Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2010-01-21
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhlášky č. 389/2004 Sb., vyhlášky č. 214/2005 Sb., vyhlášky č. 36/2007 Sb., vyhlášky č. 316/2007 Sb. a vyhlášky č. 288/2008 Sb., se mění takto:

„§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) upravuje

^1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat, v platném znění. Směrnice Komise 2007/10/ES ze dne 21. února 2007, kterou se mění příloha II směrnice Rady 92/119/EHS, pokud jde o opatření, která mají být přijata uvnitř ochranného pásma v návaznosti na ohnisko vezikulární choroby prasat. Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství, v platném znění. Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí, v platném znění. Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat, v platném znění. Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby, v platném znění. Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí, v platném znění. Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní, v platném znění. Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí, v platném znění. Směrnice Rady 78/52/EHS ze dne 13. prosince 1977, kterou se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní plány urychlené eradikace brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu. Směrnice Rady 77/391/EHS ze dne 17. května 1977, kterou se zavádějí opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u skotu, v platném znění. Směrnice Rady 82/400/EHS ze dne 14. června 1982, kterou se mění směrnice 77/391/EHS a zavádějící doplňující opatření Společenství k eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u skotu, v platném znění. Směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství, v platném znění. Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství, v platném znění. Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. listopadu 1980 o stanovení podmínek pro učinění území Společenství prostým klasického moru prasat a pro udržení tohoto území prostým klasického moru prasat, v platném znění. Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.“.

„§ 3

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.

(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.

(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány Komisi ke schválení.“.

„Programy ozdravování zvířat

§ 5

(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1b).

(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.

§ 6

(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle rozhodnutí Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

^1b) Čl. 27 a příloha I rozhodnutí Rady 2009/470/ES.

^1c) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES.“.

„Hlášení nákaz

§ 7

(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropských společenství o hlášení nákaz^1d).

(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1

(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po

(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.

(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce; předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropských společenství o způsobu hlášení nákaz^1e).

§ 8

(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.

(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.

§ 9

Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení^1f).

^1d) Přílohy I a II směrnice Rady 82/894/EHS.

^1e) Rozhodnutí Komise 2005/176/ES.

^1f) Rozhodnutí OIE č. XXXI ze dne 27. května 2004.“.

„(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky

(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon o léčivech^1g).

^1g) § 9 a 25 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 296/2008 Sb.“.

„§ 11

(1) Vyžadují-li to předpisy Evropských společenství o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata

(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.

(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.

§ 12

Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo ukončit.“.

„(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě^1h), nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření nákazy.

^1h) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.“.

„§ 15

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa epizootologické šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to

(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích uvedených v havarijních plánech kraje nebo pohotovostních plánech. Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede se zahrabání v dostatečné hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné vedlejší živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z jejich možné infekce.

(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.“.

„(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo více oddělených produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených v § 15 odst. 1 písm. a) v případě nákazou nedotčených produkčních jednotek za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí, že

„(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další pásmo s omezením.“.

„(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.