Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

(2) Úvěrová nebo finanční instituce před navázáním korespondenčního vztahu s respondenční institucí

• a) shromáždí dostatek informací o respondenční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech,

• b) z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému respondenční instituce podléhá, a zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

• c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klienta a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, a to zejména ve vztahu k průběžným účtům, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků,

• d) určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.

(3) K navázání korespondenčního vztahu musí vydat souhlas statutární orgán úvěrové nebo finanční instituce nebo vedoucí pobočky zahraniční úvěrové nebo finanční instituce působící na území České republiky.

(4) Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.

(5) Práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro úvěrové instituce, se vztahují i na Českou národní banku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb.

(6) K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.

(7) Úvěrová instituce nebo pojišťovna při provádění opatření ke zjištění původu majetku klienta, který je politicky exponovanou osobou a veřejným funkcionářem podle zákona upravujícího střet zájmů, přednostně využije údaje z oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce podle zákona upravujícího střet zájmů a oznámení o příjmech, darech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „registr oznámení“).

(8) Úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 při postupu podle § 8 odst. 2 pořídí kopii využitého průkazu totožnosti. Je-li při postupu podle § 8 odst. 2 použit digitální stejnopis průkazu, úvěrová instituce a finanční instituce podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 5 a 14 získá elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu.

§ 25a

Zvláštní ustanovení o zahraničních poskytovatelích platebních služeb

(1) Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud

• a) je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst^42) nebo

• b) tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.

(2) Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.

(3) Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.

(4) Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).

§ 25b

Zvláštní ustanovení o poskytovatelích služeb spojených s virtuálními aktivy

(1) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy při hodnocení rizik podle § 21a odst. 1 vždy posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy.

(2) Při zesílené identifikaci a kontrole klienta poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy získá v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika také další dokumenty nebo informace o identifikačních údajích

• a) původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva provedeného na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy, nebo

• b) skutečného majitele původce nebo příjemce virtuálního aktiva podle písmene a).

(3) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy před navázáním korespondenčního vztahu s osobou, která není usazena v členském státě Evropské unie a poskytuje obdobné služby jako poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy (dále jen „zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy“), je nad rámec § 25 odst. 2 povinen zjistit, zda

• a) je zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy licencovaný nebo registrovaný, a

• b) tento zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv

• 1. provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy a

• 1. je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.

(4) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy aktualizuje informace získané v rámci kontroly zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy také, pokud zjistí nové riziko související s tímto zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy.

(5) Ukončí-li poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy korespondenční vztah se zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy podle § 25 odst. 4, zaznamená všechny okolnosti týkající se tohoto rozhodnutí.

(6) Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a který na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo. Ustanovení § 25a se na činnost ústředního kontaktního místa použije obdobně.

§ 26

Zvláštní ustanovení o auditorech, soudních exekutorech a daňových poradcích

(1) Ustanovení § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nevztahují na auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

(2) Má-li auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije.

(3) Oznámení podle § 18 učiní

• a) auditor Komoře auditorů České republiky,

• b) soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky,

• c) daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky.

(4) Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, příslušná profesní komora postupuje tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Sdělení informace podle § 24 odst. 4 a 5 vyžaduje Úřad po auditorovi, soudním exekutorovi nebo daňovém poradci prostřednictvím příslušné profesní komory. Auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

§ 27

Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích

(1) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

• a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,

• b) obhajobou klienta v trestním řízení,

• c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

• d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(2) Ustanovení § 9, § 15a, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

• a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta^22),

• b) zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem^23), nebo

• c) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(3) Oznámení podle § 18 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Příslušná profesní komora oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, postupuje příslušná profesní komora tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1, 3, 4 a 5 vyžaduje Úřad po advokátovi nebo notáři prostřednictvím příslušné profesní komory. Advokát nebo notář sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.

§ 27a

Zvláštní ustanovení o insolvenčních správcích a restrukturalizačních správcích

Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. m) má pouze

• a) povinnost podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

• b) povinnost určit kontaktní osobu a informovat Úřad podle § 22,

• c) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a 3 a

• d) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

§ 28

Zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti a uměleckých dílech

Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. i), s výjimkou provozovatele svobodného pásma, povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. n) a povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. c) a d), pokud se povinnou osobou stávají tehdy, jestliže uskutečňují obchod ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, mají povinnost pouze

• a) provést identifikaci klienta,

• b) odmítnout uskutečnění obchodu podle § 15; o této skutečnosti současně informuje Úřad,

• c) provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2,

• d) uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2,

• e) podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

• f) informační podle § 24,

• g) mlčenlivosti podle § 38.

