Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

(4) Zaniká-li při přeměně^70) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická společnost při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).

(5) Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou společnost nebo družstvo při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).

(6) Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu^20).

(7) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6, může požádat správce daně o závazné posouzení^39i) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést

• a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

• b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,

• c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,

• d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

(8) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu^41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.

(9) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.

(10) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.

(11) Obdobím podle odstavců 1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.“.

• 1. V § 38p odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak“.

• 1. V § 38p odst. 1 větě první a § 38p odst. 2 se za slovo „povinnost“ vkládají slova „nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti,“.

• 1. V § 38r se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu^67).“.

• 1. V § 40 se odstavec 25 zrušuje.

• 1. V příloze č. 1 se „Odpisová skupina 1a“ a položky „(1a-1)“ a „(1a-2)“ zrušují.

• 1. V příloze č. 1 odpisové skupině 2 položce (2-57) se slova „kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 v položce (1-30)“ zrušují.

• 1. V příloze č. 1 se na konci odpisové skupiny 2 doplňuje položka (2-81), která zní:

„(2-81) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla osobní“.

• 1. V příloze č. 1 odpisové skupině 5 na konci položky (5-39) se doplňují slova „a nebytových prostor vymezených jako jednotky zvláštním právním předpisem v budovách a stavbách uvedených v odpisové skupině 6“.

• 1. V příloze č. 2 se doplňuje bod 3, který zní:

• „3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou nájemného při finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách^22a) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b), se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

• 1. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2007.

• 1. U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2008.

• 1. Osvobození příjmů podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) a u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé uplatní na příjmy dosažené ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2007.

• 1. Ve zdaňovacím období 2007 je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, nejvýše však do 5 % částky stanovené postupem pro určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž do této částky se nezahrnuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

• 1. Podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. l), § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a § 29 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje u smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. U příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zahrnutého do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2007 a poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2007 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2008 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2007, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2008 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2007 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

• 1. Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce roku 2007 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek

• a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

• b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo kapitálu obou osob. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období,

• c) mezi osobami blízkými,

• d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

• e) podle zvláštního právního předpisu.

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

• 1. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v letech 2008 a 2009.

• 1. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010.

• 1. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. prosinci 2007 a na základě dodatků, sjednaných po 31. prosinci 2007 ke smlouvám uzavřených před tímto datem.

• 1. Snížení vstupní ceny hmotného majetku o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2008.

• 1. Osobní automobil kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku.

• 1. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

• 1. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009, se použije poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009, a ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2010, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2010.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců

Čl. IV

V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se část sedmá zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. V

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 223/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

• 1. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při přeměně společnosti^21) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro rozdělovanou společnost, pokud by se přeměna neuskutečnila a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku^21), která přechází na tuto nástupnickou společnost.“.

• 1. V § 6 písmena a) a b) znějí:

• „a) technických rezerv na neživotní pojištění^10) s výjimkou vyrovnávací rezervy^10) a jiných technických rezerv^10),

• b) technických rezerv na životní pojištění^11) s výjimkou jiných technických rezerv^11).“.

• 1. V § 8a odst. 1 se za číslo „1994,“ vkládají slova „jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a“.

• 1. V § 8a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu^13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

• a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

• b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

• c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

• d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

• e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

• f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 8a odst. 4 a 5 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

• 1. V § 8c úvodní části ustanovení se za slovo „může“ vkládají slova „ve zdaňovacím období“.

• 1. V § 8c písmeno d) zní:

• „d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč.“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

• 1. Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání, počínajícím v roce 2008.

• 1. Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. VII

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. VIII

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb. a zákona č. 172/2007 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene s) doplňují slova „nebo § 95a, nebo osoba, která byla registrována v tuzemsku podle § 95a odst. 5“.

• 1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:

• „za) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.“.

• 1. V § 5 odst. 1 se v první větě za slova „ekonomické činnosti“ vkládají slova „, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak“.

• 1. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které včetně nadpisu zní:

„Skupina

§ 5a

(1) Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen „členové skupiny“) sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny.

(2) Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby.

(3) Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.

(4) Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.

§ 5b

(1) Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny.

(2) Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po jejich vystoupení ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.

§ 5c

(1) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny.

(2) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobě, která přistoupila ke skupině, přecházejí na skupinu dnem přistoupení této osoby.

(3) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, dnem jejího zrušení, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení registrace skupiny rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, členové skupiny dohodou.

(4) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osobu, jejíž členství ve skupině je zrušeno, dnem zrušení jejího členství, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení členství této osoby rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, skupina a člen skupiny, jehož členství je rušeno, dohodou.“.

