Legalize
← Aktuální text · Historie

Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Aktuální text a fecha 2009-10-29
§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(K § 3 odst. 2, 5 až 7 a 10, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona)

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona nesmí obsahovat příměs geneticky modifikovaných rostlin. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %. Příměs osiva geneticky modifikovaných rostlin odrůd, které jsou registrované nebo zapsané ve společném katalogu odrůd, se posuzuje podle pravidel pro čistotu odrůdy.

(3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona)

(1) Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí se množství potřebné k osetí této plochy.

(3) U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(K § 3b odst. 7 zákona)

(1) Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 3.

(2) Množství osiva každé uchovávané odrůdy, uváděné do oběhu, nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

(3) Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 5

Uznávací řízení

(K § 4 odst. 7, § 5 odst. 9 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4) Vzory žádostí a dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10 k této vyhlášce.

§ 6

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

(K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona)

(1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropských společenství, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.

(2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 7

Uznávání množitelských porostů

(K § 5 odst. 1, 5 a 9 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

(2) Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce, se rozumí

(4) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6) Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7) Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 8

Uznávání rozmnožovacího materiálu

(K § 3 odst. 10, § 6 odst. 4, 5 a 10 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

§ 9

Osivo s neukončenou certifikací

(K § 7a odst. 5 zákona)

(1) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

(2) Vzor dokladu je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě.

§ 10

Egalizace osiva

(K § 6a odst. 7 zákona)

(1) Při přípravě egalizované partie osiva dodavatel

(2) Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, Výrobní evidenci osiva a Skladovou kartu.

§ 11

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(K § 8 odst. 3 zákona)

(1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.

(2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

§ 12

Standardní osivo

(K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

(3) Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 13

Obchodní osivo

(K § 11 odst. 1 a 3 zákona)

(1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

(2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

(4) Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 14

Směs osiv

(K § 12 odst. 5 a 9 a § 19 odst. 15)

(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3) Dodavatel směsi vede evidenci o

(4) Z každé vyrobené partie směsi Ústav odebírá a ukládá vzorek pro následnou kontrolu. Ústav provádí následnou namátkovou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 %. Přesnou výši kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5) Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. Tímto opatřením nejsou dotčena ustanovení o označování a uzavírání obalů stanovených zákonem a touto vyhláškou.

(6) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 4 a 8 k této vyhlášce.

§ 15

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(K § 13 odst. 6 zákona)

(1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

(2) Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 16

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(K § 14 odst. 6 zákona)

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 8 odst. 4.

Sazenice zeleniny

(K § 15 odst. 6 a § 19 odst. 15 zákona)

§ 17

(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce.

(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií.

(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje

(5) Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči^2), může tento pas nahradit údaje uvedené v odstavci 4 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.

§ 18

(1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

(2) Evidence pro sazenice zeleniny musí být vedena podle § 15 odst. 6 písm. e) zákona. Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

(3) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

(4) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

§ 19

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(K § 16 odst. 6 a 11 zákona)

(1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 20

Pověřování osob

(K § 17 odst. 2, 3, 5 a 13 zákona)

(1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

(2) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 5 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené v druhovém seznamu zákona jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3) Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 5 a 7 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(4) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně nebo vegetačními zkouškami.

(5) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž bude zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7) Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 21

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

(K § 18 odst. 12 zákona)

Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(K § 19 odst. 12 a 15 zákona)

§ 22

(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

(2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek jsou uvedeny v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(3) Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

(4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6) Za úřední pojistku se považuje

§ 23

(1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 22 odst. 1 písm. b) obsahují údaje uvedené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce, obsahuje

(6) Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 24

(1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce.

§ 25

Malé balení

(K § 12 odst. 2 a 9 a § 19a odst. 1 a 6 zákona)

(1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 26

Kontrola kvality moření osiv

(K § 22 odst. 10 zákona)

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.

§ 27

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

§ 29

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Šebesta v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Čirok obecný Sorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská tráva Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok obecný x čirok súdánská tráva Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Ječmen Hordeum vulgare L.
Kukuřice Zea mays L.
Lesknice kanárská Phalaris canariensis L.
Oves nahý Avena nuda L.
Oves setý Avena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch)
Oves hřebílkatý Avena strigosa Schreb.
Pšenice setá Triticum aestivum L.
Pšenice tvrdá Triticum durum Desf.
Pšenice špalda Triticum spelta L.
Tritikale x Triticosecale Wittm. ex A.Camus
Žito Secale cereale L.
Pohanka obecná*) Fagopyrum esculentum Moench
Proso seté *) Panicum miliaceum L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd) | Certifikovaný RM | | | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C 2 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Čirok obecný - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Čirok obecný - hybridní | | | | x | x | | | | Čirok súdánská tráva - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Čirok súdánská tráva - hybridní | | | | x | x | | | | Čirok x súdánská tráva | | | | x | x | | | | Ječmen - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Ječmen - hybridní | | | | x | x | | | | Kukuřice - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Kukuřice - hybridní | | | | x | x | | | | Lesknice kanárská - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Lesknice kanárská - hybridní | | | | x | x | | | | Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridní | | | | x | x | | | | Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní | | | | x | x | | | | Tritikale - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Tritikale - hybridní | | | | x | x | | | | Žito - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Žito - hybridní | | | | x | x | | | | Pohanka obecná | x | x | x | x | | x | x | | Proso seté | x | x | x | x | | x | x |

^*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

Kategorie Název Popis
E (komponenty pro tvorbu hybridů) L - inbrední linie soubor rostlin stejného původu geneticky identických
SLc - sesterský liniový hybrid první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid) Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid) první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C (konečný hybrid) Tc- tříliniový hybrid první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid) první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
top cross hybrid první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
meziodrůdový hybrid první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

Kategorie První přehlídka ve fázi Druhá přehlídka v době Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)4)
SE, E od vymetání do konce kvetení dozrávání 2 1), 2)
C - nehybridní odrůdy od vymetání do voskové zralosti 3) - 1 2)
C - hybridní odrůdy od vymetání do konce kvetení dozrávání 1 1)

1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice a čiroků.

2) V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3) U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

4) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m^2.

Tabulka 3.1b

| Kategorie | Název | Přehlídka porostů ve fázi | Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kukuřice | | | | | | | | E | komponenty pro výrobu hybridů | před metáním | na začátku kvetení 1) 3) | v plném kvetení | na konci kvetení 2) | 1 | | C | konečné hybridy | 14) | | | | | | čirok obecný, čirok sudánská tráva, čirok obecný x sudánská tráva | | | | | | | | E | komponenty pro výrobu hybridů | - | na začátku kvetení | v plném kvetení | na konci kvetení | 1 | | C | konečné hybridy | 1 4) | | | | | | u nehybridních odrůd4) kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení | | | | | | |

1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

4) V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2a

| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů) | | | | od jiné odrůdy téhož druhu | od jiných druhů | | | | | | druh | vzdálenost | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | ječmen | SE, E | 1,0 | 501) | - | - | | C | 1,0 | 501) | - | - | | | lesknice kanárská | SE, E | 1,0 | 300 | - | - | | C | 1,0 | 250 | - | - | | | oves nahý, setý, hřebílkatý | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | | | pšenice setá, tvrdá a špalda | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | | | tritikale | SE, E | 1,0 | 503) | žita | 300 | | C | 1,0 | 203) | žita | 250 | | | žito | SE, E | 1,0 | 3003) | tritikale | 50 | | C | 1,0 | 2503) | tritikale | 20 | | | E (komponenty) | 1,0 | 10002) | tritikale | 50 | | | komponenty bez otcovské pylové sterility | | 6002) | tritikale | 50 | | | C (hybrid) | 1,0 | 5002) | tritikale | 50 | | | pohanka obecná | SE, E | 1,0 | 200 | od jiného druhu pohanky | 200 | | C | 1,0 | 200 | | 200 | | | proso seté | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | |

1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

2) Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Další požadavky:

Tabulka 3.2b

Druh Kategorie Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu1) v m
kukuřice všechny kategorie a generace 200 2)
čirok obecný, čirok sudánská tráva, čirok obecný x sudánská tráva všechny kategorie a generace 300 2)

1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

Druh Kategorie Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2) na 100 m2
ječmen 3) SE, E 20
C 40
lesknice kanárská SE, E 3
C 10
oves nahý, setý, hřebílkatý 3) SE, E 20
C 40
pšenice setá, tvrdá a špalda 1) 3) SE, E 20
C 100
tritikale 1) 3) SE, E 20
C 100
žito 1) 5) SE, E, 20
C 100
E (komponenty) 3
C (hybrid) 10 4)
pohanka obecná SE, E 3
C 10
proso seté SE, E 3
C 10

1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m^2.

2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

3) S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

4) Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

5) Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Další požadavky:

Tabulka 3.3b

| Druh | Kategorie | Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%) | Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě 3) (%) | Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce 1),2) (%) | | | v každé z 2.-4. přehlídky | maximální součet 2.-4. přehlídky | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kukuřice | E (komponenty) | 0,1 | 0,5 | 1,0 | 1,0 | | C (hybrid) | 0,2 | 1,0 | 2,0 | 2,0 | | | SE,E (nehybridní) | 0,5 | | | | | | C (nehybridní) | 1,0 | | | | |

1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin

2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Další požadavky:

Tabulka 3.3c

Druh Kategorie Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%)
čirok obecný, čirok sudánská tráva, čirok obecný x sudánská tráva E při kvetení 0,1
ve zralosti 0,1
C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení 0,1
C - rostliny mateřského komponentu při kvetení 0,3
ve zralosti 0,1

Další požadavky:

3 rostliny na 100 m^2 v kategorii E

10 rostlin na 100 m^2 v kategorii C

○ buď smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě,

○ nebo pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu | | | | | | | | | | | fuzariozy v klasech (Fusarium ssp.) | sněť prašná pšeničná (Ustilago tritici (Pers.) Rostrub) | sněť stébelná (Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.) | sněť prašná ječmenná (Ustilago nuda (Jens.) Rostr.) | prašná sněť ovesná (Ustilago avenae (Pers.) Rostrub) | sněť prosová (Sphacelo- theca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson) | sněti rodu Tilletia ssp. s výjimkou T.controversa Kühn | sněť zakrslá (Tilletia controversa Kühn) | sněť tvrdá ječmenná (Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.) | pruhovitost ječmene (Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay) | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | ječmen | SE, E | 3% | - | - | 5 | - | - | - | 1 | 0 | 10 | | C | 5% | - | - | 20 | - | - | - | 1 | 1 | 10 | | | lesknice kanárská | SE, E | - | - | - | - | - | 1 | - | - | - | - | | C | - | - | - | - | - | 3 | - | - | - | - | | | oves nahý, setý, hřebílkatý | SE, E | - | - | - | - | 1 | - | - | 1 | - | - | | C | - | - | - | - | 1 | - | - | 1 | - | - | | | pšenice setá, tvrdá a špalda tritikale 1) | SE, E | 3% | 5 | - | - | - | - | 0 | nesmí se vyskytovat | - | - | | C | 5% | 20 | - | - | - | - | 1 | - | - | | | | SE, E | 3% | - | 5 | - | - | - | - | nesmí se vyskytovat | - | - | | | C | 5% | - | 20 | - | - | - | - | - | - | | | | žito 1) | SE, E | 3% | - | 5 | - | - | - | - | 1 | - | - | | C | 5% | - | 20 | - | - | - | - | 1 | - | - | | | proso seté | SE, E | - | - | - | - | - | 1 | - | - | - | - | | C | - | - | - | - | - | 3 | - | - | - | - | |

1) Maximální počet rostlin na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m^2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m^2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz 5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda 5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

- Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

- Izolace:

| kategorie | nejmenší vzdálenost v m | | | cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem | samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale | | | --- | --- | --- | | E | 300 | 50 | | C | 250 | 20 |

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

- Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

- Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi po vymetání.

- Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

- Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

- V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m^2

Druh SE,E C 1 C 2
pšenice, ječmen, oves 99,9 % 30 rostlin na 100m2 99,7 % 90 rostlin na 100m2 99,0 % 300 rostlin na 100m2
převážně samosprašné odrůdy tritikale 99,7 % 90 rostlin na 100m2 99,0 % 300 rostlin na 100m2 98,0 % 600 rostlin na 100m2

U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

druh SE, E C
cizosprašné odrůdy žita a tritikale 3 rostliny na 100m2 10 rostlin na 100 m2

U hybridních odrůd:

druh rodičovské linie konečný hybrid
pšenice, ječmen, oves 99,9 % 30 rostlin na 100m2 99,7 % 90 rostlin na 100m2
žito 3 rostliny na 100m2 10 rostlin na 100m2

Další požadavky:

- pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

- odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

● posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,

● stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

- Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity, stanovenou na poli, jako úroveň odrůdové čistoty hybridu, za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

- při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

● Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)**

● kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

● a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.

● Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)**

● kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

● a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky, nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

- porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

KUKUŘICE A ČIROKY:

Požadavky na prostorovou izolaci

| kategorie | nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m | | | | kukuřice | čiroky - nehybridní odrůdy | čiroky - hybridní odrůdy | | | --- | --- | --- | --- | | E | 200 | 400 | 300 | | C | 200 | 200 | 200 |

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

- Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

- Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

- Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Minimální čistota odrůd kukuřice v %

E C
nehybridní odrůdy 99,5 % 99,0 %
hybridní odrůdy 99,9 % 99,8 %

Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

E C
nehybridní odrůdy 3 rostliny na 100m2 10 rostlin na 100m2
hybridní odrůdy 99,9 % 99,7 % - mateřský komponent

- Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m^2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m^2.

