Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb. a vyhlášky č. 38/2006 Sb., se mění takto:

• 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES. Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.

• 1. § 1a se zrušuje.

• 1. V § 2 odstavec 2 zní:

„(2) Základním určujícím znakem lodě je její určení pro

• a) dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,

• b) dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo

• c) jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.“.

• 1. V § 2 odst. 3 písmeno b) zní:

• „b) u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících; za cestujícího se nepovažuje člen posádky plavidla včetně vůdce plavidla,“.

• 1. V § 2 odst. 3 písmeno c) zní:

• „c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidel v sestavě plavidel,“.

• 1. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Základním určujícím znakem plovoucího tělesa je to, že jako předmět nebo pevné seskupení předmětů je schopné ovladatelně plout na hladině, přičemž není lodí, plovoucím zařízením ani plovoucím strojem.“.

• 1. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 a 2a zní:

㤠3

Technické požadavky na bezpečnost a podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel

(K § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 a 10 zákona)

(1) Technické požadavky na bezpečnost lodí, plovoucích strojů a plovoucích zařízení o délce (L) 20 m a více nebo s objemem vyjádřeným jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) 100 m^3 a více, podmínky jejich provozní způsobilosti a postup při jejich ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(2) Technické požadavky na bezpečnost malých plavidel a plovoucích zařízení, pro něž nejsou stanoveny technické požadavky na bezpečnost podle odstavce 1, a podmínky jejich provozní způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Malá plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malá plavidla používaná jako záchranná musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na plavidle, určený plavebním úřadem a musí být provedena jako nepotopitelná podle bodu 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky.

(4) Plavidla, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5 zákona, mohou být provozována na vodních cestách, jestliže svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídají bezpečnosti provozu, přepravovaných osob a věcí, neohrožují životní prostředí, jsou dostatečně pevná, stabilní a bezpečně ovladatelná při obvyklém zatížení, pro které jsou zhotovena.

(5) Je-li plavidlo nepodléhající evidenci malým plavidlem s vlastním strojním pohonem, musí splňovat požadavky na emise výfukových plynů a hluku stanovené pro malé plavidlo s vlastním strojním pohonem podléhající evidenci v příloze č. 2 této vyhlášky.

(6) Plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno pouze v plavebních zónách vodních cest Společenství 3 a 4^2); plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno i v plavební zóně vodních cest Společenství 2^2), je-li provedeno jako nepotopitelné podle bodu č. 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky nebo splňuje-li požadavek na bezpečnostní vzdálenost podle bodu č. 2.02.4 písm. b) přílohy č. 2 této vyhlášky.

(7) Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem,

• a) jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru je 100 m^3 a více, může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 1 této vyhlášky,

• b) jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky.

Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem, může být provozováno na vodní cestě pouze při splnění podmínek podle zvláštního právního předpisu^2a).

^2) Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

^2a) Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.“.

• 1. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

㤠3a

Rovnocennost

(1) Na plavidle mohou být používána jiná technická řešení než technická řešení uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud jsou Evropskou komisí uznána za rovnocenné.

(2) K vystavení prozatímního osvědčení plavidla není rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1 nezbytné. Státní plavební správa uvědomí Evropskou komisi ve lhůtě jednoho měsíce od vystavení prozatímního osvědčení plavidla, přičemž uvede název a ENI plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

(3) Státní plavební správa může na základě konzultace s Evropskou komisí vystavit osvědčení plavidla za účelem zkoušek a na omezenou dobu určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od požadavků přílohy č. 1 této vyhlášky, zajišťuje-li toto vybavení rovnocennou bezpečnost.

(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zapíší do osvědčení plavidla a je o nich informována Evropská komise.“.

