Vyhláška o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje požadavky na identifikaci přídatných látek povolených při výrobě potravin.
§ 2
(1) Požadavky na čistotu a identifikaci barviv jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Požadavky na čistotu a identifikaci sladidel jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Požadavky na čistotu a identifikaci přídatných látek jiných než barviva a sladidla jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 3
Přechodné ustanovení
Na přídatné látky uvedené do oběhu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vztahuje vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů, a to do 1. ledna 2011.
§ 4
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
-
- Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek.
-
- Vyhláška č. 318/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek.
-
- Vyhláška č. 270/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb.
-
- Vyhláška č. 514/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů.
-
- Vyhláška č. 319/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2010.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 235/2010 Sb.
Požadavky na čistotu a identifikaci barviv
-
- Obecné specifikace pro hliníkové laky
| Definice | Hliníkové laky se připravují reakcí barviv odpovídajících kritériím pro čistotu stanoveným v příslušné upřesňující monografii s aluminou ve vodném prostředí. Barviva přitom musí vyhovovat kritériím pro čistotu, jež jsou uvedena v příslušné upřesňující monografii. Alumina je obvykle čerstvě připravený nesušený materiál, který se připravuje reakcí síranu nebo chloridu hlinitého s uhličitanem nebo hydrogenuhličitanem sodným nebo vápenatým nebo s amoniakem. Po vytvoření laku se výrobek zfiltruje, promyje vodou a vysuší. V konečném výrobku může být přítomna i nezreagovaná alumina |
|---|---|
| Látky nerozpustné v HCl | nejvýše 0,5 % |
| Látky extrahovatelné etherem | nejvýše 0,2 % (v neutrálním prostředí) |
| na odpovídající barviva se vztahují specifická kritéria pro čistotu |
-
- Specifická kritéria pro čistotu a identifikaci
E 100 KURKUMIN
| Synonyma | Cl přírodní žluť 3, turmerická žluť, diferoyl methan | |
|---|---|---|
| Definice | Kurkumin se získává extrakcí kurkumy rozpouštědlem, tj. extrakcí podzemního oddenku přírodního druhu Curcuma longa L. Aby se získal koncentrovaný kurkuminový prášek, extrakt se přečišťuje krystalizací. Výrobek se v zásadě skládá z kurkuminů, tj. barevného principu barevného základu látek (1,7–bis(4–hydroxy–3–methoxyfenyl)hepta–1,6–dien–3,5–dion) a jeho dvou derivátů bez methoxy skupin v proměnlivém složení. Mohou být přítomna menší množství olejů a pryskyřic, které se v kurkumě přirozeně vyskytují. | |
| Při extrakci se mohou používat pouze tato rozpouštědla: octan ethylnatý, aceton, oxid uhličitý, dichlormethan, n–butanol, methanol, ethanol, hexan. | ||
| Třída | dicinnamoylmethan | |
| Číslo C.I. | 75300 | |
| Einecs | 207-280-5 | |
| Chemické názvy | I. 1,7-bis(4-hydroxy-3 -methoxyfenyl)hepta-1,6-dien-3,5-dion | |
| II. 1-(4-hydroxyfenyl)-7-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)hepta-1,6-dien-3,5-dion | ||
| III. 1,7-bis(4-hydroxyfenyl)hepta-1,6-dien-3,5-dion | ||
| Chemický vzorec | I. C21H20O6 | |
| II. C20H18O5 | ||
| III. C19H16O4 | ||
| Relativní molekulová hmotnost | I. 368,39 | |
| II. 338,39 | ||
| III. 308,39 | ||
| Obsah | nejméně 90 % barevných látek celkem | |
| E1 cm1% 1607 při cca 426 nm v ethanolu | ||
| Popis | oranžovožlutý krystalický prášek | |
| Identifikace | ||
| A. Spektrometrie | maximum v ethanolu při cca 426 nm | |
| B. Rozpětí bodu tání | 179 – 182 °C | |
| Čistota | ||
| Zbytky rozpouštědel | octan ethylnatý | |