• 1. V § 28 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.“.

• 1. V § 36 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní,“.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

• 1. V § 37 odst. 1, § 37 odst. 2, § 38 odst. 4 a § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

• 1. V § 47 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň.“.

• 1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

㤠47a

Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně

(1) Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně podle § 47 odst. 1 (dále jen „závazné posouzení“).

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede

• a) u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností dále uvede obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a místo podnikání,

• b) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

• c) popis zboží, služby nebo nemovitosti, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží, služby nebo nemovitosti,

• d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

(3) Žadatel je povinen na výzvu předložit další údaje vztahující se k obsahu žádosti.“.

• 1. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 27a zní:

㤠48

Sazby daně u bytové výstavby

Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem^27a), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.

^27a) § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“.

• 1. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27b až 27h zní:

㤠48a

Sazby daně u staveb pro sociální bydlení

(1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem^27a), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení.

(2) Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů^27) před dokončením výstavby se nemění charakter stavby.

(3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí

• a) byt pro sociální bydlení,

• b) rodinný dům pro sociální bydlení,

• c) bytový dům pro sociální bydlení,

• d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců,

• e) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách^47),

• f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy^27c),

• g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona^27d),

• h) zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví^27e) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku,

• i) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^27f),

• j) speciální lůžková zařízení hospicového typu^27g) a

• k) domovy péče o válečné veterány^27h),

a to včetně jejich příslušenství.

(5) Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m^2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.

(6) Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m^2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

(7) Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.

(8) Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.

^27b) § 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.

^27c) § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

^27d) Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.

^27e) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

^27f) § 42 a 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

^27g) § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.

^27h) § 4 zákona č. 170/2002., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 70/2007 Sb.“.

• 1. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 59a zní:

„(2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje^59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně.

^59a) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

• 1. V § 81 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.

• 1. § 86 včetně poznámky pod čarou č. 60 zní:

㤠86

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

(1) Nárok na vrácení daně mohou při pořízení vybraných druhů zboží, služeb a staveb uplatnit

• a) ozbrojené síly vysílajícího státu^60), který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně,

• b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží, služeb a staveb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.

(2) Je-li plnění osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9, nárok na vrácení daně nelze uplatnit.

(3) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí

• a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,

• b) zboží, služby nebo stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb a služeb souvisejících s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.

(4) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.

(5) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí u Finančního úřadu pro Prahu 1. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.

(6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) mají pro účely tohoto ustanovení postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(7) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“.

(8) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat

• a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,

• d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

• e) evidenční číslo dokladu,

• f) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• g) sazbu daně a základ daně,

• h) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.

(9) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti, nebo ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.

(10) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna tuto daň vrátit na účet Finančního úřadu pro Prahu 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.

^60) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.“.

• 1. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:

㤠93a

Místní příslušnost

Místní příslušnost správce daně u skupiny se řídí místem sídla, místem podnikání nebo provozovny jejího zastupujícího člena.“.

• 1. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:

㤠95a

Skupinová registrace

(1) V přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a.

(2) Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.

(3) Plátce se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.

(4) Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.

(5) Člen skupiny se v případě zrušení skupiny nebo vystoupení ze skupiny stává plátcem následujícím dnem po ukončení jeho členství ve skupině.

(6) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani.

(7) Osoba, na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně zanikají, přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud není v okamžiku jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

(8) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění a která je v okamžiku zániku člena skupiny osobou povinnou k dani, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

(9) V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.“.

• 1. V § 99 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:

„(11) Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.“.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.

• 1. V § 100 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.“.

• 1. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní:

㤠106a

Zrušení a změna skupinové registrace

(1) Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o zrušení registrace nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

(2) Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o vystoupení člena ze skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

(3) Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data, kdy se stal členem skupiny.

(4) Pokud skupina nesplňuje podmínky stanovené v § 5a, je povinna oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje podmínky stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

(5) Pokud člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a, je skupina povinna oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

(6) Správce daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. prosinci kalendářního roku, pokud skupina neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(7) Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

(8) Zrušení registrace podle tohoto ustanovení a zrušení členství osoby ve skupině se nepovažují za zrušení registrace s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5.“.

• 1. V § 107 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině.“.

• 1. V příloze zákona č. 2 se slova „Stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.“ a slova „Stavbami pro sociální bydlení se rozumí domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob.“ zrušují.

Čl. IX

Přechodná ustanovení

• 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použijí dosavadní právní předpisy.

• 1. U převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, se uplatní snížená sazba daně.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl. X

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:

• „v) pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území^16d) nebo v zastavitelné ploše^16d) obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.“.

