Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.“.

• 1. V § 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až o), která znějí:

• „j) likvidaci vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do stavu, kdy jsou přírodní bariéry odstraněné vrtnou činností nahrazeny bariérami umělými, které zamezí možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem,

• k) zajištění vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do takového stavu, kdy je trvale zabezpečeno zachování obzorů vhodných pro průmyslové využití a umožněn bezpečný návrat k těmto obzorům,

• l) mostek uměle vytvořená bariéra k izolaci obzorů; mostek je buď cementový, který je tvořen pevným sloupcem cementu vyhovujícím zkouškám podle této vyhlášky, nebo mechanický, který je tvořen technickým zařízením; mostek může být tvořen i kombinací cementového a mechanického mostku,

• m) vodu pod tlakem voda s předpokládaným nebo skutečným tlakem na ústí vrtu nebo sondy vyšším než 0,1 MPa,

• n) umrtvený vrt nebo sonda vrt nebo sonda s vytvořenou tlakovou rovnováhou, kdy hydrostatický tlak sloupce kapaliny ve vrtu nebo sondě je stejný nebo vyšší než tlak v příslušném obzoru,

• o) kyselý plyn zemní plyn s obsahem sirovodíku a dalších kyselých složek, jako je oxid uhličitý nebo organické sírové sloučeniny, s parciálním tlakem sirovodíku vyšším než 0,35 kPa a celkovým tlakem systému vyšším než 450 kPa.“.

• 1. V § 9 odst. 4 větě druhé se za slovo „provedena“ vkládají slova „nejméně jednou za týden, jde-li o pracoviště s možným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, v ostatních případech“.

• 1. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pokud projekt předpokládá možnost vzniku nebezpečného tlakového projevu, řídí vrtné práce, práce pro podzemní opravy sond a práce k zajištění nebo likvidaci vrtů nebo sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn držitel osvědčení o absolvování speciálního výcviku ve zmáhání tlakových projevů ve vrtu nebo sondě podle mezinárodních standardů vydaného akreditovaným školicím střediskem pro zmáhání tlakových projevů; to neplatí pro zaměstnance vykonávajícího inspekční službu.“.

• 1. V § 17 odstavec 1 zní:

„(1) Při zřizování, likvidaci a podzemních opravách vrtů a sond s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, při těžbě a úpravě plynů a kapalin, při těžbě nerostů loužením, při podzemním uskladňování plynů nebo kapalin a při ukládání plynů nebo kapalin do přírodních horninových struktur musí být ve všech pracovních i nepracovních směnách zajištěna inspekční služba.“.

• 1. § 18 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 a 9 zní:

㤠18

Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

(1) Závodní zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:

• a) smrtelný úraz^8),

• b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,

• c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

• a) erupce,

• b) nebezpečný tlakový projev,

• c) výskyt vody pod tlakem nebo hořlavého plynu, které nebyly projektem předpokládány, a výskyt kyselého plynu,

• d) únik ropy, plynu nebo kapalin do okolí, který má za následek znečištění ovzduší, vody nebo půdy nad limity stanovené zvláštními právními předpisy^9),

• e) ztráta radioaktivního zářiče a prokázaná netěsnost uzavřeného zářiče,

• f) vloupání do skladu výbušnin, odcizení či nalezení výbušnin,

• g) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti,

• h) hledání pohřešované osoby.

(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

• a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů a přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, nebo

• b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem.

(5) Na místě, kde došlo k mimořádné události uvedené v odstavci 1, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovede ohledání místa nebo nerozhodne jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, popřípadě o další záchranné práce nebo o bezpečnost provozu.

(6) O místě mimořádné události zaměstnavatel pořídí výstižnou fotodokumentaci a vyhotoví náčrtek, popřípadě plánek zachycující důležité skutečnosti.

(7) Mimořádné události uvedené v odstavci 1 zaměstnavatel vyhodnocuje a eviduje a záznamy a dokumentaci o nich uchovává po dobu nejméně 5 let.