• 1. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí

(K § 10 odst. 3 zákona)

Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou k ověřování technické způsobilosti plavidel podléhají všechna plavidla s výjimkou

• a) malých plavidel,

• b) plovoucích zařízení, která svými rozměry nebo obsaditelností nepřesahují rozměry nebo obsaditelnost malého plavidla podle § 9 odst. 1 zákona a která nejsou plovoucím dokem,

• c) plovoucích těles,

• d) převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob,

• e) plavidel uvedených v § 3 odst. 1, která mají platné osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě Evropské unie.“.

• 1. Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2b a 2c znějí:

„Odborná komise a její činnost

§ 4a

(K § 10 odst. 3 zákona)

(1) Odborná komise se skládá ze 3 členů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřadem na dobu dvou let, jimiž jsou

• a) zaměstnanec plavebního úřadu,

• b) odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení,

• c) odborník v oblasti plavby.

(2) Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné komise.

(3) Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4. Odborník v oblasti plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které není malým plavidlem.

(4) Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne.

§ 4b

(1) Odborná komise ověřuje technickou způsobilost plavidla na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Podkladem pro ověření technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný jejím členem, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby.

(2) V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidel uvedených v § 4 podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen „pověřená právnická osoba“) provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní nejméně jeden člen odborné komise. Ustanovení věty třetí odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.

(3) Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez nákladu, vyčištěné a vybavené v souladu s technickými požadavky na bezpečnost. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, která nejsou přímo přístupná nebo viditelná.

(4) Ten kdo provádí technickou prohlídku je oprávněn v případě potřeby požadovat provedení technické prohlídky na suchu, plavební zkoušku, předložení dalších dokumentů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, atestů, posudků a potvrzení nebo součinnost dalších specializovaných odborníků. Při ověřování technické způsobilosti plavidla nezkoumá odborná komise ani pověřená právnická osoba skutečnosti ověřené platnou technickou prohlídkou provedenou v jiném členském státě Evropské unie; to neplatí, má-li odborná komise nebo pověřená právnická osoba důvodné pochybnosti o technickém stavu plavidla.

§ 4c

(1) Před uplynutím doby platnosti osvědčení plavidla uvedené v § 7 se plavidlo podrobuje pravidelné technické prohlídce plavidla.

(2) Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno. V případě další technické prohlídky může být požadována prohlídka na souši, je-li to nezbytné pro posouzení technické způsobilosti plavidla.

(3) Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zahrnuje provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady.

§ 4d

(1) Technická prohlídka plavidla se provádí na náklady žadatele.

(2) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.

§ 4e

Náležitosti typového osvědčení plavidla

(K § 12 odst. 4 zákona)

Typové osvědčení plavidla obsahuje:

• a) základní identifikační údaje o výrobci, autorizovaném dovozci nebo prodejci, na jehož žádost plavební úřad vydal průkaz způsobilosti typu,

• b) datum vydání průkazu způsobilosti typu a číslo jednací, pod nímž byl vydán,

• c) základní údaje o plavidle:

• 1. druh, typ a výrobní číslo,

• 1. konstrukční kategorie podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o plavební zóně, pro kterou je plavidlo konstruováno a určeno,

• 1. konstrukce a materiál trupu,

• 1. délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost,

• 1. největší přípustný ponor a největší výška plavidla nad hladinou,

• 1. výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení,

• 1. největší povolené zatížení,

• 1. největší povolený počet osob,

• 1. druh pohonu,

• 1. u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení,

• 1. u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha plachet, pro níž je plavidlo konstruováno, a

• d) prohlášení výrobce, autorizovaného dovozce nebo prodejce o tom, že plavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy schválené výrobní postupy^2c).

^2b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

^2c) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.“.

