← Aktuální text · Historie

Vyhláška o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

Aktuální text a fecha 2009-11-03

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ, REGISTRACE, SOUHLAS A ZÁPIS

HLAVA I

PLATEBNÍ INSTITUCE

Žádost o povolení k činnosti

(K § 9 odst. 3 zákona)

§ 3

(1) Žádost o povolení k činnosti platební instituce se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavců 2 až 5.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli a informace související s činností žadatele jsou

(3) Přílohami obsahujícími informace související s činností platební instituce jsou

(4) Přílohami obsahujícími informace o vedoucí osobě^9) žadatele, jakož i o vedoucí osobě, která skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb žadatele, k prokázání důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti těchto osob, jsou

(5) Přílohami obsahujícími informace o osobě s kvalifikovanou účastí^7) na žadateli a o osobě úzce propojené s žadatelem jsou

§ 4

(1) Žadatel, který má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, předkládá kromě informací podle § 3 rovněž informaci o

(2) Žadatel dále předkládá návrh vzorové smlouvy mezi platební institucí a obchodním zástupcem.

HLAVA II

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

§ 5

Žádost o zápis do registru

(K § 37 odst. 4 zákona)

(1) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavců 2 a 3.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou

(3) Přílohami obsahujícími informace související s činností poskytovatele platebních služeb malého rozsahu jsou

HLAVA III

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 6

Žádost o povolení k činnosti

(K § 47 odst. 2 zákona)

(1) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavců 2 až 5.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli a informace související se stávající a budoucí činností žadatele jsou

(3) Přílohami obsahujícími informace související s činností instituce elektronických peněz jsou

(4) Přílohami obsahujícími informace o vedoucích osobách^9) žadatele jsou

(5) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí^7) na žadateli a o osobách úzce propojených s žadatelem jsou

§ 7

Žádost o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti

(K § 47 odst. 2 zákona)

(1) Žádost o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavců 2 až 4.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli a informace související se stávající a budoucí činností žadatele jsou

(3) Je-li žadatelem fyzická osoba, předkládá s žádostí dále

(4) Je-li žadatelem právnická osoba, předkládá s žádostí dále

§ 8

Žádost o předchozí souhlas k ovládnutí

(K § 47 odst. 2 zákona)

(1) Osoba nebo osoby žádající o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti s tím, aby se staly osobami ovládajícími^11) instituci elektronických peněz, postupují podle § 7 a zdůvodní svůj záměr.

(2) Osoba nebo osoby žádající o souhlas s tím, aby se staly osobami ovládajícími instituci elektronických peněz na základě smlouvy^12), podávají žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Přílohami k žádosti podle odstavce 2 jsou

§ 9

Zvláštní ustanovení k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti a k ovládnutí

(1) Je-li žadatelem o udělení souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz osoba, které Česká národní banka v posledních 5 letech udělila souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz, podává žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, a s žádostí předkládá pouze originál písemného stanoviska podle § 7 odst. 2 písm. g) a ostatní listinné dokumenty a doklady uvedené v § 7 odst. 2 až 4, u kterých došlo ke změně oproti stavu, za kterého byl předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz udělen. Žadatel v tomto případě zároveň v příloze žádosti uvede, že ostatní údaje a podklady předložené České národní bance v předchozí žádosti o udělení souhlasu k nabytí nebo ke zvýšení kvalifikované účasti zůstávají beze změny.

(2) Pro žadatele o ovládnutí instituce elektronických peněz platí obdobně odstavec 1 s tím, že žádost podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, a s žádostí předkládá pouze originál písemného stanoviska podle § 8 odst. 3 písm. f) a ostatní listinné dokumenty a doklady uvedené v § 8 odst. 3, u kterých došlo ke změně oproti stavu, za kterého jí byl předchozí souhlas udělen. Žadatel v tomto případě zároveň v příloze žádosti uvede, že ostatní údaje a podklady předložené České národní bance v předchozí žádosti o udělení souhlasu zůstávají beze změny.

