Zákon o doplňkovém penzijním spoření

(1) Penzijní společnost do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní na svých internetových stránkách a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond.

(2) Pololetní zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu pololetní zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.

§ 59

Prováděcí právní předpis stanoví

• a) informace, které obsahuje výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví,

• b) informace, které obsahuje pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu,

• c) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fondu a důchodového fondu účastníkům.

HLAVA V

ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLATA ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

§ 60

Úplata penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena

• a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a

• b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech.

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména

• a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fondu a auditora,

• b) poplatky hrazené bance,

• c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti,

• d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry a

• e) náklady na propagaci a reklamu.

(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného období.

(4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu.

(6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období.

(7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.

§ 61

Poplatky

(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 60 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

• a) změnu strategie spoření podle § 5 odst. 7,

• b) převod prostředků k jiné penzijní společnosti podle § 27,

• c) pozastavení výplaty dávky podle § 22 odst. 3,

• d) odeslání výpisu doplňkového penzijního spoření častěji než jednou ročně,

• e) jiný způsob výplaty dávky než vnitrostátním bankovním převodem,

• f) poskytování informací jiným způsobem než stanoví tento zákon.

(2) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. a) musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč.

(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

(4) Poplatek za převod prostředků podle odstavce 1 písm. b) uhradí účastník při podání žádosti o převod. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

(5) Výše poplatku za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení. Za účelně vynaložený náklad pro úkon podle odstavce 1 písm. e) se považuje rozdíl v nákladech mezi jiným způsobem stanovení vyplácení dávky než vnitrostátním bankovním převodem.

§ 62

Výjimky z placení poplatků za převod prostředků účastníka

(1) Převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo převod všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je bezplatný v případě, že účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny

• a) v účastnickém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám ohledně způsobu investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,

• b) ve zrušovaném účastnickém fondu (§ 110),

• c) ve slučovaných účastnických fondech (§ 113),

• d) v účastnickém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost (§ 109),

• e) v účastnickém fondu, o jehož nařízeném převodu rozhodla Česká národní banka (§ 150), nebo

• f) v účastnickém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností (§ 64).

(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

• a) schválení změny statutu účastnického fondu,

• b) zrušení účastnického fondu,

• c) povolení sloučení účastnických fondů,

• d) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů,

• e) nařízení převodu obhospodařování účastnického fondu, nebo

• f) schválení sloučení penzijních společností.

(3) Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořící doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek podle § 61 odst. 1 písm. b) neúčtuje.

(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.

§ 63

Úplata za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření

(1) Výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro změnu smlouvy.

HLAVA VI

PŘEMĚNA A ZRUŠENÍ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Fúze penzijních společností

§ 64

Přeměnu penzijní společnosti lze uskutečnit pouze vnitrostátní fúzí sloučením penzijních společností (dále jen „fúze penzijních společností“) a je k ní třeba předchozího povolení České národní banky.

§ 65

(1) Žádost o povolení fúze lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze penzijních společností a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) K žádosti o povolení fúze penzijních společností žadatel přiloží projekt fúze penzijních společností, který, kromě náležitostí podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev^8), obsahuje

• a) předpokládané změny v organizačním uspořádání a řídicím a kontrolním systému nástupnické penzijní společnosti,

• b) souhlas penzijních společností zúčastněných na fúzi se záměrem sloučit povinné konzervativní fondy a základní zásady realizace tohoto záměru,

• c) pro první 3 účetní období po uskutečnění fúze

• 1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny samostatným zprostředkovatelům,

• 1. podrobný odhad příjmů a výdajů z vykonávané činnosti,

• 1. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát a

• 1. odhadovaný výpočet potřebného kapitálu ve vztahu k obhospodařovaným účastnickým fondům i důchodovým fondům, v případě že existují.

(3) Znalecká zpráva pro fúzi penzijních společností obsahuje rovněž stanovisko znalce k náležitostem projektu fúze penzijních společností podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka fúzi penzijních společností nepovolí, pokud

• a) by ohrozila nároky účastníka nebo jeho prostředky nebo by vystavila jeho nároky nebo prostředky nepřiměřenému riziku,

• b) by nástupnická penzijní společnost nesplňovala požadavky obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti nebo výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, nebo

• c) je osoba zúčastněná na fúzi osobou, které nebylo uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti.

