← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2011-12-31

ČÁST PRVNÍ

Změna školského zákona

Čl. I

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:

„(2) Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.“.

„(6) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavci 5 písm. a) i pro ostatní cizince.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

„(4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem^18).

(5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto zákonem údaje z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované podobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení předávají údaje z dokumentace a školních matrik ministerstvu, popřípadě jím zřízené právnické osobě. Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě statistických informací také krajskému úřadu, v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5.

^18) Například § 8 trestního řádu.“.

„(8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo odloučené pracoviště se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e).

(10) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.“.

„(5) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo způsobem uvedeným v odstavci 2, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole při diplomatické misi České republiky; nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka škole uvedené v odstavci 3 způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c), koná zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3.“.

„§ 38a

Povolení plnění povinné školní docházky v zahraniční škole

(1) Plnění povinné školní docházky podle § 38 odst. 1 písm. c) se povoluje s účinností od 1. září školního roku následujícího po podání žádosti, a to na období nejvýše 5 let.

(2) Žádost o povolení plnění povinné školní docházky podává ministerstvu škola uvedená v § 38 odst. 1 písm. c), a to do 31. ledna předcházejícího školnímu roku, v němž má povolení nabýt účinnosti; není-li tato škola zřízena jako právnická osoba, podává žádost její zřizovatel.

(3) K žádosti žadatel připojí

(4) Doklady uvedené v odstavci 3 písm. a), c) až f) se předkládají v originále nebo úředně ověřené kopii. K dokladům uvedeným v odstavci 3 se připojí jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

(5) Ministerstvo žádosti o povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) nevyhoví, jestliže

(6) Škola podle § 38 odst. 1 písm. c), nebo není-li škola zřízena jako právnická osoba, její zřizovatel, jsou povinni

§ 38b

(1) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) může být rozhodnutím ministerstva zrušeno, jestliže

(2) Povolení plnění povinné školní docházky ve škole podle § 38 odst. 1 písm. c) ministerstvo rozhodnutím zruší, pokud

„(4) Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů^22a), plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.

^22a) § 26 odst. 2 zákona č. 92/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5) Přihlášky ke vzdělávání na střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. O této skutečnosti musí ředitel školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy neodkladně informovat zákonného zástupce tohoto žáka.“.

„(7) Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná.“.

„(16) Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí a zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí.“.

„(20) Uchazeč, nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče, musí po oznámení rozhodnutí potvrdit úmysl uchazeče vzdělávat se v dané střední škole způsobem podle § 60a.“.

„(1) K potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem příslušného oboru vzdělání na dané střední škole slouží zápisový lístek. Toto ustanovení se nevztahuje na studium podle § 83 až 85 a na vzdělávání podle § 25 odst. 2 písm. b) až e).“.

„(2) Uchazeč, který je žákem základní školy, obdrží zápisový lístek na této základní škole, a to nejpozději do 15. března, nebo do 30. listopadu v případě, že podává přihlášku do oboru vzdělání s talentovou zkouškou. V ostatních případech vydá na žádost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce zápisový lístek krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu uchazeče, u cizinců dle místa pobytu na území České republiky, případně sídla školy, kam se uchazeč hlásí, pokud na území České republiky nepobývá. Při vydávání zápisového lístku ověří krajský úřad totožnost uchazeče nebo jeho zákonného zástupce.“.

„(6) Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Zápisový lístek se také považuje za včas odevzdaný, pokud byl v této lhůtě předán k přepravě provozovateli poštovních služeb. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech potvrdit úmysl vzdělávat se ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.“.

„(7) Nepotvrdí-li uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku úmysl vzdělávat se ve střední škole podle odstavce 6, zanikají posledním dnem lhůty podle odstavce 6 právní účinky rozhodnutí o přijetí tohoto uchazeče ke vzdělávání v dané střední škole. Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání.“.

„(4) Žák může konat společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.“.

„(3) Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 7 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

„(2) Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvkovou organizaci podle zákona o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích^4) a podle § 169.“.

„(5) Hodnotitelé písemných prací hodnotí dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce. Hodnotitel písemné práce nesmí hodnotit písemné práce žáků školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.“.

„(1) Zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a), jakož i jeho jakákoli část, je informací veřejně nepřístupnou od okamžiku, kdy je Centrum za takovou informaci označí, až do okamžiku, kdy je postupem stanoveným v prováděcím právním předpisu zveřejněno.“.

„(2) Centrum dále může způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označit jako veřejně nepřístupné

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

„(5) Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnance Centra zprostit pouze ředitel nebo vedoucí Centra, v případě ředitele nebo vedoucího Centra a další fyzické osoby ministr školství, mládeže a tělovýchovy.“.

„(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce koná ve škole stanovené Centrem. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.“.

„(6) Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1. Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu:

(7) Údaje ze seznamu podle odstavce 6 poskytne ministerstvo na žádost krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší odborné škole.“.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).

„(2) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„(2) Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.“.

„(5) Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

„(4) Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s § 133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu.“.

„§ 166

(1) Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace^38) nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává. Ředitelem školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace nebo vedoucím organizační složky státu nebo její součásti může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem^2).

(2) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení na období 6 let.

(3) V průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy nebo školského zařízení na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením, může zřizovatel vyhlásit konkurs na ředitele školy nebo ředitele školského zařízení pro další období. Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Česká školní inspekce nebo školská rada. Nedojde-li k vyhlášení konkursu, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ředitele školy nebo školského zařízení o dalších 6 let.

(4) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě

(5) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa uvedená v odstavci 2 a pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.

(7) Ředitelem školy nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává právnická osoba neuvedená v odstavci 1, může být pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním právním předpisem^2). Tato osoba je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává.

^38) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„i) podává návrh na odvolání ředitele.“.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).

Poznámka pod čarou č. 54 zní:

„^54) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a odst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).“.

Dosavadní odstavce 3 až 15 se označují jako odstavce 4 až 16.

„(17) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele.“.

„§ 176

Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.“.

„§ 183

(1) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176.

(2) Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní, střední a vyšší odborné školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění a v případě středních škol též poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená.

(3) Ředitel školy vyhoví odvolání proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 165 odst. 2 v případě uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, ale jejich žádost byla zamítnuta v souladu s § 60 odst. 14, pokud je lze po uplynutí lhůty pro odevzdání zápisových lístků úspěšných uchazečů přijmout; při tom se ředitel řídí pořadím uchazečů podle § 60 odst. 14.

(4) Krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, při rozhodování podle § 165 odst. 2.

(5) Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy podle tohoto zákona.

(6) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.“.

„§ 184

(1) Účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře a hodnotitele a maturitního asistenta je jiným úkonem v obecném zájmu^50), při němž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. V těchto případech se nepoužije § 206 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám uvedeným ve větě první cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob.

(2) Za výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, funkce předsedy zkušební maturitní komise, komisaře a hodnotitele písemné práce náleží odměna, kterou s výjimkou komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy z finančních prostředků poskytnutých na tento účel podle § 163 odst. 1; v případě komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje odměnu Centrum. Výše odměny a pravidla vykazování výkonů těchto osob jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

(3) Činnost zadavatele je součástí pracovněprávního vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školy, v níž je tato funkce vykonávána.

(4) Účast členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu^50), při němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Členům Akreditační komise může být dále ministerstvem poskytnuta odměna.

^50) § 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve. Další pracovní zařazení zaměstnance se řídí zákoníkem práce.“.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. III

V položce 10 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., písmeno d) zní:

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 49, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2012.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.