| aceton | nejvýše 50 mg/kg, | |
| n-butanol | jednotlivě nebo v kombinaci | |
| methanol | ||
| ethanol | ||
| hexan | ||
| dichlormethan | nejvýše 10 mg/kg | |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg | |
| Olovo | nejvýše 10 mg/kg | |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg | |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg | |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 40 mg/kg |
E 101 (i) RIBOFLAVIN
| Synonyma | laktoflavin |
|---|---|
| Třída, skupina | isoalloxazin |
| Einecs | 201-507-1 |
| Chemické názvy | 7,8-dimethyl-10-(D-ribo-2,3,4,5-tetrahydroxypentyl)benzo(g)pteridin-2,4(3 H, 10H)-dion |
| 7,8-dimethyl-10-(1´-D-ribityl)isoalloxazin | |
| Chemický vzorec | C17H20N4O6 |
| Relativní molekulová hmotnost | 376,37 |
| Obsah | nejméně 98 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| E1 cm1% 328 při cca 444 nm ve vodném roztoku | |
| Popis | žlutý až oranžovožlutý krystalický prášek s mírným zápachem |
| Identifikace | |
| A. Spektrometrie | poměr A375/A267: 0,31 - 0,33 ve vodném roztoku |
| poměr A444/A267: 0,36 - 0,39 ve vodném roztoku | |
| maximum ve vodě při cca 444 nm | |
| B. Specifická optická otáčivost | [α]D20: -115°- -140° v 0,05N roztoku NaOH |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 1,5 % po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Síranový popel | nejvýše 0,1 % |
| Primární aromatické aminy | nejvýše 100 mg/kg, vyjádřeno jako anilin |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 10 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 40 mg/kg |
E 101 (ii) RIBOFLAVIN-5´-FOSFOREČNAN
| Synonyma | riboflavin-5´-fosforečnan sodný |
|---|---|
| Definice | Tato specifikace se týká riboflavin-5-fosforečnanu s menšími množstvími volného riboflavinu a riboflavin-difosforečnanu |
| Třída | isoalloxazin |
| Einecs | 204-988-6 |
| Chemické názvy | (2R,3R,4S)-5-(3´)10´-dihydro-7´,8´-dimethyl-2´,4´-dioxo-10´-benzo[γ]pteridinyl)-2,3,4-trihydroxypentyl fosforečnan monosodný |
| monosodná sůl 5´-monofosforečnanového esteru riboflavinu | |
| Chemický vzorec | dihydrát C17H20N4NaO9P.2H2O |
| bezvodá forma C17H20Na4O9P | |
| Relativní molekulová hmotnost | 541,36 |
| Obsah | nejméně 95 % barevných látek celkem, vyjádřeno jako C17H20N4NaO9P.2H2O |
| E1 cm1% 250 při cca 375 nm ve vodném roztoku | |
| Popis | žlutý až oranžový krystalický hygroskopický prášek s mírným zápachem a hořkou chutí |
| Identifikace | |
| A. Spektrometrie | poměr A375/A267: 0,30 - 0,34 ve vodném roztoku |
| poměr A444/A267: 0,35 - 0,40 ve vodném roztoku | |
| maximum ve vodě při cca 444 nm | |
| B. Specifická optická otáčivost | [α]D20: +38°- +42° v 5M roztoku HCl |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 8 %, po sušení při 100 0C po dobu 5 hodin ve vakuu nad |
| P2O5 (dihydrát) | |
| Síranový popel | nejvýše 25 % |
| Anorganické fosforečnany | nejvýše 1,0 %, vyjádřeno jako PO4, vztaženo na bezvodou bázi |
| Vedlejší barevné látky | riboflavin (volný) nejvýše 6 % |
| difosforečnan riboflavinu nejvýše 6 % | |
| Primární aromatické aminy | nejvýše 70 mg/kg, vyjádřeno vypočteno jako anilin |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 10 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 40 mg/kg |
E 102 TARTRAZIN
| Synonyma | CI potravinářská žluť 4 | |
|---|---|---|
| Definice | Tartrazin se v zásadě skládá z 5-hydroxy-1-(4-sulfonanofenyl)-4-(4-sulfonanofenylazo)-H-pyrazol-3-karboxylátu trisodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami. Tartrazin se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli. | |
| Třída | monoazo | |
| Číslo C.I. | 19140 | |
| Einecs | 217-699-5 | |