^8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

^9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 23 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 20 zní:

„(2) Ke zpracování projektu je oprávněn jen báňský projektant^14), k části projektu vztahující se k instalaci elektrických zařízení jen projektant instalací elektrických zařízení^20).

^14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.

^20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.“.

• 1. V § 28 odst. 1 se za slovo „háku“ vkládá slovo „kladkostroje“.

• 1. V § 28 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při činnosti soupravy pro podzemní opravy sond může být přístroj pro kontinuální měření nahrazen přístrojem přenosným a kontinuální zjišťování nahrazeno intervalovým v intervalech stanovených projektem; intervaly však nesmí být delší než 30 minut.“.

• 1. V § 28 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Součástí výbavy vrtné soupravy a soupravy pro podzemní opravy sond při činnostech, u nichž lze předpokládat vytvoření nebezpečné koncentrace hořlavých plynů v ovzduší pracoviště, jsou dva přístroje na měření výskytu hořlavých plynů v ovzduší, kterými je v místech, kde lze výskyt hořlavých plynů předpokládat, nepřetržitě zjišťována koncentrace hořlavých plynů v ovzduší.“.

• 1. V § 33 odst. 3 písmeno a) zní:

• „a) při zapouštění a tažení nářadí sledován stav a zaznamenáván objem vytékajícího výplachu z vrtu nebo sondy, popřípadě doplňovaného výplachu; k tomu je vrtná souprava a souprava pro podzemní opravy sond vybavena zařízením pro kontrolu a zaznamenávání objemu vytékajícího a doplňovaného výplachu,“.

• 1. V § 39 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pro vrty s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu bez předpokládaného vzniku nebezpečného tlakového projevu neplatí ustanovení § 41 odst. 1 věty druhé, § 42 odst. 3 a § 45 odst. 1 věty druhé; opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu v těchto případech určí provozní dokumentace.“.

• 1. V § 40 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 21 znějí:

„(6) V okruhu 15 m od ústí vrtu smí být umístěno jen určené technologické zařízení; ustanovení odstavce 4 zůstává nedotčeno.

(7) Nestanoví-li energetický zákon^21) jinak, stanovují se bezpečnostní pásma vrtů od objektů a zařízení podle této vyhlášky.

^21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 42 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 22 a 23 znějí:

„(5) Pro cementaci se použije cement pro cementování vrtů^22) nebo cement o minimální pevnosti v tlaku 32,5 MPa se stanovenou recepturou pro úpravu cementové kaše. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud cement vyhovuje alespoň požadavkům určených norem^23) upravujících požadavky na cementy a materiály pro cementování vrtů.

(6) V průběhu technologické přestávky po cementaci, s výjimkou cementace řídicí a úvodní kolony a technologické přestávky ke zjišťování hermetičnosti, se nepřetržitě zjišťuje koncentrace hořlavých plynů na ústí vrtu nebo sondy.

^22) ČSN EN 197-1 Cement - část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití. ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály pro cementování vrtů - Část 1: Specifikace. ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl - Cementy a materiály pro cementování vrtů - Část 2: Zkoušení cementů.

^23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.“.

• 1. Za § 42 se vkládají nové § 42a a 42b, které včetně nadpisů znějí:

㤠42a

Cementové mostky

(1) Cementový mostek a cementový mostek kombinovaný s mechanickým mostkem se projektují podle technického stavu vrtu nebo sondy a na základě zhodnocení získaných geologických poznatků, očekávaných tlaků, teplot a podmínek v místě jeho postavení a v souladu s přílohami č. 5 a 6 k této vyhlášce. Není-li možné dodržet nejmenší stanovené délky cementového mostku pro nedostatečnou délku vrtu nebo sondy, pak

• a) část vrtu nebo sondy pod obzorem se vyplní v celé délce,

• b) v části vrtu nad obzorem se zvolí takový typ mostku, aby bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem.

