← Aktuální text · Historie

Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech

Aktuální text a fecha 2011-02-25
§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

Intenzita elektromagnetického pole

§ 2

(1) Pokrytí území rozhlasovým vysíláním se posuzuje na základě zjištěných hodnot intenzity elektromagnetického pole (dále jen „intenzita“) signálu zemského rozhlasového vysílání.

(2) Intenzita signálu zemského rozhlasového vysílání se zjišťuje v případě

§ 3

(1) Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie.

(2) Výpočet intenzity respektuje signály analogových nebo digitálních vysílačů, které jsou uvedeny v databázi Českého telekomunikačního úřadu a jejichž provoz zvyšuje úroveň rušení přijímaného signálu rozhlasového vysílání v posuzovaném území (dále jen „známé rušící signály“). Známé rušící signály pro výpočet jsou dány technickými parametry analogových nebo digitálních vysílačů provozovaných na území České republiky a zahraničních mezinárodně zkoordinovaných analogových nebo digitálních vysílačů. Do výpočtu vstupuje maximálně deset nejsilněji rušících vysílačů.

(3) Pro stanovení intenzity se použije metoda šíření doporučená Mezinárodní telekomunikační unií. Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie, kterým se tato metoda stanoví, Český telekomunikační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4

Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského analogového rozhlasového vysílání

Výpočet intenzity bere v úvahu:

Rozdíl nosných kmitočtů (kHz) Ochranný poměr (dB)
0 45
100 33
200 7
300 -7
400 -20

Pro účely výpočtů podle této vyhlášky se užijí hodnoty ochranných poměrů o 6 dB nižší.

§ 5

Metoda výpočtu intenzity na území pokrytém signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání

Výpočet intenzity bere v úvahu:

Δf [MHz] -4,5 -3,7 -3,5 -2,5 0 2,5 3,5 3,7 4,5
OP [dB] -42 7 8 9 9 9 8 7 -42

kde Δf je rozdíl hodnot středních kmitočtů digitálního televizního kanálu a bloku digitálního rozhlasového vysílání,

Δf [MHz] -8,0 -7,5 -7,0 -6,5 -6,0 -5,5 -5,0 -4,5 -4,0 -3,5 -3,0
OP [dB] -47,0 -42,5 -3,0 -2,5 -3,0 -37,5 -21,5 -20,0 -22,0 -31,5 -31,5
Δf [MHz] -2,5 -2,0 -1,5 -1,0 -0,9 -0,8 -0,7 -0,6 0,0 0,6 0,7
--- --- --- --- --- --- --- --- --- --- --- ---
OP [dB] -29,0 -26,5 -23,0 -18,5 -16,0 -9,0 -5,0 -3,0 -0,5 -3,0 -4,0
Δf [MHz] 0,8 0,9 1,0 2,0
--- --- --- --- --- --- --- --- --- --- --- ---
OP [dB] -12,0 -16,0 -19,0 -45,3

kde Δf je rozdíl hodnoty nosného kmitočtu obrazu analogového televizního vysílání a středního kmitočtu bloku digitálního rozhlasového vysílání,

§ 6

Stanovení pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání

(1) Pokrytí území se stanoví na základě výpočtu intenzity v oblasti, jejíž hranice odpovídají hranicím zájmového území.

(2) Zájmové území je pokryto zemským rozhlasovým vysíláním, pokud signál z jednoho nebo více vysílačů dosahuje:

(3) Pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání se udává pro jednotlivá zájmová území jako poměr plochy zájmového území pokryté zemským rozhlasovým vysíláním a celkové plochy tohoto zájmového území vyjádřený v procentech.

§ 7

Odvozené pokrytí obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání

(1) Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se provádí pro jednotlivé obce České republiky, přičemž se vychází z počtu obyvatel jednotlivých obcí podle údajů Českého statistického úřadu vyplývajících z posledního provedeného sčítání lidu^3).

(2) Vyhodnocení pokrytí počtu obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se provádí pro jednotlivé základní sídelní jednotky^4) přiřazené příslušné obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v základní sídelní jednotce se stanoví jako součin poměru území základní sídelní jednotky pokrytého signálem zemského rozhlasového vysílání k celkové ploše území základní sídelní jednotky a celkového počtu obyvatel základní sídelní jednotky. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se stanoví jako součet počtu obyvatel pokrytých zemským rozhlasovým vysíláním v jednotlivých základních sídelních jednotkách v obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci k celkovému počtu obyvatel obce vyjádřený v procentech.

(3) Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání pro celou Českou republiku, případně vybranou část území větší než obec, je dán součtem obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v jednotlivých obcích vybrané části území. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání k celkovému počtu obyvatel České republiky nebo vybrané části území vyjádřený v procentech.

§ 8

Ověření výsledků výpočtu měřením

(1) Měření k ověření výsledku výpočtu se provádí zejména v případě

(2) V případech, kdy bylo provedeno měření, jsou pro posouzení pokrytí území rozhlasovým vysíláním směrodatné výsledky měření intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání a subjektivního hodnocení jeho kvality.