• 1. V § 4 odst. 4 se slova „a u)“ nahrazují slovy „, u) a v)“.

• 1. V § 6 odst. 4 písmeno a) zní:

• „a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;“.

• 1. V § 11 odst. 3 písmeno a) zní:

• „a) podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu

1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,“.

• 1. § 12 včetně nadpisu zní:

㤠12

Místní koeficient

Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory.“.

• 1. V § 13a odst. 2 písmeno c) zní:

• „c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo“.

• 1. V § 13a odst. 2 písm. d) se za první slovo „daně“ vkládají slova „, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo“.

• 1. V § 16a větě první se slova „§ 6 a 11“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12“.

Čl. XI

Přechodná ustanovení

• 1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

• 1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, některé z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce neosvobodí, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

• 1. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanovila koeficient 0,3 nebo 0,6 obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 6 nebo 11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se tyto koeficienty naposledy pro zdaňovací období roku 2008.

• 1. Pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, místní koeficient, použije se tento koeficient poprvé pro zdaňovací období roku 2009.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o registračních pokladnách

Čl. XIV

V zákoně č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 494/2006 Sb., se část první a přílohy č. 1 až 3 zrušují.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona č. 545/2005 Sb.

Čl. XVI

V zákoně č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se část desátá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. XVII

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 106/2007 Sb., se mění takto:

• 1. V příloze se v části I položce 1 na konci bodu 1 doplňují písmena r) až w), která znějí:

„r)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Kč	10 000
s)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Kč	10 000
---	---	---	---
t)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 33a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Kč	10 000
---	---	---	---
u)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 34a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Kč	10 000
---	---	---	---
v)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů	Kč	10 000
---	---	---	---
w)	o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 47a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty	Kč	10 000“.
---	---	---	---

• 1. V příloze se v části I položce 1 body 3 a 4 zrušují.

• 1. V příloze v části VI se v položce 99 dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňují se body 2, 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 58a znějí:

• „2. Přijetí žádosti o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely^58a), jde-li o

a)	nové léčivé látky, nové kombinace léčivých látek, nové indikace, nové lékové formy určené pro nové indikace	Kč	20 000
b)	nové lékové formy bez určení pro nové indikace, novou sílu	Kč	10 000
c)	generika nebo nové velikosti balení	Kč	8 000
d)	v ostatních případech	Kč	10 000
e)	potraviny pro zvláštní lékařské účely	Kč	10 000
3.	Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady z důvodů rozšíření indikace, omezení stávajících podmínek úhrady nebo zvýšení úhrady58a)	Kč	20 000
---	---	---	---
4.	Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady58a) v ostatních případech	Kč	10 000
---	---	---	---

^58a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V příloze v části VI se v položce 99 za bod 4 vkládá nové ustanovení „Předmětem poplatku není“, které zní:

„Předmětem poplatku není

• 1. Přijetí žádosti uvedené v bodech 2, 3 a 4 této položky, je-li žadatelem zdravotní pojišťovna.

• 1. Přijetí žádosti uvedené v bodu 2 písm. a), b), c) nebo d) této položky, jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady 141/2000/ES ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. XVIII

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.

• 1. V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50).“.

• 1. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d).“.

• 1. V § 12 odst. 3 a § 13 odst. 1 se slova „§ 53 odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 3 až 7“.

• 1. V § 44 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 44 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

• „g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

• h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“.

• 1. V § 45 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene g) se čárka nahrazuje tečkou a písmena h) až j) se zrušují.

• 1. V § 45 odst. 3 písmeno b) zní:

• „b) 2707,“.

• 1. V § 45 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena e) až k).

• 1. V § 45 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.“.

• 1. V § 45 odstavec 6 zní:

„(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.“.

• 1. V § 45 odst. 8 se slova „či uhlovodíkové plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j),“ zrušují.

• 1. V § 46 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 46 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

• „g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

• h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“.

• 1. V § 47 odst. 1 se za slovy „§ 45 odst. 1 písm. c)“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a pro uhlovodíkové plyny“ se zrušují.

• 1. V § 48 odst. 1 se sazba daně „0 Kč/1 000 l“ nahrazuje sazbou daně „660 Kč/1 000 l“.

• 1. V § 48 odst. 1 se ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. h)“ a k tomu příslušný text „3 355 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“, ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. i)“ a k tomu příslušný text „0 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“ a ve sloupci „Text“ slova „uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. j)“ a k tomu příslušný text „387 Kč/t“ ve sloupci „Sazba daně“ zrušují.

