Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákon

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 2 se slovo „notářské“ nahrazuje slovy „výkonu notářství“.

• 1. § 2 zní:

㤠2

Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.“.

• 1. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak“.

• 1. V § 5 odstavec 2 zní:

„(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.“.

• 1. V § 7 odst. 1 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „státní“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“.

• 1. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti“ za slovy „studijního programu“ nahrazují slovem „oborů“, slova „získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána“ se nahrazují slovy „pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“.

• 1. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.“.

• 1. V § 7 odst. 3 se za slova „prokurátorskou zkoušku,“ vkládají slova „odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů,“.

• 1. V § 8 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)“ nahrazují slovem „ministr“ a slova „Notářské komory České republiky (dále jen „Komora“)“ se nahrazují slovem „Komory“.

• 1. § 10 zní:

㤠10

(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

• a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,

• b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti notáře k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

• c) byl zahájen postup podle § 51.

(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

• a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,

• b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.“.

• 1. V § 11 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.“.

• 1. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náhradník se notáři rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle § 10.“.

• 1. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

• 1. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:

• „c) získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu oborů práva na vysoké škole v České republice nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců,“.

• 1. V § 19 se na začátek písmene a) vkládají slova „sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94,“.

• 1. V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

• „d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.

• 1. V § 23 písmeno a) zní:

• „a) sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a),“.

• 1. V § 23 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

• „e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.

• 1. V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta.“.

• 1. V § 26 odst. 2 se slova „dva roky“ nahrazují slovy „1 rok“.

• 1. V § 28 odstavec 2 zní:

„(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.“.

• 1. V § 35b odst. 8 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.

• 1. Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou 4a zní:

㤠35c

Centrální evidence manželských smluv

(1) Centrální evidence manželských smluv je neveřejný seznam v elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V Centrální evidenci manželských smluv jsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství^4a) (dále jen „manželská smlouva“).

(2) Do Centrální evidence manželských smluv se zapisují údaje stanovené předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)]. Zápis údajů o manželské smlouvě do evidence manželských smluv provádí notář, který takovou smlouvu sepsal (§ 70 odst. 2). Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.

(3) Komora v řízení o dědictví na žádost sdělí elektronickým přenosem dat notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, zda je či není evidována manželská smlouva uzavřená zůstavitelem nebo více takových smluv a u kterého notáře je uložena.

^4a) § 143a občanského zákoníku.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 4a se označuje jako poznámka pod čarou č. 4f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence manželských smluv“.

• 1. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:

㤠48

(1) Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je

• a) závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Komory, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo

• b) závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho chováním.

(3) Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

• a) písemné napomenutí,

• b) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

• c) odvolání notáře.

(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

• a) písemné napomenutí,

• b) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

• c) odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.

(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

• a) písemné napomenutí, nebo

• b) pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.

(6) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.

(7) Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu^4b).

^4b) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 4b se označuje jako poznámka pod čarou č. 4d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. § 49 zní:

㤠49

(1) O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.

(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.

(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.

(4) Kárnou žalobu je oprávněn podat

• a) ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,

• b) prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,

• c) prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,

• d) předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu,

• e) předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na základě pověření notářem jako soudním komisařem,

(dále jen „kárný žalobce“).

(5) Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

(6) Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.

(7) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.

(8) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho souhlasem.“.

• 1. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně poznámky pod čarou č. 4c znějí:

㤠49a

(1) Kárně obviněný může být v řízení zastoupen jiným notářem nebo advokátem.

(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.

(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechny úkony a rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

§ 49b

(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže

• a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,

• b) byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,

• c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo

• d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení.

(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně stíhán.

(4) Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.

(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49 odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

§ 49c

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.

(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.

(3) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl kárný žalobce.

(4) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.

(5) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy^4c).

^4c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.“.

• 1. § 50 zní:

㤠50

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.

(3) Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.

(4) O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.

(5) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.“.

• 1. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:

㤠50a

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.“.

• 1. V § 58 se slova „nebo slovenském“ zrušují.

• 1. V § 62 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

• 1. V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Vyhotoví-li notář manželskou smlouvu, zapíše pomocí elektronického přenosu dat do Centrální evidence manželských smluv údaje o takové smlouvě a o těch, kteří ji uzavřeli (§ 35c odst. 2).“.

• 1. § 71a zní:

㤠71a

(1) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.

(2) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky, dobu plnění, označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna, a skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.“.

• 1. V § 71b se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.“.

Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.

• 1. V § 71b se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a 71 se použijí obdobně.“.

• 1. § 71c včetně poznámky pod čarou č. 4e zní:

㤠71c

Notářský zápis podle § 71a a 71b je úřední listinou, která se potvrzuje jako evropský exekuční titul, je-li předmětem plnění peněžitá pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního závazkového vztahu^4e).

