Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)

§ 1

Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) je stanoven v příloze této vyhlášky.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2010.

Ministr:

Ing. Tošovský v. r.

Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb.

Plán přidělení kmitočtových pásem

(národní kmitočtová tabulka)

Obsah

Kapitola 1

I. Význam zkratek

II. Vymezení pojmů

Oddíl I. Všeobecné pojmy

Oddíl II. Správa kmitočtů

Oddíl III. Radiokomunikační služby

Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy

Oddíl V. Provozní pojmy

Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení

Oddíl VII. Sdílení kmitočtů

Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím

Kapitola 2 - Kmitočtová pásma

Kapitola 3 - Technické vlastnosti stanic

Kapitola 4 - Přidělování a využívání kmitočtů

Kapitola 5 - Kmitočtová přidělení

Oddíl I. Regiony a pásma

Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení

Oddíl III. Poznámky Řádu

Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka)

Oddíl V. Národní kmitočtová tabulka

Kapitola 1

I. Význam zkratek

ACS Automatický spojovací systém [Automatic connection system]

ADS-B Automatický dohledový systém [Automatic Dependent Surveillance - Broadcast]

AIS Automatický identifikační systém [Automatic Identification System]

AMS(R)S Družicová letecká pohyblivá (R) služba [Aeronautical Mobile-Satellite (R) Service]

(CS) Ústava ITU [Constitution of the ITU]

(CV) Úmluva ITU [Convention of the ITU]

EESS Služba družicového průzkumu Země [Earth Exploration-Satellite Service]

e.i.r.p. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon [Equivalent Isotropically Radiated Power]

EHF Extra krátké vlny [Extra High Frequency]

epfd Ekvivalentní hodnota hustoty výkonného toku

e.r.p. Efektivní vyzářený výkon [Effective Radiated Power]

GMDSS Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém [Globál Maritime Distress and Safety System]

GSO Geostacionární oběžná dráha [Geo Stationary Orbit]

HAPS Stanice na platformě ve velké výšce [High Altitude Platform Station]

HDFSS Aplikace s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě [High Density Fixed Satellite Service]

HF Krátké vlny [High Frequency]

ILS Soustava pro přistávání pomocí přístrojů [Instrument Landing System]

IMT Mezinárodní mobilní telekomunikace [International Mobile Telecommunications]

ISM Průmyslové, vědecké a lékařské aplikace [Industry, Science and Medical Application]

ITU Mezinárodní telekomunikační unie [International Telecommunication Union]

ITU-R Sektor radiokomunikací ITU [ITU Radiocommunication Sector]

LF Dlouhé vlny [Low Frequency]

MF Střední vlny [Medium Frequency]

MIFR Základní mezinárodní registr kmitočtů [Master International Frequency Register]

MLS Mikrovlnná přistávací soustava [Microwave Landing System]

MSI Námořní bezpečnostní informace [Maritime Safety Information]

NAVTEX Celosvětový systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv [Navigational telex]

NAVDAT Navigační data (vysílaný obsah obdobný jako NAVTEX) [Navigational data]

NGSO Negeostacionární oběžná dráha [Non Geo Stationary Orbit]

(OR) Mimo národní a mezinárodní letové cesty [Off-route]

pfd Hustota výkonového toku [Power Flux Density]

PVRS Plán využití rádiového spektra

(R) Národní a mezinárodní letové cesty [Route]

Rev. Revidovaný dokument

RNSS Družicová radionavigační služba [Radionavigation-satellite service]

SART Transpondér pro účely pátrání a záchrany [Search And Rescue Transponder]

SHF Super krátké vlny [Super High Frequency]

SIT Družicový interaktivní terminál [Satellite Interactive Terminal]

UHF Ultra krátké vlny [Ultra High Frequency]

UTC Koordinovaný světový čas [Universal Time Coordinated]

VHF Velmi krátké vlny [Very High Frequency]

VLBI Radioastronomické pozorování spektrálních čar [Very Long Baseline Interferometry]

VLF Velmi dlouhé vlny [Very Low Frequency]

II. Vymezení pojmů

(Článek 1 Radiokomunikačního řádu ITU)

Úvod

• 1.1 Níže uvedené pojmy jsou definovány pro účely plánu přidělení kmitočtových pásem. Pojmy shodné s těmi, které jsou obsaženy v Příloze k Ústavě Mezinárodní telekomunikační unie, jsou označeny „(CS)“ a v Příloze k Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie (Ženeva 1992) „(CV)“.

Poznámka 1: Pojem vyznačený kurzívou znamená to, že je sám tento pojem v této kapitole definován.

Poznámka 2: Názvosloví definovaná v příslušných předpisech (normách) České republiky nejsou zde uvedenými pojmy dotčena.

Poznámka 3: Pro účely zkrácení textu slovo „kmitočet“ znamená „rádiový kmitočet“ s výjimkou kmitočtů nad 3000 GHz, které nejsou rádiovými kmitočty dle Radiokomunikačního řádu ITU (dále jen „Řád“). Stejně tak slovo „pásmo“ znamená „kmitočtové pásmo“.

Oddíl I. Všeobecné pojmy

• 1.2 Správa: každá vládní složka nebo vládní služba odpovědná za plnění závazků převzatých podle Ústavy Mezinárodní telekomunikační unie, podle Úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie a podle Řádu (CS 1002).

• 1.3 Telekomunikace: jakýkoli přenos, vysílání nebo příjem značek, signálů, písemností, obrazů, zvuků nebo zpráv všeho druhu po vedení, rádiem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami (CS).

• 1.4 Rádio: všeobecný pojem aplikovaný při využívání rádiových vln.

• 1.5 Rádiové vlny nebo Hertzovy vlny: elektromagnetické vlny o kmitočtech nižších než 3000 GHz (dohodnutá mez), jež se šíří prostorem bez umělého vedení.

• 1.6 Radiokomunikace: telekomunikace uskutečňované rádiovými vlnami (CS) (CV).

• 1.7 Zemské radiokomunikace: veškeré radiokomunikace jiné než kosmické radiokomunikace nebo radioastronomie.

• 1.8 Kosmické radiokomunikace: veškeré radiokomunikace zahrnující využití jedné nebo více kosmických stanic nebo jedné nebo více odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmickém prostoru.

• 1.9 Rádiové určování: určování polohy, rychlosti a jiných charakteristik objektu nebo získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln.

• 1.10 Radionavigace: využití rádiového určování pro navigaci, včetně zjišťování překážek.

• 1.11 Radiolokace: využití rádiového určování k jiným účelům než k radionavigaci.

• 1.12 Rádiové zaměřování (radiogoniometrie): rádiové určování využívající příjem rádiových vln k určení směru ke stanici nebo objektu.

• 1.13 Radioastronomie: astronomie založená na příjmu rádiových vln kosmického původu.

• 1.14 Koordinovaný světový čas (UTC): časomíra založená na sekundě (SI), jak je uvedeno v Rezoluci 655.

Pro většinu praktických použití spojených s Řádem je čas UTC rovnocenný střednímu slunečnímu času na základním poledníku (zeměpisná délka 0°), dříve označovanému jako GMT.

• 1.15 Průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) aplikace (rádiové energie): provozování přístrojů nebo zařízení určených pro výrobu a místní využívání rádiové energie pro průmyslové, vědecké, lékařské, domácí nebo podobné účely, kromě aplikací v oblasti telekomunikací.

Oddíl II. Správa kmitočtů

• 1.16 Přidělení (kmitočtového pásma): zápis určitého kmitočtového pásma do tabulky přidělení kmitočtových pásem za účelem jeho využití jednou nebo několika zemskými nebo kosmickými radiokomunikačními službami nebo radioastronomickou službou za specifikovaných podmínek. Stejný význam má tento pojem, jde-li o určité přidělené pásmo.

• 1.17 Skupinové přidělení (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): zápis kmitočtového kanálu vyznačeného ve schváleném plánu, přijatém kompetentní konferencí ITU, za účelem jeho využití jednou nebo několika správami pro určitou zemskou nebo kosmickou radiokomunikační službu za specifikovaných podmínek v jedné nebo v několika zemích nebo zeměpisných oblastech.

• 1.18 Příděl (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): oprávnění udělené národní správou rádiové stanici k využívání kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za specifikovaných podmínek.

Oddíl III. Radiokomunikační služby

• 1.19 Radiokomunikační služba: služba definovaná v tomto oddílu zahrnující přenos, vysílání a příjem rádiových vln k specifickým telekomunikačním účelům.

Pokud není stanoveno jinak, je jakákoliv radiokomunikační služba zahrnuta mezi zemské radiokomunikace.

• 1.20 Pevná služba: radiokomunikační služba mezi stanovenými pevnými body.

• 1.21 Družicová pevná služba: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi na daných stanovištích s využitím jedné nebo několika družic; tato stanoviště mohou být určité nebo jakékoli pevné body uvnitř specifikovaných oblastí; tato služba v některých případech zahrnuje spoje mezi družicemi, které mohou být také provozovány v mezidružicové službě; družicová pevná služba může také zahrnovat modulační spoje pro jiné služby kosmických radiokomunikací.

• 1.22 Mezidružicová služba: radiokomunikační služba poskytující spojení mezi umělými družicemi.