(2) Postavení cementového mostku je dovoleno jen v umrtveném vrtu nebo sondě průchodném od ústí až k místu postavení mostku.

(3) Před cementací tlakového cementového mostku se provede pohlcovací zkouška obzoru, který má být izolován. Způsob provedení pohlcovací zkoušky určí projekt; nejvyšší tlak zatláčení se určí na základě výsledku pohlcovací zkoušky. Tlaková cementace se provádí při zavřeném ústí vrtu nebo sondy.

(4) Cementová kaše se před zahájením čerpání do vrtu nebo sondy i v jeho průběhu míchá a homogenizuje v samostatné nádrži nebo v míchací nádrži cementačního agregátu. V průběhu míchání se kontroluje měrná hmotnost a množství cementové kaše začerpávané do vrtu nebo sondy a odebere vzorek cementové kaše.

(5) O provedení cementového mostku vypracuje vedoucí cementačních prací cementační protokol obsahující údaje o způsobu provedení cementace, spotřebě cementu, fyzikálních vlastnostech a množství cementové kaše a časovém průběhu cementace mostku s uvedením údajů o hlavě mostku a tlacích použitých při zatláčení.

§ 42b

Kontrola cementových mostků

(1) Hermetičnost cementového beztlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí a tlakem nebo snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. Hermetičnost cementového tlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí, tlakem a snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. V případě nehermetičnosti cementového mostku a v případě, že délka izolačního cementového mostku nedosahuje minimální požadované délky nad izolovaným obzorem, se cementace a následné zkoušky hermetičnosti opakují.

(2) Zkouška zatížením hmotností nářadí se provede po ztuhnutí cementové kaše nasednutím nářadí na hlavu mostku hmotností stanovenou v projektu, nejméně však hmotností 3 tuny; to neplatí při zkoušce cementového mostku v ústí vrtu a sondy. Při této zkoušce se ověří hloubka hlavy mostku. Tlaková zkouška cementového mostku postaveného v zapaženém vrtu se provede tlakem stanoveným s ohledem na mezní vnitřní tlak pažnic a na technický stav a opotřebení pažnic.

(3) Kontrola hermetičnosti cementového mostku snížením hladiny se provede

• a) u vrtů a sond, u kterých je znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na takovou úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 ložiskového tlaku,

• b) u vrtů a sond, u kterých není znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 výšky původního sloupce kapaliny.

(4) Kontrola hermetičnosti se neprovádí u cementového mostku v ústí sondy.

(5) Projekt nebo technologický postup určí

• a) dobu zkoušky hermetičnosti,

• b) velikost zkušebního tlaku a dovolený pokles zkušebního tlaku,

• c) dobu technologické přestávky na ztuhnutí cementu a ověření hermetičnosti mostku nebo pevnost cementového kamene, po jejímž dosažení je možno provádět další činnosti ve vrtu nebo sondě.

(6) Technický pracovník určený v projektu nebo v technologickém postupu vyhotoví o každé zkoušce hermetičnosti mostku a jejím výsledku protokol.“.

• 1. V § 47 odst. 1 se slova „§ 32 až 34, § 39 a § 43 až 45“ nahrazují slovy „§ 26 až 28, § 31 až 34, § 39 a § 42 až 46“.

• 1. V § 51 odst. 3 se slova „nebezpečném tlakovém projevu“ nahrazují slovy „odvracení nebezpečných stavů na sondě a při opravě nebo výměně horní části produkčního kříže“.

• 1. V § 51 odst. 8 se slova „vyrovnání tlaku v sondě s atmosférickým tlakem“ nahrazují slovy „umrtvení sondy“.

