Vyhláška, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)

Typ Vyhláška

Publikace 2009-10-20

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

§ 1

Procentní míry poklesu pracovní schopnosti

(1) Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.

(2) Pokud zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, není uvedeno v příloze, stanoví se procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

Způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti

§ 2

(1) Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

(2) U zdravotních postižení, u nichž dochází průběžně ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkčního postižení a tomu odpovídajícímu poklesu pracovní schopnosti.

(3) Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

§ 3

(1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

(3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

§ 4

(1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

(3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

§ 5

Způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity prvního a druhého stupně

V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % se stanoví, zda je pojištěnec schopen

a) vykonávat po vzniku invalidity prvního nebo druhého stupně výdělečnou činnost jen

1. s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti,

1. s podstatně menšími nároky na kvalifikaci,

1. v podstatně menším rozsahu a intenzitě;

za podstatně menší nároky, rozsah nebo intenzitu se přitom v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 49 % považuje snížení alespoň o třetinu a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % snížení alespoň o polovinu,

b) rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, pokud není schopen využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti nebo pokračovat v předchozí výdělečné činnosti.

§ 6

Zcela mimořádné podmínky

Zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec schopen výdělečné činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, se rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.

§ 7

Náležitosti posudku o invaliditě

Posudek o invaliditě obsahuje

a) označení orgánu sociálního zabezpečení, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul příslušného lékaře a jeho podpis a razítko tohoto orgánu,

b) jméno, popřípadě jména a příjmení pojištěnce, rodné číslo pojištěnce, popřípadě není-li přiděleno, datum narození pojištěnce, adresu místa trvalého pobytu pojištěnce, popřípadě, jde-li o cizince, adresu místa pobytu na území České republiky a nemá-li ji, adresu bydliště v cizině,

c) účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,

d) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,

e) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,

f) výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením

1. zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,

1. procentní míry poklesu pracovní schopnosti,

1. stupně invalidity,

1. dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity,

1. schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %,

1. zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,

1. doby platnosti posudku pro účely prokázání, že fyzická osoba, která byla uznána invalidní, je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti^1), pokud tato osoba není poživatelem invalidního důchodu^2),

g) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., vyhlášky č. 302/1997 Sb., vyhlášky č. 40/2000 Sb. a vyhlášky č. 328/2007 Sb., se § 5 až 8 a přílohy č. 2 až 4 zrušují.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Ministr:

JUDr. Šimerka v. r.

Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

PROCENTNÍ MÍRY POKLESU PRACOVNÍ SCHOPNOSTI

Kapitola I

INFEKCE

Obecné posudkové zásady:

Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující výsledek interakce mezi infekčním agens, jeho množstvím, agresivitou, obranyschopností organismu a léčebným procesem. Přitom je nutno vzít v úvahu, že některá infekční agens mohou perzistovat v organismu pod kontrolou imunitního systému, případně s možnými reaktivacemi, mohou zůstat rezidua po akutním onemocnění, může dojít k přechodu do chronického stadia, jeden druh (typ) mikroorganismu může postihovat různé orgány nebo systémy. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle funkčního postižení napadeného orgánu nebo systému, podle aktivity procesu a dopadu na celkovou výkonnost. Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti u infekčních postižení by mělo sledované období, rozhodné pro posouzení, trvat zpravidla jeden rok.

Samotné prodělání infekce, bez funkčních poruch charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nepůsobí pokles pracovní schopnosti. Zjištění nosičství, i když je důvodem k vyloučení z některých pracovních činností, nepůsobí pokles pracovní schopnosti.