• 1.23 Služba kosmického provozu: radiokomunikační služba určená výhradně pro provoz kosmických plavidel, obzvláště kosmického sledování, kosmické telemetrie a kosmického dálkového řízení.

Tyto činnosti se obvykle zajišťují v rámci služby, v níž je provozována kosmická stanice.

• 1.24 Pohyblivá služba: radiokomunikační služba mezi pohyblivými stanicemi a pozemními stanicemi nebo mezi pohyblivými stanicemi navzájem (CV).

• 1.25 Družicová pohyblivá služba: radiokomunikační služba:

• a) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezi kosmickými stanicemi využívanými touto službou nebo

• b) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi pomocí jedné nebo několika kosmických stanic.

Tato služba může také obsahovat modulační spoje, potřebné k jejímu provozu.

• 1.26 Pozemní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi základnovými stanicemi a, pozemními pohyblivými stanicemi nebo mezi pozemními pohyblivými stanicemi navzájem.

• 1.27 Družicová pozemní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na Zemi.

• 1.28 Námořní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, nebo mezi přidruženými stanicemi pro palubní dorozumívání; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.

• 1.29 Družicová námořní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice na palubě lodí; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.

• 1.30 Služba přístavního provozu: námořní pohyblivá služba v přístavu nebo v jeho blízkosti mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž se přenášejí zprávy týkající se výhradně navádění, pohybu a bezpečnosti lodí a v naléhavých případech také bezpečnosti osob.

V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.

• 1.31 Služba pohybu lodí: bezpečnostní služba v rámci námořní pohyblivé služby, jiná než služba přístavního provozu, mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž je přenos zpráv omezen na ty, které se týkají pohybu lodí.

V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.

• 1.32 Letecká pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy na stanovených tísňových a pilnostních kmitočtech.

• 1.33 Letecká pohyblivá (R) služba: letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.

• 1.34 Letecká pohyblivá (OR) služba: letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.

• 1.35 Družicová letecká pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, v níž jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na palubách letadel; této služby se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.

• 1.36 Družicová letecká pohyblivá (R) služba: družicová letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především v národních a mezinárodních letových cestách.

• 1.37 Družicová letecká pohyblivá (OR) služba: družicová letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.

• 1.38 Rozhlasová služba: radiokomunikační služba, jejíž vysílání jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Tato služba může zahrnovat zvuková vysílání, televizní vysílání nebo jiné druhy vysílání (CS).

• 1.39 Družicová rozhlasová služba: radiokomunikační služba, v níž jsou signály vysílané nebo přenášené družicovými stanicemi určeny k přímému příjmu širokou veřejností.

V družicové rozhlasové službě zahrnuje pojem „přímý příjem“ individuální příjem i kolektivní příjem.

• 1.40 Služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování.

• 1.41 Družicová služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování zahrnující užívání jedné nebo několika družicových stanic.

Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

• 1.42 Radionavigační služba: služba rádiového určování pro účely radionavigace.

• 1.43 Družicová radionavigační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radionavigace.

Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

• 1.44 Námořní radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby lodí a pro bezpečnost jejich provozu.

• 1.45 Družicová námořní radionavigační služba: družicová radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách lodí.

• 1.46 Letecká radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby letadel a pro bezpečnost jejich provozu.

• 1.47 Družicová letecká radionavigační služba: radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách letadel.

• 1.48 Radiolokační služba: služba rádiového určování pro účely radiolokace.

• 1.49 Družicová radiolokační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radiolokace.

Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

• 1.50 Pomocná meteorologická služba: radiokomunikační služba pro potřeby meteorologických pozorování a průzkumů, včetně hydrologických.

• 1.51 Služba družicového průzkumu Země: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, která může obsahovat i spoje mezi družicovými stanicemi, a ve které:

• a) se z aktivních senzorů nebo z pasivních senzorů na družicích Země získávají informace o vlastnostech Země a jejích přírodních jevech, včetně údajů o stavu prostředí,

• b) se sbírají obdobné informace z platforem nesených letadly nebo umístěných na Zemi,

• c) mohou tyto informace být distribuovány pozemským stanicím v rámci dané soustavy,

• d) mohou být platformy též dotazovány.

Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

• 1.52 Družicová meteorologická služba: služba družicového průzkumu Země pro potřeby meteorologie.

• 1.53 Služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba zajišťující pro vědeckou, technickou a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů, časových signálů nebo obojích současně se stanovenou vysokou přesností a určených k obecnému příjmu.

• 1.54 Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba využívající družicových stanic na družicích Země pro tytéž účely jako služba kmitočtových normálů a časových signálů. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

• 1.55 Služba kosmického výzkumu: radiokomunikační služba, v níž se využívá kosmických plavidel nebo jiných objektů v kosmu k vědeckým účelům nebo k účelům technického výzkumu.

• 1.56 Amatérská služba: radiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia prováděná amatéry, tedy řádně oprávněnými osobami zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně.

• 1.57 Družicová amatérská služba: radiokomunikační služba využívající družicové stanice na družicích Země pro tytéž účely jako amatérská služba.

• 1.58 Radioastronomická služba: služba zahrnující využití radioastronomie.

• 1.59 Bezpečnostní služba: každá radiokomunikační služba provozovaná trvale nebo dočasně pro zajištění bezpečnosti lidského života a majetku.

• 1.60 Zvláštní služba: radiokomunikační služba, která není jinde v tomto oddílu definována, která je provozována výhradně pro stanovené potřeby obecného zájmu a není určena pro veřejnou korespondenci.

Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy

• 1.61 Stanice: jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby.

Každá stanice se zařadí podle služby, na níž se trvale nebo dočasně podílí.

• 1.62 Zemská stanice: stanice zajišťující zemské radiokomunikace.

Pokud není stanoveno jinak, znamená každá stanice zemskou stanici.

• 1.63 Pozemská stanice: stanice umístěná buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení:

• a) s jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo

• b) s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu.

• 1.64 Kosmická stanice: stanice umístěná na předmětu, který je, je určen, aby byl, nebo již byl nad hlavní částí zemské atmosféry.

• 1.65 Stanice záchranného prostředku: pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo letecké pohyblivé služby určená výhradně pro potřeby přežití a umístěná na záchranném člunu nebo voru nebo na jiném záchranném zařízení.

• 1.66 Pevná stanice: stanice pevné služby.

• 1.66A Stanice na platformě ve velké výšce: stanice umístěná ve výšce 20 až 50 km na objektu ve specifikovaném jmenovitém pevném bodu vzhledem k Zemi.

• 1.67 Pohyblivá stanice: stanice pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.

• 1.68 Pohyblivá pozemská stanice: pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.

• 1.69 Pozemní stanice: stanice pohyblivé služby, která není určena k využívání za pohybu.

• 1.70 Pozemní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pohyblivou službu.

• 1.71 Základnová stanice: pozemní stanice pozemní pohyblivé služby.

• 1.72 Základnová pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pozemní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pozemní pohyblivou službu.

• 1.73 Pozemní pohyblivá stanice: pohyblivá stanice pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.

• 1.74 Pozemní pohyblivá pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.

• 1.75 Pobřežní stanice: pozemní stanice námořní pohyblivé služby.

• 1.76 Pobřežní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové námořní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou námořní pohyblivou službu.

• 1.77 Lodní stanice: pohyblivá stanice v námořní pohyblivé službě umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku.

• 1.78 Lodní pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice v družicové námořní pohyblivé službě umístěná na palubě lodi.

• 1.79 Stanice palubní komunikace: pohyblivá stanice malého výkonu v námořní pohyblivé službě určená pro interní komunikaci na palubě lodi nebo pro spojení mezi lodí a jejími záchrannými čluny a záchrannými vory během cvičení nebo záchranných operací, nebo pro komunikaci ve skupině plavidel, která jsou vlečena nebo tlačena, jakož i pro pokyny při manévrování a kotvení.

• 1.80 Přístavní stanice: pobřežní stanice služby přístavního provozu.

• 1.81 Letecká stanice: pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři.

• 1.82 Letecká pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu.

• 1.83 Letadlová stanice: pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby jiná než stanice záchranného prostředku umístěná na palubě letadla.

• 1.84 Letadlová pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla.

• 1.85 Rozhlasová stanice: stanice rozhlasové služby.

• 1.86 Stanice rádiového určování: stanice služby rádiového určování.

• 1.87 Radionavigační pohyblivá stanice: stanice radionavigační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.

• 1.88 Radionavigační pozemní stanice: stanice radionavigační služby, která není určena k využívání za pohybu.

• 1.89 Radiolokační pohyblivá stanice: stanice radiolokační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.

• 1.90 Radiolokační pozemní stanice: stanice radiolokační služby, která není určena k využívání za pohybu.

• 1.91 Radiogoniometrická (rádiová zaměřovací) stanice: stanice rádiového určování využívající radiogoniometrii (rádiové zaměřování).

• 1.92 Stanice rádiového majáku: stanice radionavigační služby, jejíž vysílání jsou určena k tomu, aby umožnila pohyblivé stanici určení její polohy nebo směru ke stanici rádiového majáku.

• 1.93 Stanice tísňové rádiové bóje pro určení polohy: stanice pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.

