Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)

Čl. I

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), se mění takto:

• 1. § 7 včetně nadpisu zní:

㤠7

Seznam použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chrómu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných difenyletherů (PBDE), na která se nevztahuje § 37j odst. 3 zákona

Seznam použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chrómu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných difenyletherů (PBDE), na která se nevztahuje § 37j odst. 3 zákona, je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.“.

• 1. V příloze č. 1 bodě 7.4 se slova „skoky do vody“ nahrazují slovem „potápění“.

• 1. Příloha č. 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 6a zní:

„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 352/2005 Sb.

Seznam použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chrómu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných difenyletherů (PBDE), na která se nevztahuje § 37j odst. 3 zákona

• 1. Rtuť v kompaktních zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje 5 mg na zářivku.

• 1. Rtuť v trubicových zářivkách pro obecné účely, jejíž obsah nepřevyšuje

• a) u halofosfátových zářivek 10 mg,

• b) u trifosfátových zářivek s normální dobou životnosti 5 mg,

• c) u trifosfátových zářivek s prodlouženou dobou životnosti 8 mg.

• 1. Rtuť v trubicových zářivkách pro zvláštní účely.

• 1. Rtuť v jiných světelných zdrojích konkrétně neuvedených v této příloze.

• 1. Olovo ve skle obrazovek, elektronických součástech a zářivkách.

• 1. Olovo jako přísada

• a) v ocelích, obsahujících až 0,35 % hmotnostních olova,

• b) ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova,

• c) ve slitinách mědi, obsahujících až 4 % hmotnostních olova.

• 1. Olovo

• a) v pájkách s vysokým bodem tání (např. slitiny obsahující 85 nebo více % hmotnostních olova),

• b) v pájkách pro servery, paměti a systémy pro ukládání dat a pro zařízení síťové infrastruktury pro přepínání, signalizaci, přenos a správu sítě pro telekomunikace,

• c) v keramických elektronických dílech (např. piezoelektrické přístroje).

• 1. Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech a pokovení kadmiem s výjimkou použití zakázaných zvláštním právním předpisem^6).

• 1. Šestimocný chrom jako antikorozivní činidlo v chladicích systémech z uhlíkové oceli v absorpčních ledničkách.

• 1. DecaBDE v polymerních aplikacích.

• 1. Olovo v olověných/bronzových ložiskových pánvích a pouzdrech.

• 1. Olovo používané v pružných systémech pin konektorů.

• 1. Olovo používané jako povrchový materiál u modulu typu c-ring pro vedení tepla.

• 1. Olovo a kadmium v optickém a filtračním skle.

• 1. Olovo v pájkách obsahující více než dva prvky pro spojení mezi kolíky a sadou mikroprocesorů o obsahu olova vyšším než 80 % a nižším než 85 % hmotnostních.

• 1. Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým tvarovacím nástrojem a nosičem v sadách integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“.

• 1. Olovo v lineárních žárovkách s trubicemi potaženými silikátem.

• 1. Halid olova jako zdroj záření ve výbojkách s vysokou intenzitou výboje (HID) používaných v profesionálních reprografických aplikacích.

• 1. Olovo jako aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostních olova) výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory jako například BSP (BaSi2O5:Pb), nebo jako speciální zdroje světla v diazografické reprografii, litografii, lapačích hmyzu, fotochemických a konzervovacích postupech a obsahující luminofory jako například SMS ((Sr,Ba)2MgSi2O7:Pb).

• 1. Olovo obsahující PbBiSn-Hg a PbInSn-Hg v určitých směsích jako hlavní amalgám a PbSn-Hg jako vedlejší amalgám v kompaktních, energeticky velmi úsporných výbojkách.

• 1. Oxid olovnatý ve skle používaném ke spojení předních a zadních podkladů v plochých zářivkách používaných v displejích na bázi tekutých krystalů (LCD).

• 1. Olovo a kadmium v tiskových barvách pro smaltování borosilikátového skla.

