Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

• a) při výrobě tepelné energie v

• 1. kotlích,

• 1. solárních kolektorech,

• b) při dodávce tepelné energie,

• c) při výrobě elektřiny v

• 1. parním bloku,

• 1. fotovoltaických článcích,

• d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v

• 1. soustrojí s plynovou turbínou,

• 1. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),

• 1. jednotce s pístovým motorem,

• 1. palivovém článku a

• e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli ηv podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie ηd podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie ηk podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie ηv na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle příloze č. 2 k této vyhlášce nebo příloze č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny ηel podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie

Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

• a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,

• b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

• 1. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Kocourek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

ηv=Qvx100Qpal=Qvx100MpalxQir (%)

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mvx(ivy-ivs)1000 (GJ)

• b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mpx(ip-inv)1000 (GJ)

• c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnvx(ip-inv)1000 (GJ)

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

ηv=100-Zk-4 %

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou ηv se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

ηv=(ts-tkts-Zss100)x100 (%)

kde

Mnv	(t)	množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mp	(t)	množství páry na výstupu z kotle
Mpal	(t, tis. m3)	množství spáleného paliva
Mv	(t)	množství oběhové vody proteklé kotlem
Qri	(MJ/kg, MJ/m3)	výhřevnost paliva
Qpal	(GJ)	energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
Qv	(GJ)	teplo vyrobené v kotli
Zk	(%)	Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)
Zss	(%)	Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %)
inv	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle
ip	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle
ivs	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle
ivy	(kJ/kg)	průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle
tk	(st. C)	průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína
ts	(st. C)	průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle
ηv	(%)	účinnost výroby tepla v kotli

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

• 1. Nové zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2

kde

ηref	referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie
ηk*	hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
k0	koeficient druhu paliva, určený podle tabulky
druh	palivo
---	---
pevné	černé uhlí/koks
	hnědé uhlí/lignit
	rašelina / rašelinové brikety
	dřevěná paliva
	zemědělská biomasa
	biologicky rozložitelný (komunální) odpad
	neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad
	ropná břidlice
kapalné	olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG
	Biopaliva
	biologicky rozložitelný odpad
	neobnovitelný odpad
plynné	zemní plyn
	plyn z rafinace / vodík
	Bioplyn
	koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny

Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.

k1 koeficient výhřevnosti paliva

k1 = ηkskut / ηkstand

kde

ηkskut	účinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem
ηkstand	účinnost kotle při spalování standardního paliva
	standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
	standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5%

k2 koeficient tepelného výkonu kotle

výkon MWt	ZP, LTO	černé a hnědé uhlí
≤ 0,5	0,91	0,77
0,51 ≤ 3	0,92	0,80
3,1 ≤ 6	0,94	0,85
6,1 ≤ 20	0,97	0,88
20,1 ≤ 50	0,99	0,94
> 50	1,00	1,00

• 1. Rekonstruované zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 . k3

kde

ηref	referenční účinnost dle článku 1
ηk*	účinnost kotle dle článku 1
k0-2	koeficienty dle článku 1
k3	koeficient zohledňující stáří kotle
stáří kotle	k3
---	---
0 ≥ 10 let	1
11 ≥ 20 let	0,98
> 20 let	0,95

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

teplota spalin na vstupu do kotle ts	účinnost výroby tepelné energie ηet*)	měrná spotřeba energie v palivu Setpal
°C	%	GJ/GJ
do 400	74	1,35
401 – 450	76	1,32
451 – 500	78	1,28
501 – 550	80	1,25
nad 550	81	1,25

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qri (%)

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvdx(idv-idz)1000 (GJ)

• b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpdx(ipd-ik)1000 (GJ)

• c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 (GJ)

• d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×(ipd-ik)i1000resp.Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 (GJ)

kde