• 1.94 Stanice družicové tísňové rádiové bóje pro určení polohy: pozemská stanice družicové pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.

• 1.95 Stanice kmitočtových normálů a časových signálů: stanice služby kmitočtových normálů a časových signálů.

• 1.96 Amatérská stanice: stanice amatérské služby.

• 1.97 Radioastronomická stanice: stanice radioastronomické služby.

• 1.98 Pokusná stanice: stanice užívající rádiové vlny při pokusech zaměřených na rozvoj vědy nebo techniky.

Tato definice nezahrnuje amatérské stanice.

• 1.99 Nouzový lodní vysílač: lodní vysílač, jehož se užívá výhradně na tísňovém kmitočtu pro potřeby tísně, pilnosti nebo bezpečnosti.

• 1.100 Radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými nebo znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.

• 1.101 Primární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými z místa, jehož poloha se má určit.

• 1.102 Sekundární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.

• 1.103 Radarové návěstidlo (racon): vysílač-přijímač přidružený k pevné navigační soustavě, který po aktivování radarem vrátí automaticky charakteristický signál, který se objeví na displeji aktivujícího radaru a poskytuje údaje o vzdálenosti, směru a totožnosti.

• 1.104 Soustava pro přistávání pomocí přístrojů (ILS): radionavigační soustava, která poskytuje letadlům horizontální i vertikální vedení bezprostředně před přistáváním a při něm a která v určitých pevných bodech udává vzdálenost ke vztažnému bodu přistání.

• 1.105 Horizontální rádiová naváděcí soustava: soustava horizontálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává horizontální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty podél osy přistávací dráhy.

• 1.106 Sestupová rádiová naváděcí soustava: soustava vertikálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává vertikální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty.

• 1.107 Rádiové návěstidlo: vysílač letecké radionavigační služby, který vertikálně vyzařuje charakteristický signál, poskytující letadlu údaj o poloze.

• 1.108 Radiovýškoměr: radionavigační zařízení na palubě letadla nebo kosmického plavidla umožňující stanovení výšky letadla nebo kosmického plavidla nad povrchem Země nebo nad jiným povrchem.

• 1.108A Meteorologická pomocná pozemní stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která není určena k použití za pohybu.

• 1.108B Meteorologická pomocná pohyblivá stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která je určena k použití za pohybu nebo během zastávek v nespecifikovaných bodech.

• 1.109 Rádiová sonda (radiosonda): automatický rádiový vysílač pomocné meteorologické služby nesený obvykle letadlem, neupoutaným balónem, drakem nebo padákem a vysílající meteorologické údaje.

• 1.109A Adaptivní soustava: radiokomunikační soustava, která mění své rádiové vlastnosti podle jakosti kanálu.

• 1.110 Kosmická soustava: jakákoliv skupina spolupracujících pozemských stanic a kosmických stanic využívajících kosmické radiokomunikace k specifikovaným účelům.

• 1.111 Družicová soustava: kosmická soustava využívající jednu nebo několik družic Země.

• 1.112 Družicová síť: družicová soustava nebo její část sestávající z jediné družice a s ní spolupracujících pozemských stanic.

• 1.113 Družicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím jedné družice.

Družicový spoj je složen z jednoho vzestupného a jednoho sestupného spoje.

• 1.114 Vícedružicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím dvou nebo více družic bez další pozemské stanice.

Vícedružicový spoj sestává z jednoho vzestupného spoje, z jednoho nebo více mezidružicových spojů a z jednoho sestupného spoje.

• 1.115 Modulační spoj: rádiový spoj z pozemské stanice na daném stanovišti ke kosmické stanici nebo naopak přenášející informace pro kosmickou radiokomunikační službu jinou, než je družicová pevná služba. Toto stanoviště může být v určeném pevném bodě nebo v libovolném pevném bodě uvnitř určených oblastí.

Oddíl V. Provozní pojmy

• 1.116 Veřejná korespondence: každá telekomunikace, kterou jsou úřady a stanice povinny převzít k přenosu z důvodu, že jsou k dispozici veřejnosti (CS).

• 1.117 Telegrafie^1): druh telekomunikací, v němž jsou přenášené informace po přijetí určeny k zaznamenání jako písemnost; přenášené informace mohou někdy být prezentovány v odlišné podobě nebo mohou být uloženy pro pozdější použití (CS 1016).

• 1.118 Telegram: písemnost určená k přenesení pomocí telegrafie za účelem jeho doručení adresátu. Tento pojem zahrnuje i radiotelegramy, pokud není stanoveno jinak (CS).

V této definici má pojem telegrafie obecný význam uvedený v Úmluvě.

• 1.119 Radiotelegram: telegram, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený vysílaný na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.

• 1.120 Radiotelexové sdělení: telexové sdělení pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určené vysílané na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.

• 1.121 Telegrafie s kmitočtovým posuvem: telegrafie s kmitočtovou modulací, v níž telegrafní signál mění kmitočet nosné mezi předem určenými hodnotami.

• 1.122 Faksimile: druh telegrafie pro přenos nehybných obrazů s polostíny, nebo bez nich za účelem jejich reprodukce v trvalé podobě.

• 1.123 Telefonie: druh telekomunikací zařízený přednostně na výměnu informací v podobě řeči (CS 1017).

• 1.124 Radiotelefonní hovor: telefonní hovor pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.

• 1.125 Simplexní provoz: způsob provozu umožňující přenos telekomunikačním kanálem střídavě v obou směrech například pomocí ručního ovládání^2).

• 1.126 Duplexní provoz: způsob provozu umožňující současný přenos telekomunikačního kanálu oběma směry^2).

• 1.127 Semiduplexní provoz: způsob přenosu se simplexním provozem na jednom konci telekomunikační cesty a s duplexním provozem na druhém konci^2).

• 1.128 Televize: druh telekomunikací pro přenos měnících se obrazů pevných nebo pohyblivých objektů.

• 1.129 Individuální příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání kosmické stanice družicové rozhlasové služby pomocí jednoduchých domovních zařízení a zejména zařízení s malými anténami.

• 1.130 Kolektivní příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání družicové stanice družicové rozhlasové služby pomocí zařízení, jež mohou být i složitá a mohou mít větší antény než u individuálního příjmu a jež jsou určena pro využívání

• a) skupinou široké veřejnosti v jednom místě, nebo

• b) distribuční soustavou obsluhující vymezenou oblast.

• 1.131 Telemetrie (dálkové měření): využívání telekomunikací pro dálkové samočinné hlášení nebo dálkový samočinný záznam měření.

• 1.132 Radiotelemetrie (rádiové dálkové měření): telemetrie pomocí rádiových vln.

• 1.133 Kosmická telemetrie (kosmické dálkové měření): telemetrie užívaná k přenosu výsledků měření prováděných na kosmickém plavidle včetně těch, která se týkají činnosti kosmického plavidla, z kosmické stanice.

• 1.134 Dálkové řízení: využívání telekomunikací pro přenos signálů s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na dálku.

• 1.135 Kosmické dálkové řízení: využívání radiokomunikací pro přenos signálů ke kosmické stanici s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na přidruženém kosmickém předmětu včetně této kosmické stanice.

• 1.136 Kosmické sledování: určení oběžné dráhy, rychlosti nebo okamžité polohy předmětu v kosmu pomocí rádiového určování s vyloučením primárního radaru za účelem sledování pohybu tohoto předmětu.

Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení

• 1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.

• 1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí.

Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.

• 1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.

• 1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.

• 1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.

• 1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.

• 1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.

• 1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.

• 1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.

• 1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.

• 1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.

• 1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.

• 1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.

• 1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.

• 1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání.

Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.

• 1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.

• 1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.

Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.

• 1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.

• 1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu β/2 z celkového středního výkonu vysílání.

Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5%.

• 1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček.

• 1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček.

• 1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků:

• a) špičkový výkon (PX nebo pX),

• b) střední výkon (PY nebo pY),

• c) výkon nosné (PZ nebo pZ).

Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.

Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.

• 1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.

• 1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.

• 1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.

• 1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.

Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:

• a) absolutní či izotropní zisk (G), je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa;

• b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (Gd), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;

• c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (Gv), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.

• 1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru.

• 1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.

• 1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.

• 1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.

• 1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.

Oddíl VII. Sdílení kmitočtů

• 1.166 Rušení: účinek nežádoucí energie působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu a projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo.

• 1.167 Přípustné rušení: pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu při koordinaci přídělů mezi správami.

• 1.168 Přijaté rušení: rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami při koordinaci přídělů bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení.

• 1.169 Škodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb, nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační služby pracující v souladu s Řádem (CS).

• 1.170 Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost.

• 1.171 Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.

• 1.172 Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast.

• 1.173 Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.

• 1.174 Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami.

• 1.175 Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku.

Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek.

• 1.176 Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření.

Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím

• 1.177 Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 x 10^6 km od Země.

• 1.178 Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry.

• 1.179 Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa.

• 1.180 Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů.

• 1.181 Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů.

• 1.182 Aktivní senzor: měřicí přístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln.

• 1.183 Pasivní senzor: měřicí přístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu.

• 1.184 Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly.

• 1.185 Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček.

• 1.186 Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy.

• 1.187 Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země.

• 1.188 Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy.

• 1.189 Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi.