• 1. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2d zní:

㤠7

Doba platnosti osvědčení plavidla

(K § 10 odst. 6 zákona)

(1) Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, na dobu omezenou takto:

• a) pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,

• b) pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,

• c) pro malá plavidla na dobu nejvýše osmi let, jde-li o nové plavidlo, a na dobu nejvýše čtyři roky, jde-li o plavidlo již provozované; při každé druhé prohlídce k prodloužení platnosti osvědčení musí být zkontrolována podponorová část plavidla, u plavidel starších 25 let se provede kontrola podponorové části při každé prohlídce; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,

• d) pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

Doba platnosti osvědčení plavidla vydaného na základě platného osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platného osvědčení plavidla^2d) vydaného v jiném členském státě Evropských společenství musí být shodná s dobou platnosti tohoto dříve vydaného osvědčení plavidla. Doba platnosti se uvede v osvědčení plavidla.

(2) Doba platnosti osvědčení plavidla musí odpovídat předpokladu trvání technické způsobilosti plavidla ověřené technickou prohlídkou plavidla.

(3) Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla prodloužena na základě technické prohlídky plavidla nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2.

(4) Vzor Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky, vzor Prozatímního osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

^2d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS. Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.

• 1. § 11 odst. 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:

„(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky^5), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky^6) a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.

^5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

„13a

Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech uvedené v kapitole 8 přílohy č. 1 této vyhlášky se nevztahují na vznětové motory plavidel Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů České republiky, obecní policie a správců vodních toků, pokud jsou určena ke služebním účelům, plavidel složek integrovaného záchranného systému, pokud jsou určena k provádění záchranných a likvidačních prací. Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech se dále nevztahují na vznětové motory plavidel určených k výstavbě, údržbě nebo zajištění provozu vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích používaných při správě vodní cesty, plavidel určených k ochraně před povodněmi, plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu.“.

• 1. Příloha č. 1 se zrušuje.

• 1. Dosavadní příloha č. 2 se označuje jako příloha č. 1 a zní:

„Příloha č. 1

Technické podmínky způsobilosti lodí a plovoucích strojů

KAPITOLA 1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

• 1.01. Definice

Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů

Druhy plavidel

1) plavidlo - loď, plovoucí stroj, plovoucí zařízení, námořní loď

2) motorová loď - nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď,

3) tanková motorová loď - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu,

4) nákladní motorová loď - plavidlo jiné než tanková motorová loď, určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu,

5) nákladní člun pro plavbu na kanále - plavidlo vnitrozemské plavby, jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává dopravu na kanále Rýn-Rhôna,

6) remorkér - plavidlo postavené k vlečení,

7) tlačný remorkér - plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy,

8) nákladní člun - vlečný člun nebo tankový člun

9) tankový člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,

10) vlečný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,

11) tlačný člun - tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo člunový kontejner,

12) tankový tlačný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů není-li součástí plavidel tlačné sestavy,

13) nákladní tlačný člun - plavidlo jiné než tankový tlačný člun, určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy,

14) člunový kontejner - člun postavený k přepravě na zvláštních mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách,

15) osobní loď - výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících,

16) osobní plachetní loď - osobní loď postavená a zařízená tak, aby mohla plout rovněž na plachetní pohon,

17) výletní osobní loď - osobní loď bez kajut pro přenocování cestujících,

18) kajutová osobní loď - osobní loď s kajutami pro přenocování cestujících,

19) rychlé plavidlo - motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě,

20) pracovní plavidlo - plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene,

21) lodní člun - člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím a pracovním úkolům,

Sestavy plavidel

22) sestava - pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel,

23) tvar sestavy - způsob, jakým je sestava sestavena,

24) pevně svázaná sestava - tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava,

25) tlačná sestava - pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje rovněž sestava složená z tlačného remorkérů a tlačeného plavidla, jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení,

26) bočně svázaná sestava - soustava plavidel spojených pevně vedle sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu,

27) vlečná sestava - sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy.

