Zákon, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů (dále jen „státní orgány“)“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.

• 1. V § 1 odst. 1 se slova „občanů nebo organizací“ nahrazují slovy „fyzických nebo právnických osob“.

• 1. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Tento zákon upravuje

• a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,

• b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků,

• c) podmínky činnosti znaleckých ústavů,

• d) působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,

• e) odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké a tlumočnické činnosti.“.

• 1. V § 2 odst. 1 části věty před středníkem se slovo „vykonávají“ nahrazuje slovy „mohou vykonávat pouze“.

• 1. V § 2 odst. 2 a v § 12 odst. 2 se slova „státními orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.

• 1. V § 3 odst. 2 se slovo „hluchoněmými“ nahrazuje slovy „neslyšícími a hluchoslepými“.

• 1. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:

• „a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,“.

• 1. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:

• „b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,

• c) je bezúhonný,

• d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle tohoto zákona,“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena e) až g).

• 1. V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

• a) za úmyslný trestný čin, nebo

• b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“.

• 1. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“ a slova „příslušné orgány společenských organizací, jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací“ se nahrazují slovy „občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže to vyplývá z předmětu jejich činnosti“.

• 1. V § 7 odst. 2 se slova „trvalé bydliště“ nahrazují slovy „místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince“.

• 1. V § 7 odst. 3 a v § 21 odst. 3 se slova „pověřenectvu Slovenské národní rady pro spravedlnost a“ zrušují.

• 1. V § 8 se slova „a ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovy „, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni“.

• 1. V § 9 odstavec 2 zní:

„(2) Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce (tlumočníky), kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání se znalcem (tlumočníkem).“.

• 1. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:

㤠10a

(1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.

(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké (tlumočnické) činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec (tlumočník) znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.“.

• 1. V § 12 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se slova „státním orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“.

• 1. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Odmítne-li znalec (tlumočník) bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.“.

• 1. Na konci § 15 se doplňuje věta „Deník je možno vést v listinné nebo elektronické podobě.“.

• 1. V § 16 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo „zejména“.

• 1. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

„Odměňování a náhrada nákladů

§ 17

(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu.

(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.

(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.

(4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) objednala.

(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu^2).

^2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 18 odstavec 1 zní:

„(1) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem).“.

• 1. V § 18 odst. 2 se slova „ušlé mzdy“ nahrazují slovy „ušlého výdělku“, slova „ke státnímu orgánu“ se nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“ a slova „státní orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné moci“.

• 1. V 18 odst. 3 se slova „ke státnímu orgánu“ nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“.

• 1. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.“.

• 1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

„(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením tlumočnického úkonu)^3). Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.

^3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.“.

• 1. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměn“ vkládají slova „podle § 17 odst. 2 a 3“.

• 1. § 20 včetně nadpisu zní:

„Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka

§ 20

(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud

• a) bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí,

• b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům končí, nebo

• c) má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.

(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud o to znalec (tlumočník) z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však na 4 roky.

(3) Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nemají odkladný účinek.

(4) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) nesmí znalec (tlumočník) vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost.

(5) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) a ukončení pozastavení tohoto práva podle odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení tohoto práva.“.

• 1. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu znějí:

„Zánik práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost

§ 20a

Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost zaniká znalci (tlumočníkovi)

• a) smrtí,

• b) prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

• c) zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

• d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),

• e) pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podle § 25a odst. 3, nebo

• f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu doručena.

§ 20b

(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly.

(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud znalec (tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce (tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva.

§ 20c

(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, vyškrtne se znalec (tlumočník) ze seznamu znalců a tlumočníků.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.“.

• 1. § 21 zní:

㤠21

(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů.

(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti.

(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.

(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých ústavů, má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program.

(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé.“.

• 1. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:

㤠21a

Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu s povahou právnické osoby nebo předmětem její činnosti.

§ 21b

(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů, jen pokud

• a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost v daném oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném v prvním oddílu; postačí však, pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor, a

• b) má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti.

(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý obor, který je předmětem návrhu na zápis.

(3) Žadatele zapsat nelze, pokud

• a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů,

• b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců, který pro žadatele vykonával znaleckou činnost, v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků, nebo

• c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů.

(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní kapitál musí být tvořen akciemi na jméno.

(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů podnikatelem, musí požadovaný rozsah jeho znaleckého oprávnění odpovídat předmětu podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo jiném rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen identickými výrazy.“.

• 1. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují slovy „Orgán veřejné moci“.

• 1. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.

• 1. Za oddíl IV se vkládá nový oddíl V, který včetně nadpisů zní:

„Oddíl V

Správní delikty

§ 25a

Přestupky

(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že

• a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

• b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,

• c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,

• d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,

• e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),

• f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),

• g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede řádně,

• h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),

• i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.

§ 25b

Správní delikty právnických osob

(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že

• a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

• b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,

• c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,

• d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen,

• e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,

• f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek,

• g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,

• h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) se uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 400 000 Kč.

(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle § 25d.

(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

§ 25c

Společná ustanovení o správních deliktech

(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.