§ 29

Zvláštní ustanovení o provozování peněžních poštovních služeb

(1) Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.

(2) Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

• a) úmyslně, nebo

• b) z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

• a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

• b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

• c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).

§ 29a

Zvláštní ustanovení o národním správci

(1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu.

(2) Národní správce dále

• a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu,

• b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

• c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1,

• d) určí kontaktní osobu podle § 22,

• e) provádí školení zaměstnanců podle § 23,

• f) plní informační povinnost podle § 24,

• g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.

§ 29b

Zvláštní ustanovení o přeshraničních poskytovatelích služeb

Povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. b) má pouze

• a) informační povinnost podle § 24 odst. 1 a

• b) povinnost mlčenlivosti podle § 38.

HLAVA VI

Povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem

§ 29ba

Podmínky poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem

(1) Osoba může poskytovat služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle jiného právního předpisu, soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je

• a) držitelem povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem (dále jen „povolení“), nebo

• b) poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv^48).

(2) Povolení vydává Úřad na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud

• a) žadatel splňuje podmínku spolehlivosti,

• b) žadatel splňuje podmínku bezdlužnosti,

• c) žadatel poskytne Úřadu jistotu ve výši 250 000 Kč,

• d) nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 29bb odst. 1 a 4 nebo § 29bg.

(3) Za spolehlivou se pro účely vydání povolení považuje osoba,

• a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, anebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena,

• b) která v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové předpisy, tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí a

• c) u které, pokud je právnickou osobou, osoby, které jsou jejím skutečným majitelem nebo které jsou v ní statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, splňují podmínky podle písmen a) a b).

(4) Pokud právnická osoba závažným způsobem porušila tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti pro vydání povolení na osobu, která byla v době tohoto porušení skutečným majitelem této právnické osoby, a na osobu, která byla v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je tyto osoby také porušily.

(5) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

§ 29bb

Žádost o povolení

(1) Žádost o vydání povolení vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

• a) informaci o

• 1. rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

• 1. státu, ve kterém bude činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vykonávána,

• 1. všech internetových stránkách, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

• 1. všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

• b) identifikační údaje kontaktní osoby a

• c) v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, identifikační údaje

• 1. statutárního orgánu nebo osoby zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

• 1. pověřené osoby a

• 1. skutečného majitele žadatele.

(2) Žádost o vydání povolení se podává Úřadu prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.

(3) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu žádosti podle odstavce 2.

(4) K žádosti o vydání povolení žadatel dále přiloží

• a) dokumenty prokazující spolehlivost,

• b) potvrzení prokazující bezdlužnost,

• c) potvrzení prokazující zaplacení správního poplatku za žádost o povolení,

• d) systém vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 a

• e) popis

• 1. technologických a organizačních prostředků používaných k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a popis bezpečnostních opatření k ochraně prostředků klienta v souvislosti s poskytováním těchto služeb a

• 1. obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.

§ 29bc

Prokazování spolehlivosti

(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, připojí žadatel k žádosti o povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem,

• a) jehož je tato osoba státním příslušníkem, nebo ve kterém sídlí a

• b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, státním příslušníkem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, připojí žadatel k žádosti o vydání povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný tímto státem.

(3) Osoba, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než v České republice, může místo dokladů podle odstavce 1 nebo 2 k žádosti o vydání povolení připojit jinou písemnost prokazující její spolehlivost.

(4) Doklady a písemnosti podle odstavců 1 až 3 nesmí být starší než 3 měsíce. Nevydává-li stát doklad nebo písemnost podle odstavců 1 až 3, lze je nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo obdobným orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, které není starší než 3 měsíce.

§ 29bd

Bezdlužnost

(1) Za bezdlužnou se pro účely vydání povolení považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek

• a) u Úřadu,

• b) u orgánů Finanční správy České republiky,

• c) u orgánů Celní správy České republiky,

• d) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a

• e) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti o vydání povolení, ze kterých musí současně vyplývat splnění podmínek bezdlužnosti u

• a) žadatele a

• b) osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba.