• 1. Olovo v ukončeních součástek s malou roztečí, jiných než konektorů s roztečí 0,65 mm nebo menší, s olověnými NiFe rámečky a olovo v ukončeních součástek s malou roztečí, jiných než konektorů s roztečí 0,65 mm nebo menší, s PbCu rámečky.

• 1. Olovo v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskových a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech.

• 1. Oxid olova v panelech s plazmovými displeji (PDP) a displeji s povrchovým vedením emitorů elektronů (SED) používaných zejména v přední a zadní skleněné dielektrické vrstvě, sběrnicové elektrodě, černém pruhu, adresové elektrodě, hradicích žebrech, těsnicí fritě, fritovém kroužku, jakož i v pájecí pastě pro tištění.

• 1. Oxid olova ve skleněné baňce UVB zářivek s černým sklem.

• 1. Slitiny olova jako pájky pro měniče používané ve vysokovýkonových reproduktorech (určených pro několikahodinový provoz při hladině akustického výkonu 125 dB SPL a vyšších).

• 1. Olovo v křišťálovém skle^6a).

• 1. Kadmiové slitiny jako elektrické/mechanické pájené spoje elektrických vodičů umístěných přímo na kmitacích cívkách měničů používaných ve vysokovýkonových reproduktorech s hladinou akustického tlaku ve výši 100 dB (A) a vyšší.

• 1. Olovo v pájecích materiálech v plochých zářivkách bez obsahu rtuti (které se používají například v displejích na bázi tekutých krystalů, v designovém či průmyslovém osvětlení).

• 1. Oxid olovnatý v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro argonové a kryptonové laserové trubice.

• 1. Olovo v pájkách na pájení tenkých měděných drátů o průměru rovnajícím se nebo menším než 100 µm ve výkonových transformátorech.

• 1. Olovo v prvcích ladicích potenciometrů z kovově-keramických materiálů.

• 1. Rtuť používaná jako inhibitor rozprašování katody ve stejnosměrných plazmových obrazovkách s obsahem do 30 mg na obrazovku do 1. července 2010.

• 1. Olovo v pokovené vrstvě vysokonapěťových diod s pouzdrem ze skla na bázi borátu zinečnatého.

• 1. Kadmium a oxid kademnatý v pastách pro tlusté vrstvy používaných na oxid berylnatý spojený s hliníkem.

• 1. Olovo, rtuť, šestimocný chróm, polybromované bifenyly (PBB) nebo polybromované difenylethery (PBDE) v homogenních materiálech nejvýše do 0,1 % hmotnostních jejich koncentrace a kadmium v homogenních materiálech nejvýše do 0,01 % hmotnostních jeho koncentrace.

Poznámka:

• Homogenním materiálem se rozumí materiál, který nemůže být mechanicky rozdělen na různorodé materiálové složky, a který má neměnné složení ve všech svých částech, například plasty, keramika, sklo, kovy, slitiny, papír, desky, gumy, potahové vrstvy.

^6) Příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady 1907/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.

^6a) § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění zákona č. 64/2000 Sb. Vyhláška č. 379/2000 Sb. kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla.“.

• 1. V příloze č. 7 bod 2.3. včetně poznámek pod čarou č. 10, 10a a 11 zní:

• „2.3. Elektroodpady s obsahem regulovaných látek ^10) (CFC a HCFC) nebo fluorovaných skleníkových plynů ^10a) (HFC) a elektroodpady ze zařízení, při jejichž výrobě bylo použito regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů nebo jejichž trvalá funkce byla na regulovaných látkách nebo na fluorovaných skleníkových plynech závislá, zpracovávat podle postupů pro chladící zařízení stanovených zvláštním právním předpisem ^11).

^10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

^10a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.

^11) § 31 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 483/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb. Vyhláška č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů.“.

• 1. V příloze č. 7 bodě 2.4. se na konci textu písmene i) doplňují slova „a části, součásti a materiály obsahující chlorfluorderiváty uhlovodíků (CFC), částečně halogenované chlorfluorderiváty uhlovodíků (HCFC) a částečně halogenované fluorderiváty uhlovodíků (HFC) a uhlovodíky (HC)“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Dusík, M.Sc., v. r.