Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb

Čl. I

Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění nařízení vlády č. 305/2006 Sb., se mění takto:

• 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„^1) Směrnice Rady 75/324/EHS z 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů, ve znění směrnice Komise 94/1/ES a směrnice Komise 2008/47/ES.“.

• 1. V § 3 se slova „§ 12 odst. 4 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 3 písm. a)“.

• 1. V § 6 odst. 1 se slova „Výrobce, dovozce nebo distributor“ nahrazují slovy „Výrobce nebo dovozce“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 3 zní:

„^3) Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 6 odstavec 4 zní:

„(4) Pokud aerosolový rozprašovač obsahuje hořlavé složky podle bodu 1.4.8 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a není považován za „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ podle bodu 1.4.9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, musí být množství hořlavého materiálu obsaženého v aerosolovém rozprašovači uvedeno na štítku čitelně a nesmazatelně v tomto znění: „X % hmotnosti náplně je hořlavých.“.

• 1. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 194/2001 Sb.

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE

• 1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení této přílohy vztahující se k požadavkům týkajícím se hořlavosti a nebezpečí vyplývajícího z působení tlaku, aerosolový rozprašovač musí být navržen, zkonstruován a vyzkoušen s ohledem na požadavky, vyplývající z analýzy, provedené výrobcem nebo dovozcem za účelem zvážení nebezpečí vyplývajícího z vdechnutí rozprachu vystřikovaného aerosolovým rozprašovačem za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, přičemž je brána v úvahu distribuce velikosti aerosolových částic spolu s fyzikálními a chemickými vlastnostmi náplně, popřípadě se specifikují zvláštní údaje, týkající se používání aerosolového rozprašovače.

• 1.1 Konstrukce a vybavení aerosolového rozprašovače

• 1.1.1 Aerosolový rozprašovač musí být proveden tak, aby za normálních podmínek používání a skladování vyhovoval ustanovením této přílohy.

• 1.1.2 Uzávěr musí umožňovat neprodyšné uzavření aerosolového rozprašovače za normálních podmínek skladování nebo přepravy a musí být chráněn, například ochranným krytem, proti neúmyslnému otevření a jakémukoli poškození.

• 1.1.3 Látky obsažené v aerosolovém rozprašovači nesmí ani při dlouhodobém skladování snižovat mechanickou odolnost aerosolového rozprašovače.

• 1.2 Označení na aerosolovém rozprašovači

Aniž jsou dotčeny předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje:

• a) „Nádobka je pod tlakem: nevystavujte slunečnímu záření a teplotám nad 50 °C. Ani vyprázdněnou nádobku neprorážejte a nevhazujte do ohně.“,

• b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.9,

• symbol plamene podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k vyhlášce č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů,

• upozornění „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“, v závislosti na klasifikaci rozprašovače jakožto „hořlavého“ nebo „extrémně hořlavého“.

• 1.3 Zvláštní údaje týkající se používání

Aniž jsou dotčeny předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a přípravků, zejména pokud jde o nebezpečí poškození zdraví nebo životního prostředí, na každém aerosolovém rozprašovači se viditelně, čitelně a nesmazatelně uvedou následující údaje:

• a) veškeré dodatečné pokyny k používání, které spotřebitele upozorní na zvláštní nebezpečí výrobku; je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny,

• b) je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.9, tato upozornění:

• pokyny pro bezpečné zacházení S2 a S16 uvedené v bodě 6.2 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů,

• „Nestříkejte do otevřeného ohně nebo na žhavé předměty“.

• 1.4 Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• 1.4.1 Přetlakem vnitřní přetlak v naplněném aerosolovém rozprašovači, vyjádřený v megapascalech (MPa).

• 1.4.2 Zkušebním přetlakem přetlak, kterým lze působit na vnitřní stěny prázdného aerosolového rozprašovače po dobu 25 sekund, aniž by došlo ke vzniku netěsnosti nebo, v případě kovových nebo plastových nádobek, k viditelné nebo trvalé deformaci, s výjimkou přípustné deformace podle bodu 1.1.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

• 1.4.3 Destrukčním přetlakem nejnižší přetlak, který způsobí roztržení nebo vznik trhliny v nádobce aerosolového rozprašovače.

• 1.4.4 Skutečným objemem objem neuzavřené nádobky aerosolového rozprašovače až po jeho horní okraj, vyjádřený v mililitrech.

• 1.4.5 Užitným objemem objem naplněné uzavřené nádobky aerosolového rozprašovače, vyjádřený v mililitrech.