Zvláštní prostory na plavidle

28) hlavní strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné motory,

29) strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,

30) kotelna - prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,

31) uzavřená nástavba - vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou,

32) kormidelna - prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,

33) obytný prostor - prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny,

34) prostor pro cestující - prostory na plavidle určené pro cestující a uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody, kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny, průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami,

35) ovládací stanoviště - kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky,

36) schodišťová šachta - šachta vnitřního schodiště nebo výtahu,

37) společenské prostory - obytný prostor nebo prostor pro cestující. Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory,

38) kuchyně - prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k přípravě jídel

39) skladovací prostor - prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m^2 ke skladování zásob,

40) podpalubní nákladový prostor - část plavidla vymezená vpředu a vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla,

41) pevná nádrž - nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď tvoří trup plavidla, nebojsou nezávislé na trupu plavidla,

42) pracoviště - prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu,

43) průchod - prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží,

44) bezpečný prostor - prostor, který je ohraničen myšlenou svislou rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině největšího přípustného ponoru,

45) shromažďovací prostory - prostory plavidla, které jsou zvlášť chráněny a v nichž se osoby shromažďují v případě nebezpečí,

46) evakuační prostory - část shromažďovacích prostor plavidla, odkud je možné provést evakuaci osob

Lodní technické pojmy

47) rovina největšího přípustného ponoru - rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě,

48) bezpečnostní vzdálenost - vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,

49) zbývající bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné,

50) volný bok (f) - vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla,

51) zbývající volný bok - svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,

52) čára zbytkového výtlaku - myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10 cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka vodotěsná,

53) výtlak vody (V) - ponořený objem plavidla v m^3,

54) výtlak (∆) - celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t,

55) součinitel plnosti výtlaku (CB) - poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,

56) boční plocha nad hladinou (AV) - boční plocha plavidla nad vodoryskou v m^2,

57) přepážková paluba - paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok,

58) přepážka - stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami,

59) příčná přepážka - přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému,

60) stěna - obvykle svislá dělící plocha,

61) dělící stěna - stěna, která není vodotěsná,

62) délka (L) - maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu,

63) největší délka (LOA) - maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,

64) délka na vodorysce (LWL) - délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru,

65) šířka (B) - maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek a pod.),

66) největší šířka (BOA)": maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.,

67) šířka na hlavní vodorysce (BWL) - šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,

68) boční výška (H) - nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla,

69) ponor (T) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,

76a) celkový ponor (TOA) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,

70) přední svislice - kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru,

71) světlá šířka boční paluby - vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby,

Kormidelní zařízení

72) kormidelní zařízení - veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,

73) kormidlo - kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,

74) kormidelní stroj - součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla,

75) pohonná jednotka - pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem,

76) zdroj energie - napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru,

77) ovládací prvky řízení - konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje

78) pohonná jednotka kormidelního stroje - ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,

79) ruční pohon - systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,

80) ručně ovládaný hydraulický pohon - ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu,

81) regulátor rychlosti otáčení - zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot,

82) kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru - kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí radaru ovládat jedna osoba,

Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů

83) vodotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průsaku vody,

84) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolnosti dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody,

85) plynotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů,

86) ohnivzdorný - látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750 °C samy vznítí,

87) zpomalující hoření - materiál, který se nevzněcuje snadno nebo přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů zkoušený podle zkušebního postupu uvedeného v kap. 15.11.1 písm. c),

88) ohnivzdornost - vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená zkušebním postupem podle v kap. 15.11.1 písm. d),

89) předpis pro provádění požárních zkoušek - mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO).

Jiné definice

90) radarové zařízení - elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu,

91) vnitrozemský ECDIS - normalizovaný systém k zobrazování elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně informace z jiných čidel plavidla,

92) zařízení pro vnitrozemský ECDIS - zařízení k zobrazování elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim,

93) informační režim - využití vnitrozemského ECDIS pouze pro informační účely bez překrytí radarovým snímkem,

94) navigační režim - využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s překrytím radarovým snímkem,

95) lodní personál - všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou členy posádky,

96) navigační světla - vrcholová, boční a záďová světla a světla viditelná ze všech stran, modrá probleskující světla, žlutá silná rychle probleskující světla pro rychlá plavidla a modrá světla pro přepravu nebezpečných věcí