§ 9

Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu

(1) Měření intenzity se provádí měřicí soupravou s měřicí anténou a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se posuzuje na rozhlasovém přijímači připojeném na anténu pro hodnocení kvality signálu.

(2) Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(3) Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(4) Postup při provádění subjektivního hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.

(5) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání se provádí na pevných měřicích bodech, případně na měřicí trase při měření za jízdy.

(6) Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících zejména směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy. Měřicí bod se určuje zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu^5), podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena.

(7) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí

(8) V případech, kdy je změřená hodnota intenzity

je pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření rádiových signálů třeba zjistit maximální hodnotu intenzity při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí směrové antény na měřený vysílač analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM nebo na signál s nejlepším subjektivním hodnocením kvality digitálního rozhlasového vysílání se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot se vybere maximální hodnota intenzity.

(9) Pro každý měřicí bod se stanoví váhový koeficient, který představuje odhad počtu obyvatel dané obce vyjádřený v procentech, které daný měřicí bod reprezentuje. Váhový koeficient pro každý měřicí bod stanovuje měřicí technik v průběhu měření v obci; při stanovení váhového koeficientu se berou v úvahu údaje o počtu obyvatel v příslušné základní sídelní jednotce přiřazené příslušné obci. Součet váhových koeficientů všech měřicích bodů v obci musí být roven 100 %.

(10) Údaje o měřicím bodě, datu, době a dalších podmínkách měření se spolu s naměřenými hodnotami intenzity a údaji o subjektivním hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání zaznamenávají do tabulky záznamu měření.

§ 10

Postup stanovení počtu měřicích bodů

(1) Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. V malých obcích do 100 obyvatel se vyberou 3 měřicí body. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:

Δ E = Enmax. – Enmin.,

kde je:

Δ E rozdíl intenzit,

Enmax. maximální hodnota měřené intenzity,

Enmin. minimální hodnota měřené intenzity.

(2) Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota

§ 11

Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského analogového rozhlasového vysílání

(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.

(2) Měřicí anténa:

Při měření s využitím měřicí antény 3 m nad terénem je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 10 m nad terénem připočtením koeficientu k = 6 dB.

(3) Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí postupem a podle stupnice uvedené v příloze č. 3 bodu A 1 této vyhlášky.

(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 4 písm. a) a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno nejméně stupněm Q4 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu A 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

§ 12

Měření a vyhodnocení pokrytí území signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání

(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části, území základní sídelní jednotky nebo pozemní komunikace a jejich okolí.

(2) Při měření v měřicím bodě se měřicí anténa ve výšce 10 m nad terénem nastavuje do směru maximální intenzity signálu měřeného rozhlasového vysílání. Při měření za jízdy se použije všesměrová měřicí anténa s vertikální polarizací, umístěná na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem. Podle konkrétní použité výšky měřicí antény je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 1,5 m nad terénem odečtením koeficientu k = 10 dB v případě měření v 10 m a k = 4 dB v případě měření ve 3 m.

(3) Při měření v měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra signálu přijímaného rozhlasového vysílání.

(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) bodu 1 nebo § 5 písm. b) bodu 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnoty minimální intenzity uvedené v § 5 písm. a) bodě 1 pro III. pásmo nebo hodnoty intenzity uvedené v § 5 písm. b) bodě 1 pro pásmo L a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno stupněm Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu B 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

§ 13

Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání

(1) Počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání se z naměřených hodnot intenzity a subjektivního hodnocení kvality signálu při bodových měřeních určuje podle vzorce:

P=∑i=1n vi*pi %,

kde je:

P počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání,

n počet měřicích bodů,

vi váhový koeficient stanovený podle § 9 odst. 9,

pi hodnota vyjadřující pokrytí oblasti reprezentované měřicím bodem stanovená pro zemské analogové rozhlasové vysílání podle § 11 odst. 4 a 5 nebo pro zemské digitální rozhlasové vysílání podle § 12 odst. 4 a 5. Tato hodnota je rovna

(2) Při měření intenzity signálů rozhlasového vysílání za jízdy se váhový koeficient nevyužívá.

(3) Výsledný počet obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání v území větším, než je zájmové území, je dán součtem počtu obyvatel pokrytých v jednotlivých zájmových územích.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu:

PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání

kmitočtový rozsah 87,5 - 108 MHz
přesnost měření úrovní ≥ ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 0-120 dBµV
IFBW volitelná 100 - 250kHz
detektor AV
potlačení zrcadlových kmitočtů > 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu > 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota + 5 ÷ + 45 °C
kmitočtový rozsah 87,5 - 108 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota - 15 ÷ + 50 °C

Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

kmitočtový rozsah 174 - 230 MHz
1452,0 - 1479,5 MHz
přesnost měření úrovní ≥ ± 2,0 dB
rozsah měření úrovní 10 - 80 dBμV
IFBW 1,5 MHz
detektor RMS
potlačení zrcadlových kmitočtů > 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu > 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota + 5 ÷ + 45 °C
kmitočtový rozsah 174 - 230 MHz
1450 - 1480 MHz
výstupní impedance 50 (75) Ω
provozní teplota - 15 ÷ + 50 °C

Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

šířka pásma rozlišení RBW 120 kHz (100 -180 kHz)
šířka pásma video VBW 100 - 300 kHz
detektor AV
stopa C/W
span 0,5 MHz
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu
šířka pásma filtru mf IFBW 120 kHz (100 - 180 kHz)
detektor AV
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu
šířka pásma rozlišení RBW 1500 kHz
šířka pásma kanálu 1536 kHz
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
span 5 MHz (doporučená hodnota)
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu
detektor RMS
stopa C/W nebo AVG
span 5 MHz (doporučená hodnota)
swp 200 ms
korekce hodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

Pro zajištění maximální přesnosti musí být hodnota RBW (IFBW) nastavena na nejvyšší hodnotu, kterou měřicí přístroj umožňuje. Střední kmitočet, na kterém je měření prováděno, musí být stanoven s ohledem na tvar spektra v celém rádiovém kanálu, zejména při rozvlnění temene signálu vlivem odrazů tak, aby měření co nejpřesněji reprezentovalo střední hodnotu měřeného signálu.

Výsledná intenzita se stanoví v závislosti na korekci pro použitou hodnotu RBW (IFBW) podle vztahu:

ET-DAB=Enam.+K1+K2 dBμV/m,dBμV/m,dB,dB,

kde je:

Enam: naměřená hodnota intenzity [dBμV/m]

K1: 10*log(1536/RBW) [dB]

K2: 0,3 dB - korekce pro přepočet šumové šířky pásma

Pozn.: Hodnota RBW musí být uvedena v kHz.

Seznam použitých zkratek:

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání

Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů jsou pro:

kmitočtový rozsah 87,5 - 108 MHz
citlivost > - 75 dBm pro S/N 30 dB
šířka pásma IFBW 150 - 180 kHz
potlačení zrcadlových kmitočtů > 70 dB
potlačení mezifrekvenčního signálu > 70 dB
vstupní impedance 50 (75) Ω
příjem mono/stereo ano
provozní teplota + 5 ÷ + 45 °C

Pro měření v pevných bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová

zisk směrové antény ≥ 4 dB
zisk všesměrové antény - 2 – 0 dB
impedance 50 (75) Ω

Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním

Pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání pro účely pokrytí lze využít standardní rozhlasový přijímač, který splňuje základní parametry podle technické normy ČSN EN 50248.

Pro měření v měřících bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová.

zisk směrové antény 7 dB pro III. pásmo
10 dB pro pásmo L
zisk všesměrové antény -2 ÷ 0 dB
impedance 50 (75) Ω

Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

Subjektivní hodnocení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání

Subjektivní posouzení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání vychází z naměřené hodnoty intenzity signálu rozhlasového vysílání a zjištěných rušivých vlivů.

A. Minimální intenzity signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM

Intenzita elmag. pole pro výšku antény 10 m pro výšku antény 3 m
Emin. [dBμV/m] 54 48
Ebez rušení [dBμV/m] 48 42

Při subjektivním hodnocení kvality signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM se přihlíží k náchylnosti tohoto signálu na degradace, které závisejí na odstupu signál/šum, odstupu signál/rušení (vf signálem na stejném a sousedních kanálech) a zkreslení modulace, způsobené odrazy signálu při vícecestném šíření. V případě použití směrové antény a zjištění degradace kvality přijímaného signálu se přijímací anténa nasměruje na minimum rušení. Při výskytu rušení se zjistí jeho příčina - druh degradace se zaznamená do tabulky naměřených hodnot.

Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije pětistupňové hodnocení:

stupeň kvality hodnocení kvality degradace kvality
Q5 výborná nepozorovatelná
Q4 velmi dobrá pozorovatelná, ale neobtěžující
Q3 dobrá mírně obtěžující
Q2 nevalná obtěžující
Q1 špatná velmi obtěžující

Stupeň míry rušení se doplní za stupeň kvality následujícím označením druhu degradace:

š šum
i interference (rozlišit rušení na stejném / sousedních kanálech)
z zkreslení modulace
p průmyslové rušení
n jiné typy degradace (zapsat do poznámky)

B. Minimální intenzity signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání

intenzita elmag. pole [dBμV/m] III. pásmo pásmo L
pro výšku antény 10 m 58 69
pro výšku antény 3 m 52 63
pro výšku antény 1,5 m 48 59

Pozn.: Hodnoty uvedené v tabulce reprezentují minimální intenzitu korigovanou z 50% na 99% míst (korekční faktor 13 dB).

Q5 kvalita výborná, nepozorovatelné závady v modulaci
Q3 kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadek
Q1 kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje

Doba sledování kvality modulace jednotlivých programů je minimálně 3 minuty. Při zaznamenání jednotlivých mžikových výpadků na více bodech v měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést detailní rozbor příčin degradace kvality signálu.

^1) § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.

^2) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^5) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.