(5) Penzijní společnost zašle České národní bance na vědomí pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její fúzi.

§ 66

Účastník se pro účely fúze penzijních společností nepovažuje za věřitele.

§ 67

Nástupnická penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu po zápisu fúze penzijní společnosti do obchodního rejstříku účastníky o uskutečnění fúze.

§ 68

Nástupnická penzijní společnost sloučí povinné konzervativní fondy (§ 113) v souladu se záměrem uvedeným v projektu fúze penzijních společností nejpozději do 1 roku od zápisu fúze penzijních společností do obchodního rejstříku tak, aby obhospodařovala jeden povinný konzervativní fond.

Díl 2

Zrušení penzijní společnosti

§ 69

Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti

(1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací, rozhodne současně o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti. Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti s likvidací, návrh na jmenování likvidátora a žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance. Rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nabývá účinnosti dnem jmenování likvidátora penzijní společnosti Českou národní bankou.

(2) Pokud rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací soud, je penzijní společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit České národní bance žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti.

(3) Česká národní banka odejme povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže penzijní společnost neobhospodařuje žádný účastnický fond, transformovaný fond nebo důchodové fondy a má vypořádané závazky vůči účastníkům.

(4) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje identifikační údaje likvidátora a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se penzijní společnost zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor.

§ 70

Likvidátor penzijní společnosti

(1) Likvidátora penzijní společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka; to neplatí, pokud o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud. Soud jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.

(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu na jmenování likvidátora podle § 69 odst. 1 a 5

• a) jmenuje likvidátora, nebo

• b) návrh zamítne, jestliže shledá u navrženého likvidátora skutečnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady, a současně jmenuje jiného likvidátora; proti zamítnutí návrhu na jmenování likvidátora není přípustný opravný prostředek.

(3) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance.

(4) Česká národní banka odvolá likvidátora penzijní společnosti, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis v souvislosti s výkonem funkce likvidátora penzijní společnosti nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(5) Jestliže se likvidátor penzijní společnosti vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(6) Opravný prostředek podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(7) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou.

(8) Náhrada hotových výdajů likvidátora penzijní společnosti a odměna likvidátora jsou placeny z majetku penzijní společnosti; v případě, že majetek této společnosti nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správci podle jiného právního předpisu.

§ 71

Společná ustanovení

(1) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, se i nadále řídí tímto zákonem.

(2) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, nesmí uzavírat nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření podle § 5.

Díl 3

Zvláštní ustanovení o předmětu podnikání a podniku penzijní společnosti

§ 72

Změna předmětu podnikání penzijní společnosti není přípustná.

§ 73

Podnik penzijní společnosti nelze převést, použít k zajištění závazku nebo přenechat do nájmu, a to ani jeho část.

ČÁST PÁTÁ

DISTRIBUCE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 74

Osoby oprávněné zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření

(1) Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze

• a) samostatný zprostředkovatel, nebo

• b) vázaný zástupce.

(2) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.

(3) Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců.

(4) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé.

§ 75

Odborná péče

(1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí.

(2) Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140.

§ 75a

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

(2) Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména

• a) vyhotovení smluv o zprostředkování doplňkového penzijního spoření, kopie vyhotovení smluv o doplňkovém penzijním spoření nebo jejich návrhů a kopie dohod o změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření nebo jejich návrhů, na jejichž uzavření se samostatný zprostředkovatel nebo jeho vázaný zástupce přímo podílel,

• b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny, včetně záznamu z jednání s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, popřípadě jiné smluvní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu,

• c) záznamy z jiné komunikace mezi samostatným zprostředkovatelem a účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření dokládající zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření, a

• d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce.

(3) Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu

• a) jednoho kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž došlo k poslední komunikaci s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, nedošlo-li ke sjednání doplňkového penzijního spoření, nebo

• b) trvání doplňkového penzijního spoření a do konce desátého kalendářního roku od jeho zániku.

(4) Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo.