^4e) § 200ua občanského soudního řádu. Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.“.

• 1. Za § 80f se vkládá nový § 80g, který zní:

㤠80g

(1) Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(2) Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 71 se použije obdobně a ustanovení § 64 až 69 se použijí přiměřeně.“.

• 1. V § 85 odst. 3 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.

• 1. V § 86 odst. 1 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.

• 1. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně poznámky pod čarou č. 5b zní:

㤠94a

Stejnopisy notářských zápisů, prosté opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu^5b) toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí uznávaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.

^5b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou č. 5d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

• 1. V § 96 se za slovo „soudům“ vkládají slova „, soudním komisařům^5c)“.

Poznámka pod čarou č. 5c zní:

„^5c) § 38 odst. 1 občanského soudního řádu.“.

• 1. V § 101 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „, soudnímu komisaři^5c)“.

Čl. VII

Přechodné ustanovení

Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. VIII

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 1 se slovo „Věci“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li zákon jinak, věci“.

• 1. V § 12 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 33 odst. 2 se za slova „správního soudu,“ vkládají slova „asistenta veřejného ochránce práv,“.

• 1. V § 33 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V trestním řízení může státní zástupce pověřit právního čekatele nebo asistenta státního zástupce, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu tohoto řízení; v řízení před soudem se může dát zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce pouze před okresním soudem.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl. IX

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 2 se slova „pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž“ nahrazují slovy „krajskému státnímu zastupitelství, které“.

• 1. V § 29 odst. 1 se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. X

V § 78 odst. 1 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

Čl. XI

V § 39 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se slova „pověřený státní zástupce státního“ nahrazují slovy „okresní státní“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů

Čl. XII

V § 40 odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o vyšších soudních úřednících

Čl. XIII

V § 10 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, písmeno a) zní:

• „a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

Čl. XIV

V § 15 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, odstavec 1 zní:

„(1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o státní statistické službě

Čl. XV

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 9a odst. 2 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.

• 1. V § 9a odst. 2 písm. b) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. XVI

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^5o)“.

Poznámka pod čarou č. 5o zní:

„^5o) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.

• 1. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^5o)“.

• 1. V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a případně též údaje o adrese, na kterou mají být občanovi, popřípadě cizinci, který je obyvatelem, doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^5o), její změně nebo zrušení“.

• 1. V § 8 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 9e zní:

„(12) Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle zvláštního právního předpisu^9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) rodné číslo, pokud bylo přiděleno,

• d) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o občana,

• e) druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),

• f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

• g) rodinný stav,

• h) partnerství,

• i) rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,

• j) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

• k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

• l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

^9e) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:

㤠10b

(1) Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^5o).

(2) Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel ohlašovně v místě trvalého pobytu.“.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. XVIII

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 110 odst. 3 se za slova „exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta“ vkládají slova „, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů,“.

• 1. V § 174a odstavec 1 zní:

„(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164.“.

• 1. V § 174a odstavec 3 zní:

„(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“.

• 1. V § 174a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“).“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

• 1. V § 174a odst. 6 se slova „jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo“ zrušují.

• 1. V § 175a odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. XIX

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 41 větě druhé se slova „České republiky, státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu“.

• 1. V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.

• 1. V § 49 odstavec 12 zní:

„(12) Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.“.

• 1. V § 55 odst. 1 se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo záznamu“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna správního řádu

Čl. XX

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:

„(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^13a). Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu^14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie.

^13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.

• 1. V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.

• 1. V § 19 odst. 6 se slova „, a je-li možné v řízení postupovat i bez tohoto dokladu“ zrušují.

• 1. V § 23 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.

• 1. V § 23 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“.

• 1. V § 23 odst. 5 se za slovo „vyvolalo“ vkládají slova „nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2“.

• 1. V § 24 odst. 2 se slova „prominutí zmeškání úkonu“ nahrazují slovy „určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena“.

• 1. V § 178 odstavec 2 zní:

„(2) Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.“.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Čl. XXI

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 77 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

• 1. V § 77 se odstavec 3 zrušuje.

• 1. V § 79 odst. 1 větě první se za slovo „adresu“ vkládají slova „pro doručování“ a věta druhá se zrušuje.

• 1. V § 79 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Čl. XXII

V § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

• „c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení.“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna exekučního řádu

Čl. XXIII

V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., § 67 zní:

㤠67

Jsou-li cenné papíry nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního právního předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze je po dobu trvání tohoto finančního zajištění zahrnout do výroku exekučního příkazu [§ 49 odst. 1 písm. e)].“.

Čl. XXIV

Přechodné ustanovení

Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se exekuce podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. XXV

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V nadpisu § 97 se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.

• 1. V § 97 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.

• 1. V § 97 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,“.

• 1. V § 97 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy.“.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. XXVII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

v z. Vondra v. r.