Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Typ Zákon
Publikace 2009-01-08
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o hnojivech

Čl. I

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb., se mění takto:

„(4) Na hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b.

(5) Na hnojiva ES se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hnojivech^2) a dále ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích a jiných správních deliktech (§ 14 až 14b).

(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropských společenství o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu^2a).

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění.

^2a) Nařízení Komise (ES) č. 181/2006 ze dne 1. února 2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení.“.

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena h) až p).

„§ 3a

Ohlášení hnojiv a pomocných látek

(1) Výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu

(3) Hnojivo nebo pomocnou látku, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu. Nebude-li ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu.

(4) Pokud by ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu podle odstavce 1

ústav rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu zakáže. Takové rozhodnutí musí být ústavem vydáno do 20 dnů ode dne, kdy mu ohlášení uvedení hnojiva nebo pomocné látky do oběhu došlo.

(5) Ústav vede v elektronické podobě databázi ohlášených osob, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 a údaj o platnosti ohlášení. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

^3a) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 4

Registrace hnojiv

(1) O registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu^5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu.

(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu

(3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu^6).

(4) Ústav provede u hnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivem.

(5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem^7).

(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději

ode dne doručení žádosti.

(7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony^8).

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné látky obdobně.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv a pomocných látek, závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.

^5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných.

^6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

^8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb.“.

„§ 5

Rozhodnutí o registraci

(1) Rozhodnutí o registraci hnojiva obsahuje

(2) Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší.

(3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může podat žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

(4) V případě změny názvu hnojiva, identifikačních údajů^8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o registraci hnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

(5) Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojiva

(6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

(7) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být dosud vyrobené nebo dovezené hnojivo dodavatelem uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto dobu může ústav na žádost výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatele prodloužit.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné látky obdobně.

^8a) § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“.

„(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné látky obdobně. Na statková hnojiva se ustanovení odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojiva nejsou dodávána přímo spotřebiteli^10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit druh statkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého hnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem.

^9a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.

„(1) Zemědělský podnikatel^11), výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky

(2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva.

^11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor.“.

„§ 9

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé^11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu^12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis^12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel^11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů^1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

(4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.

(5) Zemědělští podnikatelé^11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech^12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem^12a).

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.