Vyhláška o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Typ Vyhláška
Publikace 2011-03-15
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

§ 2

Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu

[K § 4 odst. 15 písm. b) a e) a § 19 odst. 17 písm. l) zákona]

(1) Před vzorkováním dodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:

(2) Evidence přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle odstavce 1 písm. d) obsahuje alespoň následující údaje:

(3) Provozovna, kde probíhá vzorkování pro účely uznání osiva, musí být vybavena knihou s pevnou vazbou se záznamy o všech vzorkovaných partiích. Vzorkovatel při vzorkování potvrzuje záznamy v této knize svým podpisem a razítkem. Kniha záznamů o vzorkovaných partiích může být nahrazena výrobní evidencí osiv a obsahuje alespoň následující údaje:

(4) Návěsky z neuznaného osiva se z obalů odstraní při expedici ze skladu. Likvidace návěsek se provádí v místě odstranění návěsek z obalů. Likvidaci návěsek provádí výhradně vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu, a potvrzuje ji na protokolu o likvidaci návěsek.

(5) Návěska vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor obsahuje alespoň název odrůdy, kategorii a generaci, výměru množitelského porostu, číslo množitelského porostu, razítko dodavatele, identifikaci množitele, označení regionu a okresu, ve kterém je množitelský porost umístěn. Po vlastním odběru vzorku je doplněno datum odběru vzorku a podpis a razítko vzorkovatele, který odběr vzorku provedl.

Technologické postupy a způsoby odběru vzorků a postup při zjištění heterogenity partie osiva

[K § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a), § 6 odst. 8 písm. c) a d) zákona]

§ 3

(1) Při vzorkování osiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5.

(2) Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel. Vzorkování za účelem vystavení mezinárodních certifikátů je oprávněn vykonávat jen vzorkovatel, který je zaměstnancem Ústavu.

(3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší množství se rozdělí na více samostatných partií. Maximální hmotnost partie osiva trav lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatel obdržel povolení od Ústavu.

(4) Při vzorkování osiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení, kontroly výroby a oběhu osiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst. 14 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.

(5) Technické pomůcky ke vzorkování jsou stanoveny v příloze č. 1.

§ 4

(1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má stanovenu nejvyšší hmotnost laboratorního vzorku.

(2) Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.

(3) Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je uvedena v příloze č. 5.

(4) Minimální velikost vzorku sazenic zeleniny je uvedena v příloze č. 1.

(5) Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č. 5. V případě hybridního osiva zelenin lze upravit velikost vzorku na vegetační zkoušku po dohodě se zkušební stanicí pro vegetační zkoušky zelenin.

(6) Minimální velikost vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží je uvedena v příloze č. 5.

(7) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.

§ 5

(1) U partií osiva speciálních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na vegetační zkoušku.

(2) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.

(3) Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 1 a 2. V tomto případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z nižšího počtu semen. V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena následující poznámka: „Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z nižšího počtu semen, než je stanoveno“.

(4) Pro stanovení vlhkosti osiva je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku

přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně uzavřena. V odůvodněných případech, jako je měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru, může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.

(5) Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osiva řepky je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.

(6) Minimální velikosti vzorků osiva a vzorků sadby brambor pro zkoušení odrůdové pravosti a odrůdové čistoty elektroforeticky jsou uvedeny v příloze č. 5. Vzor žádosti o elektroforézu je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

(7) Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdy v osivu se odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určen pro zkoušku v laboratoři, druhý je uchováván dodavatelem jako rezervní vzorek a třetí je uložen u Ústavu pro případ opakované zkoušky. Vzorky se ukládají tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Minimální velikosti vzorků pro zjišťování výskytu genetických modifikací v osivu jsou uvedeny v příloze č. 5.

§ 6

(1) Zjistí-li se v partii osiva při vzorkování jakékoli známky heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků, vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě pochybností o homogenitě partie může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v příloze č. 1.

(2) Každá uskladněná partie osiva nebo její část musí být nepřetržitě označena připevněným partiovým štítkem. Všechny obaly partie osiva musí být neporušené. Partie osiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal partie, a to i při uložení na paletách, byl bez vynaložení nepřiměřeného úsilí přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě vzorkování nelze provést.