(3) Pokud je žadatelem o udělení souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz nebo k ovládnutí této osoby právnická osoba, která je institucí, finanční institucí, anebo jinou osobou vykonávající činnost na finančním trhu, se sídlem v členském státě a podléhá dohledu příslušného orgánu ve státě jejího sídla a tento orgán, není-li tímto orgánem Česká národní banka, sdělí České národní bance, že nemá námitky k záměru nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, předkládá žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce, a s žádostí předkládá pouze originál dokladu o oprávnění k podnikání, strategický záměr a originály dokladů o původu finančních prostředků, ze kterých je hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti.

(4) Má-li žadatel nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz prostřednictvím instituce, finanční instituce nebo jiné osoby vykonávající činnost na finančním trhu, se sídlem v členském státě, a nad touto osobou je vykonáván dohled ve státě jejího sídla, předkládá žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Není-li dohled vykonáván Českou národní bankou, předkládá žadatel pouze originál pravomocného rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k ovládnutí osoby, jejímž prostřednictvím má žadatel nabýt kvalifikovanou účast. Není-li takové rozhodnutí vydáváno, předkládá žadatel vyjádření příslušného orgánu dohledu, že se stal ovládající osobou v souladu s právem a že tento orgán dohledu nemá námitky proti nabytí kvalifikované účasti.

HLAVA IV

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

§ 10

Žádost o zápis do registru

(K § 54 odst. 3 zákona)

(1) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavců 2 a 3.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou

(3) Přílohami obsahujícími informace související s činností vydavatele elektronických peněz malého rozsahu jsou

ČÁST TŘETÍ

NĚKTERÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI

HLAVA I

POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Díl 1

Řídicí a kontrolní systém platební instituce

(K § 18 odst. 6 zákona)

Předpoklady řádné správy a řízení

§ 11

(1) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby pokrýval veškeré její činnosti a v případě hybridní platební instituce pokrýval zejména činnosti podle § 8 zákona. Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce je vždy také systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Platební instituce využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(3) Platební instituce zajistí, aby byl řídicí a kontrolní systém přiměřený rozsahu, povaze a složitosti činností, a vždy zajišťuje

§ 12

(1) Platební instituce zajistí, aby řídicí a kontrolní systém plnil stanovené funkce také v případě výkonu činnosti prostřednictvím obchodních zástupců a dalších osob (dále jen „outsourcing“).

(2) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby sjednání outsourcingu neomezilo soulad činností, které jsou předmětem outsourcingu, s právními předpisy, možnost jejich kontroly platební institucí, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu včetně případné kontroly skutečností, podléhajících dohledu, u poskytovatele outsourcingu a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy.

(3) Platební instituce zajistí, aby smlouva upravující outsourcing, včetně jejích změn, byla uzavřena způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu a určení osob, které ji uzavřely.

§ 13

(1) Platební instituce prokazatelně promítne požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do strategií, organizačního řádu, plánů a dalších vnitřně stanovených zásad a postupů platební instituce (dále jen „vnitřní předpisy“).

(2) Platební instituce stanoví postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy a uplatňované postupy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.

(3) Platební instituce zajistí, aby všichni zaměstnanci byli s vnitřními předpisy v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi.

(4) Platební instituce promítne k naplnění předpokladu řádné správy a řízení do vnitřních předpisů vybrané uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými osobami a využívané při činnostech obdobného charakteru (dále jen „uznávané standardy“) a soustavně je uplatňuje. Platební instituce pravidelně prověřuje, zda jí zvolené a uplatňované uznávané standardy jsou nadále vhodné a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a případně zjištěné nedostatky odstraní.

(5) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zajistí, aby byla jasně stanovena oprávnění ke schvalování a podpisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících odpovědností, pravomocí a vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně získat.