(5) Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace.

§ 76

Vstupní platba a odměna

(1) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.

(2) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou.

HLAVA II

SAMOSTATNÝ ZPROSTŘEDKOVATEL, VÁZANÝ ZÁSTUPCE A JEJICH OPRÁVNĚNÍ

Díl 1

Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění

§ 77

Samostatný zprostředkovatel

(1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.

(2) Samostatný zprostředkovatel uzavírá pro zprostředkování doplňkového penzijního spoření s penzijní společností nebo účastníkem anebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření smlouvu, která, vyplývá-li z ní pro účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření určitá povinnost, musí mít písemnou formu.

§ 77a

Podmínky pro udělení oprávnění k činnosti

Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, jestliže

• a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky,

• b) je důvěryhodný; je-li žadatelem právnická osoba, důvěryhodnost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou,

• c) je odborně způsobilý; je-li žadatelem právnická osoba, odbornou způsobilost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností, pokud tyto osoby skutečně řídí distribuci doplňkového penzijního spoření nebo mají být za tuto činnost odpovědny,

• d) splňuje podmínky uvedené v § 77f,

• e) údaje o osobě žadatele uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru a

• f) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem.

§ 77b

Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti

(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

§ 77c

Trvání a prodloužení oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru.

(2) Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli prodlouží oprávnění k činnosti vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

§ 77d

Oznamování změn

(1) Samostatný zprostředkovatel oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance, že došlo ke změně ve skutečnostech, které jsou podle § 77a podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.

(2) Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, údaje a doklady související se změnou údajů.

(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

§ 77e

Zánik oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká

• a) smrtí fyzické osoby,

• b) zánikem právnické osoby,

• c) oznámením o ukončení činnosti nebo pozdějším dnem, který je v tomto oznámení uveden jako den ukončení činnosti,

• d) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 77c odst. 2, nebo

• e) odnětím (§ 154).

(2) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

§ 77f

Povinné pojištění

(1) Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření škodu způsobenou porušením některé z jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.

(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovny se sídlem v členském státě nebo u pojišťovny se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.

§ 77g

Náhrada škody způsobené samostatným zprostředkovatelem

Použije-li penzijní společnost při své činnosti samostatného zprostředkovatele, nehradí škodu jím způsobenou; pokud ho však nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

§ 77h

Pravidla kontroly činnosti a střet zájmů

Samostatný zprostředkovatel přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavede, udržuje a uplatňuje

• a) pravidla kontroly činnosti osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci doplňkového penzijního spoření, a kontrolu řádného provozování činnosti,

• b) pravidla odměňování osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření, přičemž nesmí motivovat k tomu, aby byly účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření doporučovány konkrétní penzijní produkty na úkor jiných produktů, které by lépe odpovídaly potřebám zákazníka,

• c) postupy pro předcházení, zjišťování a řízení střetu zájmů,

• d) systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro evidenci a vyřizování stížností a

• e) evidenci zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření, přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Vázaný zástupce a jeho oprávnění

§ 78

Vázaný zástupce

(1) Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě zápisu vázaného zástupce do registru.

(2) Vázaný zástupce uzavírá pro výkon činnosti spočívající ve zprostředkování doplňkového penzijního spoření na základě oprávnění podle odstavce 1 se zastoupeným smlouvu, která musí mít písemnou formu. Smlouvu lze uzavřít pouze s jedním zastoupeným.

§ 78a

Zápis do registru

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 78b podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud

• a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osoby uvedené v oznámení v příslušném základním registru a

• b) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem ani vázaným zástupcem.

(2) Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí oznámení došlo.

(3) O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. Nesouhlasí-li zastoupený s neprovedením zápisu, vydá Česká národní banka na jeho požádání o neprovedení zápisu rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

§ 78b

Oznámení vázaného zástupce

(1) Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupce, který

• a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky a

• b) splňuje podmínky pro provozování činnosti vázaného zástupce stanovené tímto zákonem.

(2) Oznámení vázaného zástupce podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též

• a) identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, a

• b) prohlášení, že vázaný zástupce splňuje podmínky pro výkon činnosti podle tohoto zákona.

