Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a stanoví kritéria udržitelnosti biopaliv, požadavky na systém kvality a hmotnostní bilance, náležitosti prohlášení a dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy včetně náležitostí dokumentace pěstitele biomasy podle § 3c odst. 8 zákona, náležitosti certifikátů podle § 3c odst. 1 až 3 zákona a základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty.

§ 2

Kritéria udržitelnosti

(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud

• a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,

• b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje požadavky uvedené v odstavcích 4 až 7 a

• c) biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie^2), jde-li o biomasu vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.

(2) Biopaliva vyrobená z odpadu^3) nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3.

(3) Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně

• a) 35 % do 31. prosince 2016,

• b) 50 % od 1. ledna 2017,

• c) 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji, uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.

Hodnota emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se stanoví podle § 3. Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty je stanovena v bodě 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti. Půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:

• a) les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,

• b) oblasti stanovené

• 1. zákonem o ochraně přírody a krajiny^4), prováděcím předpisem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo

• 1. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bodem ii) směrnice 2009/30/ES za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů,

pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody,

• c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty, a to

• 1. travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy,

• 1. porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travních porostů.

Za vysoce biologicky rozmanité travní porosty se považují plochy s výskytem biotopů uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení, pokud Evropská komise opatřením vydaným na základě čl. 7b odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES nestanoví jinak.

(5) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s velkou zásobou uhlíku. Půda s velkou zásobou uhlíku je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 jeden z uvedených statusů a již ho nemá:

• a) mokřad, kterým se rozumí půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku,

• b) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě,

• c) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 % až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by podmínky stanovené v odstavci 3 byly splněny.

Tento odstavec se nepoužije, pokud v době, kdy byla biomasa vypěstována, měla půda stejný status jako 1. ledna 2008.

(6) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

(7) Biomasa vypěstovaná na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně splňuje kritéria udržitelnosti.

(8) Biopaliva a kapalné nebo plynné produkty určené k výrobě biopaliv (dále jen „meziprodukt“) vyrobené na území Evropské unie do 31. prosince 2011 včetně splňují kritéria udržitelnosti.

§ 3

Způsob stanovení úspory emisí skleníkových plynů

(1) Ke stanovení úspory emisí skleníkových plynů se použije

• a) standardních hodnot emisí skleníkových plynů uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení,

• b) výpočtu ze skutečných hodnot zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo

• c) výpočtu podle vzorce uvedeného v bodě 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Standardní hodnoty podle odstavce 1 písm. a) lze použít pouze tehdy, pokud je hodnota roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vypočtená způsobem podle bodu 6 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení menší nebo rovna nule. Standardní hodnoty uvedené u položek 1 až 24 v části A a dílčí standardní hodnoty pro pěstování uvedené u položek 1 až 18 v bodu 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení lze použít, je-li biomasa

• a) pěstována mimo členské státy Evropské unie,

• b) pěstována v členských státech Evropské unie v oblastech, které jsou uvedeny v seznamech podle čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES, nebo čl. 7d odst. 2 směrnice 2009/30/ES, nebo

• c) odpadem nebo zbytkem, který nepochází ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu.

(3) Pokud je biomasa pěstována na orné půdě^5), která měla statut orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za rovné nule.

(4) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje seznam oblastí podle odstavce 2 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 4

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty

Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty podle § 3b odst. 1 zákona činí 83,8 gCO2ekv/MJ.

§ 5

Systém kvality a hmotnostní bilance

(1) Systém kvality podle § 3c odst. 5 zákona musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat

• a) zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují kritéria udržitelnosti,

• b) vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti; tyto informace se uchovávají pro účely ověřování autorizovanou osobou a pro účely kontroly Ministerstvem zemědělství nebo osobou pověřenou Ministerstvem zemědělství nebo Českou inspekcí životního prostředí po dobu nejméně 5 let,

• c) vedení evidence vnitropodnikových procesů, zajišťujících správnost a průkaznost postupů podle písmen a) a b).