- v případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

- Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

- porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti 3) vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Čirok obecný, čirok súdánská tráva, cukrový, metlový | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | # | ■ | | Čirok x súdánská tráva, | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | # | ■ | | Ječmen obecný | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | | | | # | | | # | ■ | X | ■ | | Kukuřice setá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | # | | | # | | X | ■ | | Lesknice kanárská | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Oves nahý, setý, hřebílkatý | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | | | | # | | | # | ■ | # | ■ | | Pšenice setá, tvrdá, špalda | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | | | | # | ■2) | | # | ■ | X | ■ | | Tritikale | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | | | | # | | | # | ■ | X | ■ | | Žito seté | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | | | | # | | | | | X | ■ | | Pohanka obecná | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Proso seté | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | # | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

1) pouze u polyploidních odrůd

2) neplatí pro oves nahý

3) pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh | Kat. osiva | Vlhkost nejvýše 1) | Klíčivost nejméně | Čistota nejméně 14) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6 - 10 | Námel a zlomky námele v množství dle sloupce 11 | Podíl zadiny nejvýše 3% pod síty s otvory 2) | | | | | | celkem jiných rostlinných druhů | z toho podle sloupce 6 | z toho podle sloupce 8 | | | | | | | | | | | | jiných druhů obilnin | ostatní rostlinné druhy kromě obilnin | ředkev ohnice, koukol polní | oves hluchý a plevelné ovsy, jejich hybridy a fatuoidy, jílek mámivý 13) | | | | | | | | | | | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | v gramech | ks | v mm | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | čiroky | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 1 | - | | C | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 3 | - | | | čirok - súdánská tráva | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 1 | - | | C | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 3 | - | | | ječmen 4, 8, 9) | SE,E | 15,0 | 85 10) | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,2 (2,0) | | C | 15,0 | 85 10) | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,2 (2,0) | | | kukuřice 9) | SE,E | 14,0 | 90 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 250 im.linie 1000 ostatní | 1 | - | | C | 14,0 | 90 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 1000 | 3 | - | | | lesknice kanárská | SE,E | 14,0 | 75 | 98,0 | 4 | 1 11) | - | - | 0 12) | 200 | 1 | - | | C | 14,0 | 75 | 98,0 | 10 | 5 | - | - | 0 12) | 200 | 3 | - | | | oves setý, hřebílkatý 5, 6, 8) oves nahý 6, 8) | SE,E | 15,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,8 | | C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 1,8 | | | SE,E | 14,0 | 75 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,5 | | | C | 14,0 | 75 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 1,5 | | | pšenice setá, 3,8,9) tvrdá 3,8,9) a špalda8,9,15) | SE,E | 15,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,2 (2,0) | | C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,2 (2,0) | | | tritikale cizospašné 9) samosprašné 8,9) | SE,E | 15,0 | 80 | 98,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,0 | | C | 15,0 | 80 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,0 | | | žito 9) | SE,E | 15,0 | 85 | 98,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,8 | | C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 u nehybridů 9 u hybridů | 1,8 | | | pohanka obecná | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 6 | 4 | 2 | 1 | 0 | 600 | - | - | | C | 14,0 | 80 | 97,0 | 12 | 6 | 6 | 3 | 0 | 600 | - | - | | | proso seté 7, 9) | SE,E | 14,0 | 85 | 98,0 | 3 | 1 | 2 | - | - | 150 | - | - | | C | 14,0 | 85 | 97,0 | 6 | 2 | 4 | - | - | 150 | - | - | |

1) Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

2) Pro pšenici jarní a ječmen ozimý platí údaje uvedené v závorkách.

3) V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

4) U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

5) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 30 ks.

6) V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

7) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 50 ks.

8) U hybridních odrůd při použití chemického hybridizačního prostředku je minimální úroveň hybridnosti 95 %, stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. Minimální odrůdová čistota - % hybridnosti osiva v ostatních případech je 90 %, stanoví se posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

9) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

10) Byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce označení „Klíčivost nejméně 75 %“.

11) Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

12) Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

13) U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

14) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

15) U nevyluštěného osiva pšenice špaldy se podíl zadiny nestanovuje.

Vysvětlivky:

„0“ nesmí se vyskytovat

„-“ neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Ječmen obecný Pyrenophora graminea Ito et Kuribay SE, E, C 2%
Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast. SE, E, C 10%
Fusarium spp. SE, E, C 10%
Ustilago nuda (Jens.) Rostr., Ustilago hordei (Pers.) Lagerh. SE, E 0,8% 2,0%
C
Kukuřice Fusarium spp. SE, E, C 5%
Ustilago maydis (DC.) Corda SE, E, C nesmí se vyskytovat
Proso seté Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson SE, E, C 10 ks
Pšenice setá Pšenice tvrdá Pšenice špalda Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) Hedjaroude SE, E, C 20%
Fusarium spp. SE, E, C 10%
Ustilago tritici (Pers.) Rostrub SE, E 0,8% 2,0%
C
Tilletia spp. SE, E, C 10 ks chlamydospor / 1 semeno
Tritikale Fusarium spp. SE, E, C 10%
Tilletia spp. SE, E, C 10 ks chlamydospor / 1 semeno
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. SE, E, C 10 ks chlamydospor / 1 semeno
Žito seté Fusarium spp. SE, E, C 10%
Tilletia spp. SE, E, C 10 ks chlamydospor / 1 semeno
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. SE, E, C 10 ks chlamydospor / 1 semeno

1) Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull. nestanovuje

2) Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.

3) Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Bojínek hlíznatý Phleum nodosum L.
Bojínek luční Phleum pratense L.
Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek x Festulolium Asch. & Graebn. kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridní Lolium x boucheanum Kunth
Jílek mnohokvětý Lolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalý Lolium perenne L.
Kostřava červená Festuca rubra L.
Kostřava drsnolistá Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina
Kostřava luční Festuca pratensis Huds.
Kostřava ovčí Festuca ovina L.
Kostřava rákosovitá Festuca arundinacea Schreber
Kostřava vláskovitá Festuca filiformis Pourr.
Lesknice vodní Phalaris aquatica L.
Lipnice bahenní Poa palustris L.
Lipnice hajní Poa nemoralis L.
Lipnice luční Poa pratensis L.
Lipnice obecná Poa trivialis L.
Lipnice roční Poa annua L.
Ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka luční Alopecurus pratensis L.
Psineček psí Agrostis canina L.
Psineček tenký Agrostis capillaris L.
Psineček veliký Agrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatý Agrostis stolonifera L.
Srha laločnatá Dactylis glomerata L.
Sveřep samužníkovitý Bromus catharticus Vahl
Sveřep sitkovský Bromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavý Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší*) Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá*) Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá*) Poa compressa L.
Medyněk vlnatý*) Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá*) Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv.
Poháňka hřebenitá*) Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý*) Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní*) Dactylis polygama Horv.
Sveřep bezbranný*) Bromus inermis L.
Sveřep horský*) Bromus marginatus Nees ex Steud
Tomka vonná*) Anthoxanthum odoratum L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C | O | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Bojínek hlíznatý | x | x | x | x | x | | | Bojínek luční | x | x | x | x | x | | | Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek | x | x | x | x | x | | | Jílek hybridní | x | x | x | x | x | | | Jílek mnohokvětý | x | x | x | x | x | | | Jílek vytrvalý | x | x | x | x | x | | | Kostřava červená | x | x | x | x | x | | | Kostřava drsnolistá | x | x | x | x | x | | | Kostřava luční | x | x | x | x | x | | | Kostřava ovčí | x | x | x | x | x | | | Kostřava rákosovitá | x | x | x | x | x | | | Kostřava vláskovitá | x | x | x | x | x | | | Lesknice vodní | x | x | x | x | x | x | | Lipnice bahenní | x | x | x | x | x | | | Lipnice hajní | x | x | x | x | x | | | Lipnice luční | x | x | x | x | x | | | Lipnice obecná | x | x | x | x | x | | | Lipnice roční | x | x | x | x | x | x | | Ovsík vyvýšený | x | x | x | x | x | | | Psárka luční | x | x | x | x | x | | | Psineček psí | x | x | x | x | x | | | Psineček tenký | x | x | x | x | x | | | Psineček veliký | x | x | x | x | x | | | Psineček výběžkatý | x | x | x | x | x | | | Srha laločnatá | x | x | x | x | x | | | Sveřep horský | x | x | x | x | x | | | Sveřep samužníkovitý | x | x | x | x | x | | | Sveřep sitkovský | x | x | x | x | x | | | Trojštět žlutavý | x | x | x | x | x | | | Lesknice menší | x | x | x | x | x | | | Lesknice rákosovitá | x | x | x | x | x | | | Lipnice smáčknutá | x | x | x | x | x | | | Medyněk vlnatý | x | x | x | x | x | | | Metlice trsnatá | x | x | x | x | x | | | Poháňka hřebenitá | x | x | x | x | x | | | Pýr hřebenitý | x | x | x | x | x | | | Srha hajní | x | x | x | x | x | | | Sveřep bezbranný | x | x | x | x | x | | | Sveřep horský | x | x | x | x | x | | | Tomka vonná | x | x | x | x | x | |

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

| Kategorie | Přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládaný (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány | | | počet roků2) | Předplodina1) | | | | --- | --- | --- | --- | | SE, E, C | od vymetání do počátku zrání | 2 | trávy |

1) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

2) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Tabulka 3.2

| Porosty ze kterých bude vyrobeno osivo určené | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech 1) | Prostorová izolace cizosprašných druhů - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení 2)3) | | | Vzdálenost5) | | | | | | pole do 2 ha | pole nad 2 ha | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | do dalšího množení | SE, E, C | 1 | 200 | 100 | | pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1004) | 504) |

1) Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.

2) Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.

3) Navzájem mezi druhy:

jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.

4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

5) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Tabulka 3.3a

| Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2 | kategorie | | | | SE,E | C | | | | --- | --- | --- | --- | | jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b) | 2 | 10 | | | jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční | 5 | 60 | | | jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční | 5 | 40 | | | jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav | 3 | 10 | | | oves hluchý | 3 | 5 | | | šťovíky kadeřavý a tupolistý | 10 | 20 | | | kokotice a psárka polní | nesmí se vyskytovat | nesmí se vyskytovat | | | rostliny napadené | - snětí: Ustilago spp. | 3 | 15 | | - dusivou plísňovitostí trav: Epichloë typhina (Pers.:Fr.) Tul. | 5 | 20 | |

Tabulka 3.3b

Druh Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatý bojínek luční
bojínek luční bojínek hlíznatý
jílek hybridní ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětý ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalý ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červená kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí,kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistá kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční -
kostřava ovčí kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitá kříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitá kostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší -
lesknice rákosovitá jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodní jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenní ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajní ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice luční ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecná ostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice roční ostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutá ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatý metlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatá medyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený -
poháňka hřebenitá -
psárka luční (psárka kolénkatá)
Druh Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
psineček veliký ostatní psinečky
psineček psí ostatní psinečky
psineček tenký ostatní psinečky
psineček výběžkatý ostatní psinečky
pýr hřebenitý (pýr plazivý)
srha hajní srha laločnatá
srha laločnatá srha hajní
sveřep bezbranný ostatní sveřepy
sveřep horský ostatní sveřepy
sveřep sitkovský ostatní sveřepy
sveřep samužníkovitý ostatní sveřepy
tomka vonná -
trojštět žlutavý -
festulolium kříženci rodů kostřava x jílek loloidního typu tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
festucoidního typu kostřava rákosovitá

Další požadavky:

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.

- Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

- Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

- Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi metání.

- Požadavky na izolační vzdálenosti porostů cizosprašných druhů jsou shodné s tabulkou 3.2, porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh SE, E C
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd) 5 rostlin na 100 m2 40 rostlin na 100 m2
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy) 5 rostlin na 100 m2 60 rostlin na 100 m2
ostatní trávy 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2

Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Druh SE,E C
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium) 2 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2
ostatní trávy 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2

Další požadavky:

- porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

- zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Bojínek luční, hlíznatý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | # | | # | | | ■ | | Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | # | | | | | ■ | | Lesknice menší, rákosovitá, vodní | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Medyněk vlnatý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Metlice trsnatá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Ovsík vyvýšený | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Poháňka hřebenitá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Psárka luční | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Pýr hřebenitý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Srha laločnatá, hajní | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Sveřep sitkovský, samužníkovitý, horský | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Tomka vonná | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Trojštět žlutavý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Festulolium - kříženci rodů kostřava x jílek | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost nejméně 12) | Čistota nejméně 11) | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15 | | | | | | | | | | | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku dle sloupce 16 počet semen | | | | | | | | | | | | | | | | celkem | v množství dle sloupce 6 | jeden druh | odlišné od sloupce 7 nebo 10 | | | | | | | | | | | | | | z toho | pýr | kokotice 9)13) | psárka polní | šťovíky 5) | oves hluchý a fatuoidy | | | | | | | | | | | | jeden druh | pýr | psárka polní | | | | | | | | | | | | | | | % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | ks | g | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bojínek luční | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 10 | | bojínek hlíznatý | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 10 | | jílek mnohokvětý | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 | | jílek vytrvalý | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 | | x Festulolium | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 | | kostřava luční | SE,E C | 14,0 | 80 | 95,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 50 | | kostřava červená | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 | | kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 17 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 25 | | kostřava rákosovitá | SE,E C | 14,0 | 80 | 95,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 50 | | lesknice vodní | SE,E C O | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 2,5 | 1,0 2,0 | 0,3 0,3 | 0,3 0,3 | 16 | 4 | 0 | 4 | 2 4 4 | 0 | 40 | | lesknice rákosovitá, menší | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 16 | 4 | 0 | 4 | 2 4 | 0 | 40 | | lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 3) | 1,0 3) | 0,3 | 0,3 | 20 4) | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 | 5 | | lipnice roční | SE,E C O | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 3) 3,010) | 1,0 3) 2,010) | 0,3 0,3 | 0,3 0,3 | 20 4) | 1 | 0 | 1 | 1 5 5 | 0 | 10 | | medyněk vlnatý | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,4 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 10 | | metlice trsnatá | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,4 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 10 | | ovsík vyvýšený | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 3,0 | 1,0 6) | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 7) | 80 | | poháňka hřebenitá | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 20 | | psárka luční | SE,E C | 14,0 | 70 | 75,0 | 0,3 2,5 | 1,0 6) | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 | | psineček výběžkatý, tenký, psí | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 10 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2,5 | | psineček veliký | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 10 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2,5 | | pýr hřebenitý | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 40 | | srha laločnatá, hajní | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 | | sveřep bezbranný, horský | SE,E C | 14,0 | 75 | 97,0 | 0,4 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 | 5 | 0 | 5 | 5 10 | 0 | 90 | | sveřep samužníkovitý, sitkovský | SE,E C | 14,0 | 75 | 97,0 | 0,4 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 | 5 | 0 | 5 | 5 10 | 0 7) | 200 | | tonika vonná | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 | 20 | | trojštět žlutavý | SE,E C | 14,0 | 70 | 75,0 | 0,3 3,0 | 1,0 6) | 0,3 | 0,3 | 20 2) | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 8) | 5 |

1) Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic v kategoriích SE a E se nepovažuje za příměs.

2) V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic nepovažuje za příměs.

3) V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za příměs.

4) V osivu lipnic v kategoriích SE a E se uvedený počet semen nevztahuje na semena jiných druhů lipnic, nejvyšší výskyt jiných druhů lipnic v dílčím vzorku (sl. 16) může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.

5) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

6) Stanovené procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na příměs lipnic.

7) Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého nebo fatuoidů ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

8) Výskyt jednoho semene ovsa hluchého nebo fatuoidů ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

9) U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

10) V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za příměs.

11) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

12) Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření se považují za semena, která vyklíčila.

13) U kategorií SE a E se v případě výskytu semen kokotice nepoužije pravidlo 9).

Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
− malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) 10,0
− malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) 2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Bob polní Vicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky) Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východní Galega orientalis Lam.
Jetel alexandrijský Trifolium alexandrinum L.
Jetel luční Trifolium pratense L.
Jetel nachový Trifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský) Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivý Trifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský) Trifolium hybridum L.
Lupina bílá Lupinus albus L.
Lupina úzkolistá Lupinus angustifolius L.
Lupina žlutá Lupinus luteus L.
Pískavice řecké seno Trigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatý Lotus corniculatus L.
Tolice dětelová Medicago lupulina L.
Vičenec Onobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatá Vicia villosa Roth
Vikev panonská Vicia pannonica Crantz
Vikev setá Vicia sativa L.
Vojtěška proměnlivá Medicago x varia T.Martyn
Tolice vojtěška Medicago sativa L.
Cizrna beraní*) Cicer arietinum L.
Čičorka pestrá*) Coronilla securigera varia (L.) Lassem
Čočka jedlá*) Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední*) Trifolium medium L.
Komonice bílá*) Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý*) Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj*) Anthyllis vulneraria L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | | | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C2 | O | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Bob polní | x | x | x | x | | x | x | | | Hrách polní (včetně pelušky) | x | x | x | x | | x | x | | | Jestřabina východní | x | x | x | x | x | | | | | Jetel alexandrijský | x | x | x | x | x | | | | | Jetel luční | x | x | x | x | x | | | | | Jetel nachový | x | x | x | x | x | | | | | Jetel perský (zvrácený) | x | x | x | x | x | | | | | Jetel plazivý | x | x | x | x | x | | | | | Jetel zvrhlý (švédský) | x | x | x | x | x | | | | | Lupina bílá | x | x | x | x | | x | x | | | Lupina úzkolistá | x | x | x | x | | x | x | | | Lupina žlutá | x | x | x | x | | x | x | | | Pískavice řecké seno | x | x | x | x | x | | | x | | Štírovník růžkatý | x | x | x | x | x | | | | | Tolice dětelová | x | x | x | x | x | | | | | Vičenec | x | x | x | x | x | | | x | | Vikev huňatá | x | x | x | x | | x | x | | | Vikev panonská | x | x | x | x | | x | x | x | | Vikev setá | x | x | x | x | | x | x | | | Vojtěška proměnlivá | x | x | x | x | x | | | | | Vojtěška setá | x | x | x | x | | x | x | | | Cizrna beraní | x | x | x | x | | x | x | | | Čičorka pestrá | x | x | x | x | x | | | | | Čočka jedlá | x | x | x | x | x | | | | | Jetel prostřední | x | x | x | x | x | | | | | Komonice bílá | x | x | x | x | x | | | | | Štírovník jednoletý | x | x | x | x | x | | | | | Úročník bolhoj | x | x | x | x | x | | | |

*) označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

Kategorie První přehlídka ve fázi Druhá přehlídka v době Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu 1) 2) 3)
SE, E kvetení dozrávání 3 roky
C kvetení dozrávání 3 roky

1) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100m^2.

2) Týká se i zeleninových variet luskovin.

3) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

| Kategorie | Přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | Počet roků1) | Předplodina2) | | | | --- | --- | --- | --- | | SE, E, C | od kvetení do počátku zrání | 3 | jeteloviny |

1) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

2) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost od zdrojů pylu uvedených v této tabulce | | | | Zdroj pylu | Typ porostu | Vzdálenost 2) v metrech | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bob polní | SE, E, C | 1 | jiná odrůda bobu polního | | | | lupina - bílá - žlutá - úzkolistá | SE, E, C | 1 | jiná odrůda stejného druhu lupiny, ostatní druhy lupiny | | | | vikev - huňatá - setá | SE, E, C | 1 | jiná odrůda stejného druhu vikve | pro výrobu osiva určeného do množení, o výměře: | | | vikev panonská | SE, E, C, O | 1 | jiná odrůda vikve panonské | do 2 ha nad 2 ha | 200 100 | | cizrna beraní | SE, E, C | 1 | jiná odrůda cizrny beraní | pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely, o výměře: | | | čočka jedlá | SE, E, C | 1 | vikve | | | | hrách polní (jiný než peluška) 3) | SE, E, C | 2 | peluška | | | | porost běžného pěstování hrachu polního (jiného než peluška) | do 2 ha nad 2 ha | 100 1) 50 1) | | | | | Peluška 3) | SE, E, C | 2 | hrách polní (jiný než peluška) | | | | porost běžného pěstování pelušky | | | | | |

Tabulka 3.2a - pokračování

Druh Kategorie Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech Zdroj pylu
hrách polní (jiný než peluška) SE, E, C 2 peluška 100
porost běžného pěstování hrachu polního (jiného než peluška) 50
peluška SE, E, C 2 hrách polní (jiný než peluška) 100
porost běžného pěstování pelušky 50

1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

3) Platí pouze pro prosty množené podle schémat OECD.

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

| Porosty ze kterých bude vyrobeno osivo určené | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | | | Vzdálenost2) | | | | | | porost do 2 ha | porost nad 2 ha | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | do dalšího množení | SE, E, C | 1 | 200 | 100 | | pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1001) | 501) |

1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu | Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m2 porostu | | | jiných druhů luskovin a forem1) v rámci druhu | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | bob | SE, E C | 1 10 | 10 2) 20 2) | 5 15 | | Cizrna beraní | SE, E C | 1 10 | 10 20 | - - | | čočka | SE, E C | 1 8 | 2 10 | - - | | hrách (včetně pelušky) | SE, E C | 1 10 | 10 4) 20 4) | 5 15 | | lupina - bílá - žlutá - úzkolistá | SE, E C | 1 10 | 3 10 | 5 3) 15 3) | | vikev - huňatá - setá - panonská | SE, E C | 1 10 | 3 10 | 5 15 |

1) Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

2) U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m^2.

3) U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.

4) Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

| Druh | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostů | Kategorie | | | SE, E | C | | | | --- | --- | --- | --- | | jetel luční a vojtěška | jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) | 5 | 10 | | jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy | 3 | 10 | | | plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý | 5 | 10 | | | rostliny napadené virovými chorobami | 10% | 10% | | | ostatní jeteloviny | jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) | 5 | 30 | | jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy | 3 | 10 | | | plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý | 5 | 10 | | | rostliny napadené virovými chorobami | 10% | 10% | | | všechny jeteloviny | kokotice a záraza | nesmí se vyskytovat | |

Tabulka 3.3c

DRUH Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrá jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní -
jetel alexandrijský jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel luční štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachový jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel perský jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivý štírovníky, jetel zvrhlý
jetel prostřední jetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky
jetel zvrhlý (švédský) jetel plazivý a štírovníky
komonice bílá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno -
štírovník jednoletý jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatý jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelová jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhoj jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenec jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivá jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Další požadavky:

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

- Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

- Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

- Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

- Požadavky na izolační vzdálenosti porostů jsou shodné s tabulkami 3.2a a 3.2b.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh SE, E C 1 C2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní 99,7 % 20 rostlin na 100 m2 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 98,0 % 140 rostlin na 100 m2
sója 99,5 % 35 rostlin na 100 m2 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 99,0 % 70 rostlin na 100 m2
Druh SE, E C
--- --- --- ---
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2

Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Druh SE, E C, C 1, C 2
luskoviny a jeteloviny 3 rostliny na 100 m2 10 rostlin na 100 m2

Další požadavky:

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Bob obecný | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Hrách polní | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | # | | | | | # | | x | ■ | | Jestřabina východní | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Jetel luční, zvrhlý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | # | | | | | | | ■ | | Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, perský | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | # | | | | | | | ■ | | Lupina bílá, úzkolistá, žlutá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Peluška | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Pískavice řecké seno | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Štírovník jednoletý, růžkatý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Tolice dětelová | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Vičenec ligrus | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Vikev huňatá, panonská, setá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Vojtěška setá, proměnlivá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Cizrna beraní | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Čičorka pestrá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Čočka jedlá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Komonice bílá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Úročník bolhoj | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva luskovin

Tabulka 5.2a

| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše 8) | Klíčivost | Čistota nejméně 7) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10 - 14 | Další požadavky | | | | | | | | | | klíčivost nejméně | Klíčivost nejméně 1) | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku podle sloupce 14 | | | | | | | | | | | | | | celkem | v množství dle sloupce 7 | jednoho druhu | odlišné od sloupce 8 nebo 10 | | | | | | | | | | | | | | jednoho druhu | komonice | komonice | oves hluchý, plevelné ovsy | šťovíky kromě menšího a přímořského | kokotice | | | | | | | | | | | | % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | g | % | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bob polní | SE, E C | 16,0 | 80 | 5 | 98,0 | 0,3 0,5 | - 0,3 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 4) | | hrách polní (včetně pelušky) | SE, E C | 16,0 | 80 | - | 98,0 | 0,3 0,5 | - 0,3 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 4) | | lupina bílá, žlutá | SE, E C | 16,0 | 80 | 20 | 98,0 | 0,3 0,5 5) | - 0,3 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 2) 3) 4) | | lupina úzkolistá | SE, E C | 16,0 | 75 | 20 | 98,0 | 0,3 0,55) | - 0,3 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 2) 3) 4) | | vikev huňatá | SE, E C | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 | 0,3 1,05) | - 0,5 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | | | vikev setá | SE, E C | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 | 0,3 1,05) | - 0,5 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | | | vikev panonská | SE, E C O | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 98,0 97,0 | 0,3 1,0 5) 2,0 6) | - 0,5 5) 1,5 6) | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 2 5 5 | 0 | 1000 | | | cizrna beraní | SE, E C | 16.0 | 80 | 20 | 99,0 98,0 | - | - | - | 20 - | - | 0 | - | 0 | 1000 | | | čočka jedlá | SE, E C | 16,0 | 80 | 20 | 99,0 | - | - | - | 20 - | - | 0 | - | 0 | 600 | |

1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.

2) Procentní podíl hořkých semen v odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.

3) Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.

4) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

5) Výskyt nejvýše 0,5 hmotnostních % semen lupin, pelušky, bobu a vikví v jiném příslušném druhu se nepovažuje za nečistotu.

6) Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.

7) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

8) Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin

Tabulka 5.2b

| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost | Čistota nejméně 8) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-14 | | | | | | | | | | Minimální klíčivost | Maximální podíl tvrdých semen1) | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku dle sloupce 15 počet semen | | | | | | | | | | | | | celkem | v množství dle sloupce 7 | jeden druh | odlišné od sloupce 8 nebo 10 | | | | | | | | | | | | | z toho | komonice | kokotice | oves hluchý a fatuoidy | šťovíky kromě menšího a přímořského | | | | | | | | | | | | jeden druh | komonice | | | | | | | | | | | | | | | % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | g | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | jestřabina východní | SE, E C | 12,0 | 60 | 40 | 97,0 | 0,3 2,0 | - 1,5 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 0 5) 6) | 0 | 2 10 | 200 | | jetel alexandrijský | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 0 5) 6) | 0 | 3 10 | 60 | | jetel luční | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 0 5) 6) | 0 | 5 10 | 50 | | jetel nachový | SE, E C | 12,0 | 75 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 80 | | jetel perský | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 20 | | jetel plazivý | SE, E C | 12,0 | 80 | 40 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 5 10 | 20 | | jetel zvrhlý | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 20 | | pískavice řecké seno | SE, E C O | 12,0 | 80 | - | 95,0 | 0,3 1,0 2,0 | - 0,5 1,5 | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 0 | 2 55 | 450 | | štírovníky (jednoletý a růžkatý) | SE, E C | 12,0 | 75 | 40 | 95,0 | 0,3 1,8 4) | - 1,0 4) | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 30 | | tolice dětelová | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 0 5) 6) | 0 | 5 10 | 50 | | vičenec (nevyluštěný) | SE,E C O | 12,0 | 75 | 20 | 95,0 | 0,3 2,5 3,5 | - 1,0 2,0 | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 0 | 2 55 | 600 400 2) | | vojtěška (setá a proměnlivá) | SE, E C | 12,0 | 80 | 40 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 7) - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 50 | | čičorka pestrá | SE, E C | 12,0 | 75 | 40 | 95,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 100 | | jetel prostřední | SE, E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 5) 05) 6) | 0 | 3 10 | 50 | | komonice bílá | SE, E C | 13,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - | 20 - | - - | 0 5) 05) 6) | 0 | 2 5 | 50 | | úročník bolhoj | SE, E C | 13,0 | 75 | 20 | 95,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 5) 05) 6) | 0 | 2 5 | 60 |

1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.

2) Osivo vyluštěné.

3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

4) Výskyt nejvýše 1 hmotnostního % semen jetele lučního se nepovažuje za nečistotu.

5) Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

6) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7) Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.

8) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Další požadavky:

Vysvětlivky:

„0“ nesmí se vyskytovat

„-“ neposuzuje se

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Kategorie Normovaná hodnota1) Hraniční hodnota2)
Bob obecný Ascochyta fabae Speg. SE, E 3 % 7 % 10 % 15 %
C
Hrách polní (včetně pelušky) Ascochyta spp. SE, E 3 % 7 % 10 % 15 %
C
Fusarium spp. SE, E, C 7 % 20 %
Lupina Colletotrichum spp. SE, E 0 % 2 % - -
C

1) Normovaná hodnota: je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

2) Hraniční hodnota: jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) 10,0
- malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) 2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Kapusta krmná Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L.
Ředkev olejná Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers.
Svazenka Phacelia tanacetifolia Benth.
Tuřín Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.
Bér vlašský (čumíza, mohár) *) Setaria italica (L.) P. Beauv.
Sléz přeslenitý*) Malva verticillata L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Kapusta krmná | x | x | x | x | x | | Ředkev olejná | x | x | x | x | x | | Svazenka | x | x | x | x | x | | Tuřín | x | x | x | x | x | | Bér vlašský (čumíza, mohár) | x | x | x | x | x | | Sléz přeslenitý | x | x | x | x | x |

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

| Kategorie | První rok pěstování | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | počet roků1) | předplodiny | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kapusta krmná, tuřín | sazečka | semenice | | | | | E | v technologické zralosti | při třídění | kvetení | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | | C | | | | | | | ředkev olejná, | | | | | | | SE EC | - | kvetení | dozrávání | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | | - | kvetení | - | | | | | svazenka | | | | | | | SE E C | - | kvetení | - | 2 | stejný nebo příbuzný druh | | sléz | | | | | | | SE E C | - | od kvetení do počátku zrání | - | 3 | stejný nebo příbuzný druh | | bér | | | | | | | SE E C | - | od kvetení do počátku zrání | - | 2 | stejný nebo příbuzný druh |

1) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů2) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | | | vzdálenost3) | od druhů | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | kapusta1) krmná | E | 1 | 400 | rodu Brassica, Camelina a Sinapis | | C | 1 | 200 | | | | svazenka | SE, E | 1 | 400 | - | | C | 1 | 200 | | | | Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů2) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | | | vzdálenost3) | od druhů | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | tuřín1) | E | 1 | 400 | rodu Brassica, Camelina a Sinapis | | C | 1 | 200 | | | | sléz přeslenitý | SE, E, C | 1 | 500 | od jiných odrůd téhož druhu | | ředkev olejná, bér vlašský | | | vzdálenost3) | | | porost do 2 ha | porost nad 2 ha | | | | | do dalšího množení | SE, E | 1 | 200 | 100 | | pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1004) | 504) |

1) Týká se porostů semenic.

2) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m porostu nebo % | | | jiných kulturních druhů a forem s podobným semenem | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů | | | | --- | --- | --- | --- | | kapusta krmná, tuřín | E | 3 ks | 3 ks; 0,3 % | | C | 10 ks | 10 ks; 1,0 % | | | ostatní jiné krmné plodiny | E | 3 ks | 3 ks | | C | 10 ks | 10 ks | |

Další požadavky:

Tabulka 3.3b

| Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd 1) | Kategorie | | | E | C (hybrid) | | | --- | --- | --- | | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů - v odrůdách a liniích - v hybridních porostech | 0,5 % 0,2 % | 3,0% 1,0 % | | jiných příbuzných druhů - v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů | 0 % 1) | 1,0 % |

1) Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Odrůdová čistota, % hybridnosti u hybridních odrůd, se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetační zkoušce nebo s použitím jiných mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m porostu
Druh Kategorie Leptosphaeria maculans (Desm.)Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm. Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de Bary Ustilago spp.
kapusta krmná E 5 5 -
C 20 20 -
ředkev olejná SE,E - 5 -
C - 20 -
tuřín E 5 5 -
C 20 20 -
bér vlašský SE,E - - 5
C - - 20

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností ɵ rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Bér vlašský (čumíza, mohár) | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Kapusta krmná | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Ředkev olejná | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | # | | | | ■ | | Sléz přeslenitý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Svazenka vratičolistá | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Tuřín | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | x | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

[image omitted] zkouška se neprovádí

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost nejméně | Čistota nejméně 2) | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13 | | | | | | | | | Vztaženo na hmotnost základního vzorku | Ve vzorku dle sloupce 14 počet semen | | | | | | | | | | | | | | celkem | z toho jeden druh | ředkev ohnice | hořčice rolní | jeden druh | Odlišné od sloupce 6 nebo 10 | | | | | | | | | | oves hluchý a fatuoidy | kokotice | šťovíky kromě menšího a přímořského | | | | | | | | | | | | | % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | g | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | | bér vlašský | SE, E C | 15,0 | 70 | 96,0 | 0,3 1,0 | | | | | 0 | 01) 01) | | 90 | | kapusta krmná | SE, E C | 12,0 | 75 | 99,7 98,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 0 1) | 3 10 | 100 | | ředkev olejná | SE, E C | 10,0 | 80 | 97,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 0 | 2 5 | 200 | | sléz přeslenitý | SE, E C | 15,0 | 70 | 95,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | | | 20 | 0 | 01) 01) | | 50 | | svazenka vratičolistá | SE, E C | 13,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | | | 20 | 0 | 01) 01) | | 40 | | tuřín | SE, E C | 10,0 | 80 | 99,7 98,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 01) | 2 5 | 100 |

1) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

2) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Vysvětlivky:

„0“ ... nesmí se vyskytovat

prázdné políčko ... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Velikost vzorku Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Kapusta krmná, tuřín Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 100 g SE, E, C 5 ks
Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not SE, E, C 0%

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) 10,0
- malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) 2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Hořčice bílá Sinapis alba L.
Hořčice černá Brassica nigra (L.) W.D.J.Koch
Hořčice sareptská Brassica juncea (L.) Czernj.
Kmín Carum carvi L.
Konopí seté Cannabis sativa L.
Len Linum usitatissimum L.
Mák Papaver somniferum L.
Řepice (řepák) Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs
Řepka Brassica napus L. (partim)
Slunečnice Helianthus annuus L.
Sója Glycine max (L.) Merr.
Světlice barvířská (saflor) Carthamus tinctorius L.
Lnička setá*) Camelina sativa (L.) Crantz

^*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridů) | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | | | | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C 2 | C 3 | O | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Hořčice bílá | x | x | x | x | x | | | | | | Hořčice černá | x | x | x | x | x | | | | x | | Hořčice sareptská | x | x | x | x | x | | | | | | Kmín | x | x | x | x | x | | | | | | Konopí seté dvoudomé | x | x | x | x | x | | | | | | Konopí seté jednodomé | x | x | x | x | | x | x | | | | Len setý olejný | x | x | x | x | | x | x | | | | Len setý přadný | x | x | x | x | | x | x | x | | | Mák | x | x | x | x | x | | | | | | Řepice | x | x | x | x | x | | | | | | Řepka | x | x | x | x | x | | | | | | Slunečnice | x | x | x | x | x | | | | | | Sója | x | x | x | x | | x | x | | | | Světlice barvířská | x | x | x | x | x | | | | | | Lnička setá | x | x | x | x | | x | x | | |

*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhu, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název Popis
E - nehybridní odrůdy určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace
E - hybridní odrůdy - inbrední linie určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů
E - hybridní odrůdy - jednoduché hybridy určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

| Druh Kategorie | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka ve fázi | Třetí přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | počet roků1) | předplodiny | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice (řepák) | | | | | | | SE E | kvetení | dozrávání | - | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | | C, O | kvetení | - | - | 5 | | | řepka | | | | | | | SE, E, včetně inberdních linií C | tvorby listové růžice | kvetení | dozrávání | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | | kmín | | | | | | | SE, E, C | kvetení | - | - | 2 | čeleď Apiaceae | | konopí | | | | | | | SE, E, C | kvetení | dozrávání | - | 2 | stejného druhu | | len | | | | | | | SE, E, C | kvetení | dozrávání | - | 2 | stejného druhu | | sója | | | | | | | SE, E, C | kvetení | před zralostí | ve zralosti po opadu listů | 2 | stejného druhu | | mák, slunečnice, světlice barvířská | | | | | | | SE, E, C | kvetení | dozrávání | - | 2 | stejného druhu |

1) V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů1) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | | | od stejného druhu | od druhů | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | hořčice bílá | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Camelina a Raphanus | | C | 1 | 2002) | | | | hořčice černá, sareptská | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | | C | 1 | 2002) | | | | kmín | SE, E | 1 | 4002) | od jiné odrůdy | | C | 1 | 2002) | | | | konopí jednodomé | SE, E | 2 | 5 0002) | | | C | 2 | 1 0002) | | | | konopí dvoudomé | SE, E | 2 | 4002) | | | C | 2 | 2002) | | | | len | SE, E | 1 | 200 | | | C | 1 | 100 | | | | lnička setá | SE, E | 1 | 400 | rodu Brassica, Raphanus a Sinapis | | C | 1 | 200 | | | | mák | SE, E | 1 | 400 | | | C | 1 | 200 | | | | řepka | SE, E | 1 | 2002) | rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina | | C | 1 | 1002) | | | | komponenty | 1 | 5002) | | | | hybridy | 1 | 3002) | | | | řepice (řepák) | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina | | C | 1 | 2002) | | | | slunečnice | SE, E | 1 | 7502) | | | C | 1 | 5002) | | | | komponenty | 1 | 1 5002) | | | | hybridy | 1 | 5002) | | | | světlice | SE, E | 1 | 4002) | | | barvířská | C | 1 | 2002) | | | sója | SE, E | 1 | - | | | C | 1 | - | | |

1) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m^2

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m2 porostu - kusy, % | | | | | | jiných kulturních druhů a forem1) s podobným semenem | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů | hořčice rolní | ředkev ohnice | ostatní plevele | | | | kusů | kusů / % | kusů | kusů | kusů | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | hořčice bílá | SE, E | 3 | 3 | 0 | 2 | | | C | 10 | 10 | 4 | 4 | | | | hořčice černá, sareptská | SE, E | 3 | 3 | 0 | 2 | | | C | 10 | 10 | 4 | 4 | | | | konopí | SE, E | 3 | 3 | | | | | C | 10 | 10 | | | | | | kmín | SE, E | 3 | 3 | | | 02) | | C | 10 | 10 | | | 42) | | | len | SE, E | 3 | 3 | | | | | C | 10 | 10 | | | | | | lnička setá | SE, E | 3 | 3 | | | | | C | 10 | 10 | | | | | | mák | SE, E | 3 | 3 | | | 03) | | C | 10 | 10 | | | 03) | | | řepka | SE, E | 3 | 3 | 0 | 2 | | | C | 10 | 10 | 4 | 4 | | | | komponenty | 3 | viz tabulka 3.3b | 0 | 2 | | | | hybridy | 10 | 4 | 4 | | | | | řepice (řepák)4) | SE, E | 3 | 3 | 0 | 2 | | | C | 10 | 10 | 4 | 4 | | | | slunečnice | SE, E | 3 | 3 | | | | | C | 10 | 10 | | | | | | komponenty | 3 | viz tabulka 3.3c | | | | | | hybridy | 10 | | | | | | | světlice barvířská (saflor) | SE, E | 3 | 3 | | | | | C | 10 | 10 | | | | | | sója | SE, E | 3 | 0,5 % | | | | | C | 10 | 1,0 % | | | | |

1) Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem

2) Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).

3) Blín

4) Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Další požadavky:

Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility

Tabulka 3.3b

| Kategorie | Komponenty | Restaurované hybridy komponenty | Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin | Pylová sterilita | | | % | ks/100 m2 | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | E | inbrední linie | | 0,1 | 5 | - | | jednoduchý hybrid | | 0,1 | 5 | - | | | | otcovský komponent | | - | | | | mateřský komponent | | 0,2 | 10 | 99% | | | C | otcovský komponent | | 0,3 | 15 | - | | mateřský komponent | | 1,0 | 20 | 98% | | | E | | mateřský komponent | - | 3 | 98% | | | otcovský komponent 1) | - | 3 | - | | | | obsev | - | 3 | - | | | C | | mateřský komponent | - | 10 | 98% | | | otcovský komponent 2) | - | 15 | - | | | | obsev | - | 50 | - | |

1) Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m^2, při hustotě porostu 20 rostlin / m^2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny /100 m^2.

2) Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.

Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

Tabulka 3.3c

| Kategorie | Komponenty | Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu | | % | | | | --- | --- | --- | | E | inbrední linie | 0,2 | | jednoduchý hybrid otcovský komponent (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) | 0,2 | | | mateřský komponent | 0,5 | | | C | otcovský komponent (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) | 0,5 | | mateřský komponent | 1,0 | |

− Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd - % hybridnosti osiva je 90 % u řepky a 95 % u slunečnice, stanoví se posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva. U hybridů řepky je minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 %, otcovského komponentu 99,9 %.

Osivo hybridních odrůd řepky se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti s ohledem na znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Druh Choroba Nejvyšší dovolený výskyt (%)
řepka, řepice, hořčice Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 2
slunečnice Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 3
Botrytis spp. 5
konopí seté Botrytis spp. 5
len Alternaria spp. 3
Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas 3
Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. 3
Fusarium spp. 10
Botrytis spp. 5
sója Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie 0,2
Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell 0,2
Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams 0,2
Phytophthora megasperma Drecks. 0,2

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.

- Sója je zařazena do skupiny leguminóz.

- požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

- Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

- U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.

- U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

- U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.

- požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

- množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

- u hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

- Druhová čistota - pro druhy jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m^2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m^2

Minimální odrůdová čistota:

Druh SE, E C 1 C2
řepka a řepice mimo krmný typ 99,9 % 99,7 % 99,7%
řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice 99,7 % 99,0 % 98,0 %
len 99,7 % 98,0 % 97,5 %
mák 99,0 % 98,0 % 98,0 %

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:

všechny druhy:

SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m^2-

C - 1 odlišná rostlina na 10 m^2

Základní osivo

- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

- v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.

