Zákon, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Čl. I

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 2 a v § 5 odst. 1 se za slovo „celek“ vkládají slova „a svazek obcí“.

• 1. V § 3 odst. 1 se za slovo „celku“ vkládají slova „a svazku obcí“.

• 1. V § 3 odst. 2 a v § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo svazku obcí“.

• 1. V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „vlastních dluhopisů“ nahrazují slovy „komunálních dluhopisů územního samosprávného celku“.

• 1. V nadpisu § 5 se na konci doplňují slova „a svazků obcí“.

• 1. V § 6 odstavec 3 zní:

„(3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.“.

• 1. V § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a v § 10 odst. 1 se na konci úvodních částí ustanovení doplňuje slovo „zejména“.

• 1. V § 7 odst. 1 písm. b) a v § 8 odst. 1 písm. b) se slovo „hospodářské“ zrušuje.

• 1. V nadpisu § 11 se na konci doplňují slova „územního samosprávného celku“.

• 1. V § 11 odstavec 3 zní:

„(3) Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku^10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván.“.

• 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

㤠11a

Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti

Návrh rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

• 1. V § 12 odst. 1 se za slovo „Rozpočet“ vkládají slova „územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí“.

• 1. V § 12 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

• 1. V § 13 odst. 1 se slovo „jeho“ zrušuje a za slovo „hospodaření“ se vkládají slova „územního samosprávného celku nebo svazku obcí“.

• 1. § 15 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a zní:

㤠15

Hospodaření podle rozpočtu a kontrola

(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě^10a) po celý rozpočtový rok.

(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.

^10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 17 odst. 2 se za slovo „skladby“ vkládají slova „, údaje o hospodaření s majetkem“, slova „celku a“ se nahrazují slovy „celku nebo“ a slova „a hospodaření s jejich majetkem“ se zrušují.

• 1. V § 17 odstavec 6 zní:

„(6) Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku^10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván.“.

• 1. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

㤠17a

Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti

Návrh závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

• 1. V § 20 odst. 1 se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo svazku obcí“.

• 1. § 22 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13 a 14 zní:

㤠22

Porušení rozpočtové kázně

(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu

• a) územního samosprávného celku,

• b) městské části hlavního města Prahy,

• c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo

• d) svazku obcí.

(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.

(4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.

(5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.

(6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.

(7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti

• a) u obce obecní úřad,

• b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,

• c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,

• d) u kraje krajský úřad.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona^13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona^14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje

• a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,

• b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.

(10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí.

(11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň.

(13) Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení.

^13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.“.

• 1. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisů znějí:

㤠22a

Správní delikty

(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled,

• b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,

• c) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2,

• d) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,

• e) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,

• f) v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo

• g) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.

(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

• a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,

• b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo

• c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.

(3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

• a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,

• b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo

• c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu.

(4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s

• a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,

• b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo

• c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu.

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 22b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.“.

• 1. V § 23 odst. 1 písm. g) se slova „veřejné neziskové organizace“ nahrazují slovy „veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona^16c)“.

Poznámka pod čarou č. 16c zní:

„^16c) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 25 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky.

(5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.

• 1. V § 25 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.“.

• 1. V § 25 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

• 1. V § 26 písm. d) se slovo „jednotku“ nahrazuje slovem „složku“.

• 1. V § 27 odst. 2 písm. e) se slova „do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití“ nahrazují slovy „k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“)“.

• 1. V § 27 odst. 2 písm. f) se slova „takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného jeho vlastní činností, spravovala pro“ se nahrazují slovy „práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit“.

• 1. V § 27 odst. 2 písm. g) se slova „hlavních účelů“ nahrazují slovy „hlavního účelu“.

• 1. V § 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.

(4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.

(5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to

• a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,

• b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

• c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo

• d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

(6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.“.

Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.

• 1. V § 27 odst. 8 větě první se slovo „přecházejí“ nahrazuje slovy „přechází její majetek,“.

• 1. V § 27 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větami „Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.“.

• 1. V § 27 odst. 9 se slova „Skutečnosti podle odstavce 3 s údaji podle odstavce 2“ nahrazují slovy „Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 8“.

• 1. V § 28 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které znějí:

„(7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že

• a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,

• b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,

• c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,

• d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo

• e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.

(8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.

(9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 10 a 11.

• 1. V § 28 odst. 11 se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti“.

• 1. V § 30 odstavec 1 zní:

„(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3.“.

• 1. V § 30 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

• 1. V § 30 odst. 2 písm. b) se slovo „rozdílů“ nahrazuje slovy „dočasného nesouladu“.

• 1. V § 31 odst. 1 písm. d) se slova „hmotného investičního“ nahrazují slovy „svěřeného dlouhodobého hmotného“.

• 1. V § 31 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

• „f) výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

• 1. V § 31 odst. 2 písm. a) se slova „popř. investičních příspěvků,“ zrušují.