§ 78c

Vznik, trvání a prodloužení oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru.

(2) V případě, že bude osoba jako vázaný zástupce oznámena více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do registru pro zastoupeného, který tuto osobu oznámil jako první.

(3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru.

(4) Česká národní banka oprávnění k činnosti vázanému zástupci prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka zastoupenému zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

(5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů, kterým vázaným zástupcům se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit.

§ 78d

Ukončení zastoupení

(1) Zastoupený je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy vázanému zástupci dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

(2) Vázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy zastoupenému dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

(3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2 zanikl. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

§ 78e

Zánik oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká

• a) smrtí fyzické osoby,

• b) zánikem právnické osoby,

• c) oznámením o ukončení činnosti,

• d) zánikem závazku podle § 78 odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným,

• e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona,

• f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 78c odst. 4, nebo

• g) odnětím (§ 154).

(2) Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně.

(3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) podává

• a) zastoupený prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů,

• b) vázaný zástupce elektronicky.

§ 78f

Uchovávání dokumentů

Dokumenty prokazující splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti vázaným zástupcem uchovává zastoupený po dobu trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce pro tohoto zastoupeného a do konce desátého kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění.

§ 78g

Odpovědnost zastoupeného za přestupek

Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné zastoupenému, se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek považuje také vázaný zástupce.

§ 78h

Náhrada škody způsobené vázaným zástupcem

Použije-li samostatný zprostředkovatel při své činnosti vázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám. Penzijní společnost takovou škodu nehradí; pokud však samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

HLAVA III

REGISTR

§ 79

Vedení registru

(1) Registr je veden v elektronické podobě.

(2) Registr spravuje a provozuje Česká národní banka.

§ 80

Osoby a údaje zapisované do registru

(1) Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako

• a) samostatného zprostředkovatele nebo

• b) vázaného zástupce.

(2) Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn:

• a) identifikační údaje,

• b) osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, pro kterou je samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření,

• c) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba jeho trvání,

• d) člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností nebo prokurista, kteří jsou odpovědni za zprostředkování doplňkového penzijního spoření nebo toto zprostředkování skutečně řídí,

• e) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,

• f) přehled o pravomocně uložených správních trestech a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,

• g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a

• h) datum vstupu právnické osoby do likvidace.

(3) Česká národní banka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter.

§ 81

Veřejnost registru a zásada materiální publicity údajů v něm uvedených

(1) Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h).

§ 82

Výpis z registru

Česká národní banka umožní získat elektronický výpis z registru týkající se údajů o registrované osobě, který obsahuje

• a) označení registru,

• b) identifikační údaje,

• c) předmět činnosti,

• d) internetovou adresu, na které lze ověřit zápis osoby do registru, a

• e) datum vystavení výpisu.

§ 83

Změna údajů zapsaných v registru

(1) Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru.

(2) Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené.

(3) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

HLAVA IV

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

§ 84

Prokázání odborné způsobilosti

(1) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnostech uvedených v § 74, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro výkon jejich činnosti, a to zejména znalosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání.

(3) Odborné znalosti a dovednosti se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky (§ 87).

(4) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1.

(5) Rozsah odborných znalostí a dovedností stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85

Akreditovaná osoba

(1) Akreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní banky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(2) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osoba.

§ 86

Akreditace

(1) O udělení akreditace rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Žádost o akreditaci lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení akreditace stanovené tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce.

(3) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

• a) je plně způsobilá k právnímu jednání,

• b) je důvěryhodná,

• c) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a

• d) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti.

(4) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

• a) je důvěryhodná,

• b) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a

• c) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti.

(5) Změnu, která se týká údajů o plnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, je akreditovaná osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance.

(6) Akreditace zaniká

• a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,

• b) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace na vlastní žádost akreditované osoby, nebo

• c) uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena.

(7) Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Česká národní banka uveřejní seznam akreditovaných osob na svých internetových stránkách.

(9) Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace podléhá správnímu poplatku.

§ 87

Odborná zkouška

(1) Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance.

(2) Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osoba uveřejní na svých internetových stránkách termíny konání zkoušek, počet míst, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem.