Certifikované osivo

- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

- v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin

- Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

| slunečnice: | | | | | Kategorie | Porost na výrobu | Odrůdová čistota | Pylová sterilita mateřského komponentu | | --- | --- | --- | --- | | E | linie - mateřský komponent | 99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) | - | | E | linie - otcovský komponent | 99,8% | - | | E | rodičovský hybrid - mateřský komponent | 99,5 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) | - | | E | rodičovský hybrid - otcovský komponent | 99,8 % | - | | C | konečný hybrid - mateřský komponent | 99,0 % | 99,5 % | | C | konečný hybrid - otcovský komponent | 99,5 % | - |

- odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

- hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu

2 a více % u základního osiva

5 a více % u certifikovaného osiva

| řepka a řepice: | | | | | Kategorie | Porost na výrobu | Odrůdová čistota | Pylová sterilita mateřského komponentu | | --- | --- | --- | --- | | s použitím cytoplazmatické pylové sterility | | | | | E | řepka - linie - mateřský komponent | 99,9 % | ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 % | | řepice - linie - mateřský komponent | 99,9 % | 98,0 % | | | E | linie - otcovský komponent | 99,9 % | - | | C | konečný hybrid - mateřský komponent | 99,0 % | 98,0 % | | C | konečný hybrid - otcovský komponent | 99,7 % | - | | s použitím auto-inkompatibility | | | | | E | auto-inkompatibilní linie | 99,9 % | - | | C | auto-inkompatibilní linie | 99,5 % | - |

Další požadavky:

- porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Hořčice bílá, černá, sareptská | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | # | | | # | ■ | | Kmín kořenný | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Konopí seté | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Len | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Lnička setá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Mák setý | ■ | ■ | | ■ | | ■ | | | | | | | | | | ■ | | Řepice olejná (řepák olejný) | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | # | | | | ■ | | Řepka olejka 2) | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | # | | ■1) | # | ■ | | Slunečnice roční | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | ■1) | x | ■ | | Sója luštinatá | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ | | Světlice barvířská (saflor) | ■ | ■ | | ■ | # | ■ | | | | | | | | | x | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

[image omitted] zkouška se neprovádí

1) jen u hybridních odrůd

2) stanovení GSL + KE je povinnou součástí uznávacího řízení

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

| Druh | Kategorie osiva | Vlhkost nejvýše % | Klíčivost nejméně % | Čistota nejméně 11) % | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sl.7-14 (g) | | | | | | | | | | v základním vzorku % | celkem semen ks | z toho (ks) | | | | | | | | | | | | | | psárka polní | jílek oddálený | sklerocia | oves hluchý, plevelné ovsy, jejich hybridy a fatuoidy | ředkev ohnice | šťovíky1) | kokotice | | | | | | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | hořčice bílá 2) | SE,E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 5 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 200 | | C | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 5 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 200 | | | hořčice černá 2) | SE,E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 40 | | C, O | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 40 | | | hořčice 2) sareptská | SE,E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 40 | | C | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 40 | | | kmín | SE,E | 13,0 | 70 | 97,0 | | 25 | 3 | | | 0 | 10 | | 0 3) | 80 | | C | 13,0 | 70 | 97,0 | | 25 | 3 | | | 0 | 10 | | 0 3) | 80 | | | konopí 7)9) | SE,E | 10,0 | 75 | 98,0 | | 30 | | | | 0 | | | 0 | 600 | | C | 10,0 | 75 | 98,0 | | 30 | | | | 0 | | | 0 | 600 | | | len olejný 9) | SE,E | 13,0 | 85 | 99,0 | | 15 | 4 | 2 | | 0 | | | 0 3) | 150 | | C | 13,0 | 85 | 99,0 | | 15 | 4 | 2 | | 0 | | | 0 3) | 150 | | | len přadný 9) | SE,E | 13,0 | 92 | 99,0 | | 15 | 4 | 2 | | 0 | | | 0 3) | 150 | | C | 13,0 | 92 | 99,0 | | 15 | 4 | 2 | | 0 | | | 0 3) | 150 | | | lnička setá 6) | SE,E | 12,0 | 80 | 99,0 | | | | | | 0 | | | 0 3) | 40 | | C | 12,0 | 80 | 98,0 | | | | | | 0 | | | 0 3) | 40 | | | mák 10) | SE,E | 10,0 | 80 | 98,0 | | 25 | | | | 0 | | | 0 3) | 10 | | C | 10,0 | 80 | 98,0 | | 25 | | | | 0 | | | 0 3) | 10 | | | řepice olejná 2) | SE,E | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 5 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 70 | | C | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 5 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 70 | | | řepka 8) 2) | SE,E | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 10 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 100 | | C | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 10 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 100 | | | komponent | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 10 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 100 | | | hybrid | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | | | | 10 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 100 | | | slunečnice 8) 9) | SE,E | 10,0 | 85 | 98,0 | | 5 | | | 10 | 0 | | | 0 | 1000 | | C | 10,0 | 85 | 98,0 | | 5 | | | 10 | 0 | | | 0 | 1000 | | | saflor 7)9) | SE,E | 10,0 | 75 | 98,0 | | 5 | | | | 0 | | | 0 | 900 | | C | 10,0 | 75 | 98,0 | | 5 | | | | 0 | | | 0 | 900 | | | sója 4)9) | SE,E | 15,0 | 80 5) | 98,0 | | 5 | | | | 0 | | | 0 | 1000 | | C | 15,0 | 80 5) | 98,0 | | 5 | | | | 0 | | | 0 | 1000 | |

1) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.

2) Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně.

3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.

4) Hmotnostní procento neškodných nečistot nesmí překročit 0,3 %.

5) Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.

6) Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks.

7) Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.

8) U hybridních odrůd se hybridnost stanoví další zkouškou (řepka minimálně 90%, slunečnice minimálně 95%).

9) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

10) Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.

11) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Vysvětlivky:

„0“.................. nesmí se vyskytovat

prázdné políčko..... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

Tabulka 5.2b

Druh: Kategorie Nejvyšší obsah kyseliny erukové v %
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukové SE, E 0,3
C 0, 8
Druh: Kategorie Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti
--- --- ---
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů SE, E 15
C 20

Požadavky na sdružené odrůdy:

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Velikost vzorku Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Konopí seté Botrytis spp. SE, E, C 5%
Len Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas SE, E, C 1%
Alternaria linicola Groves et Solko Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. Fusarium spp. SE, E, C 5%
Botrytis spp. SE, E, C 5%
Světlice barvířská Botrytis spp. SE, E, C 5%
Slunečnice roční Botrytis spp. Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese et de Toni SE, E, C 5% 0%
Sója luštinatá u Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie nesmí být v rámci vzorku s min. 5 000 semeny na partii, rozděleného do 5 dílčích vzorků, počet dílčích vzorků napadených vyšší než 4 SE, E, C
Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell SE, E, C 15%

U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Cukrovka Beta vulgaris L.var. altissima Döll
Řepa krmná Beta vulgaris L. var. crassa Mansf.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd) | Certifikovaný RM | | SE 1 | E | C | | | --- | --- | --- | --- | | Cukrovka | x | x | x | | Řepa krmná | x | x | x |

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

| Kategorie | Přehlídka sazeček | Přehlídka semenic | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | | | 1. | 2. | z předpěstované sadby | počet roků | předplodiny | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | E, osivo komponentů hybridních odrůd | technologická zralost | po třídění | - | ve fázi kvetení | 5 | rodu Beta | | C, včetně osiva hybridů | technologická zralost | po třídění | před výsadbou | ve fázi kvetení | 5 | rodu Beta |

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

Kategorie Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech Množitelské porosty Nejmenší vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
E 1 od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta 1 000
C (včetně hybridů) 1 od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není uvedený níže 1 000
opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od tetraploidního zdroje pylu 600
tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu 600
pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá 600
diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu 300
tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu 300
mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita 300
mezi dvěma porosty se stejným opylovačem 0

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3

| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v % | | | | | rostlin jiného příbuzného druhu | rostlin jiné odrůdy a odchylného typu | | | | | | v sazečkách 1) | v semenicích | v sazečkách 1) | v semenicích | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | cukrovka | E | 0 | nesmí se vyskytovat | 0,1 | nesmí se vyskytovat | | C (včetně hybridů) | 0,2 | 0,5 | | | | | řepa krmná | E | 0 | nesmí se vyskytovat | 0,2 | nesmí se vyskytovat | | C (včetně hybridů) | 0,5 | 1,0 | | | |

1) V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.

Krmnou řepu lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,

- na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta,

- požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení,

- certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,

- porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,

- porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

- požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Cukrovka | ■ | ■ | # | ■ | | ■ | ■ | | ■ | | | | | | x | ■ | | Řepa krmná | ■ | ■ | # | ■ | | ■ | ■ | | ■ | | | | | | x | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

1) jen u polyploidních odrůd

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh Kategorie | Vlhkost nejvýše 1) | ČISTOTA | KLÍČIVOST | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 4 a 5 | | | | | | Čistota nejméně 1) 2) 4) | Jiných rostlinných druhů celkem | Úlomky stonků > 1 cm v 500 g | Klíčivost nejméně | Jednoklíčkovost nejméně | Obsah tří a víceklíčkových klubíček nejvýše | | | | | (%) | (%) | (%) | (ks) | (%) | (%) | (%) | (g) | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | cukrovka E, C | | | | | | | | | | jednoklíčková | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 80 | 90 | 5 | 500 | | pro přesný výsev | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 75 | 70 | 5 | 500 | | víceklíčková s více než 85% diploidů | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 73 | 58 | 5 | 500 | | ostatní | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 68 | 63 | 5 | 500 | | řepa krmná E, C | | | | | | | | | | jednoklíčková | | | | 3 | 73 | 90 | 5 | 500 | | pro přesný výsev | | | | 3 | 73 | 70 | 5 | 500 | | víceklíčková s více než 85% diploidů | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 73 | 58 | 5 | 500 | | ostatní | 15 | 97 | 0, 3 | 3 | 68 | 63 | 5 | 500 |

1) Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.

2) Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál pak 0, 5 % hmotnosti.

3) Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd

4) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Další požadavky:

Vysvětlivky: prázdné políčko...........neposuzuje se

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Cukrovka Řepa krmná Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp. SE, E, C 20%

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep

Tabulka 7.1

Typ osiva Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg Počet kusů
1. osivo řepy jednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev 2,5 100 tis.
2. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 1 10,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Brambor Solanum tuberosum L.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie, generace a třídy

Tabulka 2

| Druh | Šlechtitelský RM | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM 1) | Certifikovaný RM | | | | | | SE 1 | SE 2 | E 1 | E 2 | E 3 | A | B 2) | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Brambor | x | x | x | x | x | x | x | x |

1) Sadba brambor kategorie základní rozmnožovací materiál může být zařazena do jakékoli z tříd s označením ES 1, ES 2 nebo ES 3, přičemž v každé generaci základního rozmnožovacího materiálu E 1 až E 3 může být některá z tříd ES 1, ES 2 nebo ES 3 použita pouze jednou.

2) Sadbu brambor lze vyrábět v kategorii B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5 % hlíz napadených viry, zjišťováno metodou ELISA.

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

| Přehlídka | | | | 1 | 2 | 3 | | --- | --- | --- | | při průměrné výšce trsů 20 cm | v plné vegetaci | po ukončení vegetace |

Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy:

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

| Nejmenší vzdálenost (m) od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 10 % | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní rozmnožovací materiál | Certifikovaný rozmnožovací materiál | | | | | SE 1 | SE 2 | E 1 | E 2 | E 3 | A | B | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 500 | 500 | 300 | 300 | 300 | 100 | 100 |

Další požadavky:

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3

Stupeň množení Nejvyšší povolené % výskytu odchylných typů Nejvyšší povolené % výskytu jiných odrůd Nejvyšší povolené % chybějících rostlin 1) Nejvyšší dovolený výskyt obrostů v % 2) Předčasné ukončení vegetace 3)
SE 1 0,25 0 10 2 povinné
SE 2 0,25 0 10 2 povinné
E 1 0,25 0,1 15 4 povinné
E 2 0,25 0,1 15 4 povinné
E 3 0,25 0,1 20 4 povinné
A 0,5 0,2 25 6 povinné
B 0,5 0,2 25 6 4) doporučené

Vysvětlivky k tabulce:

1) Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 - 75 cm vychází z počtu 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha.

2) Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.

3) O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.

4) Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni.

Další požadavky:

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

| Choroby, škůdci | % rostlin s příznaky napadení chorobami nebo škůdci | | | | | | | | | Šlechtitelský RM | SE 1 | SE 2 | E 1 | E 2 | E 3 | A | B | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | viry celkem | 0 | 0,5 | 0,5 | 1,0 | 1,0 | 3,0 | 4,0 | 6,0 | | Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye (bakteriální černání stonků bramboru) | 0 | 0,2 | 0,2 | 0,5 | 1,0 | 2,0 | 4,0 | 4,0 | | škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat | | | | | | | |

1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Další požadavky:

5) v případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů

Zkoušení metodou ELISA:

Tabulka 3.4b

Šlechtitelský RM SE 1 SE 2 E 1 E 2 E 3 A B 2)
% hlíz napadených viry 0 1 2 2 4 4 105 2) 10
škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) nesmí se vyskytovat

^1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Sadbu brambor lze vyrábět v kategorii B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5 % hlíz napadených viry, zjišťováno metodou ELISA.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE)

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

■ Velikost sadby - hlízy nadsadbové nejvýše 3 %
- hlízy podsadbové nejvýše 3 %
- stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.
- V jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.
■ Příměs zeminy a jiných nečistot nejvýše 2 %
■ Hlízy jiných odrůd nejvýše 0,1 %
■ Další sledované vady:

Tabulka 5

Skupina vad Vada Nejvyšší přípustné hmotnostní procento jednotlivé vady Nejvyšší přípustné hmotnostní procento skupiny vad
Skupina vad I škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) nesmí se vyskytovat
Skupina vad II 1,00
mokré hniloby 0,25
suchá hniloba 1,00
Skupina vad III 1,00
plíseň bramboru 1,00
Skupina vad IV 6,00
aktinomycétová obecná strupovitost bramboru 2) 5,00
vločkovitost hlíz bramboru 3) 5,00
Skupina vad V 3,00
vnější vady způsobené mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením 3,00
Celkem skupiny II až V 6,00
Skupina vad VI
silné šednutí až černání dužiny zaujímající více než 1/3 řezu hlízy 10,00
silná rzivost dužiny zaujímající více než 1/10 řezu hlízy 10,00

1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižena více než 1/3 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

3) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižena více než 1/10 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

Původci chorob uvedených v tabulce 5:

mokré hniloby - bakterie Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al., houba Pythium ultimum Trow, případně další původci mokré hniloby

suchá hniloba - Fusarium spp., případně Phoma spp.

plíseň bramboru - Phytophtora infestans (Mont.) De Bary

aktinomycétová obecná strupovitost bramboru - Streptomyces scabies (Ex Thaxter) Lambert & Loria

vločkovitost hlíz bramboru - Rhizoctonia solani Kühn

■ Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

Část VI

Návěska

Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Část VIII

Jakostní třídy sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál

Sadba brambor kategorie základní rozmnožovací materiál může být vyráběna v jakostních třídách, a to za předpokladu, že jsou splněny následující požadavky:

A. Podmínky, které musí splňovat šlechtitelský rozmnožovací materiál, z něhož pochází sadba brambor kategorie základní rozmnožovací materiál zařazená do jedné ze tříd:

1) Materiál musí být prostý:

2) Při použití mikrokultivačních metod včetně meristémového množení nesmí mateřská hlíza obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.

Dodržování výše uvedených podmínek musí být zajištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dozorem podle vhodných metod.

3) Materiál rozmnožený in vitro a pocházející z mateřské hlízy nesmí obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.

Podmínka povinné úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem se neuplatňuje.

4) Při použití metod klonového udržovacího šlechtění musí původní rostlina a hlízy, které z ní přímo pocházejí:

5) Množitelský porost:

Dodržování této podmínky se ověřuje úřední přehlídkou.