(3) Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 5 a odstavcích 1 a 2, provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem uvedeným v příloze č. 1.

§ 7

(1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, vzorkovatel odebere dílčí vzorky v průběhu třídění. V těchto případech dodavatel oznámí termín zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly dodavatel opatří úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby je návěska přiložena k průvodnímu dokladu.

(2) Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(3) Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

(4) Vzorkování sazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové pravosti, popřípadě čistoty nebo zdravotního stavu, se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.

§ 8

(1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady dodavatele:

(2) Každý úřední vzorek je označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi množitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního vzorku.

(3) Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití.

(4) Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny úřední pojistkou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez zjevného porušení úřední pojistky.

(5) Vzorky osiva jsou zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal, v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem. Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah zaplombuje.

(6) Laboratorní vzorky musí být bez prodlení na náklady dodavatele odeslány k laboratorním zkouškám.

§ 9

(1) Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.

(2) Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavatel bez prodlení na zkušební stanice podle pokynů Ústavu. Vzor návěsky vzorku sadby brambor na vegetační zkoušku je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

(3) Vzorky pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor zasílá dodavatel na místo určené Ústavem. Vzor návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor a vzor návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

§ 10

(1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje

(2) Zjistí-li se při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle odstavce 1, je tato skutečnost bezodkladně oznámena dodavateli.

(3) Při zjištění závad podle

(4) Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.

(5) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osiva a vzorky osiva na vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Podmínky při skladování jsou takové, aby nedocházelo ke snížení jakosti osiva ve vzorcích. Je-li nutno některé vzorky předčasně likvidovat, o jejich likvidaci se provede záznam v příslušné evidenci vzorků. Pověřená laboratoř může předčasně zlikvidovat vzorek pouze na základě povolení mimořádné likvidace vydaného Ústavem.

(6) Rezervní vzorek osiva se ukládá na místě a podle podmínek určených Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osiva uvedeného do oběhu stanoveno jinak.

(7) Vzorky sadby brambor, včetně vzorků na vegetační zkoušky, se likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.

Postupy a metody hodnocení množitelských porostů, zkoušení rozmnožovacího materiálu, odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie

[K § 5 odst. 8 písm. f), § 6 odst. 8 písm. e) a f) a § 22 odst. 11 písm. b) zákona]

§ 11

(1) Přehlídky množitelských porostů provádí přehlížitel v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 3.

(2) Nevyhovuje-li množitelský porost svými vlastnostmi podmínkám stanoveným pro kategorii uvedenou v žádosti o jeho uznání, lze jej uznat v nižší kategorii nebo stupni, a to na žádost dodavatele podle postupu uvedeného v příloze č. 3.

(3) Vegetační zkoušky provádí Ústav v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 4. Vegetační zkoušky se používají

(4) Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek jsou uvedena v příloze č. 4. Ústav vyhotoví protokol z hodnocení vegetační zkoušky.

(5) V případě, že po provedení přehlídky množitelského porostu obilnin, trav, luskovin, jetelovin, jiných krmných plodin, olejnin, přadných rostlin, řep a zelenin přetrvávají pochybnosti, pokud jde o odrůdovou pravost osiva, může Ústav pro přezkoušení této pravosti použít mezinárodně uznávanou a reprodukovatelnou biochemickou nebo molekulární techniku v souladu s platnými mezinárodními normami.

§ 12

(1) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení výskytu skladištních škůdců se zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez prodlení.

(2) Při laboratorním zkoušení osiva a sadby se postupuje podle platné metodiky zkoušení osiva a sadby. Postupy, které jsou v metodice zkoušení osiva a sadby uvedeny, jsou kompatibilní s metodami vydanými Mezinárodní asociací pro zkoušení semen (ISTA), pokud pro určitá stanovení takové metody existují.

(3) Požadavky na odběr vzorků osiva pro účely zjišťování výskytu genetických modifikací jsou uvedeny v § 5 odst. 7 a v příloze č. 5. Postupy a metody zjišťování výskytu genetických modifikací ve vzorcích osiva a sadby jsou uvedeny a zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.