• 1.4.6 Objemem kapalné fáze objem fází jiných než plynných v naplněné uzavřené nádobce aerosolového rozprašovače.

• 1.4.7 Zkušebními podmínkami hodnoty zkušebního a destrukčního přetlaku aplikovaného hydraulicky při (20 ± 5) °C.

• 1.4.8 Hořlavá náplň

Náplně aerosolů se považují za hořlavé, pokud obsahují jakoukoli složku, která je klasifikována jako hořlavá s tím, že

• a) hořlavá kapalina znamená kapalinu s bodem vzplanutí ne více než 93 °C,

• b) hořlavou tuhou látkou se rozumí tuhá látka nebo směs, která se snadno zapaluje, nebo může způsobit vzplanutí či k němu přispět následkem tření. Snadno zápalnými tuhými látkami jsou látky nebo směsi ve formě prášku, granulí nebo pasty, které jsou nebezpečné, jestliže se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem vzplanutí, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle,

• c) hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.

Definice podle věty první nezahrnuje pyroforické, samozahřívající se látky nebo směsi či látky nebo směsi reagující s vodou. Tyto látky nebo směsi reagující s vodou nesmí nikdy být složkami náplní aerosolů.

• 1.4.9 Hořlavé aerosoly

Pro účely tohoto nařízení se aerosol považuje za „nehořlavý“, „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ podle jeho chemického spalného tepla a hmotnostního obsahu hořlavých složek takto:

• a) aerosol je klasifikován jako „extrémně hořlavý“, pokud obsahuje 85 % nebo více hořlavých složek a chemické spalné teplo je větší nebo se rovná 30 kJ/g,

• b) aerosol je klasifikován jako „nehořlavý“, pokud obsahuje 1 % nebo méně hořlavých složek a chemické spalné teplo je menší než 20 kJ/g,

• c) veškeré ostatní aerosoly se podrobí níže uvedenému postupu klasifikace hořlavosti nebo se klasifikují jako „extrémně hořlavé“. Zkouška na stanovení vzdálenosti vzplanutí, zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a zkouška hořlavosti pěny musí být v souladu v bodem 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

• 1.4.9.1 Rozprašované hořlavé aerosoly

U rozprašovaných aerosolů se klasifikace provádí s přihlédnutím k chemickému spalnému teplu a na základě výsledků zkoušky na vzdálenost vzplanutí takto:

• a) je-li chemické spalné teplo menší než 20 kJ/g,

ii) aerosol se klasifikuje jako „extrémně hořlavý“, pokud dojde ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší,

iii) nedojde-li ke vzplanutí při zkoušce na vzdálenost vzplanutí, provede se přiložená zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a v tomto případě se aerosol klasifikuje jako „hořlavý“, pokud je časový ekvivalent menší než nebo se rovná 300 s/m^3 nebo pokud je měrná hmotnost deflagrace menší než nebo se rovná 300 g/m^3; jinak se aerosol klasifikuje jako „nehořlavý“,

• b) pokud se chemické spalné teplo rovná nebo je větší než 20 kJ/g, klasifikuje se aerosol jako „extrémně hořlavý“, dojde-li ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší; jinak se aerosol klasifikuje jako „hořlavý“.

• 1.4.9.2 Hořlavé pěnové aerosoly

U pěnových aerosolů se klasifikace provádí na základě výsledků zkoušky hořlavosti pěny.

• a) Aerosolový výrobek se klasifikuje jako „extrémně hořlavý“, pokud

nebo

ii) výška plamene je 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 7 s nebo delší.

• b) Aerosolový výrobek, který nevyhovuje kritériím v písmeni a), se klasifikuje jako „hořlavý“, pokud je výška plamene 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 2 s nebo delší.

• 1.4.10 Chemické spalné teplo

Chemické spalné teplo ΔHc se určí buď

• a) uznávanými technologickými pravidly, popsanými například v normách, jako jsou ASTM D 240, ISO 13943 86.1 až 86.3 a NFPA 30B, nebo obsaženými v zavedené vědecké literatuře,

nebo

• b) použitím této metody výpočtu

Chemické spalné teplo (ΔHc) v kilojoulech na gram (kJ/g) lze vypočítat jako součin teoretického spalného tepla (ΔHcomb) a účinnosti spalování, obvykle méně než 1,0 (typická účinnost spalování je 0,95 nebo 95 %).

