Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb

Čl. I

Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb., se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na novém řádku doplňuje věta „Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.“.

• 1. V odkazu pod nadpisem § 2 se slova „7 a 10“ nahrazují slovy „8 a 11“.

• 1. V § 4 odst. 1 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 4“.

• 1. V § 4 odst. 2 se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „zemědělských druhů“.

• 1. V § 4 odst. 3 se za slova „jednoho druhu“ vkládají slova „u zemědělských druhů“.

• 1. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

• a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,

• b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo

• c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

• 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:

㤠4a

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

• a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,

• b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo

• c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.“.

• 1. V odkazu pod nadpisem § 8 se slova „odst. 10“ nahrazují slovy „odst. 11“.

• 1. V § 14 odst. 6 se slova „v částech VI v přílohách č. 1 až 4 a 8“ nahrazují slovy „v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8“.

• 1. V odkazu pod nadpisem § 20 se slova „odst. 2, 3, 5 a 13“ nahrazují slovy „odst. 2, 3, 6 a 14“.

• 1. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „§ 17 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“.

• 1. V § 20 odst. 2 se slova „§ 17 odst. 2, 3 a 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2, 3 a 6“ a slova „v druhovém seznamu zákona“ se nahrazují slovy „ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin“.

• 1. V § 20 odst. 3 se slova „§ 17 odst. 1 až 3, 5 a 7“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 1 až 3, 6 a 8“.

• 1. Přílohy č. 1 až 5 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2009 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Čirok	Sorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská tráva	Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanense	Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
Ječmen	Hordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)	Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárská	Phalaris canariensis L.
Oves nahý	Avena nuda L.
Oves setý	Avena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch)
Oves hřebílkatý	Avena strigosa Schreb.
Pohanka obecná	Fagopyrum esculentum Moench
Pšenice setá	Triticum aestivum L.
Pšenice tvrdá	Triticum durum Desf.
Pšenice špalda	Triticum spelta L.
Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale	x Triticosecale Wittm. ex A.Camus
Žito	Secale cereale L.
Proso seté*)	Panicum miliaceum L.

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd) | Certifikovaný RM | | | | | | SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C 2 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Čirok - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Čirok - hybridní | | | | x | x | | | | Čirok súdánská tráva - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Čirok súdánská tráva - hybridní | | | | x | x | | | | Čirok x súdánská tráva | | | | x | x | | | | Ječmen - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Ječmen - hybridní | | | | x | x | | | | Kukuřice - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Kukuřice - hybridní | | | | x | x | | | | Lesknice kanárská - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Lesknice kanárská - hybridní | | | | x | x | | | | Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridní | | | | x | x | | | | Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní | | | | x | x | | | | Tritikale - nehybridní | x | x | x | x | | x | x | | Tritikale - hybridní | | | | x | x | | | | Žito - nehybridní | x | x | x | x | x | | | | Žito - hybridní | | | | x | x | | | | Pohanka obecná | x | x | x | x | | x | x | | Proso seté | x | x | x | x | | x | x |

^*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

Kategorie	Název	Popis
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	L - inbrední linie	soubor rostlin stejného původu geneticky identických
SLc – sesterský liniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid)	Sc - dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C (konečný hybrid)	Tc - tříliniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
Dc - čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
top cross hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
meziodrůdový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)4)
SE, E	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	2 1),2)
C - nehybridní odrůdy	od vymetání do voskové zralosti3)	-	1 1),2)
C - hybridní odrůdy	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	1 1)

1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice a čiroků.

2) V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3) U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

4) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m^2.

Tabulka 3.1b

| Kategorie | Název | Přehlídka porostů ve fázi | Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) | | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kukuřice | | | | | | | | E | komponenty pro výrobu hybridů | před metáním | na začátku kvetení 1) 3) | v plném kvetení | na konci kvetení 2) | 1 | | C | konečné hybridy | 14) | | | | | | čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva | | | | | | | | E | komponenty pro výrobu hybridů | - | na začátku kvetení | v plném kvetení | na konci kvetení | 1 | | C | konečné hybridy | 14) | | | | | | u nehybridních odrůd4) kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení | | | | | | |

1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

4) V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2a

| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů) | | | | od jiné odrůdy téhož druhu | od jiných druhů | | | | | | druh | vzdálenost | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | ječmen | SE, E | 1,0 | 501) | - | - | | C | 1,0 | 501) | - | - | | | lesknice kanárská | SE,E | 1,0 | 300 | - | - | | C | 1,0 | 250 | - | - | | | oves nahý, setý, hřebílkatý | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | | | pšenice setá, tvrdá a špalda | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | | | tritikale | SE, E | 1,0 | 503) | žita | 300 | | C | 1,0 | 203) | žita | 250 | | | žito | SE, E | 1,0 | 3003) | tritikale | 50 | | C | 1,0 | 2503) | tritikale | 20 | | | E (komponenty) | 1,0 | 10002) | tritikale | 50 | | | komponenty bez otcovské pylové sterility | | 6002) | tritikale | 50 | | | C (hybrid) | 1,0 | 5002) | tritikale | 50 | | | pohanka obecná | SE, E | 1,0 | 200 | od jiného druhu pohanky | 200 | | C | 1,0 | 200 | | 200 | | | proso seté | SE, E | 1,0 | - | - | - | | C | 1,0 | - | - | - | |

1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

2) Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Další požadavky:

• V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů ^3), s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Tabulka 3.2b

Druh	Kategorie	Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu1) v m
kukuřice	všechny kategorie a generace	200 2)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x súdánská tráva	všechny kategorie a generace	300 2)

1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).

2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2) na 100 m2
ječmen 3)	SE, E	20
C	40
lesknice kanárská	SE, E	3
C	10
oves nahý, setý, hřebílkatý 3)	SE, E	20
C	40
pšenice setá, tvrdá a špalda 1) 3)	SE, E	20
C	100
tritikale 1) 3)	SE, E	20
C	100
žito 1) 5)	SE, E,	20
C	100
E (komponenty)	3
C (hybrid)	10 4)
pohanka obecná	SE, E	3
C	10
proso seté	SE, E	3
C	10

1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m^2.

2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

3) S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

4) Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

5) Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Další požadavky:

– zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m^2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;

– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;

– při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;

– v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;

– pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;

– osivo hybridních odrůd žita se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;

– otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.

Tabulka 3.3b

| Druh | Kategorie | Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%) | Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě 3) (%) | Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce 1),2) (%) | | | v každé z 2.-4. přehlídky | maximální součet 2.-4. přehlídky | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | kukuřice | E (komponenty) | 0,1 | 0,5 | 1,0 | 1,0 | | C (hybrid) | 0,2 | 1,0 | 2,0 | 2,0 | | | SE, E (nehybridní) | 0,5 | | | | | | C (nehybridní) | 1,0 | | | | |

1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Další požadavky:

– Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

– Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Tabulka 3.3c