Vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje minimální požadavky na

• a) studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání^2) a

• b) vzdělávací program v oboru všeobecné praktické lékařství k získání specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání^2).

§ 2

Studijní program všeobecné lékařství

Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře jsou

• a) absolvování nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5500 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému ve vysokoškolském vzdělávání používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen „kreditní systém vysokoškolského vzdělávání“),

• b) získání znalostí a dovedností

• 1. ve vědních oborech, na kterých je všeobecné lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,

• 1. o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí a životního stylu na zdravotní stav člověka,

• 1. v klinických oborech a klinické praxi, které poskytují komplexní přehled o tělesných a duševních nemocech, včetně jejich genetické podstaty, dále znalost primární, sekundární a terciární prevence, diagnostických a léčebných postupů, včetně léčby chronických chorob a multimorbidity, a dále základů posudkové činnosti^3),

• 1. v přednemocniční neodkladné péči,

• 1. v základech paliativní péče,

• 1. v radiační ochraně^4),

• 1. v základech preventivních metod v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

• 1. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,

• c) klinické zkušenosti získané v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v nemocnicích a zkušenosti v laboratorních a zobrazovacích diagnostických oborech,

• d) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání lékaře,

• e) znalost profesní etiky kontaktu lékaře s pacientem,

• f) znalost problematiky financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu a

• g) praktické dovednosti v komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.

§ 3

Studijní program zubní lékařství

(1) Studijní program zubní lékařství zahrnuje alespoň

• a) základní předměty

• 1. chemie,

• 1. fyzika,

• 1. biologie, genetika a regenerativní medicína,

• b) lékařsko-biologické předměty a předměty z všeobecného lékařství, jejichž absolvováním se získávají znalosti v těchto oborech

• 1. anatomie,

• 1. embryologie,

• 1. histologie včetně cytologie,

• 1. fyziologie,

• 1. biochemie nebo fyziologická chemie,

• 1. patologická anatomie,

• 1. všeobecná patologie,

• 1. farmakologie,

• 1. mikrobiologie,

• 1. hygiena,

• 1. preventivní lékařství a veřejné zdraví v oblasti zubní péče,

• 1. radiologie,

• 1. rehabilitační lékařství,

• 1. všeobecná chirurgie,

• 1. vnitřní lékařství včetně dětského lékařství,

• 1. otorinolaryngologie,

• 1. dermatovenerologie,

• 1. obecná psychologie, psychopatologie, neuropatologie,

• 1. anesteziologie,

• 1. imunologie,

• c) předměty specifické pro zubní lékařství, jejichž absolvováním se získávají znalosti v těchto oblastech

• 1. zubní náhrady,

• 1. stomatologický materiál,

• 1. konzervační zubní lékařství,

• 1. preventivní zubní lékařství,

• 1. anesteziologie a sedativa v zubním lékařství,

• 1. speciální chirurgie,

• 1. speciální patologie,

• 1. klinické zubní lékařství,

• 1. dětské zubní lékařství,

• 1. ortodoncie,

• 1. parodontologie,

• 1. radiologie v zubním lékařství,

• 1. funkce čelistí,

• 1. profesionální řízení praxe, profesní etika a právní úprava výkonu povolání zubního lékaře,

• 1. sociální aspekty praxe v zubním lékařství,

• 1. gerodontologie,

• 1. orální implantologie,

• 1. péče založená na meziprofesní spolupráci,

• 1. digitální technologie v zubním lékařství.

(2) Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání zubního lékaře jsou

• a) absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5 000 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání,

• b) znalosti a dovednosti

• 1. ve vědních oborech, na kterých je zubní lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,

• 1. o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí, životního stylu na zdravotní stav člověka, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství,

• 1. o struktuře a funkci zubů, úst, čelistí a okolních tkání zdravých i nemocných jedinců a o jejich vztahu k celkovému zdravotnímu stavu pacienta,

• 1. o komunitních aspektech poruch orálního zdraví a formách komunitní podpory orálního zdraví a prevence,

• 1. v klinických oborech a metodách, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, lézích a nemocech zubů, úst, čelistí a okolních tkání, znalosti preventivních, diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů, znalosti v preventivní a intervenční populační strategii,

• 1. v radiační ochraně^4),

• 1. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,

• c) teoretické znalosti v oblasti zubní techniky, to je ve výrobě a opravě zdravotnických prostředků, a to zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků,

• d) klinické zkušenosti získané v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem zubního lékaře s odbornou způsobilostí k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře,

• e) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání zubního lékaře,

• f) znalost profesní etiky kontaktu zubního lékaře s pacientem,

• g) problematiky financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu,

• h) praktické dovednosti v komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování,

• i) znalost digitálních technologií v zubním lékařství a dobré porozumění jejich používání a bezpečnému uplatňování v praxi,

• j) dovednosti nezbytné pro veškeré činnosti prevence, diagnostiky a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání.

