Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

ČÁST PRVNÍ

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje

• a) pravidla pro nakládání s těžebními odpady,

• b) pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí, způsobeným nakládáním s těžebním odpadem, a z toho plynoucím rizikům ohrožení životů a lidského zdraví,

• c) pravidla pro omezení vlivů na vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu, vyvolaných nakládáním s těžebními odpady,

• d) působnost orgánů veřejné správy v oblasti nakládání s těžebními odpady.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

• a) těžební odpady vznikající při ložiskovém průzkumu, těžbě a úpravě nerostů v moři,

• b) vtlačování vody obsahující látky, které vznikají při činnostech spojených s ložiskovým průzkumem a těžbou ropných látek nebo s těžbou nerostů nebo rašeliny, na vtlačování vody pro technické účely do horninových struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky, nebo do horninových struktur, které jsou s ohledem na přírodní poměry trvale nevhodné pro jiné účely, jakož i na zpětné vtlačování podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,

• c) odpad vznikající v souvislosti s ložiskovým průzkumem, těžbou, úpravou nebo skladováním nerostů nebo v souvislosti s těžbou, úpravou nebo skladováním rašeliny, který však nevzniká přímo při těchto činnostech,

• d) hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny pro zajištění nebo likvidaci důlních děl.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí těžebním odpadem jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, včetně těžebních odpadů vzniklých při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, které nelze považovat za radioaktivní odpady^4), a které vznikají

• a) při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a které podle zákona o odpadech^5) náleží mezi odpady z těžby nebo úpravy nerostů, nebo

• b) při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny.

V případě pochybností, zda se jedná o těžební odpad podle tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je odpovědná za nakládání s těžebním odpadem, včetně jeho dopravy a dočasného skladování, za provoz úložného místa a za jeho stav po ukončení provozu; provozovatelem je i právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má těžební odpady v držení,

• b) hlušinou odpadní látky zbylé po úpravě nerostů nebo rašeliny,

• c) úložným místem plocha vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této plochy je zpravidla stavba hráze nebo jiná dílčí stavba sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací,

• d) opuštěným úložným místem úložné místo, jehož původní provozovatel nebo právní nástupce neexistuje nebo není znám,

• e) provozem úložného místa veškeré činnosti při nakládání s těžebním odpadem na úložném místě v rozsahu schváleného plánu podle § 5.

§ 3

Obecné požadavky

(1) Při nakládání s těžebním odpadem nesmí být ohroženy životy osob a lidské zdraví a nesmí být používány procesy a metody, které by mohly poškozovat životní prostředí^6), zejména pokud jde o jakost vody, ovzduší nebo půdy, a nesmí docházet k obtěžování hlukem nebo zápachem nad rozsah stanovený jinými právními předpisy^7) ani k nepříznivému vlivu na krajinu, rostliny, živočichy nebo na zvláště chráněná území, památkové rezervace a zóny, případně jiná chráněná území nebo ochranná pásma stanovená podle jiných právních předpisů^8).

(2) Provozovatel je povinen přijmout opatření vedoucí k předcházení nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným nakládáním s těžebním odpadem nebo k nejvyššímu možnému omezení takových vlivů během provozu úložného místa i po ukončení jeho provozu, včetně prevence závažných nehod způsobených provozem tohoto místa a omezení negativních důsledků případné závažné nehody na lidské zdraví a životní prostředí.

(3) Ekonomicky proveditelná opatření podle odstavce 2 se zakládají mimo jiné na nejlepších dostupných technikách^9), aniž by bylo stanoveno, kterou techniku či technologii, s přihlédnutím k technickým vlastnostem úložného místa, k jeho zeměpisné poloze a místním podmínkám životního prostředí je nutno použít.

(4) Je zakázáno ukládat těžební odpad na jiné místo, než které je určené plánem pro nakládání s těžebním odpadem (dále jen „plán“).

(5) Provozovatel je povinen vést provozní dokumentaci a záznamy o všech činnostech souvisejících s nakládáním s těžebním odpadem včetně záznamů o uložení těžebních odpadů podle § 6 odst. 2.

(6) Prostor úložného místa je provozovatel povinen ohradit nebo jinak zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob. Tato povinnost končí současně s ukončením sanačních a rekultivačních prací.

(7) Vstupovat do prostoru ohrazených nebo jinak zabezpečených úložných míst, poškozovat zařízení úložných míst a ukládat do nich jiný odpad nebo jiné předměty, než ty, které jsou uvedeny v plánu, je zakázáno.

§ 4

Rozdělení úložných míst a jejich zařazování

(1) Úložná místa se z hlediska možných vlivů na životy, lidské zdraví a životní prostředí zařazují do kategorií I nebo II. O zařazení úložného místa do kategorie a o změně kategorie rozhodne na základě žádosti provozovatele obvodní báňský úřad. Účastníky řízení o zařazení úložného místa do kategorie a změny zařazení do kategorie jsou žadatel a obec, v jejímž územním obvodu má být úložné místo zřízeno.