Položka	Druh zdravotního postižení	Míra poklesu pracovní schopnosti v %
1	Chronické virové hepatitidy - B,C, D Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit funkční kapacitu jater podle biochemické a histologické aktivity (zánětlivé a fibrotické), poruchy metabolismu, encefalopatii, mimojaterní projevy a výsledek léčby. U chronické virové hepatitidy B se hodnotí sérologický průkaz HBsAg, HBeAg a příslušných protilátek, kvantitativní hodnocení viremie a odezva na protivirovou léčbu, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. U chronické virové hepatitidy C se hodnotí sérologický průkaz anti-HCV, molekulárně genetický průkaz HCV RNA, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad vlastního postižení jater a mimojaterních projevů na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Postižení po hepatitidě A, pokud funkční poruchy mají charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se posuzují srovnatelně.
1a	minimální funkční postižení, s minimální biochemickou a histologickou aktivitou, nekomplikovaný průběh nebo stabilizované stavy s nízkou sérokonverzí HBsAg do anti-HBs, stavy s nízkou virovou náloží, ve fázi imunotolerantní, stavy se zvýšenou unavitelností	10-15
1b	lehké funkční postižení, ve fázi imunoaktivní, s lehce zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, s lehkými komplikacemi, s lehkým poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení	20-35
1c	středně těžké funkční postižení, se zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, kompenzovaná cirhóza, závažné mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení, podle rozsahu postižení	40-60
1d	těžké funkční postižení, dekompenzovaná cirhóza, těžké mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah více než polovinu stupnice úplné poruchy nebo s asociací s hepatocelulárním karcinomem nebo konečná stadia s indikací k transplantaci jater	70-80
2	Infekce HIV/AIDS Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit virovou nálož a počet CD4+ lymfocytů, výsledek léčby, přítomnost oportunní infekce, syndrom chátrání, HIV encefalopatie, polyneuropatie, rozvoj nádorů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
2a	lehké funkční postižení, stadium A1, A2, A3, asymptomatické stadium, perzistující generalizovaná lymfadenopatie	10-15
2b	středně těžké funkční postižení, stadium B1, B2	25-40
2c	těžké funkční postižení, stadium B3, C1	50-60
2d	zvlášť těžké funkční postižení, stadium C2, C3, těžké oportunní infekce, syndrom chátrání, encefalopatie, rozvoj nádorů	70-80
3	Neuroinfekce Herpetická encephalitida Jako chronické neuroinfekce se mohou manifestovat cytomegalovirová infekce, enterovirová infekce u osob s agamaglobulinemií, spalničky, syfilis, tuberkulóza, brucelóza, kandidová a aspergilová infekce a další. Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky infekce, a to anatomické a funkční, zejména postižení mozkových nervů, parézy, sekundární epilepsii, postižení intelektu, kognitivních funkcí, poruchy chování, dále následky na pohybovém ústrojí, smyslových nebo jiných orgánech a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost a schopnost zvládat denní aktivity.
3a	minimální funkční postižení, zvýšená unavitelnost	10-15
3b	lehké funkční postižení, lehká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce	20-35
3c	středně těžké funkční postižení, středně těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce, nestabilní sekundární epilepsie, podle rozsahu a tíže postižení	40-60
3d	těžké funkční postižení, těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce	70-80
4	Lymeská borrelióza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit závažnost postižení nervové soustavy, kůže, kloubů a srdce, výsledek imunologického vyšetření ELISA a imunoblotu (W-B), zda jde o přechod infekce do vleklého průběhu, zda a jak často dochází k relapsům nebo zda jsou již změny trvalé.
4a	minimální funkční postižení, zvýšená unavitelnost, artralgie	10-15
4b	lehké funkční postižení, kožní forma s acrodermatitis chronica atrophicans, chronické mírně aktivní artritidy, lehký pokles srdečního výkonu při běžném zatížení	20-35
4c	středně těžké funkční postižení, kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení	40-60
4d	těžké funkční postižení, chronické pozdní stadium s chronickou encefalitidou, subakutní encefalopatií a těžkým postižením kognitivních funkcí a intelektu, kloubní forma s těžkým postižením kolenních kloubů a pohyblivosti	70-80
5	Toxoplasmóza Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podle klinické manifestace zhodnotit o jakou formu se jedná (získaná toxoplasmóza u imunokompetentní osoby, získaná toxoplasmóza u imunodeficientní osoby, oční forma, kongenitální forma nebo toxoplasmóza v graviditě), rozlišit chronickou latentní infekci od akutní infekce a chronické aktivní infekce a posoudit funkční postižení zasažených orgánů a jeho dopad na celkovou výkonnost.
5a	lehké funkční postižení, izolované postižení některých orgánů s lehkou poruchou funkce	10-20
5b	středně těžké funkční postižení, zejména u imunodeficientních, s diseminací do různých orgánů, s projevy encefalitidy, pneumonitidy, myokarditidy, chorioretinitidy	30-60
5c	těžké funkční postižení, těžké snížení psychické a fyzické výkonnosti a postižení zraku	70-80
6	Růže (erysipelas) Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané akutní nebo recidivující infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, lokální i celkový stav (zánětlivou aktivitu) a dopad na celkovou výkonnost. Pokud je důsledkem prodělané streptokokové infekce lymfedém končetiny, zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 9, oddíl B, kapitola IX.
7	Mimoplicní mykobakteriózy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit jaký orgán nebo systém je postižen (centrální nervový systém, kosti, klouby, páteř, pleura, perikard, trávicí trakt včetně jater, močopohlavní ústrojí, pobřišnice) a jaký je funkční rozsah postižení. Přitom je třeba zohlednit délku terapie extrapulmonální tuberkulózy, její případné následky, zda jde o senzitivní nebo rezistentní formu, zda jde o postižení imunokompromitované osoby.
7a	lymfadenopatie nebo kožní formy	10
7b	lehké funkční postižení, urogenitální forma, nekomplikovaný průběh postižení gastroinstestinálního traktu, granulomatózní hepatitida, otitida, infekce oka (chorioidální tuberkulomy, uveitida, otitida) s ohledem na postižení vizu	20-30
7c	středně těžké funkční postižení, pozdní střevní obstrukce nasedající na granulomatózní zánět střev nebo peritonea	50
7d	těžké funkční postižení, akutní miliární tuberkulóza, kryptická miliární tuberkulóza, pozdně generalizovaná forma, nereaktivní tuberkulóza s velkým množstvím mikroorganismů a s malou tkáňovou odpovědí (septická nebo tyfoidní forma), tuberkulózní meningitida, skeletální forma, zvl. spondylodiscitidy (Pottova nemoc), Pottovy paraplegie, perikarditidy, laryngeální tuberkulóza během léčení, multirezistentní formy nebo stavy na dlouhodobé terapii (pokud potrvá déle než jeden rok)	70-80
8	Infekce kardiovaskulární Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce (endokarditida, myokarditida, perikarditida, mediastinitida), pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci kardiovaskulárního systému, srdeční výkon a na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 5, oddíl A, kapitola IX.
9	Infekční postižení pohybového systému Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci pohybového a nosného systému a na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 2, oddíl A, kapitola XIII.
10	Infekce močopohlavního ústrojí Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit dlouhodobé nebo trvalé následky prodělané infekce, recidivujících nebo chronických infekcí, ve vztahu k poškození funkce ledvin a chronické renální insuficienci. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 2, 4, 6, oddíl A, kapitola XIV.
11	Jiné infekce Importované nákazy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, rozsah a tíži postižení zasažených orgánů a systémů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle převažujícího typu zdravotního postižení srovnatelně s příslušnými zdravotními postiženími.

Kapitola II

ONKOLOGIE

ODDÍL A

ZHOUBNÉ NOVOTVARY

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.