← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2008-02-29

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech

Čl. I

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb., se mění takto:

„(5) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro zpravodajské služby České republiky^2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření^2b).

^2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.“.

^3a) Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“.

^4a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

^4b) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

^4c) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.“.

„(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.“.

„§ 11a

Plnění závazků z práva Evropských společenství, týkajících se vlastních zdrojů Evropských společenství

Systém vlastních zdrojů Evropských společenství se řídí rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství^13a).

^13a) Úřední věstník L 163, 23. 6. 2007, s. 17.“.

„(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finačních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku^14), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku^14a).

^14a) § 7 a 8 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v Informačním systému programového financování (dále jen „informační systém“), nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“.

„(7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální radě regionu soudržnosti jako nepoužité.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

„(11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.“.

„(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.“.

„§ 21

Účelovost prostředků státního rozpočtu

(1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.

(2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).

(3) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.

(4) Prostředky účelově přesunuté z kapitoly Všeobecná pokladní správa včetně prostředků účelově přesunutých z vládní rozpočtové rezervy nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce (§ 47), mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.“.

„(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené jeho zanesením do chronologické evidence podle § 25 odst. 10.“.

„(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

„(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.“.

„(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na

(dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

(2) Ke správě určených peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet státní pokladny; souhrnnému účtu státní pokladny jsou podřízeny účty uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), případně účty podle písmene i), o kterých zvláštní zákon stanoví, že budou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny. Účty podřízené státní pokladně, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, vede Česká národní banka nebo banka.

(3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených souhrnnému účtu státní pokladny nesmí být záporný. Zůstatky na účtech, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, nesmějí být záporné.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatku na tomto účtu, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

„(4) Přebytky prostředků na souhrnném účtu státní pokladny může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních nebo celních úřadů podle zvláštních právních předpisů, použití prostředků na účtech rezervních fondů organizačních složek státu a na účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství^3a).“.

„(4) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž veškeré závazky ručí podle zvláštního zákona stát; v souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.“.

„§ 36

(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.

(2) Státními finančními aktivy jsou

(3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.

(4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, má ministerstvo povinnost evidovat mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3 až 5 a 9 a § 15 obdobně.

(6) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.

(7) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva^21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky.

(8) Státními finančními pasivy jsou

(9) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh.

(10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.

^21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

^21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Národní fond je souhrn

„(2) Ministerstvo, finanční ředitelství, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu^22) (dále jen „finanční kontrola“).“.

„(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně,

„(9) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b)“.

„(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

„§ 46

Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vypláceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd jsou pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec.“.

„§ 47

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 23 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.

(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.

(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů na

(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů, o které překročila rozpočet výdajů, na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.

(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují

(7) Organizační složka státu vede evidenci nároků z nespotřebovaných výdajů. Zaznamenává v ní jejich vznik a jejich snižování. Za každý měsíc sestavuje výkaz, který z této evidence vychází. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah tohoto výkazu a způsob jeho předkládání.

^25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.

^25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618.“.

„(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.

(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.“.

„(1) Organizační složka státu financuje programy ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.“.

„(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.“.

„(1) Rozpočtovým limitem se rozumí správcem kapitoly stanovená výše, do které je možné čerpat peněžní prostředky z výdajových účtů státního rozpočtu. Rozpočtový limit nastavuje na výdajových účtech Česká národní banka na základě správcem kapitoly vystaveného, podepsaného a v listinné nebo elektronické formě předaného pokynu. Vystavení a předání pokynu se řídí podmínkami České národní banky. Správce kapitoly oznámí příslušné organizační složce státu, případně právnické nebo fyzické osobě, která má oprávnění k čerpání peněžních prostředků státního rozpočtu, že předal České národní bance pokyn k nastavení rozpočtového limitu, a to nejpozději do dne, od kterého je možné začít čerpat peněžní prostředky státního rozpočtu do výše tohoto limitu.“.

„(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce^27).

^27) § 252 zákoníku práce.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 178/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Čl. III

V § 5 odst. 3 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb. a zákona č. 443/2006 Sb., se na konci písmene c) doplňuje bod 15, který zní:

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 267/2006 Sb.

Čl. IV

V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se část šestá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 218/2007 Sb.

Čl. V

V zákoně č. 218/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se část pátá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. VI

Vyhláška č. 323/2005 Sb., kterou se stanoví obsah roční zprávy, se zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.