• 1.190 Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice ležící v rovině rovníku Země.

• 1.191 Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat.

Kapitola 2

Kmitočtová pásma

(Článek 2 Řádu)

• 2.1 Rádiové spektrum je rozděleno na devět pásem označených vzestupnými celými čísly dle dále uvedené tabulky. Jednotkou kmitočtu je hertz (Hz) a kmitočty se vyjadřují:

• v kilohertzích (kHz) do 3000 kHz včetně,

• v megahertzích (MHz) od 3 MHz do 3000 MHz včetně,

• v gigahertzích (GHz) od 3 GHz do 3000 GHz včetně.

V případě, kdy by to vedlo k závažným obtížím, například ve spojení s ohlašováním a zápisem kmitočtů, se seznamy kmitočtů a souvisejícími záležitostmi, lze se od tohoto ustanovení v rozumné míře odchýlit^3).

Číslo pásma N	Symboly	Rozsah kmitočtů (dolní mez mimo, horní mez včetně)	Odpovídající názvy pásem
4	VLF	3 až 30 kHz	myriametrové
5	LF	30 až 300 kHz	kilometrové
6	MF	300 až 3000 kHz	hektometrové
7	HF	3 až 30 MHz	dekametrové
8	VHF	30 až 300 MHz	metrové
9	UHF	300 až 3000 MHz	decimetrové
10	SHF	3 až 30 GHz	centimetrové
11	EHF	30 až 300 GHz	milimetrové
12	---	300 až 3000 GHz	decimilimetrové

Poznámka 1: Číslo pásma N platí od 0,3 x 10^N Hz do 3 x 10^N Hz.

Poznámka 2: Předpona k = kilo (10^3), M = mega (10^6), G = giga (10^9).

• 2.2 Správy ve vzájemném styku a ve styku s ITU užívají pro kmitočtová pásma výhradně pojmenování, symboly a zkratky uvedené v ustanovení č. 2.1 Řádu.

Kapitola 3

Technické vlastnosti stanic

• 3.1 Výběr a provedení zařízení použitého pro stanici a veškeré vysílání z něj musí vyhovovat ustanovením Řádu.

• 3.2 Volba vysílacích, přijímacích a měřících zařízení by měla být, jak jen to je možné, založena na nejnovějším pokroku v technice, který je popsán, mimo jiné, i v doporučeních ITU-R.

• 3.3 Vysílací a přijímací zařízení zamýšlené k použití v dané části kmitočtového spektra má být navrženo s ohledem na technické vlastnosti vysílacích a přijímacích zařízení používaných v okolních a dalších částech spektra, za předpokladu že byla uplatněna veškerá technicky a ekonomicky přijatelná opatření k omezení úrovně nežádoucího vyzařování z vysílajícího zařízení uvedeného do provozu později a k omezení vlivu rušení na přijímací zařízení uvedené do provozu později.

• 3.4 Zařízení použité ve stanici by mělo v maximální možné míře aplikovat metody zpracování signálu, které umožní efektivnější využívání kmitočtového spektra v souladu s příslušnými doporučeními ITUR.

• 3.5 Vysílací stanice musí splňovat kmitočtovou stabilitu stanovenou v Dodatku 2 Řádu.

• 3.6 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně nepodstatného vyzařování stanovené v Dodatku 3 Řádu.

• 3.7 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně pro mimopásmové vyzařování, nebo nežádoucí vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, specifikované v Řádu pro určité služby a druhy vysílání. V případě, že tyto maximální povolené výkonové úrovně nejsou stanoveny, měla by stanice v maximální možné míře splnit požadavky k omezení mimopásmového vyzařování, nebo nežádoucího vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, stanovené v příslušných doporučeních ITU-R.

• 3.8 Veškeré úsilí by mělo směřovat k dosažení co nejvyšší kmitočtové stability a co nejnižší úrovně nežádoucího vyzařování, které technologie a vlastnosti služby umožňují.

• 3.9 Šířka pásma vysílání musí být taková, aby zajistila co nejefektivnější využívání spektra; všeobecně se požaduje, aby šířka pásma byla co nejmenší, kterou technologie a vlastnosti služby umožňují. Vodítko pro určení potřebné šířky pásma poskytuje Dodatek 1 Řádu.

• 3.10 Při použití širokopásmových technologií musí být použita minimální spektrální hustota výkonu v souladu s efektivním využíváním spektra.

• 3.11 Přijímač použitý pro danou službu musí být schopen z důvodu efektivního využívání spektra vyrovnat se co nejlépe s kmitočtovou tolerancí vysílače této služby s přihlédnutím k případnému Dopplerovu efektu.

• 3.12 Přijímací stanice by měly využívat zařízení s technickými charakteristikami odpovídajícími druhu vysílání; zvláště selektivita by měla odpovídat šířce pásma vysílání (viz ustanovení č. 3.9 výše).

• 3.13 Vlastnosti přijímačů mají být voleny tak, aby jim vysílače umístěné v odpovídající vzdálenosti a provozované v souladu s Řádem nezpůsobovaly rušení.

• 3.14 K zajištění souladu s Řádem musí správy zajistit přiměřeně časté kontroly vysílání stanic pod jejich jurisdikcí. Pro tento účel mohou použít prostředky zmíněné v Článku 16 Řádu. Technika a intervaly prováděných měření musí být co nejvíce v souladu s posledními doporučeními ITU-R.

Kapitola 4

Přidělování a využívání kmitočtů

(Článek 4 Řádu)

• 4.1 Členské státy ITU (včetně České republiky) jsou povinny usilovat o to, aby se využívání kmitočtů a spektra omezilo na minimum potřebné pro poskytování nezbytných služeb v dostatečné míře. Aby toho dosáhly, jsou povinny usilovat o neprodlené zavádění nejnovějšího technického pokroku (CS 195).

• 4.2 Členské státy se zavazují, že při přidělování kmitočtů stanicím schopným působit škodlivé rušení službám zprostředkovávaným stanicemi jiné země, budou postupovat v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení a s ostatními ustanoveními Řádu.

• 4.3 Každý nový příděl nebo změna kmitočtu nebo jiné základní charakteristiky existujícího přídělu (viz Dodatek 4 Řádu) musí být provedeny tak, aby se zabránilo škodlivému rušení služeb zprostředkovávaných stanicemi užívajícími kmitočty přidělené v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem a s ostatními ustanoveními Řádu, jejichž přídělové charakteristiky jsou zapsány v Základním mezinárodním rejstříku kmitočtů (MIFR).

• 4.4 Správy členských zemí nejsou oprávněny přidělovat kmitočty stanicím v rozporu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem uvedenou v Řádu, nebo s jinými ustanoveními Řádu, s výjimkou výslovné podmínky, že tím nebude působeno škodlivé rušení službám, jejichž stanice jsou provozovány v souladu s ustanoveními Ústavy, Úmluvy a Řádu, ani že nebude pro takový příděl žádána ochrana před rušením působeným těmito službami.

• 4.5 Kmitočet přidělený stanici určité služby musí být oddělen od mezí pásma přiděleného této službě tak, že s ohledem na kmitočtové pásmo přidělené stanici nebude působeno škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena bezprostředně sousedící kmitočtová pásma.

• 4.6 Radioastronomická služba je pro potřeby řešení případů škodlivého rušení považována za radiokomunikační službu. Radioastronomické službě však bude poskytována jen taková ochrana před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

• 4.7 Služba kosmického výzkumu (pasivní) a služba družicového průzkumu Země (pasivní) bude pro potřeby řešení případů škodlivého rušení požívat jen takové ochrany před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem.

• 4.8 Pokud je v sousedících Regionech ITU (viz definice v ustanovení č. 5.2 níže) nebo v jejich částech přiděleno kmitočtové pásmo různým službám s toutéž kategorií (viz Kapitola 5, Oddíly I. a II.), je základním principem rovnost práv na provoz. V souladu s tím musí být stanice každé služby v jednom Regionu nebo v jeho části provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení žádné ze služeb shodné nebo vyšší kategorie v ostatních Regionech nebo v jejich částech.

• 4.9 Stanici v tísni a stanici, která ji v tísni pomáhá, nebrání žádné ustanovení Řádu v použití veškerých radiokomunikačních prostředků, jimiž disponuje, k tomu, aby upoutala pozornost, oznámila svou situaci a polohu stanice v tísni a aby si zjednala nebo poskytla pomoc.

• 4.10. Při přidělování a využívání rádiových kmitočtů členské státy zohlední bezpečnostní hlediska radionavigační služby a ostatních bezpečnostních služeb vyžadující zvláštní opatření k zamezení škodlivého rušení.

• 4.11 Členské státy uznávají, že mezi kmitočty, které mají charakteristiky šíření na dlouhé vzdálenosti a jsou zvláště užitečné pro dálkovou komunikaci, patří kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz; souhlasí s tím, že vynaloží veškeré úsilí na to, aby si tato pásma rezervovaly pro takovou komunikaci. Kdykoli se kmitočet v těchto pásmech používá pro komunikaci na krátkou nebo střední vzdálenost, použije se minimální potřebný výkon.

• 4.12 Aby se snížily nároky na kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz a tím se zabránilo škodlivému rušení dálkových radiokomunikací, jsou správy vyzývány k tomu, aby, kdykoli je to možné, používaly jakýkoli jiný možný komunikační prostředek.