§ 14

(1) Představenstvo, anebo jiný orgán nebo osoba s obdobnou působností (dále jen „řídicí orgán“), zajistí vytvoření funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému platební instituce a odpovídá za jeho soustavné udržování a uplatňování.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení strategie podnikání včetně kontrolovatelných cílů a zásad jejího naplňování, včetně rozpracování postupů pro naplňování strategie a každodenního řízení výkonu činnosti platební instituce.

(3) Řídicí orgán zajistí stanovení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných činností a zamezování vzniku možných střetů zájmů.

(4) Řídicí orgán zajistí vytvoření a udržování funkčního a efektivního informačního systému včetně systému vnitřních hlášení a statisticko-evidenčních systémů tak, aby poskytoval spolehlivé a dostatečné informace.

§ 15

(1) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců; součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti prováděli kvalifikovaní zaměstnanci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi.

(2) Řídicí orgán zajistí stanovení jednoznačně formulovaných etických zásad a předpokládaných modelů chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami a jejich prosazování.

(3) Řídicí orgán zajistí, aby všichni zaměstnanci rozuměli své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému zapojili.

(4) Řídicí orgán zajistí uplatňování takových způsobů a metod řízení, které vedou k zamezení nežádoucím postupům, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním strategie podnikání, systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu nebo jiných nevhodných stimulech, anebo není dostatečně transparentní, nebo jiným postupům, které umožňují nebo by mohly umožnit zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.

§ 16

(1) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje strategii podnikání, organizační uspořádání, strategii řízení rizik, strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností, strategii rozvoje informačního systému, zásady systému vnitřní kontroly a bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém.

(2) Řídicí orgán schvaluje nové produkty, činnosti a systémy mající pro platební instituci zásadní význam a soustavu limitů, kterou platební instituce bude používat pro usměrňování rizik, ledaže tyto pravomoci řídicí orgán přenesl na jím určené výbory.

(3) Řídicí orgán schvaluje věcné, organizační, personální a další zajištění řízení rizik, výkonu compliance (§ 25) a vnitřního auditu, včetně předmětu a cílů jejich činnosti. Řídicí orgán schvaluje plány činnosti vnitřního auditu.

(4) Řídicí orgán včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána zejména z příslušných řídicích úrovní, v rámci výkonu řízení rizik, compliance a vnitřního auditu, statutárním auditorem^13) nebo auditorskou společností^14) (dále jen „auditor“) nebo příslušnými orgány dohledu. Na základě těchto vyhodnocení přijímá řídicí orgán odpovídající opatření, která jsou realizována bez zbytečného odkladu.

(5) Řídicí orgán alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí případné kroky k nápravě zjištěných nedostatků.

§ 17

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce umožňuje včasné rozpoznávání střetů zájmů a oblastí jejich možného vzniku a zahrnuje odpovídající postupy pro omezování střetů zájmů a oddělení neslučitelných činností.

(2) Orgánům, zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, jsou na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byla zajištěna odpovídající nezávislost a zamezení střetům zájmů při výkonu kontrolních činností.

(4) Oblasti střetu zájmů a oblasti jejich možného vzniku jsou předmětem nezávislého prověřování.

§ 18

(1) Platební instituce zajistí, aby příslušné orgány, zaměstnanci, útvary a výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou spolehlivé a dostatečné.

(2) Platební instituce zajistí, aby řídicí orgán byl vždy informován

(3) Platební instituce zajistí, aby členům řídicího orgánu a dalším příslušným osobám v platební instituci byly soustavně k dispozici informace

§ 19

Platební instituce zajistí, aby propagační, marketingová a další sdělení a informace pro veřejnost byla vždy objektivní, jasná a neklamavá.

§ 20

(1) Systém platební instituce pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací předkládaných České národní bance. Postupy uplatňované pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné.

Systém řízení rizik

§ 21

(1) Platební instituce zajistí soustavné řízení rizik spojených s činnostmi platební instituce včetně činností, které jsou předmětem outsourcingu.