A. Požadavky na zdravotní stav porostu:

| Choroby, škůdci | % rostlin s příznaky napadení chorobami nebo škůdci | | | | ES 1 | ES 2 | ES 3 | | | --- | --- | --- | --- | | viry celkem (stanoveno metodou ELISA) | 0,5 | 0,5 | 1,0 | | Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye (bakteriální černání stonků bramboru) | 0 | 0,5 | 1,0 | | škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat | | |

1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

C. Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu náležejícího k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu:

Sadba brambor náležející k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu musí kromě požadavků uvedených v části V splňovat následující podmínky:

1) Nesmí obsahovat více než 0,5 % hlíz zasažených mokrou a suchou hnilobou.

2) Nesmí obsahovat více než 1 % příměsi zeminy a jiných nečistot.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Artyčok Cynara cardunculus L.
Bob zahradní Vicia faba L. (partim)
Brokolice Brassica oleracea L.
Celer bulvový Celer řapíkatý Apium graveolens L.
Cibule Echalion Allium cepa L. - skupina Cepa
Cibule sečka Allium fistulosum L.
Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka průmyslová Cichorium intybus L.
Černý kořen Scorzonera hispanica L.
Česnek Allium sativum L.
Endivie kadeřavá Eskariol Cichorium endivia L.
Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí Phaseolus vulgaris L.
Fazol šarlatový Phaseolus coccineus L.
Fenykl Foeniculum vulgare Mill.
Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový Pisum sativum L. (partim)
Chilli Capsicum annuum L.
Chřest Asparagus officinalis L.
Kadeřávek Brassica oleracea L.
Kapusta hlávková Brassica oleracea L.
Kapusta růžičková Brassica oleracea L.
Karda Cynara cardunculus L.
Kedluben Brassica oleracea L.
Kerblík Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček Valerianella locusta (L.) Laterr.
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová Zea mays L. (partim)
Květák Brassica oleracea L.
Lilek vejcoplodý Solanum melongena L.
Mangold Beta vulgaris L.
Meloun cukrový Cucumis melo L.
Meloun vodní Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev Mrkev krmná Daucus carota L.
Okurka salátová Okurka nakládačka Cucumis sativus L.
Paprika Capsicum annuum L.
Pažitka Allium schoenoprasum L.
Petržel Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill
Pór Allium porrum L.
Rajče Lycopersicon esculentum Mill.
Reveň Rheum rhabarbarum L.
Ředkvička Ředkev Raphanus sativus L.
Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“ Beta vulgaris L.
Salát Lactuca sativa L.
Šalotka Allium cepa L. - skupina Aggregatum
Špenát Spinacia oleracea L.
Tykev obecná Cucurbita pepo L.
Tykev velkoplodá Cucurbita maxima Duchesne
Vodnice Brassica rapa L.
Zelí hlávkové bílé Brassica oleracea L.
Zelí hlávkové červené Brassica oleracea L.
Zelí pekingské Brassica rapa L.
Anýz vonný*) Pimpinella anisum L.
Čtyřboč (špenát novozélandský) *) Tetragonia tetragonioides (Pallas) Kuntze
Kopr vonný*) Anethum graveolens L.
Koriandr setý*) Coriandrum sativum L.
Majoránka zahradní*) Origanum majorana L.
Pastinák setý*) Pastinaca sativa L.
Řeřicha setá*) Lepidium sativum L.
Tykev fíkolistá*) Cucurbita ficifolia C. Bouché
Zelí čínské*) Brassica chinensis L.

*)^ Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Standardní osivo | | | SE 1 | SE 2 | E | C | S | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Artyčok | x | x | x | x | x | | Bob zahradní | x | x | x | x | x | | Brokolice | x | x | x | x | x | | Celer bulvový Celer řapíkatý | x | x | x | x | x | | Cibule Echalion | x | x | x | x | x | | Cibule sečka | x | x | x | x | x | | Čekanka průmyslová | x | x | x | x | | | Čekanka hlávková Čekanka pro puky | x | x | x | x | x | | Černý kořen | x | x | x | x | x | | Česnek | x | x | x | x | x | | Endivie kadeřavá Eskariol | x | x | x | x | x | | Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí | x | x | x | x | x | | Fazol šarlatový | x | x | x | x | x | | Fenykl | x | x | x | x | x | | Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový | x | x | x | x | x | | Chilli | x | x | x | x | x | | Chřest | x | x | x | x | x | | Kadeřávek | x | x | x | x | x | | Kapusta hlávková | x | x | x | x | x | | Kapusta růžičková | x | x | x | x | x | | Karda | x | x | x | x | x | | Kedluben | x | x | x | x | x | | Kerblík | x | x | x | x | x | | Kozlíček polníček | x | x | x | x | x | | Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová | x | x | x | x | x | | Květák | x | x | x | x | x | | Lilek vejcoplodý | x | x | x | x | x | | Mangold | x | x | x | x | x | | Meloun cukrový | x | x | x | x | x | | Meloun vodní | x | x | x | x | x | | Mrkev Mrkev krmná | x | x | x | x | x | | Okurka salátová Okurka nakládačka | x | x | x | x | x | | Paprika | x | x | x | x | x | | Pažitka | x | x | x | x | x | | Petržel | x | x | x | x | x | | Pór | x | x | x | x | x | | Rajče | x | x | x | x | x | | Reveň | x | x | x | x | x | | Ředkvička Ředkev | x | x | x | x | x | | Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“ | x | x | x | x | x | | Salát | x | x | x | x | x | | Šalotka | x | x | x | x | x | | Špenát | x | x | x | x | x | | Tykev obecná | x | x | x | x | x | | Tykev velkoplodá | x | x | x | x | x | | Vodnice | x | x | x | x | x | | Zelí hlávkové bílé | x | x | x | x | x | | Zelí hlávkové červené | x | x | x | x | x | | Zelí pekingské | x | x | x | x | x | | Anýz vonný | x | x | x | x | x | | Čtyřboč (špenát novozélandský) | x | x | x | x | x | | Kopr vonný | x | x | x | x | x | | Koriandr setý | x | x | x | x | x | | Majoránka zahradní | x | x | x | x | x | | Pastinák setý | x | x | x | x | x | | Řeřicha setá | x | x | x | x | x | | Tykev fíkolistá | x | x | x | x | x | | Zelí čínské | x | x | x | x | x |

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1a

| Skupina zelenin, rod, druh | Kategorie | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | | | počet roků | předplodiny | | | | --- | --- | --- | --- | | zeleniny rodu Brassica | SE, E, C včetně linií a hybridů | 4 | rod Brassica | | zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté) | SE, E, C | 3 | čeleď Apiaceae | | čekanka, endivie | SE, E, C | 3 | tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium | | hrách a fazol | SE, E, C | 4 | čeleď Fabaceae | | rajče | SE, E, C včetně linií a hybridů | 3 | rajče | | řepa, mangold | SE, E, C | 5 | rod Beta | | ředkvička, ředkev | SE, E, C | 3 | rod Raphanus | | salát, špenát | SE, E, C | 2 | tentýž nebo příbuzný botanický druh | | ostatní druhy zelenin | SE, E, C včetně linií a hybridů | 1 | tentýž nebo příbuzný botanický druh | | kořeninové rostliny | SE, E, C | 3 | tentýž nebo příbuzný botanický druh |

Tabulka 3.1b

| Skupina zelenin, rod, druh | První přehlídka | Druhá přehlídka | | ve fázi | | | | --- | --- | --- | | sazečky všech dvouletých druhů | technologické zralosti | po vytřídění sazeček u kořen.druhů a cibule, po selekci u brukvovitých | | semenice všech dvouletých druhů | kvetení | | | chřest, lilek a rajče | technologické zralosti | | | kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň | technologické zralosti | kvetení | | hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev | kvetení | technologické zralosti | | kukuřice cukrová a pukancová | před kvetením | kvetení | | ostatní jednoleté druhy | technologické zralosti | kvetení |

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2.1

Druh SE, E C
anýz, fenykl, koriandr 500 m 300 m
od porostu jiné odrůdy téhož druhu
300 m 100 m
od planých rostlin téhož druhu
brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí 1000 m 600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu
Brassica oleracea L.
500 m 300 m
od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem
celer a petržel cibule, echalion, pažitka, pór (semenice) 500 m 300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
čekanka, endivie, eskariol 1 000 m 1 000 m
od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu
600 m 300 m
od jiné odrůdy sledovaného druhu
300 m 100 m
od plané čekanky
zelí pekingské, vodnice 1 000 m 600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice
kukuřice cukrová a pukancová 500 m 300 m
od jiného prášícího zdroje kukuřice
mrkev (včetně krmné) 500 m 300 m
od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve1)
300 m 100 m
od mrkve lesní - mrkvouse2)
okurka, meloun, tykev 1000 m 700m
od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu
pastinák 500 m 300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
300 m 100 m
od kvetoucího planého pastináku
paprika, chilli 500 m 300 m
mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými
300 m 200 m
od jiné odrůdy
ředkev, ředkvička 500 m 300m
od jiné odrůdy
300 m 100m
od kvetoucí ohnice polní2)
řepa, mangold 1 000 m 600m
od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd3)
600 m 300 m
od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd3)
1 000 m 1 000 m
od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše
salát 500 m 300 m
od jiné odrůdy
50 m 50 m
od kvetoucí lociky kompasové
špenát 1000 m 600 m
od jiné odrůdy
hrách izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně: 2 m
ostatní druhy zelenin 500 m 300 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy
300 m 100 m
od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem

1) C - ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

2) Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m^2.

3) Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.

Další požadavky:

Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:

Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold:

Tabulka 3.2.2

Skupina Znaky
1 Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
2 Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
3 Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
4 Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel
5 Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením

Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová:

Tabulka 3.2.3

Skupina Znaky
1 Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
2 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá
3 Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá
4 Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
5 Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
6 Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.

2) Výskyt škodlivých organizmů snižujících následně osivovou hodnotu musí být v co nejnižší míře.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo:

○ chorobami, přenosnými osivem, nebo

○ svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.

- Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo.

- Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.

- Požadavky na izolační vzdálenosti - minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob):

| Druh | Minimální vzdálenost1)2) | | | SE, E | C | | | --- | --- | --- | | druhy rodů Beta a Brassica - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 1 000 m | 600 m | | druhy rodů Beta a Brassica - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 500 m | 300 m | | všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 500 m | 300 m | | všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 300 m | 100 m |

1) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.

2) Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.

- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

- Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

- **Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno.

- Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Zeleninové druhy | ■ | ■ | | # | | ■ | | | | | | | | ■ 3) | x2) | ■ |

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

1) jen u polyploidních odrůd

2) zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu

3) platí pro hybridní odrůdy

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

| Druh 1) | Kategorie osiva | Vlhkost nejvýše % 2) | Klíčivost nejméně % | Čistota nejméně5) % | Příměs semen jiných rostlinných druhů % | Hmotnost zkušebního vzorku v gramech 4) | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | artyčokkarda | SE,EC,S | 10,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 50 (900) | | bob zahradní | SE,EC,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 | | brokolice, kadeřávek | SE,EC,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | celer | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 5 (10) | | cibulešalotkaechalion | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 25 (80) | | cibule sečka | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 15 (50) | | čekanka průmyslová | SE,EC | 14,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 50 | | čekanka pro pukyčekanka hlávková | SE,EC,S | 14,0 | 65 | 95,0 | 1,5 | 15 (50) | | černý kořen | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 95,0 | 1,0 | 30 (300) | | česnek | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 20 (-) | | endivie kadeřavá eskariol | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 15 (40) | | fazol obecný | SE,EC,S | 16,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 700 (1000) | | fazol šarlatový | SE,EC,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 | | fenykl | SE,EC,S | 12,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 25 (180) | | hrách | SE,EC,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 500 (1000) | | chřest | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 0,5 | 100 (1000) | | kapusta, kedluben, zelí hlávkové | SE,EC,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | zelí pekingské | SE,EC,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) | | kerblík | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 20 (60) | | kozlíček polníček | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 20 (70) | | kukuřice cukrová a pukancová | SE,EC,S | 14,0 | 80 6) | 98,0 | 0,1 | 1000 | | květák | SE,EC,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) | | lilek vejcoplodý | SE,EC,S | 12,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 20 (150) | | mangold | SE,EC,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | meloun vodní | SE,Ec,s | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 250 (1000) | | meloun cukrový | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 100 (150) | | mrkev včetně krmné | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 10 (30) | | okurka | SE,EC,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 25 (150) | | paprika, chilli | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 40 (150) | | pažitka | SE,Ec,s | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 15 (30) | | petržel | SE,EC,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 1,0 | 10 (40) | | pór | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 20 (70) | | rajče | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 0,5 | 20 (15) | | reveň | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 135 (450) | | ředkev, ředkvička | SE,EC,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 50 (300) | | řepa salátová kromě „Cheltenham beet“ | SE,EC,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | řepa salátová „Cheltenham beet“ | SE,EC,S | 15,0 | 50 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) | | salát | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 95,0 | 0,5 | 10 (30) | | špenát | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 75 (250) | | tykev obecná | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 (1000) | | tykev velkoplodá | SE,EC,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 250 (1000) | | vodnice | SE,EC,S | 10,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) | | anýz vonný ) | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 98,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (70) | | čtyřboč (špenát novozélandský)) | SE,EC,S | 13,0 | 80 3) | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (1000) | | kopr vonný) | SE,EC,S | 13,0 | 55 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (40) | | koriandr setý) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (400) | | majoránka zahradní) | SE,EC,S | 13,0 | 60 | 96,0 93,0 | 0,5 1,0 | - (5) | | pastinák setý) | SE,EC,S | 13,0 | 70 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (100) | | řeřicha setá) | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 96,0 | 0,5 1,0 | - (60) | | tykev fíkolistá) | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 | | zelí čínské*) | SE,EC,S | 13,0 | 75 | 98,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (70) |

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

1) U druhů s výskytem hybridních odrůd se hybridnost (min 95 %) stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

2) Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

3) Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

4) V závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA), jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů ES.

5) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

6) U kukuřice (druhy „super sweet“) je klíčivost stanovena na 80 %. Úřední návěska pak musí obsahovat „minimální klíčivost 80 %“

Další požadavky:

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

Plodina Škodlivý organismus Kategorie Nejvyšší povolený výskyt
Fazol obecný Colletotrichum lindemuthianum (Sacc. et Magn.) Scribn. Xanthomonas campetris pv. phaseoli (Smith) Dye. SE, E, C 1 % 0 %
Salát Botrytis spp. SE, E, C 10 %
Virus salátové mozaiky SE, E, C 1 %
Rajče Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. SE, E, C 0 %
Xanthomonas campestris pv. vesicatoria (Doidge) Dye SE, E, C 0 %

Osivo luskových zelenin nesmí být napadeno následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI

Návěska

Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin

Tabulka 7.1

Druhy Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
1. luskové zeleniny 5,0
2. cibule, echalion, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček 0,5
3. ostatní druhy 0,1

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Vzory formulářů

Vzor formuláře

[image omitted]

Žádost o uznání množitelského porostu

[image omitted]

[image omitted]

Žádost o uznání sadby brambor

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist)

[image omitted]

SKLADOVÁ KARTA-(oboustranná)

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Evidence osiva pro ekologické zemědělství

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Uznávací list na sadbu

[image omitted]

Dvojjazyčný uznávací list na sadbu

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

Rozhodnutí o neuznání sadby

[image omitted]

[image omitted]

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

Vzor: 3867 - 00657

| Registrační nebo evidenční číslo dodavatele | Pořadové číslo porostu | Porost | | | od | do | | | | --- | --- | --- | --- | | RRRR | X0001 | X0200 | porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd | | RRRR | X0201 | X0500 | porosty založené pro ekologické zemědělství | | RRRR | X0501 | X0600 | porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu | | RRRR | X0601 | X8000 | porosty základního a certifikovaného osiva | | RRRR | 90001 | a dále | porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují) |

RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

♦ Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

♦ Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

Vzor: 6 - 3867 - 00657 / 01

Číslování partií osiva z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných osiv, standardního osiva a sazenic zeleniny.

| Registrační nebo evidenční číslo dodavatele | číselné rozmezí | typ osiva | | | od | do | | | | --- | --- | --- | --- | | RRRR | X8501 | X9000 | čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených | | RRRR | X9001 | X9800 | čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce. | | RRRR | X9801 | X9999 | čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením | | RRRR | 90001 | 95000 | čísla partií standardních osiv | | RRRR | 95001 | a dále | čísla partií sazenic zelenin |

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

♦ Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

Skupina druhů Výměra (počet) Hmotnost (počet) Počet desetinných míst
zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory ha kg ha – 0,00 kg – 0,000 t – 0,000
ha kg/ks*
ha t
zeleninové druhy sazečky a kg a – 0,00 kg – 0,000
a kg/ks*
a ks
ks

Registrační číslo směsi se skládá z

Vzor: 6 - 3867 - 08199

Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

| Registrační nebo evidenční číslo dodavatele | číselné rozmezí | typ směsi | | | od | do | | | | --- | --- | --- | --- | | RRRR | X8001 | X8200 | registrační čísla směsí pro zemědělskou výrobu | | RRRR | X8201 | X8400 | registrační čísla směsí pro využití mimo zemědělskou výrobu | | RRRR | X8401 | X8500 | registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí |

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Výčet skladištních škůdců

Český název Vědecký název
Červotoč spížní Stegobium paniceum (Linnaeus)
Červotoč tabákový Lasioderma serricorne (Fabriscius)
Čtverorožec obilní Gnathocerus cornutus (Fabriscius)
Kornatec nejmenší Lophocateres pusillus (Klug)
Kornatec skladištní Tenebroides mauritanicus Linnaeus
Korovník Prostephanus truncatus (Horn)
Korovník obilní Rhizopertha dominica (Fabriscius)
Kožojed Dermestes peruvianus Castelnau
Kožojed obecný Dermestes lardarius (Linnaeus)
Kožojed skvrnitý Attagenus pellio (Linnaeus)
Kožojed šedý Dermestes maculatus DeGeer
Kožojed temný Attagenus unicolor (Brahm)
Lesák rýžový Cryptolestes pusillus (Schönherr)
Lesák Oryzaephilus mercator (Fauvel)
Lesák bludný Ahasverus advena (Waltl)
Lesák moučný Cryptolestes ferrugineus (Stephens)
Lesák skladištní Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus)
Lesknáček fíkový Carpophilus hemipterus (Linnaeus)
Lesknáček obilní Carpophilus dimidiatus (Fabriscius)
Pilous černý Sitophilus granarius Linnaeus
Pilous kukuřičný Sitophilus zeamais (Motschulsky)
Pilous rýžový Sitophilus oryzae (Linnaeus)
Potemník evropský Tribolium madens (Charpentier)
Potemník hnědý Tribolium casteneum (Herbst)
Potemník moučný Tenebrio molitor (Linnaeus)
Potemník ničivý Tribolium destructor (Uyttenboogaart)
Potemník rýžový Latheticus oryzae Waterhouse
Potemník skladištní Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval)
Potemník stájový Alphitobius diaperinus (Panzer)
Rušník obilní Trogoderma granarium (Everts)
Rušník semenový Reesa vespulae (Milliron)
Rušník skladištní Trogoderma variabille Ballion
Vrtavec australský Ptinus tectus Boieldieu
Vrtavec plstnatý Niptus hololeucus (Faldermann)
Vrtavec průsvitný Gibbum psylloides (Czenpinski)
Vrtavec zhoubný Ptinus fur (Linnaeus)
Zrnokaz bobový Bruchus rufimanus (Gyllenhal)
Zrnokaz fazolový Acanthoscelides obtectus (Say)
Zrnokaz hrachový Bruchus pisorum (Linnaeus)
Palorus ratzeburgi (Wissmann)
Typhaea stercorea (Linnaeus)
Makadlovka obilná Sitotroga cereallela (Olivier)
Makadlovka semenová Hofmannophila peudospretella (Stainton)
Makadlovka škrobová Endrosis sarcitrella (Linnaeus)
Mol obilní Nemapogon granellus (Linnaeus)
Zavíječ datlový Cadra cautella (Walher)
Zavíječ domácí Pyralis farinalis (Linnaeus)
Zavíječ moučný Ephestia kuehniella (Zeller)
Zavíječ paprikový Plodia interpunctella (Hübner)
Zavíječ rýžový Corcyra cephalonica (Stainton)
Zavíječ skladištní Ephestia elutella (Hübner)
Skladokaz moučný 1) Acarus siro (Linnaeus)
Peříčkovec zhoubný 1) Lepidoglyphus destructor (Schrank)
Roztoč zhoubný 1) Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)

^1) Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.

Tabulka 1

| Druh | Zkoušky | | | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Zemědělské druhy | | | | | | | | | | | | | | | | | | Ječmen ozimý | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ▲ | | | | # | | | # | | x | ■ | | Pšenice ozimá | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ▲ | | | | # | | | # | | x | ■ | | Žito ozimé | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ▲ | | | | # | | | | | x | ■ | | Tritikale ozimé | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ▲ | | | | # | | | # | | x | ■ | | Řepka ozimá | ■ | ■ | | ■ | # | ▲ | | | | | | # | | | # | ■ | | Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně | ■ | ■ | | ■ | # | ▲ | | | | | | | | | # | ■ |

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

▲ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

Část 1.

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název Latinský název
Artyčok Cynara cardunculus L.
Bob zahradní Vicia faba L. (partim)
Brokolice Brassica oleracea L.
Celer bulvový Celer řapíkatý Apium graveolens L.
Cibule Echalion Allium cepa L. – skupina Cepa
Cibule sečka Allium fistulosum L.
Čekanka hlávková Čekanka pro puky Čekanka průmyslová Cichorium intybus L.
Černý kořen Scorzonera hispanica L.
Česnek Allium sativum L.
Endivie kadeřavá Eskariol Cichorium endivia L.
Fazol obecný keříčkový Fazol obecný pnoucí Phaseolus vulgaris L.
Fazol šarlatový Phaseolus coccineus L.
Fenykl Foeniculum vulgare Mill.
Hrách dřeňový Hrách kulatosemenný Hrách cukrový Pisum sativum L. (partim)
Chilli Capsicum annum L.
Chřest Asparagus officinalis L.
Kadeřávek Brassica oleracea L.
Kapusta hlávková Brassica oleracea L.
Kapusta růžičková Brassica oleracea L.
Karda Cynara cardunculus L.
Kedluben Brassica oleracea L.
Kerblík Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníček Valerianella locusta (L.) Laterr.
Kukuřice cukrová Kukuřice pukancová Zea mays L. (partim)
Květák Brassica oleracea L.
Lilek vejcoplodý Solanum melongena L.
Mangold Beta vulgaris L.
Meloun cukrový Cucumis melo L.
Meloun vodní Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev Mrkev krmná Daucus carota L.
Okurka salátová Okurka nakládačka Cucumis sativus L.
Paprika Capsicum annuum L.
Pažitka Allium schoenoprasum L.
Petržel Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill
Pór Allium porrum L.
Rajče Lycopersicon esculentum Mill.
Reveň Rheum rhabarbarum L.
Ředkvička Ředkev Raphanus sativus L.
Řepa salátová Beta vulgaris L.
Salát Lactuca sativa L.
Šalotka Allium cepa L. – skupina Aggregatum
Špenát Spinacia oleracea L.
Tykev obecná Cucurbita pepo L.
Tykev velkoplodá Cucurbita maxima Duchesne
Vodnice Brassica rapa L.
Zelí hlávkové bílé Brassica oleracea L.
Zelí hlávkové červené Brassica oleracea L.
Zelí pekingské Brassica rapa L.

Část 2.

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu.

Část 3.

Kontrola dodržování kritických bodů

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

Část 4.

Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

Část 5.1

Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky

Část 5.2

Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky

Tabulka 5.2.1

Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti)
cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem 10
z toho:
- cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou 3
- cibule napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) nesmí se vyskytovat
cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2
cibulí rozvitých a porostlých 5
Nejvyšší povolená délka (cm)
délka suché natě 3
délka kořínků 3

^1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Další požadavky:

Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu

Tabulka 5.2.2

Velikostní třídění Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)
malé 7 až 15 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
velké 15 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
jednotné 7 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30% hmotnosti

Část 5.3

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

Tabulka 5.3.1

Druh Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v % Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v % Délka suché natě maximálně v cm Délka kořínků maximálně v cm
Česnek SE, E C nesmí se vyskytovat 5 5 3
2 5 5 3

Tabulka 5.3.2

% z počtu cibulí
závadných cibulí celkem 10
z toho: - cibulí mechanicky poškozených 8
- cibulí poškozených houbovými chorobami 6

Požadavky na třídění:

v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 6.

Požadavky na zdravotní stav sazenic

Seznam škodlivých organismů:

Tabulka 6

Rod nebo druh Seznam škodlivých organizmů
Allium cepa L - skupina Aggregatum šalotka Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Houby – Botrytis spp.
– Peronospora destructor (Berk.) Fr.
– Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Allium cepa L. - skupina Cepa cibule echalion Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Meloidogyne spp.
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Bakterie – Pseudomonas spp.
Houby – Botrytis spp.
– Fusarium oxysporum f. sp. cepae (Hans.) Snyd. et Hans.
– Peronospora destructor (Berk.) Fr.
– Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Allium fistulosum L. cibule sečka Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman
Houby – Sclerotium cepivorum Berk
Viry a virům podobné organismy – Všechny
Allium porrum L. pór Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera
Bakterie – Pseudomonas spp.
Houby – Alternaria porri (Ell.) Cif.
– Fusarium culmorum (W.G.Sm.) Sacc.
– Phytophthora porri Foister
– Sclerotium cepivorum Berk.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Leek yellow stripe virus
Allium sativum L. česnek Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aceria tulipae (Keifer)
– Delia spp.
– Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
– Thysanoptera
Bakterie – Pseudomonas fluorescens Migula
Houby – Sclerotium cepivorum Berk.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus
Apium graveolens L. celer řapíkatý celer bulvový Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Euleia heraclei (Linnaeus)
– Lygus spp.
– Psila rosae Fabricius
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman
Bakterie – Erwinia carotovora subsp. Carotovora (Jones) Bergey et al.
– Pseudomonas syringae pv. apii (Jagger) Young, Dye & Wilkie
Houby – Fusarium oxysporum f. ssp. apii W.C.Snyder & H.N.Hansen
– Phoma apiicola Kleb.
– Pythium spp. Pringsh.
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
– Septoria apiicola Speg.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Celery mosaic virus a Cucumber mosaic virus
Asparagus officinalis L. chřest Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Brachcyorynella asparagi (Mordvilleo)
– Parahypopta caestrum (Hübner)
– Platyparea poeciloptera Schrank
Houby – Fusarium spp.
– Rhizoctonia crocorum (Pers.:Fr.) Dc.
Viry a virům podobné organismy – Všechny
Beta vulgaris L. řepa salátová, mangold Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Pegomyia betae Frank
Houby – Phoma betae Frank
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Beet necrotic yellow vein virus
Brassica oleracea L. brokolice, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
– Heterodera spp.
– Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus)
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie – Pseudomonas syringae pv. Maculicola (/Mc Culloch) Youmg. Dye & Wilkie
– Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson
Houby – Alternaria brassicae (Berk.) Sacc.
– Mycosphaerella spp.
– Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm.
– Plasmodiophora brassicae Wor.
– Pythium spp.
– Rhizoctonia solani Kühn
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cauliflower mosaic virus, Tospovirus a Turnip mosaic virus
Brassica rapa L. zelí pekingské Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aphididae
– Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus)
Bakterie – Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al.
– Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson
Houby – Alternaria brassicae (Berk.) Sacc.
– Botrytis cinerea Pers.: Fr.
– Mycosphaerella spp.
– Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm.
– Plasmodiophora brassicae Wor.
– Sclerotinia spp. Fuck.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však tospoviry
Capsicum annuum L. paprika chilli Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Leptinotarsa decemlineata Say
– Ostrinia nubilalis (Hübner)
– Phthorimaea operculella (Boyd)
– Tetranychidae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby – Leveillula taurica (Lév.) Arnand
– Pyrenochaeta lycopersic Gerlach, Schneider et Gerlach
– Pythium spp.
– Phytophthora capsici Leonian
– Verticillium albo-atrum Reinke et Berth.
– Verticillium dahliae Kleb.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Tomato mosaic virus, Pepper mild mottle a Tobacco mosaic virus
Cichorium endivia L. endivie kadeřavá eskariol Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aphididae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby – Botrytis cinerea Pers.:Fr.
– Erysiphe cichoriacearum DC. ex Mérat
– Sclerotinia spp. Fuck.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Beet western yellow virus a Lettuce mosaic virus
Cichorium intybus L. čekanka hlávková čekanka pro puky čekanka průmyslová Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aphididae
– Napomyza cichorii Spencer
– Apion assimile Kirby
Bakterie – Erwinia carotovora (Jones) Bergly et al.
– Erwinia chrysanthemi Burkholder, MC Fadden & Dimoek
– Pseudomonas marginalis (Brown) Stevens
Houby – Phoma exiqua Desm. var. exiqua Boer.
– Phytophthora erythroseptica Pethybr.
– Pythium spp. Pringsh.
– Sclerothinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai meloun vodní Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií –Aleyrodidae
–Aphididae
–Meloidogyne spp.
–Polyphagotarsonemus latus (Banks)
–Tetranychus spp.
–Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby –Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Watermelon mosaic virus 2
Cucumis melo L. meloun cukrový Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií –Aleyrodidae
–Aphididae
–Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
–Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie –Pseudomonas syringae pv. Lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby – Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted
–Fusarium spp. Link
– Pythium spp. Pringsh.
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp. Ness
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cucumber green mottle virus, Cucumber mosaic virus a Squash mosaic virus
Cucumis sativus L. okurka salátová okurka nakládačka Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií –Aleyrodidae
– Aphididae
– Delia platura (Meigen)
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
–Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie – Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby – Fusarium spp. Link
– Phytophora spp. De Bary
– Pseudoperonospora cubensis (Berk. M.A.Curtis)
– Pythium spp. Pringsh
– Rhizoctonia spp. DC.
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp. Ness
Viry a virům podobné organismy – Všechny
Cucurbita maxima Duchesne tykev velkoplodá Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
–Tetranychus spp.
–Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Viry a virům podobné organismy – Všechny
Cucurbita pepo L. tykev obecná Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Polyphagotarsonemus latus (Banks)
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Bakterie – Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie
Houby – Fusarium spp. Link
– Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Squash mosaic virus, Zucchini yellow mosaic virus a tospoviry
Cynara cardunculus L. karda artyčok Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
–Thysanoptera
Houby – Bremia lactucae Reg.
– Leveillula taurica f. ssp. cynara
– Pythium spp. Pringsh.
– Rhizoctonia solani Kühn
– Sclerotium rolfsii Sacc.
– Sclerotinia sclerotiorum (Llib) de Bary
–Verticillium dahliae Kleb.
Viry a virům podobné organismy – Všechny
Foeniculum vulgare Mill. fenykl Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
– Thysanoptera
Bakterie – Erwinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergey et al.
– Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens
Houby – Cercospora foeniculi Magn.
– Phytophthora syringae (Kleb.) Kleb.
– Sclerotinia spp.
Viry a virům podobné organismy – Celery mosaic virus
Lactuca sativa L. salát Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aphididae
– Meloidogyne spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby – Botrytis cinerea Pers.:Fr.
– Bremia lactucae Reg.
– Pythium spp.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Lettuce big vein, Lettuce mosaic virus a Lettuce ring necrosis
Lycopersicon esculentum Mill. rajče Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aphididae
– Aleyrodidae
– Hauptidia maroccana
– Meloidogyne spp.
– Tetranychus spp.
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
– Aculops lycopersici (Tryon)
Bakterie – Pseudomonas syringae pv. tomato (Okabe) Yong, Drye & Wilkie
Houby – Alternaria solani Sorauer
– Cladosporium fulvum Cooke
– Colletotrichum coccoides (Wallr.) Hughes
– Didymella lycopersici Kleb
– Fusarium oxysporum Siecht: Fr.
– Leveillula taurica (Lév) Arrand
– Phytophthora nicotianae van Breda de Haan
– Pyrenochaeta lycopersici Gerlach, Schneider et Gerlach
– Pythium spp.
– Rhizoctonia solani Kühn
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Potato virus X, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tomato mosaic virus a Tomato yellow leaf curl virus
Rheum rhabarbarum L. reveň Bakterie – Agrobacterium tumefaciens Smith & Townsend) Com
– Erwinia rhapontici (Millard) Burkholder
Houby – Armillariella mellea (Vahl. ex Fr.) Kumm.
– Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Arabis mosaic virus a Turnip mosaic virus
Solanum melongena L. lilek vejcoplodý Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií – Aleyrodidae
– Aphididae
– Hemitarsonemus latus
– Leptinotarsa decemlineata Say
– Meloidogyne spp.
– Tetranychidae
– Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande
Houby – Fusarium spp.
– Leveillula taurica f. ssp. cynara
– Rhizoctonia solani Kühn
– Pythium spp.
– Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary
–Verticillium spp.
Viry a virům podobné organismy – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Eggplant mosaic virus, Potato virus Y a Tobacco mosaic virus

^1) Příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Část I

Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob

Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky:

Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

Část II

Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob

| skupina plodin: | zkouška: | přístrojové vybavení: | | | | | | | | | | | | | | | | | dělidlo | analytické váhy | Steineckerovo prosévadlo | sušárna | lupa 6× zvětšující (případně stereomikroskop) | prosvěcovací lupa | křemíková lampa | chladící box | klíčidlo * | odstředivka | laminami box | sterilizační sušárna | autokláv | germicidní lampa | termostat | mikroskop | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | obilniny | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | velikostní třídění | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | ● 1) | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | ● 1) | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | ● | ● | ● | ● | ● | ● | ● | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | trávy | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | luskoviny | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | ● 2) | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | ● 2) | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | ● | ● | ● | ● | ● | ● | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | jeteloviny | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | jiné krmné plodiny | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | olejniny a přadné rostliny | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | ● | ● | ● | ● | ● | ● | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | jiné okopaniny (řepy) | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | | ● | | | | | | | | | | jednoklíčkovost | | | | | | | | | ● | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | ● | ● | ● | ● | ● | ● | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | | | stanovení stupně ploidie | | | | | | | | | | | | | | | ● | ● | | | zeleninové druhy | příprava zkušebního vzorku | ● | ● | | | | | | | | | | | | | | | | vlhkost | | ● | | ● | | | | | | | | | | | | | | | čistota osiva v % | | ● | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | příměs jiných rostlinných druhů | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | | | | klíčivost | | | | | | | | ● | ● | | | | | | | | | | výskyt chorob | | | | | | | | | | | ● | ● | ● | ● | ● | ● | | | identifikace živočišných škůdců | | | | | ● | | | | | | | | | | | | |

^1) pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa^

^2) pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.

Plán zaškolení

Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu.

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce.

Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení uchazečů) a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst.11 zákona.

Žádost o uzavření smlouvy

[image omitted]

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

Osoby - přehližitelé

Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehližitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou certifikace osiva. Tito přehližitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.

Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů

Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

Školení a pověření přehližitelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejméně 1 měsíc. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení:

dokonalé seznámení nového přehližitele s platnými právními předpisy:

Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.

Další proškolování:

probíhá pravidelně 1x ročně v rámci školení přehlížitelů a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehližitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehližitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.

Následná kontrola

K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu, Ústav zruší Uznávací list na osivo. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.

Následná kontrola vydaných dokladů

Kontrolu správnosti vydaných Uznávacích listů provádí Ústav podle kopií zasílaných pověřenými osobami. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů bude kontrolována průběžně, výše kontroly bude minimálně 5 % vydaných dokladů.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehližitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehližitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehližitelů.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

• neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,

• neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,

• špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,

• nezaslání podkladů k vydání rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,

• nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.

Přehližitel, kterému bylo odebráno pověření, musí vrátit průkaz, razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehližitelem Ústavu.

IV. Přehlížení množitelských porostů - pracovní postup

Postup práce dodavatele

(1) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem)

(2) podání žádosti Ústavu.

Postup práce Ústavu

(1) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,

(2) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,

(3) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě k dalšímu řízení,

(4) po provedení poslední přehlídky Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných Uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu,

Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů

(1) přehlížitel převezme osvědčení a zkontroluje jejich úplnost,

(2) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky,

(3) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 6 odst. 2 této vyhlášky,

(4) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán,

(5) v případě neuznání odešle vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání,

(6) je-li porost uznán, vydá uznávací list a zašle Ústavu originály záznamu o provedení přehlídky a kopie vydaných Uznávacích listů.

Postup práce při vydávání uznávacího listu

Uznávací list

(1) může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že

(3) musí být vydán na schváleném formuláři a pověřená osoba provedla před vydáním kontrolu všech podkladů,

(4) musí být zpracován na počítači, opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

(5) musí být číslován stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba - registrační/evidenční číslo dodavatele - číslo porostu / U / rok uznávacího řízení.

Originál Uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii zašle pověřená osoba do Ústavu k založení, evidenci a případné kontrole věcné správnosti.

Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiva a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

[image omitted]

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

Osoby - vzorkovatelé

Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

Podání žádosti o pověření ke vzorkování

Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

Proškolení a pověření vzorkovatelů

Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v průběhu zaškolování je možné ji prodloužit. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy:

praktický postup při odběru vzorku:

Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k odběr vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.

Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Další proškolování probíhá obvykle 1 x ročně v trvání 1-3 dnů a jedenkrát za dva roky je vždy zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor - ruční vzorkování

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování.

Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do určené laboratoře osiv a sadby Ústavu, kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů. Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly. Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:

u čistoty osiva: tab. 3.2 str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

u příměsi SJRD: tab. 4.2 str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

u klíčivosti: tab. 5.3. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:

Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení příslušného regionálního oddělení osiva a sadby Ústavu nebo vedoucím oddělení terénní kontroly odboru osiva a sadby Ústavu po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů.

O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být archivovány minimálně 6 let.

Úřední dozor - automatické vzorkovadlo

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti a na způsob přípravy laboratorního vzorku.

Následná kontrola

(1) ruční vzorkování

k následné kontrole ve vegetační zkoušce jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

(2) automatické vzorkovadlo

k následné kontrole formou vegetační zkoušky se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál.

O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.

IV. Vzorkování - pracovní postup

Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem.

Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

Povinnosti Úředního vzorkovatele s ohledem na úřední plomby

1) kontrola žádosti a dalších dokladů,

2) kontrola označení partie partiovým štítkem,

3) kontrola všech obalů v partii

4) vlastní vzorkování,

5) příprava vzorků - laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).

Úřední vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti a na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

Úřední vzorkovatel odebere vzorky

S ohledem na požadavek homogenity partie musí být osivo před konečným uzavřením do obalů dostatečně promícháno. Při jakékoliv známce heterogenity (osivo v obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

V takovém případě se odeberou vzorky a provede zkouška heterogenity.

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře vzorkovatel osobně.

Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

Žádost o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty podle § 17 odst. 3 zákona

[image omitted]

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

Podání žádosti o pověření

Žadatel o uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně, a to v rámci kalendářního roku do 30.4. nebo do 30.10. Součástí žádosti bude:

Proces pověřování a proškolení

Ústav ověří

Proškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle plánu zaškolování. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek. Testy jsou organizovány vždy ve 2 termínech (v závislosti na doručení žádosti): květen/červen nebo listopad/ prosinec.

Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

praktický postup při laboratorním zkoušení:

Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek bude rozhodnuto o udělení pověření. Procento následné kontroly stanoví Ústav každoročně pro jednotlivé pověřené laboratoře v závislosti na shodnosti s výsledky Zkušební laboratoře osiva a sadby v Praze. Součástí kontrolní činnosti je i úřední dozor, v rámci kterého mohou být rovněž odebrány vzorky ke kontrole.

Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Školení probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě.

II. Úřední dozor a následná kontrola

Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i zkušební laboratoř osiva a sadby v Praze a vedoucí této laboratoře průběžně vyhodnocuje shodnost zkoušek obou vzorků a výsledky zaznamenává. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kap. 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty.

Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí Zkušební laboratoře osiva a sadby kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou Ústavem kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky zaznamenávají. V případě chybného hodnocení rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

Předmět pravidelné kontroly pověřené laboratoře na místě.

Kontrolu provádí Ústav. Předmětem kontroly je:

• kontrola laboratoře

síta - doba kalibrace 2 roky

váhy - doba ověření nebo kalibrace 2 roky

teploměry - rtuťové - doba kalibrace 3 roky

teploměry - elektronické - doba kalibrace 2 roky

• kontrola provozu čistící stanice

Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Výsledkem vyhodnocení dokladů o shodnosti rozborů prováděných v pověřené laboratoři a v laboratoři Ústavu, kruhových testů a výsledků kontrol pověřené laboratoře na místě je závěrečná zpráva o práci pověřené laboratoře, která je základem pro stanovení výše následné kontroly pro další období.

Následná kontrola

Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem, a to:

po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci provedou znovu,k a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

v rámci následné kontroly se nehodnotí

Vzorky se archivují do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

III. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.

Za chyby v technologickém postupu se považuje:

IV. Práce v pověřené laboratoři

Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.

Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování:

Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

Po vzorkování bude postup následující:

Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše.

Upozornění:

Nepřípustné je - přeškrtání více čarami přelepení štítkem zatření opravným lakem gumování záznamu zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři.

U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kap. 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. Uzavřenou kartu opatří razítkem laboratoře. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy odešle neprodleně originál karty k rukám vedoucí zkušební laboratoře osiva a sadby Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí s kopií Uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie Uznávacího listu se archivují po dobu 10 let. Kopii každého Uznávacího listu zašle vedoucí pověřené laboratoře neprodleně do Ústavu k evidenci.

V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do zkušební laboratoř osiv a sadby Ústavu.

Vedoucí zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení, provede se po dohodě s vedoucím regionálního oddělení a žadatelem rozbor rezervního vzorku.

Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry, přesahujícími hodnoty povolené tolerance, by mělo za následek odebrání pověření s dalšími dopady.

(1) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

(2) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem,

(3) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby,

(4) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má laboratoř sídlo - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování,

(5) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

Postup práce dodavatele

Postup práce vzorkovatele

Postup práce Ústavu

Postup práce osoby pověřené k vydávání Uznávacích listů

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo

podle § 17 odst. 5 zákona

[image omitted]

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek

Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osiva Symbol Barva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů 1. generace SE 1 bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
2. generace SE 2
3. generace SE 3
Základní rozmnožovací materiál (Elita) E bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiál jediná generace C modrá
1. generace C 1 modrá
2. generace C 2 červená 1)
3. generace C 3 červená
Standardní osivo S tmavě žlutá
Obchodní osivo O hnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové) zelená
Osivo s neukončenou certifikací šedá
Osivo úředně nezapsaných odrůd oranžová
Šlechtitelský rozmnožovací materiál fialová
Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdy modrá se zeleným příčným pruhem po diagonále

^1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou používány modré návěsky jako pro C 1.

Kategorie rozmnožovacího materiálu Symbol Třída
Základní rozmnožovací materiál (Elita) E ES 1
ES 2
ES 3

Pozn.: číslo návěsky může být se souhlasem Ústavu uvedeno v dolní levé části návěsky.

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

^1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.

^2) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

^1 Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.