Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2011-12-29
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb., vyhlášky č. 484/2003 Sb., vyhlášky č. 440/2006 Sb., vyhlášky č. 233/2007 Sb., vyhlášky č. 306/2007 Sb., vyhlášky č. 175/2009 Sb., vyhlášky č. 357/2009 Sb. a vyhlášky č. 51/2011 Sb., se mění takto:

„137 Poplatky na činnost správních úřadů

1371 Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu

Poplatek podle § 17d zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb.

1372 Poplatek Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za žádost o vydání povolení

Poplatek podle § 3a písm. a) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 249/2011 Sb.

1373 Udržovací poplatek Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost

Poplatek podle § 3a písm. b) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 249/2011 Sb.“.

Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu (podle § 45 odst. 8 rozpočtových pravidel jsou u organizačních složek státu úroky z účtů rezervního fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb, cizích prostředků, sdružených prostředků, záloh pro vnitřní organizační jednotky a dalších účtů podle zvláštních právních předpisů příjmem státního rozpočtu a tedy jsou z těchto účtů převáděny na příjmový účet).“.

Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.

Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.“.

„2146 Úrokové příjmy z finančních derivátů

Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.]. Jiné než úrokové příjmy inkasované podle dohod o finančních derivátech se zařazují na položku 2147.

2147 Neúrokové příjmy z finančních derivátů

Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech s výjimkou těch, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb.) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.

„25 Příjmy sdílené s nadnárodním orgánem

251 Příjmy sdílené s Evropskou unií

2511 Podíl na clech

Příjmy státního rozpočtu ve výši čtvrtiny cla, které vybírá celní správa podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění, prováděcího nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 v platném znění a zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, na zvláštní bankovní účet nepodléhající rozpočtové skladbě. Z vyměřeného cla, které se vede na zvláštním účtu, se tři čtvrtiny převádějí do rozpočtu Evropské unie a čtvrtina do státního rozpočtu [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství].

2512 Podíl na dávkách z cukru

Příjmy Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši čtvrtiny dávek z cukru, které se vybírají podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č. 256/2000 Sb., ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb., a podle čl. 51 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Státní zemědělský intervenční fond vybírá dávky z cukru na svůj bankovní účet společné zemědělské politiky (tento příjem tohoto svého účtu zařazuje na položku 1706) a z něj tři čtvrtiny vybraných dávek poukazuje na bankovní účet Evropské komise (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5512) a čtvrtinu na svůj bankovní režijní účet (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5349 a jako příjem svého režijního účtu jej zařazuje na položku 2512) [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství].“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.