Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky

§ 1

Závazná část Plánu hlavních povodí České republiky je uvedena v příloze k tomuto nařízení.

§ 2

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

Ministr zemědělství:

Mgr. Gandalovič v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 262/2007 Sb.

PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Závazná část

Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod.

Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj:

ZADRŽENÍ VODY V ÚZEMÍ A OCHRANA VOD

Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou.

INTEGRACE POLITIK HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ A SAMOSPRÁV

Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn.

PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST

V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.

ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI

Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie.

EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY

Nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady.

• 1. Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí

Specifickými cíli je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, snižovat transport znečištění vodními toky přes hranice státu, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských druhů organizmů. Naplňování těchto cílů přispěje také k vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům a přispěje ke snižování znečištění moří.

• 1.1. Rámcové cíle v ochraně vod jako složky životního prostředí

• 1.1.1. V ochraně povrchových vod

• a) zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,

• b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu,

• c) zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,

• d) cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů.

• 1.1.2. V ochraně podzemních vod

• a) zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,

• b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod,

• c) odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod,

• d) sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití.

• 1.1.3. V ochraně vod v chráněných územích

• a) dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích,

• b) ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity.

• 1.1.4. Ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou

Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou.

• 1.1.5. V podpoře života ryb a dalších vodních živočichů

• a) zajišťování požadované jakosti vymezených lososových a kaprových vod,

• b) zprůchodnění příčných migračních překážek na vodních tocích a obnova úkrytových a rozmnožovacích biotopů.

• 1.1.6. V ochraně vodních poměrů

• a) zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny,

• b) zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy,

• c) zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů,

• d) udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů,

• e) zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkajících se ochrany životního prostředí.

• 1.1.7. V monitorování stavu povrchových a podzemních vod

Zajištění monitorovacích programů v potřebném rozsahu pro potřeby:

• a) zpracování plánů oblastí povodí,

• b) sledování a kontrolu naplňování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,

• c) plnění mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z předpisů ES/EU.

• 1.2. Opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí

• 1.2.1. Od r. 2007 zahájit provoz systému sledování a zjišťování stavu vod tak, aby byly postiženy všechny významné antropogenní vlivy jak z pohledu chemického, tak i ekologického stavu vod včetně monitoringu hydromorfologických podmínek, se zajištěním potřebných podkladů pro hodnocení stavu vodních útvarů a pro návrhy plánů oblastí povodí a se zajištěním údajů k vyhodnocení efektivnosti realizace programů opatření.

• 1.2.2. Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních útvarů, expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v plánech oblastí povodí projekty a vyhodnotit vliv:

• a) chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,

• b) obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,

• c) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu,

• d) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění významným faktorem na stav vodního útvaru.

Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod i pro relevantní konkrétní projekty v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb, včetně způsobu financování. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí a sledovat dodržení termínu 31. prosince 2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s Evropským společenstvím.

• 1.2.3. V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné realizace relevantních projektů. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů.

• 1.2.4. Aktualizovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů pokud vyhodnocení monitoringu vod nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod realizací programu opatření nebudou pro příslušný vodní útvar pravděpodobně dosaženy.

• 1.2.5. V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:

• a) ke zlepšení hydromorfologických parametrů a ekologického stavu vodních toků, včetně břehových struktur,

• b) ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.

Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby rybích přechodů. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje národních programů a fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí.

• 1.2.6. Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů, týkajících se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z dodržování zásad „dobrého zemědělského a environmentálního stavu“ a standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních vod).

• 1.2.7. Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových zdrojů znečištění které představují rizika z hlediska zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

• 1.2.8. Do 24. března 2008 transponovat novou směrnici 2006/7/ES o řízení jakosti vody ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.

• 1.2.9. V plánech oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.

• 1.2.10. Usilovat o dokončení stanovování ochranných pásem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti využívaných významných vodních zdrojů.

• 1. Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod

Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření.

• 2.1. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi

Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence.

• 2.1.1. V době zvládání povodně

• a) zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k sousedním státům,

• b) zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí,

• c) zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému,

• d) zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních systémů,

• e) zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace,

• f) zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů,

• g) zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními povodněmi.

• 2.1.2. V době po povodni

• a) zdokonalování pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území,

• b) zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodně.

• 2.1.3. Prevence před povodněmi

• a) zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpečením preventivních opatření,

• b) zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů,

• c) zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených subjektů,

• d) podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot,

• e) zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní, povodňovém riziku a jeho zvládání,

• f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika,

• g) zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků,

• h) při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln,

• i) používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje,

• j) využít dostupných finančních podpor z relevantních národních programů i finančních zdrojů Evropské unie ke zlepšení prevence před povodněmi v ohrožených územích,

• k) zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na povodňovou ochranu,

• l) zkvalitnit a rozšířit komunikaci s veřejností o všech aspektech povodňové prevence,

• m) podporovat zapojení odborných institucí relevantních oborů do mezinárodní spolupráce se záměrem zlepšovat ochranu před povodněmi jak v rámci evropské spolupráce, tak k efektivnímu přenosu know-how,

• n) koordinovat plány ochrany před povodněmi rámci mezinárodních povodí.

• 2.2 Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod (problematika sucha a vodní eroze)

Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody.

• a) zavádět adaptační opatření specifikovaná v Národním programu pro zmírnění dopadů změny klimatu v České republice,

• b) zapojit ostatní sektory hospodářství a kraje do dlouhodobých prognóz nároků na vodu při adaptaci na předpokládané klimatické změny,

• c) připravit návrhy legislativních opatření pro dosažení provázanosti zpracování plánů oblastí povodí s řešením komplexních pozemkových úprav,

• d) uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání,

• e) uplatňovat požadavky pro „dobrý zemědělský a environmentální stav“ a požadavky standardů zemědělského hospodaření, týkajících se ochrany životního prostředí s ohledem na zvýšení vsakování vody,

• f) vytvořit vhodné programy výzkumu a vývoje,

• g) zajistit obnovu funkcí stávajících vodních nádrží odstraněním sedimentů,

• h) zajistit ochranu lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod pro účely, kompenzace dopadu klimatické změny.

• 2.3 Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod

• 2.3.1. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy.

• 2.3.2. V roce 2007 v působnosti Ministerstva životního prostředí postupně zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech:

• a) V hlavním povodí Labe

– povodí Nežárky,

– povodí Dědiny,

– povodí Ploučnice.

• b) V hlavní povodí Odry

– povodí Opavy.

• c) V hlavním povodí Moravy

– povodí Bečvy,

– povodí Dyje,

– povodí Svratky.

• 2.3.3. Do konce roku 2007 v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech:

• a) V hlavním povodí Labe

– Komplex protipovodňových opatření na Lužnici a Nežárce

– Komplex protipovodňových opatření v povodí dolní Vltavy v úseku Štěchovice - Mělník

– Komplex protipovodňových opatření v území středního Labe v úseku Kolín - Mělník