Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů

ČÁST PRVNÍ

KRAJSKÉ REFERENDUM

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraje“) vytvořených podle zvláštního právního předpisu^1). Tento zákon se nepoužije pro referendum na území hlavního města Prahy.

§ 2

Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje^2) (dále jen „oprávněná osoba“).

§ 3

Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

§ 4

Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu

Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou

• a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,

• b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu^3),

• c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu^4), nebo

• d) výkon vojenské činné služby^5), neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

§ 5

Den a doba hlasování v krajském referendu

(1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.

(2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu^6) (dále jen „krizový stav“)

• a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,

• b) krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu.

(3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže má krajské referendum probíhat společně s volbami, které se i v době krizového stavu konají.

HLAVA II

ROZHODOVÁNÍ V KRAJSKÉM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ

§ 6

(1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje.

(2) Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.

§ 7

Nepřípustnost konání krajského referenda

Krajské referendum nelze konat

• a) o ukládání pokut^7) a o rozpočtu kraje^8),

• b) o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,

• c) o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje^9), jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,

• d) jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,

• e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení^10),

• f) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo

• g) jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

HLAVA III

NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA

§ 8

Konání krajského referenda

(1) Krajské referendum se koná, jestliže

• a) se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo

• b) přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení.

(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno.

(3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

§ 9

Přípravný výbor

(1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby.

(2) Přípravný výbor

• a) navrhuje uspořádání krajského referenda,

• b) má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6),

• c) může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 56),

• d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 57).

(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

§ 10

Náležitosti návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat

• a) označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,

• b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu,

• c) odůvodnění návrhu,

• d) odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje,

• e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,

• f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu^11), kterým se rozumí adresa místa trvalého pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.

(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.

§ 11

Podpisová listina

(1) Každý podpisový arch musí obsahovat

• a) označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,

• b) znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu,

• c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,

• d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“.

(2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

§ 12

Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

(3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.

(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

§ 13

Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru

(1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

• a) o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§ 15),

• b) o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.

(2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení zveřejní ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů^21) a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu.

(3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.

§ 14

Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje

Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí zveřejnění usnesení zastupitelstva ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

§ 15

Den konání krajského referenda

Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 16

Společné konání krajského referenda

(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

(2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje podle § 14.

HLAVA IV

KOMISE PRO HLASOVÁNÍ

§ 17

Druhy komisí

Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková komise, místní komise a krajská komise.

§ 18

Okrsková komise

(1) Okrsková komise

• a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,

• b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,

• c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,

• d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,

• e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

• f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce nebo primátor statutárního města (dále jen „starosta obce“) tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.

§ 19

Místní komise

(1) Místní komise

• a) organizuje činnost okrskových komisí,

• b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

• c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,

• d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

• e) předává výsledky hlasování krajské komisi,

• f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu,

• g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29).

(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 20

Krajská komise

(1) Krajská komise

• a) organizuje činnost místních komisí,

• b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,

• c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,

• d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,

• e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,

• f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu,

• g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 21

Ustavení komisí

(1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.

(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.

(3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23).

(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje na neobsazená místa další členy komise.

(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí obsahovat

• a) jméno a příjmení,

• b) datum narození a adresu,

• c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.

(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obce nebo hejtman kraje.

(7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje. Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné společné komise starosta obce nebo hejtman kraje.

§ 22

Členství v komisi

(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(2) Členství v komisi zaniká

• a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),

• b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,

• c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo

• d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny.

(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní předseda komise neprodleně starostu obce nebo hejtmana kraje, který postupuje podle § 21 odst. 4.

§ 23

Zapisovatel komise

(1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.

(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1.

(3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise.

(4) Starosta obce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.

§ 24

Jednání komisí

(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen „místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.

(2) Jednání komise řídí její předseda.

(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat.

(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

§ 25

Ukončení činnosti komisí

Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46).

§ 26

Zákaz poskytování informací

Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise.

§ 27