(2) Úložné místo se zařadí do kategorie I v případě, že z provedeného hodnocení rizik, a u odkališť z posudku osoby pověřené podle jiného právního předpisu^11) plyne, že by selhání techniky nebo chybná manipulace mohly zapříčinit závažnou nehodu, přitom se bere v úvahu zejména současná a budoucí velikost a umístění úložného místa a jeho dopadu na životní prostředí. Úložné místo se zařadí do kategorie I také na základě posouzení množství ukládaného nebezpečného těžebního odpadu^12) nebo objemu nebezpečných chemických látek a přípravků^13) obsažených v ukládaném těžebním odpadu s ohledem na limit stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(3) Úložná místa, která nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie I, nebo úložná místa, určená jen pro těžební odpad vznikající z těžby, úpravy a skladování rašeliny, se zařazují vždy do kategorie II.

(4) V žádosti o zařazení úložného místa do kategorie musí provozovatel uvést

• a) charakter a množství těžebního odpadu, který se bude v úložném místě ukládat, v rozsahu nutném k posouzení dlouhodobé stability úložného místa a předcházení závažným nehodám, který zahrnuje popis očekávaných fyzikálních a chemických vlastností těžebního odpadu, s ohledem na jeho stabilitu za různých atmosférických podmínek, s ohledem na typ těženého nerostu a vlastnosti skrývky nebo hlušiny, které budou v průběhu těžby přemisťovány,

• b) zařazení těžebního odpadu podle Katalogu odpadů^12) a podle kategorií se zvláštním zřetelem k jeho nebezpečným vlastnostem podle jiného právního předpisu^14),

• c) popis chemických látek, které se mají používat při úpravě nerostů, a jejich stabilita,

• d) popis způsobu ukládání,

• e) systém dopravy těžebních odpadů na úložné místo.

(5) Pokud dojde u ukládaného těžebního odpadu ke změnám jeho složení, které mohou vést ke změně kategorie úložného místa, je provozovatel povinen požádat obvodní báňský úřad o změnu zařazení úložného místa.

(6) Způsob hodnocení očekávaných fyzikálních a chemických vlastností těžebního odpadu, který se bude ukládat, s ohledem na jeho stabilitu za různých atmosférických podmínek, na typ těženého nerostu a vlastnosti skrývky nebo hlušiny, které budou v průběhu těžby přemisťovány, limity pro zařazování úložných míst do kategorií a kritéria pro charakteristiku inertního těžebního odpadu stanoví vyhláškou Český báňský úřad v dohodě s Ministerstvem životního prostředí.

§ 5

Plán

(1) Provozovatel je povinen s ohledem na udržitelný rozvoj vypracovat plán za účelem minimalizace vzniku těžebního odpadu, jeho zpracování, využití a odstraňování a požádat o schválení plánu obvodní báňský úřad, nebo Ministerstvo zemědělství v případě těžebního odpadu vznikajícího při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny. Plán může být nahrazen plánem podle jiných právních předpisů^15), pokud odpovídá požadavkům tohoto zákona.

(2) Plán musí obsahovat podmínky pro

• a) předcházení vzniku těžebního odpadu a jeho škodlivosti nebo jeho omezování, zvláště zohledněním

• 1. vlivu metody používané pro těžbu a úpravu nerostů a rašeliny na vznik těžebních odpadů a způsob nakládání s těžebními odpady již během projektování těžby a úpravy nerostů a rašeliny,

• 1. změn, ke kterým může u těžebního odpadu dojít v důsledku zvětšení jeho aktivního povrchu vystaveného působení podmínek na povrchu,

• 1. možnosti vyplňování vytěžených prostor těžebním odpadem po ukončení těžby nerostů a rašeliny, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné a šetrné k životnímu prostředí, v souladu se zákonem,

• 1. možnosti zpětného navezení kulturní vrstvy půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva, po ukončení provozu úložného místa, nebo pokud to není prakticky možné, jejího nového využití na jiném místě^16),

• 1. omezení používání nebezpečných látek a přípravků při úpravě nerostů a rašeliny,

• b) zajištění bezpečného ukládání těžebního odpadu tím, že se již ve fázi projektování zohlední způsob nakládání s takovým odpadem během provozu úložného místa a zajištění bezpečného stavu po ukončení provozu, a to výběrem projektu, který

• 1. klade minimální nebo pokud možno žádné požadavky na monitorování, kontrolu a řízení uzavřeného úložného místa,

• 1. zabrání jeho nepříznivým dlouhodobým účinkům na okolí úložného místa, zejména těm, ke kterým dochází přenosem znečišťujících látek z úložného místa vzduchem nebo vodou nebo alespoň tyto účinky minimalizuje, a

• 1. zajistí dlouhodobou geotechnickou stabilitu úložného místa,

• c) podporu využití těžebního odpadu, pokud je to šetrné k životnímu prostředí a v souladu s tímto zákonem,

• d) umístění úložného místa včetně alternativních umístění,

• e) sanaci a rekultivaci území dotčeného provozem úložného místa a

• f) ukládaní těžebního odpadu z hlediska jeho druhu a vlastností.