• 4.13 Je-li to za zvláštní okolnosti nutné, může správní orgán jako výjimku z běžných provozních postupů povolených těmito předpisy využít zvláštních provozních metod uvedených níže pouze za předpokladu, že charakteristiky stanic stále odpovídají těm, které byly vloženy do Základního mezinárodního registru kmitočtů:

• 4.14 a) stanice pevné služby nebo pozemská stanice v družicové pevné službě mohou za podmínek definovaných v ustanoveních č. 5.28 až 5.31 vysílat pohyblivým stanicím na jejich normálních kmitočtech;

• 4.15 b) pozemní stanice mohou za podmínek definovaných v ustanoveních č. 5.28 až 5.31 komunikovat s pevnými stanicemi v pevné službě nebo pozemskými stanicemi družicové pevné služby nebo jinými pozemními stanicemi stejné kategorie.

• 4.16 Za okolností týkajících se záchrany života nebo bezpečnosti lodě nebo letadla může pozemní stanice komunikovat s pevnými stanicemi nebo pozemními stanicemi jiné kategorie.

• 4.17 Jakákoli správa může, v pásmu přiřazeném pevné službě nebo v pásmu přiděleném družicové pevné službě, přidělit kmitočet stanici oprávněné jednosměrně vysílat z jednoho stanoveného pevného bodu na jeden nebo více specifikovaných pevných bodů za předpokladu, že takové vysílání není určeno pro přímý příjem širokou veřejností.

• 4.18 Jakákoli pohyblivá stanice vyzařující spektrum, které vyhovuje toleranci kmitočtu platné pro pobřežní stanici, s níž komunikuje, může vysílat na stejném kmitočtu jako pobřežní stanice za podmínky, že stanice požaduje takový přenos a že škodlivé rušení nebude způsobeno jiným stanicím.

• 4.19 V některých případech stanovených v Článcích 31 a 51 Řádu jsou letadlové stanice oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených námořní pohyblivé službě za účelem komunikace se stanicemi této služby (viz ustanovení č. 51.73 Řádu).

• 4.20 Letadlové pozemské stanice jsou oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených družicové námořní pohyblivé službě za účelem komunikace prostřednictvím stanic této služby s veřejnými telegrafními a telefonními sítěmi.

• 4.21 Ve výjimečných případech mohou pozemní pohyblivé pozemské stanice v družicové pozemní pohyblivé službě komunikovat se stanicemi v družicové námořní pohyblivé a družicové letecké pohyblivé službě. Tyto operace musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu týkajícími se těchto služeb a podléhají dohodě mezi dotčenými správními orgány při patřičném zohlednění ustanovení č. 4.10.

• 4.22 Jakákoli vyzařování schopná způsobit škodlivé rušení tísňové, výstražné, pilnostní nebo bezpečnostní komunikaci na mezinárodních tísňových a pilnostních kmitočtech stanovených pro tyto účely těmito předpisy jsou zakázána. Doplňkové nouzové kmitočty dostupné na méně než celosvětovém základě by měly být dostatečně chráněny.

• 4.23 Vysílání pro a od stanic umístěných na platformě ve velké výšce se omezují na pásma specificky určená v kapitole 5.

• 4.24 Systémy kosmického výzkumu určené k provozu v dalekém kosmu mohou využívat přidělení kosmickému výzkumu (daleký kosmos) se stejným statusem jako přidělení, také když je kosmická loď blízko Země, například při startu, na časné dráze, při létání u Země a návratu na Zemi.

Kapitola 5

Kmitočtová přidělení

(Článek 5 Řádu)

Úvod

• 5.1 Pokud se ve správě rádiového spektra používá pojmů přidělení, skupinové přidělení a příděl, mají ryto pojmy v následujících třech pracovních jazycích Mezinárodní telekomunikační unie a češtině významy uvedené v ustanoveních č. 1.16 až 1.18 Řádu.

| Kmitočet nebo kmitočtové pásmo se přiřazuje | Přiřazení se nazve | | | | | francouzsky | anglicky | španělsky | česky | | | --- | --- | --- | --- | --- | | službám | attribution (attribuer) | allocation (to allocate) | atribución (atribuir) | přidělení | | regionům nebo zemím | allotissement (allotir) | allotment (to allot) | adjudicación (adjudicar) | skupinové přidělení | | stanicím | assignation (assigner) | assignment (to assign) | asignación (asignar) | příděl |

Oddíl I. Regiony a pásma

• 5.2 Pro přidělování kmitočtů byl svět rozdělen do tří Regionů. Česká republika patří do Regionu 1.

• 5.3 Region 1:

Region 1 zahrnuje území ohraničené na východě čárou A (čáry A, B a C jsou definovány dále) a na západě čárou B kromě veškerého území Íránu ležícího uvnitř těchto mezí. Zahrnuje také veškeré území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruské federace, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny, a území na sever od Ruské federace, ležící mezi čárami A a C.

• 5.4 Region 2:

Region 2 zahrnuje území ohraničené na východě čárou B a na západě čárou C.

• 5.5 Region 3:

Region 3 zahrnuje území ohraničené na východě čárou C a na západě čárou A kromě území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruské federace, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny a území na sever od Ruské federace. Zahrnuje také tu část území Íránu, která leží vně těchto mezí.

• 5.6 Čáry A, B a C jsou definovány takto:

• 5.7 Čára A:

Čára A vychází ze severního pólu, sleduje 40. poledník východně od Greenwich až k 40. severní rovnoběžce, dále oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 60. východního poledníku s obratníkem Raka a nakonec sleduje 60. východní poledník až k jižnímu pólu.

• 5.8 Čára B:

Čára B vychází ze severního pólu, sleduje 10. poledník západně od Greenwich až k jeho průsečíku se 72. severní rovnoběžkou, potom oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 50. západního poledníku s 40. severní rovnoběžkou, znova oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 20. západního poledníku a 10. jižní rovnoběžky a nakonec sleduje 20. západní poledník k jižnímu pólu.

• 5.9 Čára C:

Čára C vychází ze severního pólu, sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku severní rovnoběžky 65°30' s mezinárodní hranicí v Beringově úžině, pak oblouk hlavní kružnice až k průsečíku se 165. východním poledníkem a severní 50. rovnoběžkou, dále sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 170. západního poledníku s 10. severní rovnoběžkou, dále pokračuje podél 10. severní rovnoběžky až k jejímu průsečíku se 120. západním poledníkem, nakonec pak sleduje 120. západní poledník až k jižnímu pólu.

Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení

• 5.23 Přednostní a podružné služby

• 5.24 1) Je-li v poli tabulky některé kmitočtové pásmo vyznačeno jako přidělené více než jedné službě, ať již celosvětově nebo v některém Regionu, jsou tyto služby zapsány v tomto pořadí:

• 5.25 a) služby, jejichž názvy jsou vyznačeny velkými písmeny (například: PEVNÁ), se nazývají přednostní služby;

• 5.26 b) služby, jejichž názvy jsou vyznačeny obyčejným písmem (příklad: Pohyblivá), se nazývají podružné služby (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).

• 5.27 2) Doplňkové poznámky jsou vyznačeny obyčejným písmem (například: POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé).

• 5.28 3) Stanice podružné služby:

• 5.29 a) nesmí působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;

• 5.30 b) nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic přednostní služby, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim;

• 5.31 c) mohou ovšem nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic téže nebo jiné podružné služby, jimž mohou kmitočty být přiděleny později než jim.

• 5.32 4) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě podružně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o podružnou službu (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu).

• 5.33 5) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě přednostně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o přednostní službu pouze na tomto území nebo v této zemi.

• 5.34 Doplňková přidělení

• 5.35 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené navíc některé službě na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o doplňkové přidělení, tedy o přidělení, které se na tomto území nebo v této zemi připojuje ke službě nebo ke službám, které jsou v tabulce vyznačeny (viz ustanovení č. 5.36 Řádu).

• 5.36 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení, uložené dané službě nebo službám, kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb, uvedených v tabulce.

• 5.37 3) Jsou-li doplňkovému přidělení uložena další omezení navíc k omezení provozu jen na určitém území nebo v určité zemi, je to vyznačeno v poznámce Řádu.

• 5.38 Náhradní přidělení

• 5.39 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené jedné nebo více službám na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o náhradní přidělení, tedy o přidělení, které na tomto území nebo v této zemi nahrazuje přidělení vyznačené v tabulce (viz ustanovení č. 5.40 Řádu).

• 5.40 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení uložené stanicím dané služby nebo služeb kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb uvedených v tabulce, jimž je toto pásmo přiděleno na jiných územích nebo v jiných zemích.

• 5.41 3) Jsou-li stanicím náhradně přidělené služby kromě omezení, že tato služba bude provozována jen na určitém území nebo v určité zemi, uložena další omezení, je to vyznačeno v poznámce Řádu.

• 5.42 Různá ustanovení

• 5.43 1) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice v určité službě mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nesmí působit škodlivé rušení, nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením působeným jinou službou nebo jinou stanicí v téže službě.

• 5.43A 1bis) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebudou nárokovat ochranu před jinou službou nebo stanicí v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením, nesmí působit škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě.