| Chemické názvy | 5-hydroxy-1-(4-sulfonanofenyl)-4-(4-sulfonanofenylazo)-H-pyrazol-3-karboxylát trisodný | |
| Chemický vzorec | C16H9N4Na3O9S2 | |
| Relativní molekulová hmotnost | 534,37 | |
| Obsah | nejméně 85 % barevných látek celkem, vyjádřeno jako sodná sůl | |
| E1 cm1% 530 při cca 426 nm ve vodném roztoku | ||
| Popis | Světle oranžový prášek nebo zrnka | |
| Identifikace | ||
| A. Spektrometrie | Maximum ve vodě při cca 426 nm | |
| B. Žlutý roztok ve vodě | ||
| Čistota | ||
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 % | |
| Vedlejší barevné látky | nejvýše 1,0 % | |
| Organické sloučeniny jiné než barevné látky | 4-hydrazinobenzen sulfonová kyselina | |
| 4-aminobenzen-1-sulfonová kyselina | celkem nejvýše 0,5% | |
| 5-oxo-1-(4-sulfofenyl)-2-pyrazolin-3 -karboxylová kyselina | ||
| 4,4´- diazoaminodi(benzensulfonová kyselina) | ||
| tetrahydroxyjantarová kyselina | ||
| Nesulfonované primární aromatické aminy | nejvýše 0,01 % (vypočteno jako anilin) | |
| Látky extrahovatelné etherem | nejvýše 0,2 % v neutrálním prostředí | |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg | |
| Olovo | nejvýše 10 mg/kg | |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg | |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg | |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 40 mg/kg |
E 104 CHINOLINOVÁ ŽLUŤ
| Synonyma | CI potravinářská žluť 13 | |||
|---|---|---|---|---|
| Definice | Chinolinová žluť se připravuje sulfonací 2-(2-chinolyl)indan-1,3-dionu. Chinolinová žluť se v zásadě skládá ze sodných solí směsí disulfonanů (v první řadě), monosulfonanů a trisulfonanů výše uvedené sloučeniny a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným anebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami. Chinolinová žluť se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli. | |||
| Třída | chinoftalon | |||
| Číslo C.I. | 47005 | |||
| Einecs | 305-897-5 | |||
| Chemický název | Disodná sůl disulfonanů 2-(2-chinolyl)indan-1,3-dionu (zákadní složka) | |||
| Chemický vzorec | C18H9NNa2O8S2 (základní složka) | |||
| Relativní molekulová hmotnost | 477,38 (základní složka) | |||
| Obsah | nejméně 70 % barevných látek celkem, vyjádřeno jako sodná sůl | |||
| Chinolinová žluť musí mít toto složení: | ||||
| z celkových přítomných barevných látek je: | ||||
| - nejméně 80 % 2-(2-chinolyl)indan-1,3-dion-disulfonanu disodného | ||||
| - nejvýše 15 % 2-(2-chinolyl)indan-1,3-dion-monosulfonanu sodného | ||||
| - nejvýše 7,0 % 2-(2-chinolyl)indan-1,3-dion-trisulfonanu trisodného | ||||
| E1 cm1% 865 (základní složka) při cca 411 nm ve vodném roztoku kyseliny octové | ||||
| Popis | žlutý prášek nebo zrnka | |||
| Identifikace | ||||
| A. Spektrometrie | maximum při cca 411 nm ve vodném roztoku kyseliny octové o pH 5 | |||
| B. Žlutý roztok ve vodě | ||||
| Čistota | ||||
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 % | |||
| Vedlejší barevné látky | nejvýše 4,0 % | |||
| Organické sloučeniny jiné než barevné látky | 2-methylchinolin | |||
| 2-methylchinolin-sulfonová | ||||
| kyselina | celkem nejvýše 0,5% | |||
| kyselina ftalová | ||||
| 2,6-dimethylchinolin | ||||
| 2,6-dimethylchinolin-sulfonová | ||||
| kyselina | ||||
| Nesulfonované primární aromatické aminy | nejvýše 0,01 %, vyjádřeno jako anilin | |||
| Látky extrahovatelné etherem | nejvýše 0,2 % v neutrálním prostředí | |||
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg | |||
| Olovo | nejvýše 10 mg/kg | |||
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg | |||
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg | |||
| Těžké kovy (jako olovo) | nejvýše 40 mg/kg |
E 110 ŽLUŤ SY FCF
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.