Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství^1) některé podmínky poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování (dále jen „platba za rajčata“) Státním zemědělským intervenčním fondem^2) (dále jen „Fond“).
§ 2
Žadatel o platbu za rajčata
(1) O platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok může požádat fyzická nebo právnická osoba, která
- a) obhospodařuje zemědělskou půdu na ni evidovanou v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a 3b zákona),
- b) uzavřela pro hospodářský rok 2006/2007 smlouvu na dodávku rajčat s organizací producentů ovoce a zeleniny^3), která má sídlo v České republice,
- c) doručí Fondu žádost o poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy^4) pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, a
- d) dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedené v příloze k tomuto nařízení,
(dále jen „žadatel“).
(2) Žádost o platbu za rajčata může podat též osoba, která je právním nástupcem žadatele, který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata, nebo na niž přešla práva a povinnosti v důsledku převodu podniku, nebo nájmu podniku^6).
(3) Žádost o platbu za rajčata může rovněž podat osoba, která převzala zemědělskou půdu žadatele za podmínek stanovených v nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele^7), popřípadě za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem^8), který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata podle tohoto nařízení.
(4) Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 doloží žadatel Fondu současně s žádostí o poskytnutí platby za rajčata, včetně způsobu a rozsahu převodu nebo přechodu práv a povinností vztahujících se k podmínkám poskytnutí platby za rajčata. V uvedených případech však není oprávněna podat žádost Fondu osoba, která by jinak mohla být žadatelem podle tohoto nařízení.
§ 3
Žádost o platbu za rajčata
(1) Žadatel doručí Fondu žádost o platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok (dále jen „žádost“) do 15. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.
(2) Žadatel k žádosti připojí smlouvu na dodávku rajčat podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo její úředně ověřenou kopii, pokud ji nedoručil s žádostí v některém z předchozích kalendářních roků.
§ 4
Poskytnutí platby za rajčata
(1) Fond poskytne žadateli platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok na množství rajčat sjednané s organizací producentů ovoce a zeleniny^3) podle smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007.
(2) Při stanovení výše sazby platby za rajčata pro příslušný kalendářní rok na 1 tunu rajčat se vychází z celkové částky určené na platby za rajčata stanovené pro příslušný kalendářní rok v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^9) a z množství rajčat sjednaného ve smlouvách pro hospodářský rok 2006/2007 s organizací producentů ovoce a zeleniny^3) žadateli, kteří smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007, nebo jejich úředně ověřené kopie, doručili Fondu.
(3) Fond zveřejní sazbu platby za 1 tunu rajčat pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 2 do 30. listopadu příslušného kalendářního roku nejméně v jednom celostátním deníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Nebyla-li žadateli přiznána jednotná platba na plochu zemědělské půdy pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, Fond žadateli platbu za rajčata podle tohoto nařízení nepřizná.
§ 4a
Snížení platby za rajčata
Zjistí-li Fond, že žadatel v žádosti podle § 2 odst. 1 písm. c) neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisy Evropských společenství^10) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti a v žádosti nevykázané je
- a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 1 %^10),
- b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 2 %^10),
- c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 3 %^10).
§ 5
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2008.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 95/2008 Sb.
Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu
-
- Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:
- a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 30. listopadu, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo
- b) půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.
-
- Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
- a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
- b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.
-
- Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:
- a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin^11) (například slámy) podle jiného právního předpisu^12) není stanovena minimální dávka, nebo
- b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části v termínu minimálně od 31. května do 31. července příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.
-
- Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky.
-
- Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny a plnění podmínky bodu 7.
-
- Žadatel nezruší, popřípadě nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu.^13)
-
- Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
-
- Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.
-
- Žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis^14) nestanoví jinak.
-
- Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.^15)
-
- Žadatel na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu sousedícím s útvarem povrchových vod zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud jiný právní předpis^16) nestanoví jinak.
-
- Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
- a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
- b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
- c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
- d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.
^1) Čl. 143 bb nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/1994, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (ES) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, v platném znění.
^2) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
^3) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění.
^4) Nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu.
^6) § 488b až 488h obchodního zákoníku.
^7) Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění pozdějších předpisů.
^8) Čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
^9) Příloha VIIIa nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění.
^10) Čl. 14 odst. 1 a 1a nařízení Komise (ES) č. 796/2004, v platném znění.
^11) § 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb.
^12) § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.
^13) Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb.
^14) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
^15) § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
^16) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.