• 5.44 2) Pokud není v poznámce Řádu uvedeno jinak, pojem pevná služba, kdekoli se vyskytuje v Oddílu V. této kapitoly, nezahrnuje soustavy užívající šíření ionosférickým rozptylem.

Oddíl III. Poznámky Řádu

Poznámky Řádu v tomto oddílu jsou výtahem z Článku 5 Řádu v návaznosti na využívání rádiového spektra podle Národní kmitočtové tabulky uvedené v oddílu V. této kapitoly.

Názvy zemí uvedené v Poznámkách Řádu jsou obecně zavedenými názvy území spravovanými příslušnými státními orgány, nikoli striktně oficiálními protokolárními názvy státních celků. Při řazení názvů zemí je zachováno jejich pořadí podle textu Řádu.

• 5.53 Správy, které povolí používat kmitočty nižší než 8,3 kHz, zajistí, že tím nevznikne škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena pásma nad 8,3 kHz.

• 5.54 Správy, které provádějí vědecký výzkum na kmitočtech pod 8,3 kHz, se naléhavě žádají, aby o tom informovaly ostatní správy, jichž se to může týkat, a aby tento výzkum měl veškerou prakticky uskutečnitelnou ochranu proti škodlivému rušení.

• 5.54A Využívání pásma 8,3–11,3 kHz stanicemi pomocné meteorologické služby je omezeno pouze na pasivní využití. Stanice pomocné meteorologické služby nesmí v pásmu 9–11,3 kHz požadovat ochranu před stanicemi radionavigační služby, jež byly Radiokomunikačnímu úřadu (BR) ohlášeny k notifikaci před 1. lednem 2013. Pro sdílení mezi stanicemi pomocné meteorologické služby a stanicemi radionavigační služby, které byly ohlášeny k notifikaci po tomto datu, platí nejnovější verze Doporučení ITU-R RS.1881.

• 5.56 Stanice služeb, jimž jsou přidělena pásma 14-19,95 kHz a 20,05-70 kHz a navíc v Regionu 1 pásma 72-84 kHz a 86-90 kHz, mohou vysílat kmitočtové normály a časové signály. Takové stanice musí být chráněny proti škodlivým rušením. V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu a v Turkmenistánu se k tomu účelu použije kmitočtů 25 kHz a 50 kHz za stejných podmínek.

• 5.57 Využívání pásem 14-19,95 kHz, 20,05-70 kHz a 70-90 kHz (v Regionu 1: 72-84 kHz a 86-90 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafní pobřežní stanice (jen AI A a F1B). Výjimečně je povoleno používat vysílání třídy J2B nebo J7B s podmínkou, že šířka potřebného pásma nepřesáhne tu, která odpovídá normálně vysílání třídy AI A nebo F1B v daných pásmech.

• 5.60 V pásmech 70-90 kHz (v Regionu 1: 70-86 kHz) a 110-130 kHz (v Regionu 1: 112-130 kHz) se mohou využívat impulsní radionavigační soustavy s podmínkou, že nesmí působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena.

• 5.62 Správy, které provozují stanice radionavigační služby v pásmu 90-110 kHz, se naléhavě žádají, aby koordinovaly technické a provozní údaje těchto stanic tak, aby se předešlo škodlivému rušení služeb jimi zajišťovaných.

• 5.64 Pro stanice pevné služby v pásmech přidělených této službě mezi 90 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) a pro stanice námořní pohyblivé služby v pásmech přidělených této službě mezi 110 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) jsou povolena pouze vysílání tříd A1A nebo F1B, A2C, A3C, FIC nebo F3C. Výjimečně jsou v pásmu 110-160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) pro stanice námořní pohyblivé služby povolena rovněž vysílání třídy J2B nebo J7B.

• 5.66 Odlišná kategorie služby: V Německu je pásmo 115–117,5 kHz přiděleno pevné a námořní pohyblivé službě přednostně (viz ustanovení 5.33) a radionavigační službě podružně (viz 5.32).

• 5.67A Stanice v amatérské službě využívající kmitočty v pásmu 135,7-137,8 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 1 W (e.i.r.p.).

• 5.67B Využívání pásma 135,7-137,8 kHz v Alžírsku, Egyptě, Iráku, Libanonu, Sýrii, Súdánu, Jižním Súdánu a v Tunisku je omezeno na pevnou službu a námořní pohyblivou službu. Ve shora zmíněných zemích nesmí být pásmo 135,7-137,8 kHz využíváno amatérskou službou, což nechť je bráno v úvahu zeměmi, které takové využívání povolují.

• 5.73 V pásmu 285–325 kHz (v Regionu 1: 283,5–325 kHz) lze v námořní radionavigační službě také vysílat doplňkové navigační informace s použitím úzkopásmových technik za podmínky, že to nezpůsobí škodlivé rušení stanicím radiomajáků provozovaným v radionavigační službě.

• 5.74 Doplňkové přidělení: v Regionu 1 je pásmo 285,3-285,7 kHz přiděleno navíc přednostně námořní radionavigační službě (s výjimkou radiomajáků).

• 5.76 Kmitočet 410 kHz je určen pro rádiové zaměřování v námořní radionavigační službě. Ostatní radionavigační služby, jimž je pásmo 405-415 kHz přiděleno, nesmí působit škodlivé rušení rádiovému zaměřování v pásmu 406,5-413,5 kHz.

• 5.79 Využívání pásem 415-495 kHz a 505-526,5 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii a lze je rovněž využívat pro systém NAVDAT v souladu s nejnovější verzí Doporučení ITU-R M.2010, za předpokladu dohody mezi zainteresovanými a ovlivněnými správami. Vysílací stanice NAVDAT jsou omezeny na pobřežní stanice.

• 5.79A Při zřizování pobřežních stanic ve službě NAVTEX na kmitočtech 490 kHz, 518 kHz a 4 209,5 kHz se správám důrazně doporučuje, aby koordinovaly jejich provozní charakteristiky v souladu s postupy Mezinárodní námořní organizace (IMO), viz Rezoluci 339.

• 5.80A Maximální ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) stanic amatérské služby, které využívají pásmo 472–479 kHz, nesmí překročit 1 W. Správy mohou zvýšit tento limit e.i.r.p. na 5 W v částech svých území, která jsou vzdálena více než 800 km od hranic Alžírská, Saudské Arábie, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Běloruska, Číny, Komor, Džibuti, Egypta, Spojených arabských emirátů, Ruské federace, Íránu, Iráku, Jordánska, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libye, Maroka, Mauritánie, Omanu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrie, Kyrgyzstánu, Somálska, Súdánu, Tuniska, Ukrajiny a Jemenu. Stanice amatérské služby nesmí v tomto pásmu působit škodlivé rušení stanicím letecké radionavigační služby, ani před nimi požadovat ochranu.

• 5.80B Využívání pásma 472–479 kHz v Alžírsku, Saudské Arábii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bělorusku, Číně, Komorech, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Ruské federaci, Iráku, Jordánsku, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Mauritánii, Omanu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Somálsku, Súdánu, Tunisu a Jemenu je omezeno na námořní pohyblivou a leteckou radionavigační službu. Amatérská služba nesmí být v uvedených zemích v tomto pásmu využívána a tento fakt vezmou na vědomí země takové využívání povolující.

• 5.82 V námořní pohyblivé službě budou kmitočet 490 kHz využívat pobřežní stanice výhradně pro vysílání navigačních a meteorologických výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmové telegrafie s přímým tiskem. Podmínky pro využívání kmitočtu 490 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. Správy se žádají, aby při využívání pásma 415-495 kHz leteckou radionavigační službou zajistily, aby kmitočtu 490 kHz nebylo působeno škodlivé rušení. Při využívání pásma 472-479 kHz amatérskou službou správy zajistí, že nebude působeno škodlivé rušení kmitočtu 490 kHz.

• 5.82C Pásmo 495-505 kHz je využíváno pro mezinárodní systém NAVDAT jak je popsáno v nejnovější verzi Doporučení ITU-R M. 2010. Vysílací stanice NAVDAT jsou omezeny na pobřežní stanice.

• 5.82D Při zřizování pobřežních stanic systému NAVDAT na kmitočtech 500 kHz a 4 226 kHz, jsou podmínky pro využívání kmitočtů 500 kHz a 4 226 kHz předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. Správám se důrazně doporučuje, aby koordinovaly provozní charakteristiky systému NAVDAT s postupy Mezinárodní námořní organizace (IMO) (viz Rezoluce 364).

• 5.84 Podmínky pro využívání kmitočtu 518 kHz námořní pohyblivou službou jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

• 5.90 V pásmu 1 605-1 705 kHz v případech, které se týkají některé rozhlasové stanice v Regionu 2, musí být oblast služby námořních pohyblivých stanic v Regionu 1 omezena na velikost určenou pokrytím přízemní vlnou.

• 5.92 Některé země v Regionu 1 používají soustavy rádiového určování v pásmech 1 606,5-1 625 kHz, 1 635-1 800 kHz, 1 850-2 160 kHz, 2 194-2 300 kHz, 2 502-2 850 kHz a 3 500-3 800 kHz s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Střední vyzářený výkon těchto stanic nesmí překročit 50 W.