§ 29be

Jistota

(1) Jistota podle § 29ba se poskytuje složením částky na zvláštní platební účet Úřadu.

(2) Jistota podle § 29ba musí být žadatelem složena na zvláštní platební účet Úřadu nejpozději v den podání žádosti o povolení podle § 29ba. Pokud není jistota složena včas v plné výši, Úřad řízení o vydání povolení zastaví.

(3) Identifikátor zvláštního platebního účtu pro složení jistoty zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Pro správu placení jistoty se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.

§ 29bf

Použití jistoty

(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení, anebo pokud Úřad nevyhoví žádosti o povolení, stává se jistota podle § 29be přeplatkem osoby, která ji poskytla. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve po uplynutí 90 dnů ode dne jeho vzniku; Úřad vrátí vratitelný přeplatek pouze na žádost na účet vedený

• a) bankou,

• b) spořitelním a úvěrním družstvem,

• c) zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

• d) zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.

(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je

• a) Úřadem vedeno řízení,

• 1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty nebo propadnutí náhradní hodnoty a

• 1. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení,

• b) správcem daně vedeno řízení,

• 1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně,

• 1. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

• 1. jehož zahájení správce daně včas oznámí Úřadu; správce daně je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení,

• c) vedeno proti osobě, která poskytla jistotu, trestní řízení,

• 1. jehož výsledkem může být rozsudek o spáchání trestného činu proti majetku nebo trestného činu hospodářského,

• 1. které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

• 1. jehož zahájení orgán činný v trestním řízení včas oznámí Úřadu; orgán činný v trestním řízení je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení.

(3) Nárok poškozeného v trestním řízení, který má na základě pravomocného rozsudku v trestním řízení nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení a který o jeho uhrazení Úřad požádá, se pro účely správy placení jistoty považují za nedoplatek evidovaný Úřadem.

§ 29bg

Součinnost třetích osob

(1) Je-li žadatel podle § 29ba právnickou osobou, zajistí žadatel, aby Úřadu zaslali prostřednictvím své datové schránky nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem čestné prohlášení o svém ustanovení do funkce

• a) kontaktní osoba,

• b) člen statutárního orgánu žadatele,

• c) osoba zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

• d) pověřená osoba a

• e) skutečný majitel.

(2) Čestné prohlášení podle odstavce 1 musí být Úřadu zasláno nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.

(3) Z čestného prohlášení podle odstavce 1 musí být zřejmé, k jakému žadateli o vydání povolení se vztahuje.

§ 29bh

Zrušení povolení

(1) Úřad zruší povolení na žádost osoby, které bylo vydáno.

(2) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, přestala splňovat některou z podmínek podle § 29ba odst. 2 písm. a) nebo b), zruší vydané povolení, nezajistí-li tato osoba nápravu do 30 dnů ode dne, kdy přestala tuto podmínku splňovat.

(3) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, nesplnila povinnosti podle § 29bj odst. 2 a 3 ani na výzvu nebo že neposkytla služby spojené s virtuálním aktivem po dobu 2 let, zruší vydané povolení.

(4) Rozhodnutí o zrušení povolení může být prvním úkonem v řízení.

§ 29bi

Zánik povolení

Povolení zaniká

• a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku,

• b) smrtí fyzické osoby, nebo

• c) rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby.

§ 29bj

Společná ustanovení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem

(1) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo smrti fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

(2) Osoba, která je držitelem povolení, informuje Úřad o změně obsahu informace nebo dokumentu podle § 29bb odst. 1 a § 29bb odst. 4 písm. a), b) a e) do 30 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Osoba, která je držitelem povolení, zajistí zaslání čestných prohlášení při změně osoby ve funkci podle § 29bg odst. 1 do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; ustanovení § 29bg odst. 3 se použije obdobně.

(4) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam osob, kterým

• a) bylo uděleno povolení, v rozsahu

• 1. označení držitele povolení,

• 1. identifikátoru všech platebních účtů, které držitel povolení využívá pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a

• 1. dne, kdy povolení nabylo právní moci,

• b) bylo zrušeno povolení podle § 29bh odst. 2 nebo 3, v rozsahu

• 1. označení osoby, které bylo povolení zrušeno, a

• 1. dne, kdy rozhodnutí o zrušení povolení nabylo právní moci.