• 1. V § 49 odstavec 3 zní:

„(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.“.

• 1. V § 49 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 36a znějí:

„(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DI 26 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.

(5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.

^36a) Nařízení Komise (ES) č. 29/2002 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.“.

Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 6 až 18.

• 1. V § 49 se odstavec 17 zrušuje.

Dosavadní odstavec 18 se označuje jako odstavec 17.

• 1. V § 50 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 50 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou, doplňuje se slovo „nebo“ a písmeno e), které zní:

• „e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.“.

• 1. V § 50 odst. 2 větě první se slova „§ 49 odst. 1, 2, 8 a 10“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 1, 2, 10 a 12“ a ve větě poslední se slova „§ 53 odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 53 odst. 5 a 6, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3“.

• 1. V § 50 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.“.

• 1. V § 52 odst. 1 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“.

• 1. V § 53 odst. 3 se slova „§ 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 14 a 17“.

• 1. V § 53 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 53a se slova „odst. 3 až 5“ nahrazují slovy „odst. 3 až 6“.

• 1. V § 63 odst. 2 písm. b) se slova „nebo uhlovodíkový“ a „nebo uhlovodíkového“ zrušují.

• 1. V § 104 odstavec 1 zní:

„(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

| Text | Sazba daně | | | | Procentní část | Pevná část | Minimální | | | --- | --- | --- | --- | | cigarety | 28 % | 1,03 Kč/kus | celkem nejméně však 1,92 Kč/kus | | doutníky, cigarillos | | 1,15 Kč/kus | | | tabák ke kouření | | 1 280,00 Kč/kg | | | ostatní tabák | | 1 280,00 Kč/kg | | | | | | “. |

• 1. V § 134a odst. 1 se slova „za účelem použití těchto olejů, s výjimkou jejich použití pro pohon vznětových motorů na pozemních komunikacích a při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 10“ zrušují.

• 1. V § 134b odst. 1 se za slovo „tepla“ doplňují slova „a minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12“.

• 1. V § 134b odst. 2 písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

• 1. V § 134e odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

• 1. V § 134e odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

• 1. V § 134f písm. c) se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 12“.

• 1. V § 134f písm. e) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“.

• 1. V § 134l odst. 2 se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „čtvrté“.

• 1. V § 134m odst. 2 písm. c) se kód nomenklatury „2710 19 61“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 51“.

• 1. V § 134m odst. 2 písm. d) se kód nomenklatury „2710 19 65“ nahrazuje kódem nomenklatury „2710 19 55“.

• 1. V § 134p odst. 7 se za slovo „spotřebovávají“ vkládají slova „v rámci podnikatelské činnosti“.

• 1. V 134p odst. 8 se slova „písm. c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. c) až h)“ a za slovo „značkovány“ se vkládá čárka.

• 1. V § 134q písm. e) se slova „a) až f), h) a i)“ nahrazují slovy „c) až i)“.

Čl. XIX

Přechodná ustanovení

• 1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o životním a existenčním minimu

Čl. XX

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se mění takto:

• 1. V § 4 odst. 6 se věta třetí zrušuje.

• 1. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „s výjimkou těch uvedených příjmů, které byly vyplaceny z příjmů osoby, která se pro účely stanovení započitatelných příjmů považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která takové příjmy přijala,“.

• 1. V § 7 odst. 2 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „osvobozeny^21)“ vkládají slova „, nejde-li o příjmy uvedené v písmenech a) až g) nebo v odstavci 5“.

Poznámka pod čarou č. 21 zní:

„^21) § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „příjmu uvedeného v písmenu i)“ nahrazují slovy „příjmů uvedených v písmenech i) a j)“.

• 1. V § 7 odst. 2 písm. h) se za bod 6 vkládají nové body 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 22a a 22b znějí:

• „7. příjmů plynoucích z doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^22a),

• 1. příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách^22b), je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,

^22a) § 33 a násl. a § 36 a násl. zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

^22b) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.

Dosavadní body 7 až 10 se označují jako body 9 až 12.

• 1. V § 7 odst. 2 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:

• „i) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů^24) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů^23),

^24) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 7 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 24a zní:

• „j) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^24a), a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů^23),

^24a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).

• 1. V § 8 odst. 3 se za slova „této činnosti“ vkládají slova „ani jí tato činnost nebyla pozastavena“.

