekingské | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) | | kerblík | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 20 (60) | | kozlíček polníček | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 20 (70) | | kukuřice cukrová a pukancová | SE,E C,S | 14,0 | 85 | 98,0 | 0,1 | 1000 | | květák | SE,E C,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | lilek vejcoplodý | SE,E C,S | 12,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 20 (150) | | mangold | SE,E C,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | meloun vodní | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 250 (1000) | | meloun cukrový | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 100 (150) | | mrkev včetně krmné | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 10 (30) | | okurka | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 25 (150) | | paprika, chilli | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 40 (150) | | pažitka | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 15 (30) | | petržel | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 1,0 | 10 (40) | | pór | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 20 (70) | | rajče | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 0,5 | 20 (15) | | reveň | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 135 (450) | | ředkev, ředkvička | SE,E C,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 50 (300) | | řepa salátová kromě „Cheltenham“ | SE,E C,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | řepa salátová „Cheltenham “ | SE,E C,S | 15,0 | 50 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | salát | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 95,0 | 0,5 | 10 (30) | | špenát | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 75 (250) | | tykev obecná | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 (1000) | | tykev velkoplodá | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 250 (1000) | | vodnice | SE,E C,S | 10,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) | | anýz vonný ) | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 98,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (70) | | čtyřboč (špenát novozélandský) | SE,E C,S | 13,0 | 803) | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (1000) | | kopr vonný) | SE,E C,S | 13,0 | 55 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (40) | | koriandr setý) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (400) | | majoránka zahradní) | SE,E C,S | 13,0 | 60 | 96,0 93,0 | 0,5 1,0 | - (5) | | pastinák setý) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (100) | | řeřicha setá) | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 96,0 | 0,5 1,0 | - (60) | | tykev fíkolistá) | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 | | zelí čínské) | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (70) |

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

1) U druhů s výskytem hybridních odrůd se hybridnost (min 95 %) stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

2) Vlhkost zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

3) Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

4) V závorkách jsou uvedeny hmotnosti dle ISTA Pravidel, jsou-li odlišné od hmotností ES.

5) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Další požadavky:

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Fazol obecný Colletotrichum lindemuthianum (Sacc. et Magn.) Scribn. Xanthomonas campetris pv. phaseoli (Smith) Dye. SE, E, C 1 % 0 %
Salát Botrytis spp. SE, E, C 10 %
Virus salátové mozaiky SE, E, C 1 %
Rajče Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. SE, E, C 0 %
Xanthomonas campestris pv. vesicatoria (Doidge) Dye SE, E, C 0 %

Osivo luskových zelenin nesmí být napadeno následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

– pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:

název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

– pro základní osivo v ostatních případech:

název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

– pro certifikované osivo:

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin

Tabulka 7.1

Druhy Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
1. luskové zeleniny 5,0
2. cibule, echalion, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček 0,5
3. ostatní druhy 0,1

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Gandalovič v. r.