Vyhláška o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje rozsah a postup pro stanovení a úhradu náhrady ušlého výdělku a náhrady hotových výdajů oprávněné osobě.

(2) Oprávněnou osobou se pro účely této vyhlášky rozumí

• a) třetí osoba, která se na výzvu správce daně zúčastní řízení nebo jiného postupu při správě daní,

• b) správcem daně ustanovený zástupce nebo ustanovený společný zástupce.

(3) Pokud je společným zástupcem ustanoven jeden z daňových subjektů, lze mu přiznat pouze náhradu ušlého výdělku a náhradu hotových výdajů, které mu vznikly nad rámec jeho povinností coby daňového subjektu.

Náhrada ušlého výdělku

§ 2

(1) Náhradu ušlého výdělku tvoří částka vypočtená tak, že se průměrný hrubý hodinový výdělek^1), vynásobí počtem započatých hodin z pracovní doby, kdy oprávněná osoba nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní; od takto vypočtené částky se odečte případná výše hrubého výdělku poskytnutá zaměstnavatelem za dobu nepřítomnosti.

(2) Výše náhrady ušlého výdělku nesmí převyšovat maximální částku, kterou by oprávněná osoba dosáhla výpočtem uvedeným v § 3 odst. 1 a 2.

(3) Podkladem pro výpočet náhrady ušlého výdělku oprávněné osoby, která je v základním pracovněprávním vztahu a která nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní, je potvrzení zaměstnavatele nebo jiný doklad, které tato oprávněná osoba předloží ve lhůtě podle daňového řádu správci daně.

(4) Potvrzení nebo doklad podle odstavce 3 obsahuje

• a) průměrný hrubý hodinový výdělek^1),

• b) počet započatých hodin z pracovní doby, kdy oprávněná osoba nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní,

• c) případnou výši poskytnutého hrubého výdělku za dobu, kdy oprávněná osoba nevykonávala práci z důvodu účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní.

§ 3

(1) Náhradu ušlého výdělku oprávněné osoby, která nesplňuje podmínky podle § 2, avšak je výdělečně činná a účast na řízení nebo jiném postupu při správě daní jí bránila ve výkonu této činnosti, za každou započatou hodinu její účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní tvoří částka vypočtená ze základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku děleného počtem pracovních hodin připadajících na kalendářní rok při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době.

(2) Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku je základ daně z příjmů fyzických osob, ze kterého je stanovena poslední známá daň. Maximální výše základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku je dvacetičtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Pokud nelze výši náhrady ušlého výdělku zjistit způsobem podle odstavců 1 a 2, vypočte se za každou započatou hodinu jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti a počtu hodin při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době připadajících na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku náleží.

Náhrada hotových výdajů

§ 4

(1) Náhradu hotových výdajů tvoří náhrada účelně vynaložených

• a) cestovních výdajů,

• b) dalších výdajů.

(2) Cestovními výdaji se pro účely této vyhlášky rozumí

• a) jízdné při použití

• 1. hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy,

• 1. místní hromadné dopravy,

• b) jízdní výdaje při použití

• 1. taxislužby,

• 1. silničního motorového vozidla,

• c) stravovací výdaje,

• d) výdaje za ubytování,

• e) nutné vedlejší výdaje.

§ 5

(1) Hotové výdaje se hradí v prokázané výši, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Výše náhrady jízdních výdajů při použití silničního motorového vozidla a výše náhrady stravovacích výdajů se stanoví podle ustanovení zákoníku práce upravujících poskytnutí cestovních náhrad zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelem je Česká republika, s tím, že pro náhradu stravovacích výdajů se použije částka stanovená jako horní hranice rozpětí stravovacích výdajů stanovených pro shodnou délku pracovní cesty.

(3) Oprávněné osobě se hradí jízdné za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(4) Jízdní výdaje při použití silničního motorového vozidla nebo taxislužby anebo jízdné při použití hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy nadstandardní třídy se hradí za cestu do místa předvolání a zpět pouze při předchozím souhlasu správce daně s tímto způsobem dopravy nebo na jeho žádost.

§ 6

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní, se zrušuje.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Ministr:

Ing. Kalousek v. r.

^1) § 356 zákoníku práce.