(3) O výsledku odborné zkoušky informuje akreditovaná osoba zkoušeného.

(4) Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky. Osvědčení obsahuje

• a) identifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala,

• b) identifikační údaje akreditované osoby,

• c) údaje o rozsahu odborné zkoušky podle druhů činností,

• d) údaje o datu konání zkoušky,

• e) podpis oprávněné osoby.

(5) Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky.

(6) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky.

(7) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata.

ČÁST ŠESTÁ

DEPOZITÁŘ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 88

Základní ustanovení

(1) Depozitář účastnického fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek v účastnickém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnickém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem. Depozitář vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.

(2) Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře.

(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen „depozitářská smlouva“).

(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

• a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

• b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

(7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

(8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně

• a) pozastaví nakládání s majetkem v účastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy, a

• b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v účastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu zašle České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách.

(9) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o doplňkovém penzijním spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto zákona.

(10) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci penzijní společnosti.

§ 89

Činnost depozitáře

(1) Depozitář

• a) zajišťuje úschovu majetku v účastnickém fondu nebo, pokud to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,

• b) eviduje pohyb veškerého majetku v účastnickém fondu, peněžních prostředků účastnického fondu a peněžních prostředků na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku,

• c) kontroluje, zda penzijní jednotky účastnického fondu jsou připisovány a odepisovány (§ 124) v souladu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu a smlouvami s účastníky, a kontroluje také přidělování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu účastnickým fondům,

• d) kontroluje, zda aktuální hodnota penzijní jednotky účastnického fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

• e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek v účastnickém fondu, které nejsou v rozporu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu nebo depozitářskou smlouvou,

• f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fondu v obvyklé lhůtě,

• g) kontroluje, zda výnos z majetku v účastnickém fondu je používán v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

• h) kontroluje, zda majetek v účastnickém fondu je nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

• i) kontroluje postup při oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

• j) kontroluje, zda výplata dávek probíhá v souladu s tímto zákonem a s žádostí podle § 21 odst. 1 a s dohodou podle § 21 odst. 2 nebo s pojistnou smlouvou podle § 23 odst. 4 a zda převod prostředků probíhá v souladu s tímto zákonem a žádostí podle § 27 odst. 3,

• k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v účastnickém fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem účastnického fondu.

(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje v účastnickém fondu svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) vykonává depozitář také ve vztahu k vracení státního příspěvku.

§ 90

Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři

Penzijní společnost

• a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých peněžních prostředků v účastnickém fondu a pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku,

• b) předá depozitáři statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

• c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e),

• d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e),

• e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,

• f) svěřuje veškerý majetek v účastnických fondech, které obhospodařuje, depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 89 odst. 1 písm. a),

• g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v účastnických fondech a na účtu pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

• h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

• i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem účastnického fondu stanovených podmínek pro doplňkové penzijní spoření.

§ 91

Pravidla jednání depozitáře

(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace účastnického fondu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.

(4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění zákonem, statutem účastnického fondu, smlouvami s účastníky nebo depozitářskou smlouvou stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu účastnického fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.

(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 92

(1) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

• a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů o pozastavení výkonu práva osoby zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této osoby,

• b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků.

(2) Kopii žádosti podle odstavce 1 depozitář zašle České národní bance.

(3) Žádosti podle odstavce 1 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.

(4) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 2, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

(5) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu účastníků účastnického fondu a v zájmu řádného nakládání se státním příspěvkem.

(6) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům účastnického fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z právního předpisu, statutu účastnického fondu nebo depozitářské smlouvy. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v účastnickém fondu tím není dotčena.

(7) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

(8) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal.

ČÁST SEDMÁ

ÚČASTNICKÝ FOND

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 93

(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fondu z

• a) příspěvků účastníků,

• b) příspěvků zaměstnavatelů,

• c) státních příspěvků,

• d) prostředků účastníků převedených z jiných účastnických fondů a

• e) prostředků účastníků převedených z transformovaných fondů podle § 176.

(2) Účastnický fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu penzijních jednotek. Na účastnický fond, majetek v účastnickém fondu, hospodaření s majetkem v účastnickém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se účastnického fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v účastnickém fondu ani zrušení účastnického fondu.

