Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

• a) obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona,

• c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a),

• d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik,

• e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem,

• f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění,

• g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti,

• h) způsob zpracování plánů podle písmene a).

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost zajišťují odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod, nebo odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod,

• b) rizikovým vodním útvarem vodní útvar, u něhož na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti bylo zjištěno riziko nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci období platnosti plánu povodí,

• c) chráněnou oblastí území, které v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody vyžaduje zvláštní ochranu podle zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny,

• d) oblastí s významným povodňovým rizikem území, v němž existují významná povodňová rizika, nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný.

§ 3

Obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

(1) Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 této vyhlášky. Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování plánu povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

(2) Plán dílčího povodí doplňuje národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.

(3) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými plány povodí. Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

§ 4

Obsah základních a doplňkových opatření

(1) Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona navrhovaná v plánech povodí jsou

• a) opatření vyžadovaná k provádění předpisů Evropské unie pro oblast ochrany vod, včetně opatření požadovaných podle předpisů Evropské unie^2),

• b) opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 11 a v souladu s principem znečišťovatel platí a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a tím k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území,

• c) opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona,

• d) opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody,

• e) opatření k ochraně vod využívaných ke koupání,

• f) regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových vod, která mají významný vliv na stav vod,

• g) regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod,

• h) opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón,

• i) opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů,

• j) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek schopných způsobit znečištění do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím, zohledňující osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v jiných právních předpisech,^17)

• k) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek uvedených v příloze č. 1 zákona do podzemních vod,

• l) opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,

• m) opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění,

• n) opatření pro jakékoliv jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod identifikované v přípravných pracích, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé nebo silně ovlivněné,

• o) opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislými na části útvaru podzemní vody zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota,

• p) opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu.

(2) Doplňková opatření jsou zejména

• a) právní nástroje,

• b) správní nástroje,

• c) ekonomické a fiskální nástroje,

• d) sjednané environmentální dohody,

• e) omezování emisí,

• f) kodexy správné praxe,

• g) znovuzřízení a obnova mokřadů,

• h) omezování odběrů vody,

• i) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem,

• j) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu,

• k) stavební projekty,

• l) revitalizační projekty,

• m) umělé doplňování zvodněných vrstev,

• n) vzdělávací projekty,

• o) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.

§ 5

Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů

Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů zahrnují zejména

• a) státní mapová díla určená pro veřejné užití^3) nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,

• b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,

• c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona,

• d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,

• e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací^4),

• f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,

• g) údaje ze schválených pozemkových úprav^5),

• h) údaje o stavu ochrany před povodněmi,

• i) údaje o vodním režimu krajiny,

• j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,

• k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi,

• l) údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, tetrachlormethanu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu^6) a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,

• m) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,

• n) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,

• o) ekonomické údaje o užívání vody a

• p) údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.

§ 6

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem

(1) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových územích podle § 66 odst. 6 zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76 zákona.

(2) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje zejména

• a) mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití území,

• b) popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly,

• c) popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky,

• d) vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení povodňového rizika.

(3) V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

(4) Oblasti s významným povodňovým rizikem v jednotlivých částech mezinárodních oblastí povodí na území České republiky se vymezí podle počtu potenciálně zasažených trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích. Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy.

§ 7

Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí

(1) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí zohlední požadavky mezinárodních komisí^7), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje.

(2) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje zejména

• a) analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,

• b) zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,

• c) zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik,

• d) ekonomickou analýzu užívání vody,

• e) stanovení cílů pro plán povodí,

• f) přehled významných problémů nakládání s vodami,

• g) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, včetně posouzení dopadů opatření navrhovaných do plánů pro zvládání povodňových rizik na stav vod,

• h) návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 zákona,

• i) návrh opatření k dosažení cílů,

• j) návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• k) připomínkování výstupů přípravných prací,

• l) připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• m) posouzení vlivu plánů povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik na životní prostředí.

(3) V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí se určí období, za které budou shromažďovány podklady používané podle § 5. Období se určí na základě dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí, které koordinují zpracování plánů mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

§ 8

Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik

(1) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně

• a) dílčího povodí,

• b) vodních útvarů,

• c) chráněných oblastí.

(2) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího povodí obsahuje zejména

• a) informace o geografických charakteristikách,

• b) informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách infiltračních oblastí podzemních vod,

• c) informace o říční síti a o podzemních vodách,

• d) informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranic,

• e) demografické a socioekonomické informace,

• f) informace o způsobu užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí a oblastí využívaných k rekreaci,

• g) informace o užívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti,

• h) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody,

• i) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.

(3) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních útvarů obsahuje zejména

• a) identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod a vodními či na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními útvary či chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru,

• b) informace o typech a míře lidských činností, kterým jsou útvary povrchových a podzemních vod vystaveny, zejména

• 1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění, zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES,

• 1. odhady a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství a chemického složení,

• 1. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci,

• 1. identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů,

• 1. odhady a identifikaci dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod.

(4) Pro rizikové vodní útvary se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3 také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření.

(5) Pro rizikové útvary podzemních vod analýza podle odstavce 4 obsahuje zejména

• a) velikost vodních útvarů,

• b) geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,

• c) hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod,

• d) charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,

• e) stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru,

• f) seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu výměny vody mezi nimi,

• g) dostačující data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů a vypouštění,

• h) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody,

• i) popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností,

• j) přehled znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové,

• k) normy jakosti podzemní vody^22), se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy,

• l) v případě přirozeně se vyskytujících látek informaci o úrovni přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod,

• m) informaci o případném překročení prahových hodnot,

• n) další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví.

(6) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro útvary podzemních vod dále obsahuje

• a) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni dílčího povodí nebo národních částí mezinárodních oblastí povodí nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod, a určení vztahu mezi prahovými hodnotami a

• 1. úrovněmi pozadí v případě přirozeně se vyskytujících látek,

• 1. souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy,

• 1. normami jakosti podzemní vody^22) a jinými normami pro ochranu vod a

• 1. veškerými dostupnými informacemi o toxikologii, ekotoxikologii, perzistenci a bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a jejich tendenci se rozptylovat,

• b) postup použití metodiky při určení úrovní pozadí podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod^23),