ČÁST TŘETÍ

ČINNOST ÚŘADU A DALŠÍCH ORGÁNŮ

HLAVA I

ČINNOST ÚŘADU A DALŠÍCH ORGÁNŮ

Úřad

§ 29c

(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.

(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto zákonem a jinými právními předpisy, včetně oblastí činnosti spočívajících

• a) v přijímání a shromažďování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

• b) ve vyhodnocování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

• c) v posuzování účelnosti zahájení šetření podezřelého obchodu,

• d) v posuzování způsobu ukončení šetření podezřelého obchodu,

• e) v rozhodování o získávání, zpracování a sdílení informací,

• f) v provádění strategické finanční analýzy, která se zabývá trendy a způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a v tvorbě výstupů na základě této analýzy,

• g) v provádění operativní finanční analýzy, spojené se šetřením oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů a s vyhodnocováním, získáváním, zpracováním a sdílením souvisejících informací,

• h) v rozhodování o provádění kontrol a

• i) ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a zpravodajskými službami, včetně poskytování informací na jejich žádost.

(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

§ 29d

(1) Úřad řídí ředitel.

(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 29e

Krycí prostředek

(1) Krycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu.

(2) Krycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby nebo k zabránění vyzrazení činnosti Úřadu.

(3) Zaměstnanec Úřadu je oprávněn používat krycí prostředky při výkonu působnosti Úřadu podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud by bez jeho použití došlo ke zmaření tohoto výkonu působnosti nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnance Úřadu nebo jiné osoby anebo k vyzrazení činnosti Úřadu.

(4) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.

(5) O vydání krycího dokladu rozhoduje ministr financí. Vydání krycího dokladu technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.

(6) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo Úřadu.

§ 29f

Opatření k evidenční ochraně

V souvislosti s výkonem své působnosti podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí může Úřad požadovat po Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajů zaměstnance Úřadu, jeho manžela, partnera, dítěte, rodiče a jejich soukromých vozidel, lze-li u nich důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladů zaměstnanců Úřadu a vozidel užívaných Úřadem.

§ 30

Získávání informací

(1) Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci.

(2) Při šetření podezřelého obchodu může Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.

(4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů^32), informačního systému evidence cestovních dokladů^33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů^33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel^34), katastru nemovitostí^35), základního registru obyvatel^36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí^36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností^36), informačního systému územní identifikace^36), registru silničních vozidel^37), centrálního registru silničních vozidel^37), registru historických a sportovních vozidel^37), registru řidičů^38) a centrálního registru řidičů^38), registru lobbování^48) a z informačního systému registru oznámení.

(5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.

(6) Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchodu zahájí Úřad šetření podezřelého obchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu.

§ 30a

Hodnocení rizik na úrovni České republiky

(1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v České republice a na úrovni České republiky zpracovává národní hodnocení rizik; na zpracování národního hodnocení rizik se podílí a na žádost Úřadu poskytují informace pro účely zpracování národního hodnocení rizik

• a) orgán veřejné moci,

• b) povinná osoba,

• c) podnikající fyzická osoba a právnická osoba, pokud mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.

(3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.

(4) Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.

(5) Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.

(6) Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně

• a) předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a

• b) vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(7) Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.

(8) Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.

§ 31

Zpracování informací

(1) Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému. Při výkonu své působnosti je oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům.

(2) Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu 10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření.

(3) Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii. Orgány činné v trestním řízení poskytují Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(4) Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.

§ 31a

Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů

(1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.

(2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.

(3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení

• a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,

• b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

• c) ochrany utajovaných informací.

(4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.

(5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.

(6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.

(7) Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.

(8) Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.

Kontrola činnosti Úřadu

§ 31b

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen „stálá komise“), a vláda.

(2) Stálá komise se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ředitele Úřadu a nahrazovat jeho řídicí činnost.

§ 31c

(1) Úřad předkládá stálé komisi a vládě zprávu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Úřad poskytne stálé komisi na její žádost informaci o své činnosti.