(3) Majetek v účastnickém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků. Majetek v účastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(4) Účastnický fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem účastnickému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem účastnickému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v účastnickém fondu hradí penzijní společnost z majetku v účastnickém fondu; tím není dotčeno ustanovení § 60 odst. 2.

(6) Pro účely úpravy investování účastnického fondu se rozumí

• a) renomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura, jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích a která je vedena na seznamu renomovaných ratingových agentur, který Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách,

• b) uznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou^12) nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách^13),

• c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování účastnického fondu aktiva.

§ 94

(1) Penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98).

(2) Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy.

(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.

§ 95

(1) Název účastnického fondu obsahuje označení „účastnický fond“. Název povinného konzervativního fondu obsahuje označení „povinný konzervativní fond“.

(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření účastnického fondu, nesmí při svém podnikání používat označení „účastnický fond“, „povinný konzervativní fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.

(3) Název účastnického fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto účastnickém fondu.

HLAVA II

POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 96

(1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu může podat pouze penzijní společnost.

(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

• a) penzijní společnost doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši podle tohoto zákona a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování účastnického fondu a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti,

• b) penzijní společnost předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

• c) penzijní společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování účastnického fondu,

• d) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40,

• e) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny věcné, organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností,

• f) navržený statut účastnického fondu má všechny předepsané náležitosti a

• g) lze předpokládat, že vytvoření účastnického fondu, který není konzervativním účastnickým fondem, je v souladu se zájmy účastníků.

(3) Povolení k vytvoření účastnického fondu se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Součástí výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fondu je schválení depozitáře a statutu účastnického fondu. Změna depozitáře podléhá předchozímu souhlasu České národní banky.

(5) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O žádosti o povolení k vytvoření účastnického fondu rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

HLAVA III

STATUT ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 97

(1) Statut účastnického fondu je dokument, který obsahuje ve srozumitelné formě

• a) informace o způsobu investování účastnického fondu,

• b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto účastnického fondu,

• c) vysvětlení rizik spojených s doplňkovým penzijním spořením,

• d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 115 a

• e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Schválený statut účastnického fondu je pro penzijní společnost závazný.

(3) Údaje uvedené ve statutu účastnického fondu musí být průběžně aktualizovány.

(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách schválený statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a každou jeho změnu.

(5) Pravidla pro přijímání statutu účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je třeba ke každé změně statutu účastnického fondu předchozí schválení Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(6) Ke změně statutu účastnického fondu není třeba její předchozí schválení Českou národní bankou, je-li předmětem této změny

• a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti, účastnického fondu nebo depozitáře,

• b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření účastnického fondu, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci, nebo

• c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků.

(7) Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut účastnického fondu obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

• a) minimální náležitosti statutu účastnického fondu podle odstavce 1,

• b) podrobnosti k charakteru změn statutu účastnického fondu, které nepodléhají předcházejícímu schválení Českou národní bankou podle odstavce 6,

• c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh.

HLAVA IV

POVINNÝ KONZERVATIVNÍ FOND

§ 98

(1) Povinný konzervativní fond investuje pouze do

• a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, nebo centrální banka takového státu,

• b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, nebo centrální banka takového státu,

• c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,

• d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

• e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

• f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky podle odstavce 2,

• g) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky.

(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující podmínky:

• a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu,

• b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank,

• c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne,

• d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku a

• e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agentura přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být splněna u každé uznané ratingové agentury, která tomuto nástroji peněžního trhu rating přidělila.

(3) Povinný konzervativní fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v povinném konzervativním fondu prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.

(5) Povinný konzervativní fond využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fondu v souladu s § 102 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.

(6) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, se požadavek na rating neuplatní.

HLAVA V

ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 99

Zásady rozložení rizika upravené v této hlavě se vztahují i na povinný konzervativní fond, nestanoví-li § 98 jinak.

§ 100

Skladba majetku v účastnickém fondu

(1) Účastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním.