(2) Platební instituce rozpoznává a řídí rizika spojená s novými produkty, činnostmi a systémy, přičemž zajistí, aby rozpoznávání rizik umožňovalo odhalovat nová rizika.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby poskytoval nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

(4) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zohledňuje a zajišťuje soustavné řízení všech významných rizik, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činnosti. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně budoucí strategie podnikání platební instituce.

§ 22

(1) V rámci strategie řízení rizik platební instituce stanoví zejména

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému jsou konkrétní postupy pro realizaci strategie řízení rizik.

(3) V rámci systému řízení rizik platební instituce stanoví kontrolní činnosti včetně kontrol dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik.

§ 23

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že platební instituce udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. Strategie a postupy pro řízení rizik a strategie a postupy pro udržování kapitálu ke krytí rizik jsou ucelené a propojené.

(2) Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, platební instituce přijme vhodná opatření k nápravě.

Systém vnitřní kontroly

§ 24

Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní činnosti. Systém vnitřní kontroly platební instituce vždy zahrnuje

§ 25

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro výkon compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

(2) Zásady a postupy pro compliance jsou ucelené a propojené.

§ 26

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byl zajištěn účinný výkon vnitřního auditu.

(2) Vnitřní audit vždy zahrnuje nezávislé prověření

(3) Vnitřní audit musí informovat o zjištěných skutečnostech řídicí orgán platební instituce a dozorčí orgán, pokud takový orgán platební instituce má. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci platební instituce, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčího orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

§ 27

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno sledování a vyhodnocování jeho funkčnosti a efektivnosti a bylo prováděno průběžně na všech řídicích a organizačních úrovních.

(2) Nedostatky řídicího a kontrolního systému odhalené po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem, musí být bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a urychleně řešeny.

(3) Významné nedostatky řídicího a kontrolního systému musí být oznámeny řídicímu a dozorčímu orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(4) Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému musí být nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.

Díl 2

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz

(K § 47 odst. 3 zákona)

§ 28

Předpoklady řádné správy a řízení

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz pokrývá veškeré její činnosti. Součástí řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz je vždy také systém vnitřních zásad, pravidel a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Instituce elektronických peněz při naplňování požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(3) Pro naplnění dalších předpokladů řádné správy a řízení postupuje instituce elektronických peněz podle § 11 až 20.

§ 29

Systém řízení rizik

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik. Pro naplnění dalších požadavků na systém a procesy řízení rizik postupuje instituce elektronických peněz podle § 21 až 23.

§ 30

Systém vnitřní kontroly

Instituce elektronických peněz vytvoří, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní, činnosti. Pro naplnění dalších požadavků na systém vnitřní kontroly postupuje instituce elektronických peněz podle § 24 až 27.

HLAVA II

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST

Díl 1

Kapitálová přiměřenost platební instituce

(K § 17 odst. 4 zákona)

§ 31

Výpočet kapitálové přiměřenosti

Při výpočtu kapitálové přiměřenosti platební instituce se porovnává výše kapitálu podle § 32 až 37 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik podle § 38 až 42 stanoveného přístupem, který je platební instituce oprávněna používat.

§ 32

Vymezení kapitálu

(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 37 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.

(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období, ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost nebo pojišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

(6) Hybridní platební instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti podle § 8 zákona, přičemž při výkonu těchto činností je hybridní platební instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů^15).

§ 33

Původní kapitál

Původní kapitál tvoří splacený základní kapitál

§ 34

Dodatkový kapitál

Dodatkový kapitál tvoří

§ 35

Podřízený dluh

Pro vymezení podřízeného dluhu platí obdobně ustanovení vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry o podřízeném dluhu A v kapitálu na individuálním základě^17).

§ 36

Odčitatelné položky

Odčitatelné položky tvoří

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a

§ 37

Limity položek kapitálu na individuálním základě

(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.

(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.

§ 38

Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

(2) Hybridní platební instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

§ 39

Přístup A

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správní náklady.

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období a případně upravených podle požadavků České národní banky.

(4) Hybridní platební instituce zahrnuje do režijních nákladů jen ty režijní náklady, které se vztahují k činnostem podle § 8 zákona.

§ 40

Přístup B

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu navýšení podle § 42 a součtu

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

§ 41

Přístup C

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná vyšší z hodnot:

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

(3) Pokud platební instituce, jejíž účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu s jiným zákonem, nemá údaje uvedené v účetní závěrce ověřené auditorem po zákonem stanovené lhůtě, použije údaje auditorem neověřené.

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu a případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(5) Koeficient násobení se rovná součtu

(6) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 5 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

§ 42

Koeficient navýšení

Koeficient navýšení, který se používá při uplatnění přístupu B, anebo přístupu C, je

Díl 2

Kapitálová přiměřenost instituce elektronických peněz

(K § 48 odst. 3 zákona)

§ 43

Výpočet kapitálové přiměřenosti

Při výpočtu kapitálové přiměřenosti instituce elektronických peněz se porovnává výše kapitálu podle § 44 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik podle § 45.

§ 44

Výpočet výše kapitálu

Pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz platí obdobně § 32 až 37.

§ 45

Výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik

(1) Kapitálový požadavek se rovná vyšší z hodnot:

(2) Pokud instituce elektronických peněz vykonává svou činnost po dobu kratší než 6 měsíců, rovná se kapitálový požadavek vyšší z těchto hodnot:

HLAVA III

INVESTIČNÍ OMEZENÍ

§ 46

(K § 20 odst. 4 a § 49 odst. 2 zákona)

Aktivy s nízkým rizikem se rozumí vládní nebo kvalifikované nástroje podle vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, s výjimkou ostatních kvalifikovaných nástrojů, kterým by podle uvedené vyhlášky odpovídal koeficient pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku nepřevyšující 1,6 %^19).

HLAVA IV

UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ INSTITUCÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 47

Rozsah uveřejňovaných informací

(K § 50 odst. 1 zákona)

(1) Instituce elektronických peněz uveřejňuje informace o složení akcionářů s podílem na základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 10 %, přičemž u akcionáře, který je

(2) Instituce elektronických peněz uveřejňuje zejména tyto informace o své činnosti:

(3) Instituce elektronických peněz uveřejňuje zejména tyto informace o své finanční situaci:

(4) Jsou-li informace požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, uveřejňuje je instituce elektronických peněz v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance.

§ 48

Způsob uveřejňování informací

(K § 50 odst. 1 zákona)

(1) Instituce elektronických peněz uveřejňuje informace podle § 47 v českém jazyce na své internetové adrese v podobě datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.

(2) Informace ke dni 31. března, 30. června a 30. září se uveřejňují do 6 týdnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí a informace ke dni 31. prosince pak do 4 měsíců od konce příslušného kalendářního roku; informace se uveřejňují spolu s datem, kdy tak bylo učiněno. Požadavky na způsob uveřejňování informací ke dni 31. prosince se považují za splněné, pokud instituce elektronických peněz uveřejní požadované informace v rámci plnění povinností, které má jako účetní jednotka, ve výroční zprávě.

(3) Ustanovení odstavce 2 věty první za středníkem platí obdobně pro uveřejňování doplnění či oprav již uveřejněných informací.

(4) Instituce elektronických peněz bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou internetovou adresu, na které jsou tyto informace dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

HLAVA V

NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ PLATEBNÍ INSTITUCÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE

§ 49

Oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce

(K § 23 odst. 3 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce poskytujícího platební služby na území České republiky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(2) Současně s oznámením podle odstavce 1 platební instituce zasílá

(3) Doklady podle odstavce 2 písm. b) lze nahradit prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že u každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a u každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podávána informace podle odstavce 2 písm. a), platební instituce ověřila důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost této osoby podle kritérií pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti. Pokud bude mít Česká národní banka pochybnosti, že některá z osob, o nichž je podána informace podle odstavce 2 písm. a), není důvěryhodná, odborně způsobilá nebo dostatečně zkušená, vyzve platební instituci k předložení dokladů podle odstavce 2 písm. b). Platební instituce předloží požadované doklady České národní bance bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení výzvy České národní banky.

(4) Platební instituce předkládá informace podle odstavců 1 až 3 České národní bance v elektronické podobě.

(5) Pokud má platební instituce v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, postupuje podle § 53.

§ 50

Oznámení o výkonu některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(K § 26 odst. 4 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) S oznámením platební instituce dále předkládá návrh smlouvy mezi platební institucí a osobou, které bude svěřen výkon dohodnutých činností.

Oznámení o výkonu činnosti v hostitelském členském státě

(K § 29 odst. 2 zákona)

§ 51

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu vykonávat činnost v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) S oznámením předkládá platební instituce popis organizačního uspořádání pobočky obsahující zejména tyto informace:

§ 52

Platební instituce, která má v úmyslu vykonávat činnost v jiném členském státě bez založení pobočky, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 53

(K § 23 odst. 3 zákona)

(1) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Je-li obchodní zástupce fyzickou osobou, předkládá platební instituce současně s oznámením rovněž kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost obchodního zástupce.

(3) Je-li obchodní zástupce právnickou osobou, předkládá platební instituce současně s oznámením rovněž

(4) Platební instituce současně s oznámením dále předkládá popis organizačního zajištění využívání obchodních zástupců obsahující zejména tyto informace:

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 54

Společná ustanovení

(1) Česká národní banka uveřejňuje vzory tiskopisů stanovených touto vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Je-li osoba zastoupena, je přílohou žádosti nebo oznámení plná moc nebo jiná listina prokazující oprávnění zastupovat. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena.

(3) Místo originálu listiny lze předložit její úředně ověřenou kopii.

(4) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti nebo oznámení nebo uvedení údaje a není-li to z žádosti nebo oznámení dostatečně zjevné, uvede žadatel nebo oznamovatel tuto skutečnost v žádosti nebo oznámení společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží.

(5) Žadatel nebo oznamovatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně identifikovaný dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

(6) Listinná příloha žádosti nebo oznámení může být předložena v původním vyhotovení, byla-li vydána orgánem veřejné moci

§ 55

Přechodné ustanovení k uveřejňování informací

Instituce elektronických peněz nemusí uveřejňovat informace podle § 47 za rok 2009.

§ 56

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Žádost o povolení/změnu povolení k činnosti platební instituce

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Dotazník k posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti vedoucí osoby platební instituce nebo instituce elektronických peněz a dalších osob

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Dotazník související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na platební instituci

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Žádost o zápis do registru/změnu registrace poskytovatelů služeb malého rozsahu

[image omitted]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz

[image omitted]

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Žádost o předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na instituci elektronických peněz/k ovládnutí instituce elektronických peněz

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

[image omitted]

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební instituce

[image omitted]

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Oznámení o výkonu některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

[image omitted]

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Oznámení o výkonu činnosti platební instituce v hostitelském členském státě

[image omitted]

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.

^2) Například zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

^5) § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 296/2007 Sb.

^6) § 18 zákona o účetnictví.

^7) § 2 odst. 2 písm. f) zákona o platebním styku.

^8) § 38i odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.

^9) § 2 odst. 2 písm. h) zákona o platebním styku.

^10) § 19 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

^11) § 66a obchodního zákoníku.

^12) § 190b obchodního zákoníku.

^13) § 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

^14) § 2 písm. d) zákona o auditorech.

^15) Například zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 61 obchodního zákoníku.

^17) § 58 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

^18) Příloha č. 17 a příloha č. 18 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

^19) Tabulka č. 2 v příloze č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

^20) § 7 vyhlášky č. 375/2009 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a institucemi elektronických peněz České národní bance.