← Aktuální text · Historie

Vyhláška o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů

Aktuální text a fecha 2009-10-08

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství^1)

a) způsob určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „kombinovaná výroba“) nebo mechanické energie,

b) způsob určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů,

c) vyhodnocování a zúčtování elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů.

§ 2

Technologie nebo zařízení kombinované výroby a způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby nebo mechanické energie

(1) Technologií nebo zařízením kombinované výroby nebo mechanické energie se pro účely této vyhlášky rozumí

a) paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

b) parní protitlaká turbína,

c) kondenzační odběrová turbína,

d) plynová turbína s rekuperací tepla,

e) spalovací pístový motor s rekuperací tepla,

f) mikroturbína,

g) Stirlingův motor s rekuperací tepla,

h) palivový článek,

i) parní stroj s rekuperací tepla,

j) organický Rankinův cyklus, nebo

k) kombinace technologií a zařízení uvedených v písmenech a) až j).

(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti o vydání osvědčení, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí, sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu.

(3) Množství elektřiny z kombinované výroby, na které je poskytován příspěvek k ceně elektřiny, se za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část stanoví na základě měření svorkové výroby na výstupu z generátoru, poměru elektřiny a tepelné energie způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce. Nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat jiným způsobem odsouhlaseným ministerstvem za těchto předpokladů:

a) při kombinované výrobě je oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla dosaženo měsíční nebo roční 10% úspory primární energie, která se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce; tento požadavek se vztahuje pouze na zdroj s instalovaným elektrickým výkonem vyšším než 1 MW, nebo

b) při dosažení měsíční nebo roční minimální účinnosti výroby energie stanovené podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(4) U zařízení uváděného do provozu za účelem udělení osvědčení se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu.

(5) Množství tepla a elektřiny, případně mechanické energie z kombinované výroby, se při spalování směsi paliv člení v poměru energetického potenciálu vstupních paliv.

§ 3

Způsob určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

(1) Za elektřinu z druhotných energetických zdrojů se považuje elektřina vyrobená ve výrobnách elektřiny využívajících zcela nebo zčásti energetický potenciál druhotných energetických zdrojů, pro něž bylo na základě žádosti vydáno ministerstvem osvědčení o původu elektřiny z druhotných energetických zdrojů, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Výpočet množství elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů se provádí na základě stanovení úspory primárního paliva za uplynulý kalendářní rok nebo jeho část. U zařízení uváděného do provozu se provede výpočet pro první kalendářní rok podle předpokládané výroby a způsobu provozu. Výpočet se provede podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nelze-li množství elektřiny stanovit způsobem uvedeným v příloze č. 5 k této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat jiným způsobem odsouhlaseným ministerstvem.

§ 4

Vyhodnocování a zúčtování množství elektřiny z kombinované výroby a druhotných energetických zdrojů

(1) O předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce ze zařízení kombinované výroby nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu vyšším než 1 MW informuje výrobce provozovatele příslušné distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou soustavu nebo provozovatele přenosové soustavy do 31. července v souladu s vyhláškou č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

(2) Výrobci ze zdrojů o instalovaném elektrickém výkonu do 1 MW včetně informují provozovatele příslušné distribuční soustavy o předpokládané výrobě elektřiny v následujícím kalendářním roce jednorázově, a to pouze při obdržení osvědčení nebo při změně způsobu výroby či změně množství vyráběné elektřiny o více než 25 %.

(3) Časovým úsekem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je 1 měsíc nebo 1 rok. Vyhodnocení a vyúčtování množství elektřiny z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů provádí provozovatel kogenerační jednotky a předává výkaz provozovateli místně příslušné distribuční soustavy připojené na přenosovou soustavu nebo provozovateli přenosové soustavy.

(4) Dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je měsíční nebo roční výkaz o výrobě elektřiny ze zdrojů s kombinovanou výrobou, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, a dokladem pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny je měsíční nebo roční výkaz o výrobě elektřiny z druhotných energetických zdrojů, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Údaje uváděné v měsíčních nebo ročních výkazech pro vyhodnocování množství elektřiny s příspěvkem k ceně elektřiny musejí vycházet ze skutečných naměřených provozních hodnot podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a jejich vyhodnocení. Předmětem vyhodnocování je soustrojí nebo sestava soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, posuzuje se výrobna.