(2) Účastnický fond investuje pouze do

• a) investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní bankou,

• b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže emisní podmínky obsahují závazek, že bude podána žádost o jejich přijetí k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a) a tato žádost bude podána tak, aby byly tyto investiční cenné papíry přijaty k obchodování nejpozději do 1 roku ode dne emise,

• c) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud podle statutu tohoto fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d),

• d) cenných papírů vydávaných speciálním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud tento fond splňuje tyto podmínky:

• 1. investuje do stejných druhů aktiv jako standardní fond a rozkládá riziko spojené s investováním,

• 1. odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na evropském regulovaném trhu nebo na trhu obdobném regulovanému trhu uvedenému v § 100 odst. 2 písm. a) významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

• 1. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,

• 1. ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním standardním fondem; tento speciální fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond musí zejména dodržovat ustanovení o omezení s nakládáním majetkem a jeho majetek musí být účetně oddělen ve smyslu zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

• 1. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond a

• 1. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni,

• e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky,

• f) finančních derivátů, které jsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a),

• g) finančních derivátů, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

• 1. podkladovou hodnotou těchto derivátů jsou investiční nástroje uvedené v písmeni a) až f) nebo h), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny,

• 1. je tento derivát sjednán s přípustnou protistranou podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování a tato protistrana podléhá dohledu České národní banky nebo orgánu dohledu jiného státu, a

• 1. tyto finanční deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a účastnický fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,

• h) nástrojů peněžního trhu, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor, a že jejich emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. a) nebo b), a jejich rating, popřípadě rating jejich emitenta, byl-li vydán, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

• i) investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných právnickou osobou, investuje-li tato právnická osoba převážně do nemovitostí určených převážně k bydlení (dále jen „obytná nemovitost“),

• j) cenných papírů vydaných fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, investuje-li tento fond podle svého statutu převážně do obytných nemovitostí nebo do účastí v nemovitostní společnosti, která investuje převážně do obytných nemovitostí.

(3) Účastnický fond může nabýt investiční cenný papír, cenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo nástroj peněžního trhu uvedený v odstavci 2, i když nebyl plně splacen.

(4) Hodnota všech cenných papírů uvedených v odstavci 2 písm. b) může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pokud tyto cenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v odstavci 1 písm. a), musí je účastnický fond do 3 měsíců prodat.

(5) Účastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost; to neplatí pro aktiva podle odstavce 2 písm. i) a j).

(6) Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat podle odstavců 2 a 4, stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Hodnota všech aktiv podle odstavce 2 písm. i) a j) může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

§ 101

Vnitřní postupy pro kontrolu rizik

Účastnický fond je povinen

• a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

• b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 102,

• c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména z hlediska regionálního, sektorového a měnového.

§ 102

Podmínky týkající se sjednávání finančních derivátů

(1) Účastnický fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu.

(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.

(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 103 vezme účastnický fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů.

(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, účastnický fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

• a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

• b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty.

§ 103

Investiční limity vůči jedné osobě

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, a pro cenné papíry kolektivního investování.

(2) Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.

(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty uvedenými v § 100 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

• a) 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo

• b) 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba.

(4) Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(5) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(6) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.

(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern.

§ 104

Účastnický fond investující převážně do investičních nástrojů vydaných nebo zaručených státem nebo jinými osobami

(1) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může penzijní společnost investovat až 100 % hodnoty majetku v tomto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně ve statutu tohoto účastnického fondu a v každém propagačním materiálu týkajícím se tohoto účastnického fondu, že jí Česká národní banka umožnila investovat podle tohoto ustanovení, a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu.

(2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka.

(3) Česká národní banka schválí statut podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle § 103.

§ 105

Investování do cenných papírů kolektivního investování

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování. Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem uvedeným v § 100 odst. 2 písm. j).

(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování.

(3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 30 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem.

(4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g).

(5) Kopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102.

(6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern.

§ 106

Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů

(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

• a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

• b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

• c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování,

• d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(3) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt až 100 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

• a) investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jednou právnickou osobou, investuje-li tato právnická osoba převážně do obytných nemovitostí,

• b) cenných papírů vydaných jedním fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, investuje-li tento fond převážně do obytných nemovitostí a do účastí v nemovitostní společnosti, která investuje převážně do obytných nemovitostí.