97) světelné signály - světla doprovázející zvukové signály a světla patřící k modrému panelu,

98) motor - spalovací motor, který pracuje na principu zapalování kompresí (vznětový motor),

99) pohonný motor - motor sloužící k pohonu plavidla,

100) pomocný motor - motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla,

101) výměnný motor - použitý, renovovaný motor, jímž má být nahrazen nyní používaný motor a který má stejnou konstrukci (řadový motor, vidlicový motor) jako motor, který má být nahrazen, který má stejný počet válců a jehož výkon a otáčky se neliší od výkonu a otáček motoru, který má být nahrazen, o více než 10 %,

102) rodina motorů - výrobcem stanovená skupina motorů, které mají mít konstrukcí dané stejné vlastnosti z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z výfuku, které splňují požadavky podle kap.8.01.3,

103) výrobce motoru - rozumí právnická nebo fyzická osoba, které schvalovacímu orgánu odpovídá za všechna hlediska schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby. Tato osoba přitom nutně nemusí být zapojeny přímo do všech stupňů výroby motoru,

104) částicemi - hmotné části, které se při teplotě nejvýše 52 st.C, po zředění výfukových plynů vznětového motoru plavidla uvedeného v § 3 odst. 1 filtrovaným čistým vzduchem, zachytí na filtru,

105) znečišťujícími látkami - oxid uhelnatý, uhlovodíky (HC), oxidy dusíku a částice,

106) emisemi - znečišťující látky ve výfukových plynech vznětového motoru, který je pohonným zařízením plavidla

107) subjekt pověřený prohlídkami - odborná komise nebo pověřená právnická osoba.

KAPITOLA 2

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

• 2.01. Základní požadavek

• 2.01.1 Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.

• 2.02. Pevnost a stabilita

• 2.02.1 Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven

• a) u případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, nutnost dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů.

• b) u prohlídky plavidla v provozu musí splňovat minimální tloušťka obšívky dna, outorů a boků tyto podmínky:

U plavidel postavených z oceli je minimální tloušťka tmin dána nejvyšší hodnotou zjištěnou z vzorců:

1) u plavidel delších než 40 m:

tmin = f · b · c (2,3 + 0,04 L) [mm],

u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m:

tmin = f · b · c (1,5 + 0,06 L) [mm],

nejméně však 3,00 mm

2) tmin.0,005·a.√T [mm]

kde

a = rozteč žeber [mm]

f = koeficient rozteče žeber

f = 1 pro a ≤ 500 mm

f = 1 + 0,0013 (a – 500) pro a > 500 mm

b = koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru

b = 1,0 pro obšívku dna a boků

b = 1,25 pro obšívku outoru.

Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako koeficient rozteče žeber použít koeficient 1. Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.

c = koeficient pro určitý typ konstrukce:

c = 0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky, pokud dělící stěna mezi bočními prostory a podpalubním nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu

c = 1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce

• c) U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní pevnost).

Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.

Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) - c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.

Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek výhradně vlečných nákladních člunů nemusí být požadováno splnění požadavků kap. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla.

• 2.02.2 Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle kap. 2.02.1.

• 2.02.3 Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

• 2.03. Lodní trup

• 2.03.1 Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

• a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;

• b) záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

• 2.03.2 Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

• 2.03.3 Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

• 2.03.4 Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

• 2.03.5 V přepážkách uvedených v kap. 2.03.1 a 2.03.3 a v oddělení prostor podle kap. 2.03.4 nesmějí být žádné otvory. Dveře v záďové přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor. Dveře v záďové přepážce jsou povoleny, jestliže v kormidelně je možno dálkově kontrolovat, zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn: „Dveře po použití ihned zavřít“.

• 2.03.6 Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

• 2.03.7 Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

• 2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže

• 2.04.1 Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

• 2.04.2 Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny.

• 2.04.3 Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží musí být zhotoveny z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

• 2.04.4 Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

• 2.04.5 Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.