(5) Množství elektřiny vyrobené z kombinované výroby nebo z druhotných energetických zdrojů se posuzuje podle velikosti úspory primárních paliv a účinnosti výroby energie, přičemž dosažené hodnoty vycházejí ze skutečných naměřených provozních hodnot a jejich vyhodnocení.

§ 5

Přechodná ustanovení

Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky provede držitel osvědčení výpočet podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. U těch zařízení, která nevyhoví parametrům, ztrácí osvědčení vydané podle předchozích předpisů platnost.

§ 6

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

1. Vyhláška č. 110/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Tošovský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

Způsob určení elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vázané na výrobu užitečné tepelné energie

Pro účely výpočtu elektřiny z kombinované výroby se rozumí:

a) celkovou účinností podíl součtu užitečného tepla a vyrobené elektřiny v procesu kombinované výroby vázané na dodávku užitečného tepla, popřípadě mechanické energie, k celkovému množství tepla v palivu při kombinované výrobě tepla a elektrické, případně mechanické energie vázané na dodávku užitečného tepla,

b) soustrojím soustrojí skládající se ze zdroje tepelné a elektrické, případně mechanické energie a je základní výrobní jednotkou kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) sériovou sestavou soustrojí sériová sestava strojů ohraničená hranicí kombinované výroby,

d) poměrnou úsporou primární energie číselný údaj vyjadřující podíl úspory primární energie získaný společnou výrobou elektřiny a tepla oproti samostatné výrobě elektřiny a tepla vyjádřený v procentech,

e) ekvivalentem elektřiny množství mechanické energie přepočtené na elektřinu.

Elektřina z vysoce účinné kombinované výroby se stanoví následujícím postupem:

a) Výroba elektrické energie pomocí společné výroby elektřiny a tepla s vysokou účinností se považuje za rovnou celkové roční nebo měsíční výrobě elektrické energie v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně elektřiny a tepla měřené na výstupu (svorkách) hlavních generátorů elektřiny:

1) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů d), e), f), g), h) a i) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 75 %.

2) pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla typů a) a c) uvedených v § 2 odst. 1 s celkovou roční nebo měsíční prahové hodnoty účinnosti minimálně ve výši 80 %

3) pro zařízení typu b) v zapojení podle typového schématu uvedeného v žádosti.

b) U zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovou roční nebo měsíční účinností nižší než je uvedena v písm. a) bodu 1) a 2), nebo tam, kde není výroba kogenerační elektřiny přímo měřena se výroba elektrické energie ze společné výroby elektřiny a tepla stanovuje podle následujícího přehledu a vzorce:

1) Parní protitlaká turbína

Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s protitlakou turbínou kde není měření svorkové výroby elektřiny, se stanoví podle vztahu:

E^T = Quž^T.yp.xp ( MWh)

Quž^T (MWh) se rovná množství užitečné tepelné energie dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití. Množství užitečného tepla se stanoví podle definice měřením nebo vyhodnocením z naměřených hodnot.

yp [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty yp pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:

| P2 | P1 | | | | | | | | | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | | | 0,08 | 0,21 | 0,23 | 0,26 | 0,28 | 0,35 | 0,40 | 0,43 | 0,44 | | 0,12 | 0,18 | 0,20 | 0,23 | 0,26 | 0,32 | 0,37 | 0,38 | 0,39 | | 0,25 | 0,13 | 0,15 | 0,18 | 0,20 | 0,27 | 0,31 | 0,33 | 0,34 | | 0,50 | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,15 | 0,22 | 0,27 | 0,29 | 0,30 | | 0,70 | - | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,19 | 0,23 | 0,25 | 0,26 | | 1,30 | - | - | 0,05 | 0,07 | 0,14 | 0,18 | 0,20 | 0,21 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

P1 je vstupní tlak [MPa]

P2 je protitlak [MPa]

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:

zatížení	100	80	60	40	20	10
XP	1,00	0,98	0,95	0,90	0,75	0,6

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = Px/Pj.100 [%]

Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

Pxse vypočítá jako Ex / zx přičemž

Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

Zxje počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

2.Kondenzační odběrová turbína

Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Quž^T.yko.xp [MWh]

Quž^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1.