• 5.93 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Litvě, Mongolsku, Nigérii, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Ruské federaci, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 1625–1635 kHz, 1800–1810 kHz a 2160–2170 kHz přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě za předpokladu uzavření dohody podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu.

• 5.96 V pásmech 1715–1800 kHz a 1850–2000 kHz mohou správy Německa, Rakouska, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska, Gruzie, Maďarska, Irska, Islandu, Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Litvy, Lichtenštejnska, Malty, Moldavska, Norska, Uzbekistánu, Polska, Kyrgyzstánu, Slovenska, České republiky, Spojeného království, Ruské federace, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přidělit až 200 kHz své amatérské službě. Nicméně, při přidělování pásem v tomto rozsahu amatérské službě správy těchto zemí po předchozích konzultacích se správami sousedních zemí provedou případná opatření, aby se předešlo škodlivému rušení pevné a pohyblivé služby ostatních zemí jejich amatérskou službou. Střední výkon žádné amatérské stanice zde nesmí překročit 10 W.

• 5.98 Náhradní přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Belgii, Kamerunu, Konžské republice, Dánsku, Egyptě, Eritrei, Španělsku, Etiopii, Rusku, Gruzii, Řecku, Itálii, Kazachstánu, Libanonu, arabské republice, Kyrgyzstánu, Somálsku, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a Turecku je pásmo 1 810–1 830 kHz přiděleno na přednostní bázi službám pevné a pohyblivé s výjimkou služeb leteckých pohyblivých služeb.

• 5.99 Doplňkové přidělení: v Saudské Arábii, Rakousku, Iráku, Libyi, Uzbekistánu, na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku, Čadu a Togu je pásmo 1 810-1 830 kHz přiděleno navíc přednostně pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé.

• 5.100 V Regionu 1 smí být povolení k využívání pásma 1 810-1 830 kHz amatérskou službou v zemích nacházejících se zčásti nebo zcela na sever od 40°N udělováno až po konzultacích se zeměmi zmíněnými v poznámkách č. 5.98 a 5.99 Řádu, a to za účelem stanovení opatření nutných k zábraně škodlivého rušení mezi amatérskými stanicemi a stanicemi ostatních služeb provozovaných v souladu s poznámkami č. 5.98 a 5.99 Řádu.

• 5.103 V Regionu 1 při přidělování kmitočtů stanicím v pevné a pohyblivé službě v pásmech 1 850–2 045 kHz, 2 194–2 498 kHz, 2 502–2 625 kHz a 2 650–2 850 kHz by správy měly vzít v úvahu specifické potřeby námořní pohyblivé služby.

• 5.104 V Regionu 1 je využívání pásma 2 025-2 045 kHz pomocnou meteorologickou službou omezeno na stanice oceánografických bójí.

• 5.108 Nosný kmitočet 2 182 kHz je mezinárodní tísňový a volací kmitočet pro radiotelefonii. Podmínky využívání pásma 2 173,5-2 190,5 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

• 5.109 Kmitočty 2 187,5 kHz, 4 207,5 kHz, 6 312 kHz, 8 414,5 kHz, 12 577 kHz a 16 804,5 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro digitální selektivní volání. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.

• 5.110 Kmitočty 2 174,5 kHz, 4 177,5 kHz, 6 268 kHz, 8 376,5 kHz, 12 520 kHz a 16 695 kHz jsou využívány pro automatický spojovací systém (ACS), jak je popsáno v nejnovější verzi Doporučení ITU-R M.541.

• 5.111 Nosné kmitočty 2 182 kHz, 3 023 kHz, 5 680 kHz, 8 364 kHz a kmitočty 121,5 MHz, 156,525 MHz, 156,8 MHz a 243 MHz se mohou navíc využívat v souladu s postupy platícími pro zemské radiokomunikační služby, pro pátrací a záchranné operace týkající se kosmických plavidel s posádkou. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu.

Totéž se vztahuje na kmitočty 10 003 kHz, 14 993 kHz a 19 993 kHz, ale v každém ze zde jmenovaných případů musí vysílání být omezeno na pásmo ±3 kHz okolo příslušného kmitočtu.

• 5.115 Nosné kmitočty (referenční) 3 023 kHz a 5 680 kHz mohou navíc využívat v souladu s Článkem 31 Řádu stanice námořní pohyblivé služby zúčastněné na koordinovaných operacích pátrání a záchrany.

• 5.116 Při udělování povolení k využívání pásma 3 155-3 195 kHz se správy naléhavě žádají, aby poskytly společný celosvětový kanál pro bezdrátové přístroje nízkého výkonu pro nedoslýchavé. Další kanály pro tato zařízení pro krytí místních potřeb lze přidělovat v pásmech mezi 3 155 kHz a 3 400 kHz.

Správy by měly vzít v úvahu, že kmitočty v oblasti 3 000 kHz až 4 000 kHz jsou vhodné pro zařízení pro nedoslýchavé koncipovaná pro provoz na malé vzdálenosti v dosahu indukčního pole.

• 5.127 Využívání pásma 4 000-4 063 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na plavidlové stanice používající radiotelefonii (viz ustanovení č. 52.220 a Dodatek 17 Řádu).

• 5.128 Kmitočty v pásmech 4 063–4 123 kHz a 4 130–4 438 kHz mohou být výjimečně využívány stanicemi v pevné službě komunikujícími pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Navíc v Afganistánu, Argentině, Arménii, Bělorusku, Botswaně, Burkině Faso, Středoafrické republice, Číně, Ruské federaci, Gruzii, Indii, Kazachstánu, Mali, Nigeru, Pákistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině v pásmech 4 063–4 123 kHz, 4 130–4 133 kHz a 4 408–4 438 kHz mohou stanice v pevné službě se středním výkonem nepřesahujícím 1 kW být provozovány za podmínky, že jsou umístěny minimálně 600 km od pobřeží a že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě.

• 5.130 Podmínky využívání nosných kmitočtů 4 125 kHz a 6 215 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

• 5.131 Kmitočet 4 209,5 kHz využívají výhradně pobřežní stanice pro vysílání meteorologických a navigačních výstrah a pilných zpráv pro plavidla pomocí úzkopásmových technik s přímým tiskem.

• 5.132 Kmitočty 4 210 kHz, 6 314 kHz, 8 416,5 kHz, 12 579 kHz, 16 806,5 kHz, 19 680,5 kHz, 22 376 kHz a 26 100,5 kHz jsou mezinárodní kmitočty pro vysílání námořních bezpečnostních informací (MSI) (viz Dodatky 15 a 17 Řádu).

• 5.132A Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné a pohyblivé službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612.

• 5.133B Stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 15 W (e.i.r.p.). V Regionu 2 v Mexiku stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 20 W (e.i.r.p.). V následujících zemích Regionu 2: Antigua a Barbuda, Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Dominika, Salvador, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela a zámořské země a území Nizozemského království v Regionu 2, stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 25 W (e.i.r.p.).

• 5.134 Využívání pásem 5 900-5 950 kHz, 7 300-7 350 kHz, 9 400-9 500 kHz, 11 600-11 650 kHz, 12 050-12 100 kHz, 13 570-13 600 kHz, 13 800-13 870 kHz, 15 600-15 800 kHz, 17 480-17 550 kHz a 18 900-19 020 kHz rozhlasovou službou podléhá postupu stanovenému v Článku 12 Řádu. Správy se žádají, aby tato pásma využívaly k usnadnění zavedení digitálně modulovaných vysílání v souladu s ustanoveními Rezoluce 517.

• 5.136 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmu 5 900-5 950 kHz mohou být využívány stanicemi níže zmíněných služeb ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě: pevná služba ve všech třech Regionech, pozemní pohyblivá služba v Regionu 1, pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé (R), v Regionech 2 a 3. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem.

• 5.137 Pásma 6 200–6 213,5 kHz a 6 220,5–6 525 kHz mohou výjimečně využívat stanice v pevné službě pro spojení pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Při ohlašování těchto kmitočtů bude Radiokomunikační úřad ITU (BR) věnovat shora uvedeným podmínkám pozornost.

• 5.137A Kmitočty 6 337,5 kHz, 8 443 kHz, 12 663,5 kHz, 16 909,5 kHz a 22 450,5 kHz jsou regionální kmitočty pro vysílání MSI systémem NAVDAT (viz Dodatky 15 a 17 Řádu).

• 5.138 Pásma

6 765-6 795 kHz	(střední kmitočet 6 780 kHz),
433,05-434,79 MHz	(střední kmitočet 433,92 MHz) v Regionu 1, kromě zemí uvedených v 5.280,
61-61,5 GHz	(střední kmitočet 61,25 GHz),
122-123 GHz	(střední kmitočet 122,5 GHz),
244-246 GHz	(střední kmitočet 245 GHz)

jsou určena pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Využívání těchto pásem pro aplikace ISM podléhá zvláštnímu oprávnění příslušné správy v souhlasu s ostatními správami, jejichž radiokomunikační služby by mohly být dotčeny. Při uplatňování tohoto ustanovení správy patřičně zohlední nejnovější příslušná doporučení ITU-R.

• 5.143 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmu 7 300–7 350 kHz smějí být využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty těmito službami v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem.