• 2.04.6 Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud

• a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a

• b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

• c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasící přístroj; totéž platí odchylně od kap. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

• 2.04.7 Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

KAPITOLA 3

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

• 3.01. Bezpečnostní vzdálenost

• 3.01.1 Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.

• 3.01.2 Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory, se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru.

• 3.02. Volný bok

• 3.02.1 Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

• 3.02.2 Volný bok plavidel se sedlovitosti paluby a s nástavbami se vypočte podle tohoto vzorce:

F=150 . 1 -α - βv . Sev + βa . Sea15 mm

kde:

α je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu;

βv je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na přídi vyplývající z existence nástaveb v přední čtvrtině délky plavidla L;

βa je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v zadní čtvrtině délky plavidla L;

Sev je účinná sedlovitost na přídi v mm;

Sea je účinná sedlovitost na zádi v mm.

• 3.02.3 Koeficient α se počítá podle tohoto vzorce:

α = ∑lea + ∑lem + ∑levL

kde:

lem je účinná délka nástaveb v m umístěných ve středu plavidla odpovídající polovině délky plavidla L;

lev je účinná délka nástavby v m v přední čtvrtině délky plavidla L; lea je účinná délka nástavby v m v zadní čtvrtině délky plavidla L.

Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

lem = l 2,5 . bB-1,5 . h0,36 m

lev, lea = l 2,5 . bB1-1,5 . h0,36 m

kde:

l je účinná délka příslušné nástavby v m;

b je šířka příslušné nástavby v m;

B1 je šířka plavidla v m, měřená z vnější strany svislé boční obšívky na úrovni paluby v polovině příslušné nástavby;

h je výška příslušné nástavby v m. V případě jícnů je h rovno výšce silů jícnů snížené o polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle kap. 3.01.1 a 3.01.2. Hodnota h se v tomto případě uvažuje nejvýše 0,36 m.

Pokud je bB resp. bB1 menší než 0,6, účinná délka nástavby se uvažuje nulová.

• 3.02.4 Koeficienty βv a βa se vypočítají pomocí těchto vzorců:

βv = 1 - 3 . levL

βa = 1 - 3 . leaL

• 3.02.5 Účinná sedlovitost na přídi/zádi Sev/Sea je vypočtena podle tohoto vzorce:

Sev = Sv · p Sea = Sa · p

kde:

Sv je skutečná sedlovitost na přídi v mm; Sv se neuvažuje vyšší než 1 000 mm;

Sa je skutečná sedlovitost na zádi v mm; Sa se neuvažuje vyšší než 500 mm;

p je koeficient vypočtený podle tohoto vzorce:

p = 4 . xL

x je úsečka měřená od konce do bodu, kde se sedlovitost rovná 0,25 Sv/Sa (viz náčrt).

[image omitted]

Koeficient p se neuvažuje vyšší než 1.

• 3.02.6. Pokud βa · Sea je větší než βv, hodnota βv se považuje za hodnotu βa · Sea.

• 3.03. Minimální volný bok

• 3.03.1 U snížení podle kap. 4.02 nesmí být minimální volný bok menší než 0 mm.

• 3.04. Nákladové značky

• 3.04.1 Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoven větší hodnotu. Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro plavební zónu 3.

• 3.04.2 Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.

• 3.04.3 Nákladové značky pro plavební zónu 3 se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové značky musí zahrnovat takovýto obdélník.

• 3.04.4 Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje,

• a) u plavidel kratších než 40 m, kde stačí dva páry nákladových značek umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a

• b) u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.

• 3.04.5 Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Nákladová značka, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.

• 3.04.6 Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina cejchovních značek splňuje požadavky této přílohy, nahrazují tyto cejchovní značky nákladové značky. Tato skutečnost musí být uvedena v osvědčení plavidla.

• 3.04.7 Pokud má být plavidlo provozováno ve vnitrozemských plavebních zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár nákladových značek podle kap. 3.04.4 doplněn svislou čárou, k níž se připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce pro zónu 3. Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna číslice o výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).