§ 4

Studijní program farmacie

(1) Studijní program farmacie zahrnuje alespoň tyto základní předměty

• a) biologie,

• b) fyzika a biofyzika,

• c) všeobecná a anorganická chemie,

• d) organická chemie,

• e) analytická chemie,

• f) farmaceutická chemie,

• g) farmaceutická analýza,

• h) všeobecná a aplikovaná lékařská biochemie,

• i) anatomie a fyziologie, patologie a patofyziologie, lékařská terminologie,

• j) mikrobiologie,

• k) farmakologie a farmakoterapie,

• l) farmaceutická technologie,

• m) toxikologie,

• n) farmakognosie,

• o) právní úprava výkonu povolání farmaceuta a profesní etiky,

• p) lékárenství,

• q) klinická farmacie,

• r) farmaceutická péče,

• s) biofarmaceutická technologie,

• t) genetika a farmakogenomika,

• u) imunologie,

• v) sociální farmacie,

• w) veřejné zdraví, včetně epidemiologie,

• x) farmakoekonomika.

(2) Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání farmaceuta jsou

• a) absolvování nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 4 roky teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému vysokoškolského vzdělávání, a nejméně 6 měsíců praxe v lékárně, nebo na pracovišti poskytujícím farmaceutickou péči u poskytovatele zdravotních služeb, který poskytuje lůžkovou péči,

• b) znalosti o

• 1. léčivech a látkách použitých při výrobě a přípravě léčivých přípravků^5), jejich bezpečném a účelném použití, účinnosti a indikacích, kontraindikacích, lékových interakcích, dávkování a způsobu užití, zdravotní prevenci při práci s farmaceutickými přípravky, chemickými, karcinogenními a mutagenními látkami a látkami toxickými pro reprodukci,

• 1. metabolismu a účincích léčiv^5), o farmakokinetice, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv,

• 1. farmaceutické technologii, o pre-klinickém a klinickém hodnocení léčiv,

• 1. vědeckých a praktických poznatcích umožňujících poskytovat náležité informace o léčivech a spolupracovat s ošetřujícími lékaři při optimalizaci farmakoterapie u konkrétních pacientů,

• 1. přípravcích k podpoře zdraví a o zdravotnických prostředcích,

• 1. základních právních předpisech souvisejících s výkonem povolání farmaceuta,

• 1. poskytování odborných informací o léčivech,

• 1. radiační ochraně^4),

• 1. profesní etice kontaktu farmaceuta s pacientem,

• 1. problematice financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu,

• 1. základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a o zajištění bezpečí pacientů

• c) dovednosti při

• 1. přípravě lékových forem léčivých přípravků,

• 1. výrobě a kontrole léčiv,

• 1. skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv,

• 1. přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčivých přípravků v lékárnách,

• 1. praktické komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování, a

• d) znalosti a dovednosti v

• 1. mezioborové a víceoborové spolupráci, mezioborové praxi a komunikaci,

• 1. informačních technologiích a digitálních technologiích a dovedností v oblasti jejich praktického uplatňování,

• 1. oblasti veřejného zdraví a jeho dopadů na podporu zdraví a zvládání nemocí,

• 1. oblasti farmaceutické péče a klinické farmacie.

§ 5

Vzdělávací program oboru všeobecné praktické lékařství

(1) Specializační vzdělávání se uskutečňuje podle vzdělávacího programu v oboru všeobecné praktické lékařství a zahrnuje nejméně 3 roky celodenní průpravy; více než polovina této průpravy probíhá ve formě praktické výuky.

(2) Praktická výuka probíhá

• a) nejméně po dobu 6 měsíců v lůžkovém zdravotnickém zařízení, které je akreditovaným zařízením^2) a zahrnuje praxi ve vnitřním lékařství, chirurgii, gynekologii a porodnictví a

• b) nejméně 6 měsíců v ambulanci praktického lékaře, která je akreditovaným zařízením^2).

§ 6

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 392/2004 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie, se zrušuje.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.

Ministryně:

Mgr. Jurásková, Ph.D., MBA v. r.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/EU o uznání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/782 ze dne 4. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o minimální požadavky na odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře a farmaceuta.

^2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.