(3) Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu^28), a nelze v nich podat informaci o neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby.

(4) Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce Úřadu.

(5) Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště Úřadu.

§ 31d

Ochrana oznamovatelů v Úřadu

(1) Úřad zavede vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnanci Úřadu nebo fyzické osobě činné pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu anonymně a zabezpečeným způsobem podat oznámení o porušení tohoto zákona. Oznamovatel a osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů nesmí být z důvodu podání oznámení vystaveni odvetnému opatření.

(2) Na vnitřní oznamovací systém podle odstavce 1 a na oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona podané zaměstnancem Úřadu nebo fyzickou osobou činnou pro Úřad jinak než v základním pracovněprávním vztahu se zákon o ochraně oznamovatelů nepoužije.

§ 32

Nakládání s výsledky šetření

(1) Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření.

(2) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti Policie České republiky, orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Policii České republiky, Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem tohoto zákona.

(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského, finančního nebo bezpečnostního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.

§ 33

Mezinárodní spolupráce

(1) K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie^43).

(2) Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 tímto není dotčeno.

(3) Úřad může spolupracovat s

• a) mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,

• b) dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(4) V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.

§ 33a

Poskytnutí údajů souvisejících se závažnými trestnými činy

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti^45) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol^46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(2) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol^46) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(3) Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.

(4) Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:

• a) název a kontaktní údaje žadatele,

• b) jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,

• c) název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,

• d) spisovou značku obsaženou v žádosti,

• e) předmět žádosti a

• f) opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.

(5) Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.

(6) Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.

§ 34

Povolování výjimek

(1) Úřad na základě žádosti rozhodne, že finanční instituce, která některou z činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), vykonává pouze příležitostně nebo ve velmi omezené míře a takovým způsobem, že je vyloučeno nebo značně omezeno její zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebude v souvislosti s touto činností považována za povinnou osobu podle tohoto zákona.

(2) Výjimka podle odstavce 1 se udělí, pokud

• a) vykonávaná činnost je pouze doplňkovou činností, která přímo souvisí s hlavní činností povinné osoby, která jinak s výjimkou činnosti uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) není povinnou osobou podle tohoto zákona, a je poskytována pouze klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti,

• b) čistý celkový roční obrat z této činnosti za účetní období nepřesahuje 5 % z celkového čistého obratu povinné osoby za účetní období a současně nepřekročí částku, kterou Úřad v rozhodnutí stanoví s ohledem na druh činnosti, a

• c) je zajištěno, že hodnota jednotlivého obchodu nebo více obchodů v rámci činnosti uvedené v písmenu a) uskutečněných v průběhu 30 po sobě jdoucích dnů s týmž klientem nepřekročí částku 1 000 EUR.

(3) K žádosti podle odstavce 1 povinná osoba písemně doloží splnění podmínek v odstavcích 1 a 2.

(4) Výjimku podle odstavce 1 lze udělit i na dobu určitou. V rozhodnutí stanoví Úřad případné další povinnosti v rozsahu povinností povinných osob za účelem zabránění zneužití výjimky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(5) Úřad výjimku udělí pouze tehdy, je-li při výkonu činnosti povinné osoby vyloučeno nebo značně omezeno nebezpečí jejího zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(6) Povinná osoba umožní dozorčímu úřadu (§ 35 odst. 1) v době trvání výjimky podle odstavce 1 kontrolu plnění stanovených podmínek a kontrolu, zda tato výjimka není zneužívána k činnostem, které by usnadňovaly legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčí úřady mají stejná oprávnění jako při provádění kontroly povinné osoby.

(7) Povinnost povinné osoby stanovená v § 18 a postup Úřadu vůči povinné osobě podle § 24 při provádění šetření podezřelého obchodu nejsou rozhodnutím o výjimce podle odstavce 1 dotčeny.

(8) Výjimku podle odstavce 1 Úřad rozhodnutím odejme, jestliže

• a) se významně změnilo hodnocení rizikovosti příslušné činnosti z hlediska možnosti zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

• b) ten, komu byla udělena výjimka, porušil stanovené podmínky.

(9) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 8 nemá odkladný účinek.

§ 34a

Přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona

(1) Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).

(2) Úřad zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv^20).

(3) Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.

(4) Postupy podle odstavce 3 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.