[image omitted]

Obrázek 1

• 3.05. Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

• 3.05.1 Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3 stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory podle kap. 4.01.2.

• 3.05.2 V případě uvedeném v kap. 3.05.1 se do osvědčení plavidla zapíše tento údaj: „Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné plavidlo naložit nejvýše do ... mm pod nákladové značky pro zónu 3.“

• 3.06. Ponorová stupnice

• 3.06.1 Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla mohou mít i další ponorové stupnice.

• 3.06.2 Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové stupnice.

• 3.06.3 Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle kap. 3.04.6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 4

MANÉVROVATELNOST

• 4.01. Obecná ustanovení

• 4.01.1 Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.

• 4.01.2 Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené subjektem pověřeným prohlídkami, které jsou nezbytné pro dostatečnou manévrovatelnost plavidla.

• 4.01.3 Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky kap. 4.02 až 4.10.

• 4.02. Zkušební plavby

• 4.02.1 Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10.

• 4.02.2 Soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného typu.

• 4.02.3 Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze, nebo požadavky uvedenými v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 4.02.4 Zkušební plavby se provádějí s plavidlem vybaveným prozatímním osvědčením plavidla nebo za účasti zaměstnance Státní plavební správy pověřeného výkonem státního dozoru ve vnitrozemské plavbě.

• 4.03. Zkušební oblast

• 4.03.1 Zkušební plavby podle kap. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cest, který určil subjekt pověřený prohlídkami s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen „zkušební oblast“).

• 4.03.2 Zkušební oblast se musí nacházet v části vodní cesty s proudící nebo klidnou vodou, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých a dostatečně širokých a opatřených dobře patrnými znaky k určení polohy plavidla.

• 4.03.3 Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech.

• 4.04. Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

• 4.04.1 Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich nosnosti a náklad musí být rozložen rovnoměrně, aby byla zajištěna plavba na rovném kýle. Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní plavbu omezeno na toto naložení.

• 4.05. Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

• 4.05.1 Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v bodech 34 a 52 osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

• 4.05.2 Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle kap. 4.10.

• 4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

• 4.06.1 Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.

• 4.06.2 Splnění požadavku podle kap. 4.06.1 nemusí být vyžadováno u plavidel a sestav, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a přístavech.

• 4.06.3 Pokud je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody, zapíše se do bodu 52 osvědčení plavidla tento údaj: „Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody.“

• 4.06.4 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.06.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 4.07. Schopnost zastavení

• 4.07.1 Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelné.

• 4.07.2 Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m, lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení. Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03 a schopnost otáčení otáčecími manévry podle kap. 4.10.

• 4.07.3 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.07.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 4.08. Schopnost plavby vzad

• 4.08.1 Provádí-li se zastavovací manévr podle kap. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

• 4.08.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.08.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 4.09. Schopnost vyhýbání

• 4.09.1 Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03.

• 4.09.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.09.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 4.10. Schopnost otáčení

• 4.10.1 Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být schopné se včas otočit. Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit zkouškou schopnosti zastavení podle kap. 5.07. Schopnost otáčení se prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.

• 4.10.2 Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.10.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

KAPITOLA 5

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

• 5.01. Obecné požadavky

• 5.01.1 Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením, které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.

• 5.01.2 Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

• 5.01.3 Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od –20 °C do +50 °C.

• 5.01.4 Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.

• 5.01.5 Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.

• 5.01.6 Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen kroutící moment.

• 5.01.7 Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu.

• 5.02. Pohonné jednotky kormidelního stroje

• 5.02.1 Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund.

• 5.02.2 Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka.

• 5.02.3 Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.

• 5.03. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

• 5.03.1 Hydraulické pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové spotřebiče.

• 5.03.2 Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz.

• 5.03.3 Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.

• 5.03.4 Hydraulické hadice

• a) jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;

• b) musí být navrženy nejméně pro maximální provozní tlak;

• c) musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.