• 1. V § 8 odstavec 4 zní:

„(4) U osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období. V případě, že tato osoba v předcházejícím zdaňovacím období podnikatelskou ani jinou samostatnou výdělečnou činnost ještě nevykonávala, vychází se nejméně z poloviny částky uvedené v odstavci 2. U osoby, na kterou se nevztahuje nejnižší započitatelný příjem podle odstavce 2, se vychází z poloviny částky uvedené v odstavci 2 až do konce kalendářního měsíce, ve kterém podá daňové přiznání, nebo sama určí výši příjmu, pokud není povinna podat daňové přiznání.“.

• 1. V § 9 odst. 1 se slova „vláda zvyšuje“ nahrazují slovy „může vláda zvýšit“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů

Čl. XXI

V zákoně č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, se část třetí zrušuje.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

Čl. XXII

V zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, se část desátá zrušuje.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. XXIII

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb. a zákona č. 213/2007 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 písm. b) se bod 2 zrušuje.

Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:

• „2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,“.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. b) bod 11 včetně poznámky pod čarou č. 3h zní:

• „11. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky^3h) po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

^3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. b) se za bod 12 doplňuje bod 13, který včetně poznámky pod čarou č. 3i zní:

• „13. náhrada mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),

^3i) Například § 192 zákoníku práce.“.

• 1. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.“.

• 1. § 17 a 18 včetně nadpisů znějí:

㤠17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

§ 18

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

a)	do 6 let,	500 Kč,
b)	od 6 do 15 let,	610 Kč,
---	---	---
c)	od 15 do 26 let,	700 Kč.“.
---	---	---

• 1. V § 20 odst. 1 se číslo „2,20“ nahrazuje číslem „2,00“.

• 1. V § 21 odst. 1 se číslo „2,20“ nahrazuje číslem „2,00“.

• 1. § 30 zní:

㤠30

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek

• a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže

• 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a

• 1. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře,

• b) do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a),

• c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže

• 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a

• 1. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře,

• d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c),

• e) ode dne

• 1. zjištění, že jde o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo

• 1. zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutého z důvodu péče o dítě uvedené v bodu 1 ve zvýšené výměře

do 7 let věku dítěte v základní výměře; dnem zjištění podle bodu 1 se pro účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo c) je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává úřadu státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje.

(3) Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek rodiči pečujícímu o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v základní výměře.

(4) Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře náleží, jestliže je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e), které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d), anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. e).

(5) Je-li rodičem muž, považuje se pro účely rodičovského příspěvku podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) bodu 1 podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, jestliže na ni nevznikl nárok jen proto, že rodič nesplnil podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na požádání rodiče je povinen ten, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (péči), nejpozději do 8 dnů rodiči sdělit, zda mu vznikl ve smyslu věty první ke dni narození dítěte nárok na peněžitou pomoc, a jestliže rodič v žádosti uvede, že žádá o nárok na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 písm. a), též denní výši peněžité pomoci stanovenou ke dni narození dítěte.“.

• 1. Za § 30 se vkládají nové § 30a a 30b, které znějí:

㤠30a

(1) Stane-li se nejmladším dítětem v rodině dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, u něhož nebyla provedena volba nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a jde o dítě

• a) starší 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, jde-li o dítě, které se narodilo zároveň s dalším dítětem, avšak je mladší 21 měsíců, náleží rodičovský příspěvek v základní výměře, a to až do dosažení 21 měsíců věku dítěte, nebo

• b) starší 21 měsíců věku, náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. d).

(2) Volbu nároku na rodičovský příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte v rodině podle § 30 odst. 1 nelze měnit, a to ani v případě, že nárok na rodičovský příspěvek náleží v téže rodině druhému z rodičů nebo se toto dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, stalo nejmladším dítětem v jiné rodině. Po změně oprávněné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek v rodině, nebo po změně rodiny, v níž dítě žije, může nově oprávněná osoba provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c), jen je-li to s ohledem na věk dítěte možné a taková volba nároku nebyla ještě provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.

(3) Stane-li se opětovně nejmladším dítětem v rodině dítě, které už zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, a to v téže rodině nebo v jiné rodině, platí pro nárok na rodičovský příspěvek podmínky, které byly stanoveny v době, kdy dítě bylo nejmladším dítětem, pokud věk dítěte neumožňuje provést volbu nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a taková volba nároku ještě nebyla provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.

(4) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4.

(5) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

§ 30b

(1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

• a) se dítě narodilo,

• b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

• c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12),

• d) dítě dosáhlo věku 2, 3, 4 nebo 7 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1,

• e) dítě nebo rodič zemřeli,

• f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce,

• g) bylo zjištěno, že jde o dítě uvedené v § 30 odst. 1 písm. e) bodu 1 nebo o zánik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 2.

(2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

• a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,

• b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,

• c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,