(5) Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.

(6) Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Zakazuje se uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona.

HLAVA II

SPRÁVNÍ DOZOR

§ 35

Výkon správního dozoru

(1) Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je Úřad, který současně kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je také

• a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled^21), s výjimkou povinných osob podle § 2 odst. 2 písm. b),

• b) orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. c),

• c) Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a j),

• d) příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce,

• e) Ministerstvo spravedlnosti u insolvenčního správce a restrukturalizačního správce.

(2) Úřad dále vykonává kontrolu plnění povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv^20); Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností podle uvedeného předpisu u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled^21).

(3) Úřad poskytuje ostatním dozorčím úřadům informace z vlastní činnosti potřebné pro výkon správního dozoru nebo dohledu a další potřebnou součinnost.

(4) Ostatní dozorčí úřady poskytnou Úřadu na vyžádání písemná stanoviska nebo jinou požadovanou součinnost.

(5) Pokud dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2.

(6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až d) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.

(7) Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.

(8) Úřad a Česká národní banka

• a) v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,

• b) v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,

• c) vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,

• d) poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,

• e) poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.

(9) Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.

(10) Úřad a Česká národní banka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankou.

(11) Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.

(12) Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem prověří Úřad také, zda je tento poskytovatel oprávněn k výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a v případě zjištění nedostatků informuje Českou národní banku.

(13) Pokud Úřad zjistí porušení povinnosti, může povinné osobě uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze a závažnosti porušení a určit přiměřenou lhůtu k jeho splnění. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje Úřad o splnění opatření bez zbytečného odkladu poté, kdy k jeho splnění došlo, nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty určené k jeho splnění.

§ 36

Podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k uložení sankce

Zjistí-li Úřad, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zvlášť závažným způsobem nebo opětovně porušuje některou z povinností stanovených v tomto zákoně nebo uložených rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nebo k takové činnosti není oprávněna, předloží podnět ke zrušení nebo odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k uložení sankce orgánu, který je podle jiného právního předpisu oprávněn o odnětí oprávnění nebo uložení sankce rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů ode dne doručení podnětu Úřad vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu jeho vyřízení.

§ 37

Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1) Příslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu. Příslušná profesní komora písemně informuje Úřad o zahájení kontroly a ukončení kontroly a jejím výsledku do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

(2) Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.

(3) Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.

(4) Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost

• a) za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a

• b) bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.

(5) Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.

(6) Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.

ČÁST ČTVRTÁ

MLČENLIVOST

§ 38

Povinnost mlčenlivosti

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 31c.

(2) Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k povinné osobě, Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká.

(3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví.

(4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.

§ 39

Výjimky z mlčenlivosti

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se nelze dovolávat vůči

• a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,

• b) specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané podle § 42 odst. 3,

• c) zahraničnímu orgánu uvedenému v § 33 při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, a informací souvisejících s trestnými činy podle § 3 odst. 2,

• d) Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti, které jsou součástí informace uvedené v § 32 odst. 2,

• e) dozorčím úřadům uvedeným v § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,

• f) správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle jiného právního předpisu,

• g) správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,

• h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo o uložení sankce v případě, že Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění nebo k uložení takové sankce,

• i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci,

• j) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu nebo ve kterém skončila lhůta stanovená v § 20 odst. 7; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu Úřadu,

• k) soudu

• 1. rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,

• 1. příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,

• l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu^24),

• m) příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby,

• n) správci daně při poskytování informací při plnění povinností stanovených daňovým řádem povinné osobě,

• o) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a,

• p) orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a,

• q) Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic,

• r) Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik spojených s dodavatelem podle zákona o kybernetické bezpečnosti,

• r) příslušnému orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce^50) pro účely

• 1. udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank nebo obdobné licence v jiném členském státě Evropské unie,

• 1. udělení povolení podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obdobného povolení v jiném členském státě Evropské unie, nebo

• 1. konzultace informací podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státu Evropské unie.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nelze dovolávat při sdělování informací mezi

• a) úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a náležejí do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich dceřinými obchodními korporacemi působícími ve třetích zemích, ve kterých tyto instituce vlastní většinový podíl a které plně dodržují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

• b) povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f) nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo osoby činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo

• c) úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f), nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajů.