U aerosolů s kompozitním složením je chemické spalné teplo součtem váženého spalného tepla jednotlivých složek:

∆Hc=∑inwi%×∆Hci

kde:

ΔHc = chemické spalné teplo (kJ/g) produktu,

wi% = hmotnostní zlomek i-té složky v produktu,

ΔHc(i) = specifické spalné teplo (kJ/g) i-té složky v produktu.

Výrobce nebo dovozce musí popsat metodu použitou k určení chemického spalného tepla v dokumentu vyhotoveném v úředním jazyce Evropských společenství a snadno dostupném na adrese uvedené na štítku v souladu s § 6 odst. 1 písm. a), je-li chemické spalné teplo použito jako parametr pro stanovení hořlavosti aerosolů v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

• 1.5 Objem kapalné fáze

Objem kapalné fáze při 50 °C nesmí překročit 90 % užitného objemu nádobky.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBOU Z KOVU

• 2.1 Objem

Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 1000 ml.

• 2.1.1 Zkušební přetlak nádobky

• a) U nádobek plněných přetlakem nižším než 0,67 MPa při 50 °C musí být zkušební přetlak rovný nejméně 1 MPa.

• b) U nádobek plněných přetlakem rovným nebo vyšším než 0,67 MPa při 50 °C musí být zkušební přetlak o 50 % vyšší než vnitřní přetlak při 50 °C.

• 2.1.2 Plnění

Při 50 °C nesmí být přetlak v aerosolovém rozprašovači vyšší než 1,2 MPa. Pokud však aerosol neobsahuje plyn nebo směs plynů s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa, je maximální povolený tlak při 50 °C 1,32 MPa.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBKOU ZE SKLA

• 3.1 Nádobky ze skla potaženého plastem nebo trvale chráněné nádobky

Tento druh nádobek lze používat pro plnění stlačeným, zkapalněným nebo rozpuštěným plynem.

• 3.1.1 Objem

Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 220 ml.

• 3.1.2 Potah

Potah tvoří ochranná vrstva z plastu nebo jiného vhodného materiálu, která zamezí nebezpečí vyletování skleněných střepin při náhodném rozbití nádobky. Nádobky musí být konstruovány tak, aby se při pádu naplněného aerosolového rozprašovače zahřátého na teplotu 20 °C z výšky 1,8 m na betonovou podlahu nerozlétly skleněné střepiny.

• 3.1.3 Zkušební přetlak nádobky

• a) Nádobky určené k plnění stlačeným nebo rozpuštěným plynem musí odolat zkušebnímu přetlaku rovnému nejméně 1,2 MPa.

• b) Nádobky určené k plnění zkapalněným plynem musí odolat zkušebnímu přetlaku rovnému nejméně 1 MPa.

• 3.1.4 Plnění

• a) Aerosolové rozprašovače plněné stlačeným plynem nesmějí být vystavovány vyššímu přetlaku než 0,9 MPa při 50 °C.

• b) Aerosolové rozprašovače plněné rozpuštěným plynem nesmějí být vystavovány vyššímu přetlaku než 0,8 MPa při 50 °C.

• c) Aerosolové rozprašovače obsahující zkapalněný plyn nebo směs zkapalněných plynů nesmějí být při 20 °C vystavovány vyššímu přetlaku, než je uvedeno v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Mezní hodnoty přetlaku dovolené při 20 °C v závislosti na obsahu plynu (v % hmot.)

| skutečný objem nádobky aerosolového rozprašovače (ml) | obsah zkapalněného plynu v celkové směsi (v % hmot.) | | | | 20 % | 50 % | 80 % | | | --- | --- | --- | --- | | 50 < x <= 80 | 0,35 MPa | 0,28 MPa | 0,25 MPa | | 50 < x <= 160 | 0,32 MPa | 0,25 MPa | 0,22 MPa | | 160 < x <= 220 | 0,28 MPa | 0,21 MPa | 0,18 MPa |

Mezní hodnoty přetlaku pro hodnoty obsahu plynu, které nejsou uvedeny v tabulce, se získají extrapolací hodnot uvedených v tabulce.

• 3.2 Nechráněné skleněné nádobky

Nechráněné skleněné nádobky se plní výhradně zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny.

• 3.2.1 Objem

Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 150 ml.

• 3.2.2 Zkušební přetlak nádobky

Zkušební přetlak nádobky musí být nejméně 1,2 MPa.

• 3.2.3 Plnění

• a) Nádobky plněné rozpuštěným plynem nesmějí být vystavovány přetlaku vyššímu než 0,8 MPa při 50 °C.

• b) Nádobky obsahující zkapalněný plyn nesmějí být při 20 °C vystavovány vyššímu přetlaku, než je uvedeno v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Mezní hodnoty přetlaku dovolené při 20 °C v závislosti na obsahu plynu (v % hmot.)

| skutečný objem nádobky aerosolového rozprašovače (ml) | obsah zkapalněného plynu v celkové směsi (v % hmot.) | | | | 20 % | 50 % | 80 % | | | --- | --- | --- | --- | | 50 < x <= 70 | 0,15 MPa | 0,15 MPa | 0,125 MPa | | 70 < x <= 150 | 0,15 MPa | 0,15 MPa | 0,1 MPa |

Mezní hodnoty přetlaku pro hodnoty obsahu plynu, které nejsou uvedeny v tabulce, se získají extrapolací hodnot uvedených v tabulce.

• 1. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBKOU Z PLASTŮ

• 4.1 Aerosolové rozprašovače s nádobkami z plastů, které při roztržení mohou vytvářet střepiny, se považují za rovnocenné aerosolovým rozprašovačům s nechráněnými skleněnými nádobkami.

• 4.2 Aerosolové rozprašovače s nádobkami z plastů, které při roztržení nemohou vytvářet střepiny, se považují za rovnocenné aerosolovým rozprašovačům s nádobkami ze skla potaženého plastem.“.

• 1. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 194/2001 Sb.

POSTUP POSOUZENÍ SHODY AEROSOLOVÝCH ROZPRAŠOVAČŮ

• 1. Zkoušky, které zajišťuje výrobce nebo dovozce

• 1.1 Hydraulická zkouška prázdných nádobek

• 1.1.1 Nádobky z kovu, skla nebo plastů musí odolat hydraulické tlakové zkoušce uvedené v bodech 2.1.1, 3.1.3. a 3.2.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

• 1.1.2 Kovové nádobky, které vykazují asymetrické nebo značné deformace či jiné podobné vady, musí být vyřazeny. Mírná symetrická deformace dna nebo deformace profilu horního dílu je přípustná za předpokladu, že nádobka vyhoví destrukční zkoušce.

• 1.2 Destrukční zkouška prázdných kovových nádobek

Výrobce nebo dovozce zaručí, že destrukční přetlak nádobek je nejméně o 20 % vyšší než stanovený zkušební přetlak.

• 1.3 Zkouška volným pádem u nádobek z potaženého skla

Výrobce nebo dovozce zaručí, že nádobky splňují požadavky zkoušky stanovené v bodě 3.1.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

• 1.4 Závěrečná kontrola naplněných aerosolových rozprašovačů

• 1.4.1 Aerosolové rozprašovače se podrobí jedné z následujících metod závěrečné zkoušky:

• a) Zkouška horkou vodní lázní

Každý naplněný aerosolový rozprašovač se ponoří do horké vodní lázně.

ii) Každý aerosolový rozprašovač, který vykazuje viditelnou trvalou deformaci nebo netěsnost, musí být vyřazen.

• b) Horké metody závěrečné zkoušky

Pro zahřívání náplně aerosolových rozprašovačů lze použít jiných metod, pokud tyto metody zaručí, že tlak a teplota v každém naplněném aerosolovém rozprašovači dosáhnou hodnot požadovaných pro zkoušku horkou vodní lázní a deformace a netěsnosti budou zjištěny se stejnou přesností jako v případě zkoušky horkou vodní lázní.

• c) Studené metody závěrečné zkoušky

Alternativní studená metoda závěrečné zkoušky se může použít, pokud je v souladu s ustanoveními o metodě zkoušky alternativní k metodě zkoušky horkou vodní lázní pro aerosolové rozprašovače uvedené v bodě 6.2.4.3.2.2 přílohy A směrnice Rady 94/55/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí.

• 1.4.2 Pro aerosolové rozprašovače, jejichž náplně projdou fyzikální nebo chemickou proměnou, měnící jejich tlakové charakteristiky po naplnění a před prvním použitím, by se měly použít studené metody závěrečné zkoušky podle bodu 1.4.1 písm. c).

• 1.4.3 Pokud jde o metody zkoušky podle bodu 1.4.1 písm. b) a c):

• a) Metoda zkoušky musí být schválena příslušným orgánem, popřípadě jím pověřeným subjektem, které jsou příslušným orgánem podle zvláštního zákona^4) (dále jen „příslušný orgán“).

• b) Výrobce nebo dovozce musí příslušnému orgánu předložit žádost o schválení. K žádosti musí být přiložena technická dokumentace, která metodu popisuje.