• 5.143B V Regionu 1 mohou být kmitočty v pásmu 7 350-7 450 kHz využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě pouze pro spojení uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě a že celkový vyzářený výkon žádné ze stanic nepřesáhne 24 dBW.

• 5.145 Podmínky pro využívání nosných kmitočtů 8 291 kHz, 12 290 kHz a 16 420 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu.

• 5.145A Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612.

• 5.146 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmech 9 400-9 500 kHz, 11 600-11 650 kHz, 12 050-12 100 kHz, 15 600-15 800 kHz, 17 480-17 550 kHz a 18 900-19 020 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby pro pevnou službu využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.

• 5.147 Kmitočty v pásmech 9 775-9 900 kHz, 11 650-11 700 kHz a 11 975-12 050 kHz mohou být využívány stanicemi v pevné službě ve styku pouze uvnitř hranic zemí, v nichž jsou umístěny, s celkovým vyzářeným výkonem nepřekračujícím u žádné stanice 24 dBW, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě.

• 5.149 Správy, udělující příděly stanicím jiných služeb než rádio astronomie, v následujících pásmech:

13 360-13 410 kHz,	4 950-4 990 MHz,	102-109,5 GHz,
25 550-25 670 kHz,	4 990-5 000 MHz,	111,8-114,25 GHz,
37,5-38,25 MHz,	6 650-6 675,2 MHz,	128,33-128,59 GHz,
73-74,6 MHz v Regionech 1 a 3,	10,6-10,68 GHz,	129,23-129,49 GHz,
150,05-153 MHz v Regionu 1,	14,47-14,5 GHz,	130-134 GHz,
322-328,6 MHz,	22,01-22,21 GHz,	136-148,5 GHz,
406,1-410 MHz,	22,21-22,5 GHz,	151,5-158,5 GHz,
608-614 MHz v Regionech 1 a 3,	22,81-22,86 GHz,	168,59-168,93 GHz,
1 330-1 400 MHz,	23,07-23,12 GHz,	171,11-171,45 GHz,
1 610,6-1 613,8 MHz,	31,2-31,3 GHz,	172,31-172,65 GHz,
1 660-1 670 MHz,	31,5-31,8 GHz v Regionech 1 a 3,	173,52-173,85 GHz,
1 718,8-1 722,2 MHz,	36,43-36,5 GHz,	195,75-196,15 GHz,
2 655-2 690 MHz,	42,5-43,5 GHz,	209-226 GHz,
3 260-3 267 MHz,	48,94-49,04 GHz,	241-250 GHz,
3 332-3 339 MHz,	76-86 GHz,	252-275 GHz,
3 345,8-3 352,5 MHz,	92-94 GHz,
4 825-4 835 MHz,	94,1-100 GHz,

se naléhavě žádají, aby podnikly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně radioastronomické služby před škodlivým rušením. Vysílání kosmických nebo letadlových stanic mohou být zvlášť závažnými zdroji rušení radioastronomické služby (viz ustanovení 4.5 a 4.6 a Článek 29 Řádu).

• 5.150 Pásma

13 553-13 567 kHz	(střední kmitočet 13 560 kHz),
26 957-27 283 kHz	(střední kmitočet 27 120 kHz),
40,66-40,70 MHz	(střední kmitočet 40,68 MHz),
902-928 MHz	(střední kmitočet 915 MHz) v Regionu 2,
2 400-2 500 MHz	(střední kmitočet 2 450 MHz),
5 725-5 875 MHz	(střední kmitočet 5 800 MHz) a
24-24,25 GHz	(střední kmitočet 24,125 GHz)

se předpokládají využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozovaná v těchto pásmech podléhají ustanovení č. 15.13 Řádu.

• 5.151 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmech 13 570–13 600 kHz a 13 800–mínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty těmito službami s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem.

• 5.155 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Ruské federaci, Gruzii, Moldavsku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 21 850–21 870 kHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (R) službě.

• 5.155A V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Ruské federaci, Gruzii, Moldavsku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je využívání pásma 21 850–21 870 kHz pevnou službou omezeno na poskytování služeb souvisejících s bezpečností letu letadel.

• 5.155B Pásmo 21 870-21 924 kHz využívá pevná služba pro poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.

• 5.156A Využívání pásma 23 200-23 350 kHz pevnou službou je omezeno na poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu.

• 5.157 Využívání pásma 23 350-24 000 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii mezi plavidly.

• 5.159A Využívání pásma 40–50 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) musí být v souladu s geografickými oblastními omezeními a provozními a technickými podmínkami definovanými v Rezoluci 677. Ustanovení této poznámky žádným způsobem neumenšují povinnost služby družicového průzkumu Země (aktivní), aby byla provozována jako podružná služba v souladu s ustanoveními 5.29 a 5.30 Řádu

• 5.161B Náhradní přidělení: v Albánii, Německu, Arménii, Rakousku, Bělorusku, Belgii, Bosně a Hercegovině, na Kypru, ve Vatikánu, v Chorvatsku, Dánsku, ve Španělsku, v Estonsku, Finsku, Francii, Řecku, Maďarsku, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Severní Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Moldavsku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Uzbekistánu, Nizozemsku, Portugalsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, San Marinu, Slovinsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Turecku a na Ukrajině je pásmo 42-42,5 MHz přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě.

• 5.162A Doplňkové přidělení: v Německu, Austrálii, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Číně, Korejské republice, Vatikánu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Indonésii, Irsku, na Islandu, v Itálii, Japonsku, Lotyšsku, Severní Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Korejské lidově demokratické republice, České republice, Spojeném království, Ruské federaci, Švédsku, Srbsku, Slovinsku a ve Švýcarsku je pásmo 46–68 MHz navíc podružně přiděleno radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na provozování radiolokačních snímačů směru a rychlosti větru v souladu s Rezolucí 217.

• 5.164 Doplňkové přidělení: v Albánii, Alžírsku, Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Eswatini, Finsku, Francii, Gabonu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Libyi, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, na Maltě, v Maroku, Mauretánii, Monaku, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, Slovinsku, Srbsku, Švédsku, Švýcarsku, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku a v Srbsku je pásmo 47–68 MHz, v Jižní Africe pásmo 47–50 MHz, a v Lotyšsku pásmo 48,5–56,5 MHz a 58–68 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě. Stanice pozemní pohyblivé služby v zemích jmenovaných v souvislosti s každým pásmem uvedeným v této poznámce však nesmí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným rozhlasovým stanicím zemí shora nejmenovaných v souvislosti s pásmem, ani žádat ochranu před takovým rušením.

• 5.166A Odlišná kategorie služby: V Rakousku, na Kypru, ve Vatikánu, v Chorvatsku, Dánsku, ve Španělsku, Finsku, v Maďarsku, Lotyšsku, Nizozemsku, České republice, ve Spojeném království, na Slovensku a ve Slovinsku je pásmo 50,0-50,5 MHz přiděleno přednostně amatérské službě. Stanice amatérské služby v těchto zemích nesmí působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové, pevné a pohyblivé služby, provozovaným v souladu s Řádem v pásmu 50,0-50,5 MHz v zemích neuvedených v tomto ustanovení ani před nimi požadovat ochranu. Pro stanice těchto služeb platí také ochranná kritéria uvedená v poznámce č. 5.169B. V Regionu 1 s výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169 jsou snímače směru a rychlosti větru provozované v radiolokační službě na základě poznámky č. 5.162A oprávněny pracovat na bázi rovnoprávnosti se stanicemi amatérské služby v pásmu 50,0-50,5 MHz.

• 5.166B V Regionu 1 nesmí stanice amatérské služby provozované na sekundární bázi působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové služby, nebo požadovat před nimi ochranu. Síla pole produkovaná amatérskou stanicí v Regionu 1 v pásmu 50-52 MHz nesmí přesáhnout kalkulovanou hodnotu +6 dB(μV/m) ve výšce 10 m nad zemským povrchem po více než 10 % času podél hranic se zeměmi, v nichž jsou provozovány analogové rozhlasové stanice v Regionu 1 a se sousedními zeměmi s rozhlasovými stanicemi v Regionu 3 uvedenými v poznámkách č. 5.167 a 5.168.

• 5.166C V Regionu 1 nesmí stanice amatérské služby v pásmu 50-52 MHz s výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169 působit škodlivé rušení snímačům směru a rychlosti větru provozovaným v radiolokační službě na základě poznámky č. 5.162A ani před nimi požadovat ochranu.

• 5.166D Odlišná kategorie služby: V Libanonu je pásmo 50-52 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. Stanice amatérské služby v Libanonu nesmí působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové, pevné a pohyblivé služby provozovaným v souladu s Řádem v pásmu 50-52 MHz v zemích neuvedených v tomto ustanovení, ani před nimi požadovat ochranu.

• 5.166E V Ruské federaci je přiděleno podružně amatérské službě pouze pásmo 50,080–50,280 MHz. Ochranná kritéria pro ostatní služby v zemích neuvedených v tomto ustanovení jsou specifikována v poznámkách č. 5.166B a 5.169B.

• 5.169 Doplňkové přidělení: v Botswaně, Eswatini, Lesothu, Malawi, Rwandě, Jižní Africe, Zambii a Zimbabwe je pásmo 50-54 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. V Senegalu je amatérské službě přiděleno přednostně pásmo 50-51 MHz.