(2) Systém hmotnostní bilance umožňuje, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti podle § 2, byly míseny, přestože vykazují rozdílnou produkci emisí skleníkových plynů, a dále musí zajistit, aby

• a) informace ohledně hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,

• b) součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů u dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnal nebo byl větší než součet hmotností i produkce emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tato bilance musí být uzavřena vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření hmotnostní bilance do posledního dne platnosti certifikátu včetně, se započítávají do následujícího bilančního období,

• c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti podle § 2 s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství udržitelných produktů přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti podle § 2, nebylo vyšší než množství udržitelných produktů do směsi přidaných.

(3) Náležitosti evidencí podle odstavce 1 u osob podle § 3c odst. 1 až 3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

(4) Náležitosti dokumentace a evidence pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

§ 6

Náležitosti dokumentů

(1) Náležitosti certifikátu podle § 3c odst. 1 až 3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

§ 7

Přechodné ustanovení

Na biopalivo vyrobené ve stacionárním zdroji uvedeném do provozu přede dnem 24. ledna 2008 se úspora podle § 2 odst. 3 písm. a) vztahuje ode dne 1. dubna 2013.

§ 8

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Chalupa v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 446/2011 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ BĚHEM CELÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A. Standardní hodnoty

	Způsob výroby biopaliva	Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů	Standardní emise skleníkových plynů (gCO2ekv/MJ)
1.	Ethanol z řepy cukrové	52 %	40
2.	Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)	16 %	70
3.	Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	16 %	70
4.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	34 %	55
5.	Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	47 %	44
6.	Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	69 %	26
7.	Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)	49 %	43
8.	Ethanol z cukrové třtiny	71 %	24
9.	Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc. butyletheru (ETBE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
10.	Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE)	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol	Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol
11.	Bionafta z řepkového semene	38 %	52
12.	Bionafta ze slunečnice	51 %	41
13.	Bionafta ze sojových bobů	31 %	58
14.	Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)	19 %	68
15.	Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	56 %	37
16.	Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*)	83 %	14
17.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene	47 %	44
18.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice	62 %	32
19.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)	26 %	62
20.	Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)	65 %	29
21.	Čistý rostlinný olej z řepkového semene	57 %	36
22.	Bioplyn z organického komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn	73 %	23
23.	Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn	81 %	16
24.	Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn	82 %	15
25.	Ethanol z pšeničné slámy	85 %	13
26.	Ethanol z odpadního dřeva	74 %	22
27.	Ethanol z pěstovaných dřevin	70 %	25
28.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva	95 %	4
29.	Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin	93 %	6
30.	Dimethylether (DME) z odpadního dřeva	95 %	5
31.	DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin	92 %	7
32.	Methanol z odpadního dřeva	94 %	5
33.	Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin	91 %	7
34.	Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc. butyletheru (MTBE)	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol	Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol

*^) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

B. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliv

• 1. Emise skleníkových plynů vznikající výrobou a používáním biopaliv se vypočítají takto:

EB=eec+el+ep+etd+eu-esca-eccs-eccr-eee,

kde EB = celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva;

eec = emise skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy;

el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;

ep = emise skleníkových plynů ze zpracování;

etd = emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce;

eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;

esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs = úspory emisí skleníkových plynů zachytáváním a geologickým ukládáním uhlíku;

eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady oxidu uhličitého;

eee = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny;

Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

• 1. Celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva, EB, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden megajoule biopaliva (gCO2ekv/MJ).

• 1. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané použitím biopaliv se vypočítají takto:

ÚSPORA=EF-EB/EF

kde: EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a

EF = celkové emise skleníkových plynů z referenční fosilní pohonné hmoty.

Hodnota EF referenční fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gCO2ekv/MJ.

• 1. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Pro účely výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:

CO2: 1

N2O: 296

CH4: 23

• 1. Emise skleníkových plynů z pěstování biomasy, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu pěstování, získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při pěstování. Zachycování emisí CO2 při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N2O z půdy.

• 1. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:

el=CSR-CSA×3,664×1/20×1/P-eB

kde: e1 = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva gCO2ekv/MJ;

CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který údaj je aktuálnější;

CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;