• 1. Za § 51 se vkládají nové § 51a a 51b, které včetně nadpisů znějí:

㤠51a

Kontrola technického stavu sondy

U sondy se

• a) zkontroluje technický stav těžební pažnicové kolony při podzemní opravě provozované sondy, nejde-li o sondy uvedené pod písmenem e), jestliže u sondy do stáří 30 let uplynulo od poslední kontroly více než 10 let, u sondy starší 30 let více než 5 let. Termíny dalších kontrol určí závodní, avšak interval těchto dalších kontrol nemůže být delší než 10 let; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze tento interval prodloužit až na 15 let,

• b) zkontroluje stav těžební pažnicové kolony u kavernového podzemního zásobníku plynu alespoň jednou za 2 roky; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze kontrolu provést jednou za 3 roky,

• c) zkontroluje technický stav těžebního vystrojení nejméně jednou za 2 roky, jestliže se v těženém plynu vyskytuje sirovodík,

• d) pravidelně kontroluje stav ústí sondy a vývoj tlaku v mezikružích v intervalech určených provozní dokumentací s ohledem na možný vznik případných netěsností,

• e) nejméně jednou za 2 roky zkontroluje těsnost pažnicových kolon, například měřením koncentrace metanu v půdním vzduchu v okolí sondy, měřením nebo sledováním úniku plynu kolem pažnic; způsob kontroly určí závodní,

• f) v případě zjištění jakýchkoliv odchylek nebo netěsností signalizujících možné ohrožení bezpečnosti provozu zařízení technický stav sondy zkontroluje bezodkladně.

Výsledky kontrol se vyhodnotí se závěrem, zda sonda a její těžební vystrojení jsou schopny bezpečného provozu.

§ 51b

Bezpečnostní pásma sond

(1) Bezpečnostní pásmo je souvislý kruhový prostor kolem sondy. Bezpečnostní pásmo nesmí být

• a) u sondy na podzemním zásobníku plynu^21) s tlakem plynu na ústí

• 1. do 10 MPa včetně menší než 80 m,

• 1. větším než 10 MPa menší než 150 m,

• b) u sondy pro těžbu z ložiska ropy nebo plynu s tlakem na ústí

• 1. do 2 MPa včetně menší než 30 m,

• 1. větším než 2 MPa, avšak menším než 10 MPa včetně menší než 75 m,

• 1. větším než 10 MPa menší než 100 m,

• c) u sondy pro těžbu plynu z ložiska černého uhlí menší než 30 m,

• d) u sondy pro těžbu plynu ze starých nebo opuštěných důlních děl menší než 3 m,

• e) u sondy se zjištěným nebo předpokládaným výskytem sirovodíku menší než 350 m.

(2) U zahušťovacích sond a v případě, že sonda je vybavena podpovrchovým bezpečnostním ventilem, může být bezpečnostní pásmo podle odstavce 1 zmenšeno až na polovinu uvedených hodnot.

(3) Není-li možné bezpečnostní pásmo dodržet, určí provozní dokumentace opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu; opatření se promítnou do havarijního plánu.

(4) Pokud v bezpečnostním pásmu existují stavby nebo zařízení ve vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby nebo pokud provozovatel sondy dá souhlas jiné právnické nebo fyzické osobě ke zřízení stavby nebo zařízení v bezpečnostním pásmu, stanoví provozovatel sondy potřebná opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku těchto osob a tato promítne do havarijního plánu.“.

• 1. V § 58 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zabraňující prošlehnutí plamene do nádrže“.

• 1. V § 63 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „zabraňující korozi pažnic“ a doplňuje se věta „Spoje stupaček provozní sondy podzemního zásobníku plynu musí být při běžném provozním tlaku plynotěsné.“.

• 1. V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Sonda podzemního zásobníku plynu uvedená v § 51b odst. 1 písm. a) se vybaví podpovrchovým bezpečnostním ventilem.“.

• 1. V části první hlavě druhé se za díl VI vkládá nový díl VII, který včetně nadpisu zní:

„Díl VII

Zajištění a likvidace vrtů a sond

§ 71a

Požadavky na zajištění vrtů a sond

(1) Zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2 písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce. Pro zajištění ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu.