Zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

ČÁST PRVNÍ

POSTUPY PRO URYCHLENÍ PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VYBRANÝCH STAVEB A NÁSLEDNÉHO SOUDNÍHO PŘEZKUMU

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^24) a upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a strategických investičních staveb, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie^10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu a postup při přijímání rozhodnutí o určení oblasti jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise.

(2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,

• b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,

• c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

• d) terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),

• e) další stavby dopravní infrastruktury^1) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu, nebo

• f) v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury^1) nebo stavby s nimi související.

(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) stavba vodního díla^11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu a stavby s ním související, nebo

• b) stavba vodního díla^11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona^11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu^5), pokud nejsou v rozporu s územním rozvojovým plánem a se zásadami územního rozvoje, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan a stavby související s těmito stavbami a zařízeními. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

• a) stavby a zařízení přenosové soustavy,

• b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,

• c) stavby a zařízení přepravní soustavy,

• d) zásobníky plynu,

• e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,

• f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,

• g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,

• h) stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů,

• i) stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení,

• j) výrobny plynu o výkonu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů, nebo

• k) stavby pro energetickou bezpečnost.

(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo

• b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně

• 1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,

• 1. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy,

• 1. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,

• 1. nezbytné stavby dopravní infrastruktury,

• 1. staveniště, nebo

• 1. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva,

• c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením souvisejících,

• d) stavba výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 15 MW a více, včetně staveb jejího připojení do elektrizační soustavy a s tímto připojením souvisejících; stavba výrobny elektřiny využívající energii větru se považuje za stavbu pro energetickou bezpečnost i jako součást souboru staveb výroben nebo zdrojů elektřiny využívajících energii větru, pokud soubor staveb v celkovém součtu překračuje hodnotu instalovaného výkonu podle části věty před středníkem.

(6) Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice

• a) pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo

• b) pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.

(7) Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která

• a) je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo

• b) rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.

(8) Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T.

(9) Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.

(10) Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur^25) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.

(11) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek.

(12) Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá

• a) ke stavbě pozemní komunikace^17) nebo dráhy^18), nebo

• b) k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací^19).

(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.

(14) Technologiemi pro nulové čisté emise se rozumí technologie uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů.

(15) Údolím pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise se rozumí geograficky vymezená oblast na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, která byla jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise určena vládou v souladu s podmínkami tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie.

§ 2

(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.

(2) Lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.

(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.

(4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.

(5) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

(6) V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 182 písm. c) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

(7) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou.

(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.

(9) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

§ 2a

(1) Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba“), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň

• a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet,

• b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici,

• c) způsob a termíny plnění.

(2) Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň

• a) vymezení věcného plnění,

• b) způsob zajištění věcného plnění,

• c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.

§ 2b

(1) V zastavěném území se elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.

(2) Vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném území umisťovat nad zem, pokud

• a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření,

• b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační sítě a

• c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písmene a).

§ 2c

Společné jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací

(1) Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací podle stavebního zákona svolá stavební úřad i na žádost stavebníka.

(2) Na základě závěrů společného jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. K vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.

(3) Nedojde-li ani postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, předloží stavební úřad do 14 dnů zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy k řešení vládě^29), která rozhodne bezodkladně.

§ 2d

(1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.

(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).

(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.

(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko^26) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.

(5) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.

(6) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.