yko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,

Hodnoty yko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:

| tr | P1 | | | | | | | | | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | | | > = 5 | 0,230 | 0,255 | 0,280 | 0,320 | 0,380 | 0,430 | 0,480 | 0,500 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,230) | (0,255) | (0,280) | (0,320) | (0,380) | (0,430) | (0,480) | (0,500) | | | 3 | 0,220 | 0,245 | 0,270 | 0,310 | 0,360 | 0,415 | 0,465 | 0,485 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,225) | (0,250) | (0,275) | (0,315) | (0,365) | (0,420) | (0,475) | (0,495) | | | 1 | 0,210 | 0,235 | 0,260 | 0,295 | 0,350 | 0,400 | 0,450 | 0,465 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,220) | (0,245) | (0,270) | (0,305) | (0,360) | (0,410) | (0,465) | (0,480) | | | 0 | 0,200 | 0,233 | 0,255 | 0,285 | 0,340 | 0,395 | 0,440 | 0,455 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,215) | (0,240) | (0,270) | (0,300) | (0,355) | (0,410) | (0,460) | (0,480) | | | -1 | 0,195 | 0,220 | 0,250 | 0,280 | 0,335 | 0,385 | 0,435 | 0,455 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,210) | (0,235) | (0,265) | (0,295) | (0,350 | (0,400 | (0,460) | (0,470) | | | -3 | 0,185 | 0,210 | 0,230 | 0,265 | 0,325 | 0,3700 | 0,420 | 0,435 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,205) | (0,230) | (0,260) | (0,287) | (0,345) | (0,395) | (0,450) | (0,465) | | | -5 | 0,175 | 0,200 | 0,225 | 0,2500 | 0,310 | 0,355 | 0,400 | 0,410 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,200) | (0,225) | (0,255) | (0,28) | (0,335) | (0,385) | (0,440) | (0,450) | | | -7 | 0,160 | 0,185 | 0,215 | 0,235 | 0,295 | 0,340 | 0,384 | 0,400 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | (0,190) | (0,215) | (0,250) | (0,270) | (0,330) | (0,375) | (0,432) | (0,440) | |

P1 je vstupní tlak [MPa]

tr je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C]

Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70°C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50°C.

Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5°C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70°C) a tr = -7°C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny yko je prakticky lineární.

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny E sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.

E^T ≤ E – EK

Množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem se vypočte podle vzorce:

kde

iad [GJ/t] je entalpie admisní páry (na vstupu do turbiny)

iko [GJ/t] je entalpie kondenzátu na výstupu z kondenzátoru

qelkond [GJ/MWh] je měrná spotřeba tepla na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu (stanovená výrobcem nebo nezávislou organizací)

Mko [t] je množství turbinového kondenzátu za hodnocené období

1. Plynová turbína s rekuperací tepla

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla, které nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Quž^T.yst [MWh]

Quž^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1. yst [-] se vypočítá jako yst = y.xs.xi, přičemž

xs [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,

xi [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,

y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.

Teplota ovzduší (°C)	-15	-5	+5	+15	+25
xs	1,15	1,10	1,06	1,00	0,95
Zatížení %	100	90	80	70	60
---	---	---	---	---	---
xi	1,00	0,99	0,97	0,94	0,89

Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:

zatížení = Px/Pj.100 [%]

Pi je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]

PX se vypočítá jako EX / zX přičemž

EX je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]

zX je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]

1. Spalovací pístový motor

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí se spalovacím motorem, při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla, která nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 75 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Quž^T.ysm [MWh]

Quž^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

ysm [-] se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou:

0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kWe

0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kWe

0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kWe

1. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla

Množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby vyrobené v soustrojí v paroplynovém cyklu, který nesplňuje celkovou roční nebo měsíční minimální účinnost 80 %, se stanoví podle vztahu:

E^T = Quž^T.ypp [MWh]

Quž^T [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.

Pst [MW] je výkon spalovací turbíny

Pko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny

Qpp [MW] je tepelný výkon soustrojí

xs [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)

xi [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)

xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)

xt [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin

xt se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto: pro tZ od 0°C včetně až do - 15°C:1,05 pro tZ nad 0°C až do + 15°C:1,02

1. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně

Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výrobě upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem.

Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

Způsob určování úspory primární energie v procesu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla

(1) Účinnost procesu kombinované výroby jako kritéria pro stanovení množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby s nárokem na příspěvek se stanovuje výpočtem jako úspora primární energie podle odstavce 3 nebo podle odstavce 16 této přílohy. Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Užitečným teplem, teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení; užitečným teplem není teplo spotřebované pro vlastní spotřebu výroby tepla, nebo elektřiny, nebo tepla a elektřiny; užitečným teplem není ani teplo spotřebované pro výrobu elektřiny u sériově řazených turbosoustrojí navazujících na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny

(3) Výpočet úspor primární energie

UPE=1-1ηqTηrV+ηeTηrE.100 %

přičemž dílčí účinnosti výroby tepla ηq^T a elektřiny ηe^T v teplárně se stanoví podle vzorců:

ηqT=QužTQpalT - ηeT=ETQpalT -

ηq^T - je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních výroben elektřiny a tepla se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045. [-]

ηe^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny

z kombinované výroby v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo výrobně vázaná na dodávku

užitečného tepla dělená spotřebou paliva použitého v procesu kombinované výroby. U parních

výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107. [-]

ηr^V - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]

ηr^E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 13) [-]

Quž^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, stanoví se podle definice buď měřením nebo vyhodnocením naměřených hodnot [MWh]

Qpal^T– je energetický potenciál paliva použitého v procesu kombinované výroby ke společné výrobě užitečného tepla a elektřiny, při splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celkové palivo spotřebované v soustrojí nebo sériové sestavě soustrojí [MWh]

Energetický potenciál paliva použitého v kombinované výrobě se stanoví podle vzorce:

Qpal^T = Qpal,celk^T - Qpal,výt^T - Qpal,elkond^T

Qpal,elkond^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě kondenzační elektřiny [MWh] a odečítá se u zařízení parních kondenzačních odběrových turbín, pokud celková účinnost je nižší než 80%. Vypočte se ze vztahu:

Qpal,elkond^T = EK.spal^ev

EK – je množství elektřiny [MWh] vyrobené kondenzačním způsobem a vypočtené podle přílohy č. 3, bod 2.

spal^ev – je měrná spotřeba paliva na výrobu kondenzační elektřiny [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace

Qpal,celk^T – je celkový energetický potenciál paliva použitého v soustrojí, sériové sestavě soustrojí nebo ve výrobně včetně výtopenského energetického potenciálu [MWh]; stanoví se měřením

Qpal,výt^T – je výtopenský energetický potenciál paliva soustrojí nebo výrobny [MWh], stanoví se jako součet množství paliva spáleného ve výtopenských kotlích a paliva spotřebovaného na dodávku tepla z parních redukčních stanic

Vypočte se ze vztahu:

Qpal,výt^T = Quž, výt^T.spal^td

Quž, výt^T – je dodávka užitečného tepla z výtopenských kotlů a redukčních stanic [MWh] (změřená nebo zjištěná vyhodnocením změřených hodnot)

spal^td – je měrná spotřeba paliva na výrobu užitečného tepla [MWh/MWh] stanovená buď výrobcem nebo měřením, které provede nezávislá odborná organizace

E^T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny [MWh] vázaná na dodávku užitečného tepla ze soustrojí, sériové sestavy soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v případě splnění prahových hodnot účinnosti se jedná o celou svorkovou výrobu elektřiny.

(4) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(5) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(6) Tabulka č. 1

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

| Palivo | Zařízení KVET vybudované do roku | | | | | | | | | | | | | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006-2011 | | | | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | | | | Pevné | Černé uhlí | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Hnědé uhlí, lignit | 37,300 | 38,100 | 38,800 | 39,400 | 39,900 | 40,300 | 40,700 | 41,100 | 41,400 | 41,600 | 41,8 | | | Dřevní hmota | 25,000 | 26,300 | 27,500 | 28,500 | 29,600 | 30,400 | 31,100 | 31,700 | 32,200 | 32,600 | 33,0 | | | Biomasa | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Kapalné | Topné oleje | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Biopaliva | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | | Biologicky rozložitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Neobnovitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | | | Plynné | Zemní plyn | 50,000 | 50,400 | 50,800 | 51,100 | 51,400 | 51,700 | 51,900 | 52,100 | 52,300 | 52,400 | 52,5 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Plyn z rafinace/vodík | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | | | Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,0 | | | Bioplyn | 36,700 | 37,500 | 38,300 | 39,000 | 39,600 | 40,100 | 40,600 | 41,000 | 41,400 | 41,700 | 42,0 | |

(7) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 v souvislosti s rokem výstavby.

Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby.

Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(8) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem (7) harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(9) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50% investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení.

Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně.

V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby.

V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(10) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu ηrpal^E přímo hodnota ηripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.

ηrpalE=∑i=1nQpal,i·ηripalE∑i=1nQpal,i %

Qpal,i - podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ].

ηripal^E - harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva. [%]

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15 °C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu ttep dosahuje 8 °C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o

Δηrtep^E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]

Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(12) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny ηrtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení knap.úrovně přip.

Tabulka č. 2

Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

| Napětí | Hodnota korekčního faktoru kinap.úrovně přip | | | Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy | Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením | | | --- | --- | --- | | > 200 kV | 1,000 | 0,985 | | 100-200 kV | 0,985 | 0,965 | | 50-100 kV | 0,965 | 0,945 | | 0,4-50 kV | 0,945 | 0,925 | | < 0,4 kV | 0,925 | 0,860 |

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu knap.úrovně přip. přímo hodnota kinap.úrovně přip. z tabulky č. 2.

V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.

knap.úrovňě přip=∑i=1nkinap.úrovně přip. . Ei∑i=1nEi -

Ei - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]

kinap.úrovně přip - jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(13) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 3 se stanoví podle vzorce

ηr^E = (ηrpal^E + Δηrtep^E ).knap.úrovně přip [%]

(14) Tabulka č. 3

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

| Palivo | Druh média | | | | Pára/horká voda | Přímé výfukové plyny | | | | ηripalV | ηripalV | | | | Pevné | Černé uhlí | 88,000 | 80,000 | | --- | --- | --- | --- | | Hnědé uhlí, lignit | 86,000 | 78,000 | | | Dřevní hmota | 86,000 | 78,000 | | | Biomasa | 80,000 | 72,000 | | | Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 80,000 | 72,000 | | | Kapalné | Topné oleje | 89,000 | 81,000 | | --- | --- | --- | --- | | Biopaliva | 89,000 | 81,000 | | | Biologicky rozložitelný odpad | 80,000 | 72,000 | | | Neobnovitelný odpad | 80,000 | 72,000 | | | Plynné | Zemní plyn | 90,000 | 82,000 | | --- | --- | --- | --- | | Plyn z rafinace/vodík | 89,000 | 81,000 | | | Koksárenský, vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 80,000 | 72,000 | | | Bioplyn | 70,000 | 62,000 | |

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst.3 za hodnotu nr^V hodnota ηripal^V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

ηrV=∑i=1nQpal,i.ηripalV∑i=1nQpal,i-5 %

Qpal,i - jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]

ηripal^V - jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(15) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(16) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je 31.12.1995 a později, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2,32 GJ/GJ nebo 8,36 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50 MW je účinnost výroby ηel 35 % ^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2.85 GJ/GJ nebo 10,26 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50 MW je účinnost výroby ηel 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^evpal 2,5 GJ/GJ nebo 9 GJ/MWh.

Poznámky:

^xplatí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedenou do provozu po 31.12.1995; pro kogenerační zdroje s rokem uvedení do provozu před 31.12.1995 platí ηel = 39,8%, S^evpal = 2,51 GJ/GJ nebo 9,04 GJ/MWh.

^xxplatí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

(17) Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu ηet

| Provozní soubor | Účinnost výroby ηet | Měrná spotřeba energie v palivu Setpal | | % | GJ/GJ | | | --- | --- | --- | | plynová turbína + spalinový kotel | 74 | 1,35 | | plynová turbína + spalinový kotel - špičkový provoz | 28 | 3,57 | | paroplynový cyklus s využitím tepla | 72 | 1,39 | | Paroplynový cyklus s kondenzací | 50x | 1,39 |

Poznámka:

^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

(18) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηkj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli ηet

| Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky | teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky | účinnost výroby energie v kogen. jednotce ηet | měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Sevpal | účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetx | | KW | °C | % | GJ/MWh | % | | --- | --- | --- | --- | --- | | do 100 | do 90 | 75 | 4,8 | 75 + 9xK/(1 + K) | | nad 100 | do 90 | 80 | 4,5 | 80 + 5xK/(1 + K) | | nad 100 | 91 - 100 | 75 | 4,8 | 75 + 10xK/(1 + K) | | nad 100 | 101 – 110 | 69 | 5,22 | 69 + 16xK/(1 + K) | | nad 100 | 111 – 120 | 64 | 5,62 | 64 + 21xK/(1 + K) | | nad 100 | 121 - 130 | 59 | 6,1 | 59 + 26xK/(1 + K) | | nad 100 | nad 130 | 54 | 6,67 | 54 + 31xK/(1 + K) |