(3) Účastníky řízení o schvalování plánu jsou provozovatel a obec, na jejímž území má být úložné místo zřízeno.

(4) Provozovatel musí plán přezkoumat každých 5 let. Změny plánu provede bez zbytečného odkladu vždy, jestliže dojde u ukládaného těžebního odpadu ke změnám v jeho složení, které by vedly ke změně zařazení těžebního odpadu nebo kategorie úložného místa, nebo k takovým změnám v provozu úložného místa, které by mohly mít významný nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo na životní prostředí. O provedených změnách plánu musí provozovatel informovat orgán, který plán schválil, a orgány, které se k plánu vyjadřovaly.

(5) Náležitosti obsahu plánu, druhy příloh žádosti o schválení plánu a požadavky na obsah těchto příloh stanoví Český báňský úřad v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

§ 6

Zásady pro zřízení úložného místa

(1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů^17). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona.

(2) Záměr zřízení úložného místa, jakož i s ním související stavby, povoluje stavební úřad na základě vyjádření obvodního báňského úřadu.

(3) Za úložné místo se nepovažuje uložení

• a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců,

• b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců,

• c) neznečištěných zemin, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky.

Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě.

(4) Provozovatel je povinen

• a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby

• 1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy^18),

• 1. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a

• 1. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře,

• b) úložné místo provést a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny,

• c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení,

• d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo.

(5) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 4 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil.

(6) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 4 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a uchovávat v souladu s § 11 odst. 2.

(7) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému stavebnímu a obvodnímu báňskému úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin, každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánům podle věty první a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu.

(8) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo.

§ 7

(1) Provozovatel nese náklady na zajištění opatření, která byla nebo mají být přijata na základě tohoto zákona.

(2) Obvodní báňský úřad může uložit provozovateli opatření k nápravě nedostatků vyplývajících z oznámení provozovatele nebo zjištěných vlastní činností úřadu.

(3) Provozovatel musí ustanovit z osob splňujících odbornou kvalifikaci podle právního předpisu^19) upravujícího odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem pro úložné místo odpovědnou osobu, která odpovídá za jeho bezpečné a odborné řízení a provoz.

(4) Dojde-li ke změně provozovatele, je dosavadní provozovatel povinen písemně předat záznamy o provozu úložného místa novému provozovateli a převést novému provozovateli vytvořenou rezervu finančních prostředků. V případech, kdy není nový provozovatel, předá likvidátor dokumentaci podle § 6 odst. 5 Ministerstvu životního prostředí. Vytvořenou rezervu finančních prostředků (§ 13) převede likvidátor na zvláštní účet Českého báňského úřadu; z tohoto účtu mohou být hrazeny jen činnosti, pro které byla rezerva finančních prostředků vytvářena. Pokud je tato rezerva nedostačující, uhradí zbývající náklady stát.

§ 8

Povolení provozu úložného místa

(1) Úložné místo lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad v souladu povolením záměru stavebním úřadem.

(2) Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu k žádosti o povolení provozu úložného místa musí provozovatel připojit

• a) schválený plán (§ 5),

• b) souhlasné vyjádření stavebního úřadu s povolením provozu úložného místa,

• c) návrh na vytvoření rezervy finančních prostředků (§ 13),

• d) stanovisko a dokumentace k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydané podle jiného právního předpisu^20), pokud je tímto předpisem požadováno,

• e) manipulační řád^23) odkaliště, pokud jeho zpracování bylo uloženo vodoprávním úřadem^24),

• f) vyhodnocení možnosti tvorby průsaků, včetně obsahu znečišťujících látek ve výluzích a jejich pH, a to během provozu i po ukončení provozu úložného místa, a určení vodní bilance,

• g) havarijní plán určující opatření, která je nutno provést ke zdolání závažné nehody,

• h) v případě úložných míst kategorie I podklady pro havarijní plán kraje,

• i) souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle jiného právního předpisu^25).

(3) Řízení o povolení provozu úložného místa nebo jeho změny se zahajuje na návrh provozovatele. Účastníky řízení o povolení provozu úložného místa jsou provozovatel, obec, v jejímž územním obvodu má být úložné místo zřízeno, a osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny.

(4) V povolení stanoví obvodní báňský úřad kromě údajů uvedených v žádosti podle odstavce 2 písm. a) a c) podmínky pro ukládání těžebního odpadu, způsob řešení tvorby rezervy finančních prostředků, způsob kontrol a sledování úložného místa a opatření pro ukončení provozu úložného místa a pro jeho sanaci a rekultivaci.

(5) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu vydaného povolení provozu úložného místa,

• a) pokud došlo ke změnám ve složení ukládaného těžebního odpadu nebo provozu úložného místa, které by mohly mít nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí, nebo