(3) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až r)

• a) se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodů,

• b) nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána.

§ 40

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1) Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) na advokáty a notáře nevztahují.

(2) Ustanovení § 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) a odstavce 2 na auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují.

(3) Advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce není ve vztahu ke klientovi povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v § 38 odst. 1, pokud mají být tyto skutečnosti klientovi sděleny ve snaze odradit ho od zapojení se do nedovolené činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i u jiných osob, na které se podle jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti uložená advokátům, notářům, auditorům, soudním exekutorům a daňovým poradcům.

§ 40a

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti osob činných pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem

Zaměstnanci příslušných profesních komor nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, při plnění povinností stanovených tímto zákonem vůči Úřadu vyloučí informace, které získal advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 1 a 2. Při plnění těchto povinností se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.

§ 40b

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.

(2) Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.

(3) Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat

• a) vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,

• b) vůči orgánu činnému v trestním řízení,

• c) v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a.

(5) Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.

ČÁST PÁTÁ

PŘEVOZY PENĚŽNÍ HOTOVOSTI

§ 41

Oznamovací povinnost

(1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropské unie a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz peněžní hotovosti v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR a předložit je celnímu úřadu ke kontrole.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která peněžní hotovost podle odstavce 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má peněžní hotovost u sebe při překročení hranice území Evropské unie.

(3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropské unie dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.

(5) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v přímo použitelném předpise Evropské unie^47). Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.

§ 41a

Informační povinnost

(1) Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o tomto převozu.

(2) Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o této zásilce.

(3) Ve sdělení podle odstavce 1 nebo 2 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost

• a) své identifikační údaje,

• b) identifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,

• c) identifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a

• d) údaje o

• 1. druhu a hodnotě peněžní hotovosti,

• 1. původu peněžní hotovosti,

• 1. účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a

• 1. povaze vztahu, na základě kterého se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.

§ 41b

Stanovení hodnoty peněžní hotovosti

(1) Pro účely plnění povinnosti podle § 41 odst. 1 až 3 a podle § 41a odst. 1 a 2 se pro přepočet měny na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.

(2) Hodnota peněžní hotovosti jiné než oběživa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící^49) se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.

§ 42

Činnost orgánů Celní správy České republiky

(1) Celní úřad vykonává kontrolu plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící^49).

(2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají informace podle § 41 a 41a včetně osobních údajů.

(3) Celní úřad prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílá Úřadu údaje o plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící^49) včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. Na uchovávání těchto údajů Úřadem se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící^49) použije obdobně.

(4) Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud

• a) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 41,

• b) ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení podle § 41, nebo

• c) má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění informační povinnosti podle § 41a.

(5) Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 4 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.

§ 42a

Zadržení peněžní hotovosti

(1) Celní úřad zadrží peněžní hotovost, pokud má důvodné podezření, že

• a) dochází k porušení povinnosti podle § 41 odst. 1 až 4,

• b) dochází k porušení povinnosti podle § 41a odst. 1 a 2, nebo

• c) souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(2) Na postup při zadržení peněžní hotovosti se zákon upravující Celní správu České republiky použije obdobně. Celní úřad peněžní hotovost nezadrží, pokud by tímto postupem mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.

§ 42b

Vrácení zadržené peněžní hotovosti

(1) Celní úřad peněžní hotovost vrátí bez zbytečného odkladu nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící^49), pokud

• a) není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,

• b) zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce a

• c) vrácení nebrání jiná právní překážka.

(2) Peněžní hotovost se vrací

• a) osobě, které byla zadržena,

• b) vlastníkovi, pokud

• 1. s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo

• 1. o vrácení peněžní hotovosti požádá.

(3) Celní úřad může na žádost osoby podle odstavce 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 1.

§ 42c

Použití daňového řádu

Při výkonu působnosti podle této části se postupuje podle daňového řádu.

ČÁST ŠESTÁ

PŘESTUPKY

§ 43

Porušení povinnosti mlčenlivosti

(1) Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.

(2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.

(3) Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 44

Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní povinnost identifikace klienta,

• b) nesplní povinnost kontroly klienta,

• c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo

• d) nesplní povinnost uchovávat údaje.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 9b písm. b).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,