• 5.03.5 Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuly nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny.

• 5.04. Zdroj energie

• 5.04.1 Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.

• 5.04.2 Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.

• 5.04.3 Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče.

• 5.05. Ruční pohon

• 5.05.1 Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.

• 5.05.2 Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.

• 5.06. Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

• 5.06.1 Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěmi navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky kap. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou-li zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.

• 5.06.2 Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voth-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 4.

• 5.07. Ukazatele a kontrolní zařízení

• 5.07.1 Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.

• 5.07.2 Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje

• a) pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s kap. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě;

• b) výpadek napájení ovládacího prvku řízení;

• c) výpadek napájení pohonných jednotek;

• d) poruchu regulátoru rychlosti otáčení;

• e) poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.

• 5.08. Regulátory rychlosti otáčení

• 5.08.1 Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat požadavky kap. 9.20.

• 5.08.2 Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.

• 5.08.3 Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.

• 5.08.4 Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.

• 5.08.5 Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení.

• 5.09. Pravidelné prohlídky

• 5.09.1 Prohlídka správnosti instalace kormidelního zařízení musí být provedena subjektem pověřeným prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů:

• a) popis kormidelního zařízení;

• b) výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení;

• c) informace o kormidelním stroji;

• d) schéma elektrického zapojení;

• e) popis regulátoru rychlosti otáčení;

• f) návod k obsluze kormidelního zařízení.

• 5.09.2 Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. Je-li instalován regulátor rychlosti otáčení, je nutno zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a bezpečně zvládnout nastavený oblouk otáčení.

• 5.09.3 Prohlídku kormidelního zařízení se strojním pohonem provádí subjekt pověřený prohlídkami prostřednictvím odborně způsobilé osoby

• a) před uvedením do provozu;

• b) po poruše;

• c) po jakékoli úpravě nebo opravě;

• d) pravidelně nejméně každé tři roky.

• 5.09.4 Prohlídka musí zahrnovat alespoň:

• a) kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;

• b) kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti;

• c) vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;

• d) vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení;

• e) kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.

• 5.09.5 Protokol o prohlídce kormidelního zařízení obsahuje

• 1. výsledek prohlídky,

• 1. datum prohlídky, a

• 1. jméno a příjmení odborně způsobilé osoby.

KAPITOLA 6

KORMIDELNA

• 6.01. Obecná ustanovení

• 6.01.1 Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby.

• 6.01.2 Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

• 6.01.3 Je-li kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby pohodlně sledovat a ovládat, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

• 6.02. Neomezený výhled

• 6.02.1 Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech.

• 6.02.2 Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v nenaloženém stavu s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je nižší, vzhledem k hladině vody. K optickým a elektronickým přístrojům ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné elektronické přístroje.

• 6.02.3 Oblast neomezeného výhledu kormidelníka při řízení plavidla musí být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu. V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám, sloupek nebo nástavba. Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled směrem dozadu, mohou i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na horizontu být požadována jiná opatření, zejména instalaci pomocných optických nebo elektronických přístrojů. Výška spodní hrany bočních oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken musí být co nejvyšší. Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky kap. 6.02 týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím stanovišti je výška očí kormidelníka v úrovni 1 650 mm nad podlahou kormidelny.

• 6.02.4 Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1 800 mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v úrovni výšky očí.

• 6.02.5 Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí zajištěn vhodnými prostředky.

• 6.02.6 Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.

• 6.03. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

• 6.03.1 Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

• 6.03.2 Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.

• 6.03.3 V kormidelně musí být instalován systém k testování výstražných světel a kontrolek.

• 6.03.4 Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.

• 6.03.5 Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.

• 6.03.6 Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.

• 6.03.7 Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.

• 6.04. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

• 6.04.1 Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.

• 6.04.2 Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.

• 6.04.3 Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.

• 6.04.4 Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle kap. 5.07.2, kap. 7.03.2 a kap. 7.05.13.

• 6.04.5 Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla musí odpovídat poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí být jednoznačně rozpoznatelná.