Kx=QpalkoQpalkj

Qpal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)

Qpal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

(19) V případě společného a současně probíhajícího procesu výroby elektřiny, tepla a mechanické energie lze převést mechanickou energii (nejčastěji využívané k výrobě tlakového vzduchu) na ekvivalent elektřiny. Přitom z tepelné energie páry na výrobu mechanické energie v parním turbosoustrojí Qm lze vyrobit ekvivalentní množství elektřiny Eekviv^T

Výsledná hodnota elektřiny z kombinovaného procesu pro výpočet dílčí elektrické účinnosti z kombinovaného procesu se stanoví podle vzorce

E^T = Esvorková^T + Eekviv^T (MWh)

U turbosoustrojí v kondenzačním nebo protitlakém režimu se stanoví:

Eekviv=Qm qcl (MWh)

Qm - spotřeba tepla v páře na výrobu mechanické energie (GJ)

qel - měrné spotřeba tepla na výrobu elektřiny (GJ/MWh)

Měrná spotřeba tepla v páře na výrobu elektřiny se stanoví

a) u turbosoustrojí v kondenzačním režimu se stanoví qel = qelk

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším

qelk = 3,96 x kp x ko [GJ/MWh]

Pro soustrojí se jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW.

qelk = 4,1 x kp x ko [GJ/MWh]

Hodnoty koeficientu kp pro obvyklé tlakové úrovně admisní páry a teploty kondenzátu tko jsou uvedeny v tabulce č.4.

Tabulka č.4

Koeficient kp pro určení měrné spotřeby na výrobu elektřiny v kondenzačním režimu

tko	tlak admisní páry MPa
°C	9,0	6,0	3,5	2,5	2,0	1,6
40	3,038	3,241	3,452	3,710	3,898	4,046
60	3,247	3,465	3,755	4,122	4,318	4,543
80	3,485	3,757	4,162	4,640	4,912	5,224

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci a řádky se stanoví interpolací.

b) u turbosoustrojí v protitlakém režimu se stanoví qel = qelpt

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem 6 MW nebo větším

qelpt = 3,96.ko (GJ/MWh)

Pro soustrojí s jmenovitým elektrickým výkonem menším než 6 MW

qelpt = 4,1.ko (GJ/MWh)

c) u turbosoustrojí v kondenzačním odběrovém režimu se stanoví

EekvivalentT=Mvstad.(ivst-iod)qelpt+(Mvst-Mod).(ivstnt-iko)qelk (MWh)

Mvst - množství páry na vstupu do turbíny (t)

Mod - množství páry do odběru (t)

ivst^ad - entalpie vstupní admisní páry (GJ/t)

ivst^nt- entalpie vstupní nízkotlaké páry (GJ/t)

iod - entalpie páry od odběru (GJ/t)

iko - entalpie kondenzátu (GJ/t)

Zatížení v měsíci se stanoví pomocí hodnoty korekčního koeficientu ko, který je stanoven na provozní výkon menší než jmenovitý v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5

Koeficient ko [-] pro určení závislosti měrné spotřeby na poměrném výkonu Px/Pj [%]

Px/Pj (%)	100	90	80	70	60	50	40	30	20
ko	1,0	1,01	1,023	1,039	1,061	1,091	1,136	1,212	1,364

Elektrický výkon Px se stanoví z provozních hodnot ve sledovaném měsíci

Px=Exzx MW

Pj - jmenovitý výkon turbíny (MW)

Px - dosažený elektrický výkon v daném měsíci Ex/zx (MW)

Ex - výroba elektřiny v daném měsíci (MW)

zx - počet provozních hodin turbíny v daném měsíci (h)

Hodnoty mezi jednotlivými sloupci lze stanovit interpolací nebo pro Px/Pj < 1 podle vzorce

ko=Px/Pj+0,1Px/Pjx1,1

Nelze-li spolehlivě určit hodnoty Px nebo Pj, je možno místo poměru Px/Pj dosadit poměr průměrného naměřeného a jmenovitého průtoku páry na vstupu do turbíny Mx/Mj.

(20) Při určení celkové účinnosti procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se postupuje níže uvedeným způsobem. Celková účinnost se stanoví jako poměr součtu ročních nebo měsíčních hodnot výroby elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie vyrobených v procesu kombinované výroby dělený energií vstupního paliva použitého na společnou výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie ve sledovaném období

ηcelk=3,6.ET+QužT+QmTQpalT.100=3,6.(ET+EekvivT)+QužTQpalT.100(%)

^ηcelk – celkovou účinností procesu kombinované výroby (%)

E^T – výroba elektřiny na svorkách generátoru v procesu kombinované výroby (MWh)

Eekviv^T – ekvivalentní množství elektřiny odpovídající výrobě mechanické energie (MWh)

Quž^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného z kombinovaného procesu, jehož množství je stanoveno podle definice (GJ)

Qm– výroba mechanické energie v procesu kombinované výroby (GJ)

Qpal^T – je energetický potenciál paliva použitého k výrobě užitečného tepla, elektřiny a mechanické energie v kombinovaném procesu (GJ)

Výpočet dosažené účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí, nebo měrné spotřeby energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí se doplňuje o mechanickou energii a to:

spalev=spaltd.qcl=QpalQd.Qcl+QmEsv+Eekviv (GJ/MWh)

Qd – teplo dodané na výrobu elektřiny, užitečného tepla a mechanické energie (GJ)

ηel=3,6spalev.100 (%)

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

Stanovení elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů s nárokem na příspěvek k ceně

1. Veškerá elektřina vyrobená výhradně z druhotných zdrojů je elektřinou s nárokem na příspěvek podle zákona

1. Při využívání druhotného paliva ve směsi nebo současně s fosilním nebo jiným běžným palivem, např. TTO, LTO (dále jen primární palivo), je-li známo složení směsi a výhřevnost jejích složek, dělí se výstupní elektřina na složky shodným podílem jako podíl energetického potenciálu vstupních paliv. Na druhotné palivo připadá podíl

E=QdQps+Qd.Ec MWh

kde

Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Qd [MWh] je energetický potenciál druhotného paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti)

Qps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti) Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv

1. Spaluje-li se v zařízení určeném ke spalování primárního paliva současně nebo ve směsi druhotné palivo, jehož podíl ve směsi, popř. výhřevnost (nebo obojí) nejsou dostatečně přesně známy, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na druhotné palivo z úspory primárního paliva podle vztahu

E = Ec.Δq [MWh]

přičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Δq=1-Qps.ηpQv.100 -

kde

Qv [MWh] je výroba tepelné energie v kotlích ze spalované směsi paliv

ηp [%] je účinnost výroby tepla při samostatném spalování primárního paliva; nelze-li spalovat samotné primární palivo, dosadí se účinnost při jeho maximálním podílu ve směsi

Qps [MWh] energetický potenciál primárního paliva ve směsi (součin množství a výhřevnosti) Přitom Qps + Qd [MWh] je energetický potenciál směsi paliv

Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při spalování směsi

1. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli a současně pára vyráběná v jiném kotli, který spaluje primární palivo, a obě množství jsou samostatně měřena, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo podle vztahu

E=QotQvp+Qot.Ec MWh

kde

Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Qot [MWh] je výroba tepelné energie z odpadního tepla ve spalinovém kotli

Qvp [MWh] výroba tepelné energie z primárního paliva v samostatném kotli Přitom Qvp + Qot [MWh] je celková výroba tepelné energie

1. Je-li využívána k výrobě elektřiny v turbosoustrojí pára vyráběná z odpadního tepla ve spalinovém kotli, který je přitápěn primárním palivem, stanoví se množství výstupní elektřiny připadající na odpadní teplo z úspory primárního paliva podle vztahu

E = Ec.Δq [MWh]

řičemž Ec [MWh] je celkové množství elektřiny vyrobené ze směsi paliv

Δq=1-Qpp.ηppQv.100

kde

Qpp [MWh] je energetický potenciál přitápěcího paliva

Qv [MWh] je výroba tepelné energie ve spalinovém kotli s přitápěním

ηpp [%] je účinnost, při spalování primárního paliva v kotli obdobného výkonu a parametrů páry

Δq [-] je poměrná úspora primárního paliva při využívání odpadního tepla

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.

[image omitted]

^1) Rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2008 stanovující podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES. Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES.